?????

Vážení, přečetl jsem si Váš článek a mám osobně určité pochybnosti. Jednak před pár desítky let, jsem slýchával, pedofil Může DĚLAT S DĚTMI, může toho pro ně udělat moc dobrého, ale MUSÍ BÝT sledován, aby dítěti neublížil, tedy ne, že nesmí dělat s dětmi, to je mores tak posledních 7-9 let... Zákony jsou kulaté a vymýšlí se pro...Moc se mi líbí znění zákona (které v jisté podobě slouží k ochraně dětí), které dopředu vytváří takové podmínky, které nejsou splnitelné, budou-li mě vrušovat děti, mohu to maximálně potlačit ne odstranit, tj. při nejlepší vůli se už automaticky dopouštím trestného činu, protože pokud jsem pedofil, tak mě sexuálně děti přitahují a tím pádem vzrušují, tuto orientaci jsem si nevybral mám dannou (nebo se mám naučit létat?). Proti běžné populaci je to o to horší, že pokud budu žít v souladu se společností, tak dítě je pro mě nedotknutelné, tak mé touhy a přání budou spíše gradovat, protože nikdy nemám šanci učit jim zadost a vždy byly potlačovány. Nezažil jsem ostatně "normální " společnost, jež by líbivým zrakem nezhlédla dívčí ženská tělíčka, spoře oděná ať již na koupališti nebo v parných vedrech (nemám na mysli nahá!) a časté proslovy se znaleckými pohledy "stála by za řích", vůbec nejsou tak vzácné bez ohledu na věk...

Mám jiné informace

     Překvapuje mě informace, že dříve se říkalo, že pedofilové mohou dělat s dětmi, ale pod kontrolou a teď, že by se snad říkalo, že s dětmi dělat nesmí. Předně v článku nikde není řečeno, že by lidé s pedofilní orientací nesměli pracovat s dětmi. Z dosavadních rozhovorů s MUDr. Fifkovou vyplývá spíše opak. Já sám pak mám zkušenost, že zhruba před 15 lety byl právě názor, že pedofilně orientovaní lidi s dětmi pracovat nesmějí.

     Zhruba 20 let vedu oddíl a pracuju s dětmi jako vedoucí. Za tu dobu jsme si založili i vlastrní sdružení a jakožto jeho náčelník se podílím i na přípravě a přijímání nových vedoucích. Proto se zcela logicky o tuto tématiku zajímám. Mimo to jsem se za tuto dobu už setkal i s dvěma pedofilně orientovanými vedoucími, kteří se dopustili deliktu, za který byli odsouzeni. Přesto však mohu říct, že z této osobní zkušenosti jsem se dozvěděl mnohem méně než z Internetu. Je to poměrně paradox, ale je to skutečnost. Za totalitního režimu se o tom případu tolik nemluvilo, na veřejnost se nedostal vůbec a já se o něm dozvěděl opakovaně na jednom ze školení vedoucích, kde byla jenom zmínka lektora, že nějaký vedoucí na jedné pražské pionýrské skupině osahával holčičky.

     Celkem by mě zajímalo, kteří sexuologové před desítkami let razili zmíněný názor, obdobně jako kteří sexuologové dnes razí, již přežitý názor.

     Pak si dost dobře nedovedu představit, jak hlídat pedofilně orientovaného vedoucího. Při dnešním postoji společnosti, kdy většina lidí je přesvědčena, že pedofil = zločinec a ani netuší, že je mezi nimi mnoho pedofilně orientovaných lidí, kteří zákon nikdy nepřestoupili a tím pádem se o jejich sexuální orientaci nikdy nedovědí, je dost absurdní si myslet, že přijde vedoucí a řekne: "Chtěl bych vést děti, ale jsem pedofilně orientovaný, ale nebojte, neublížím jim. Klidně mě kontrolujte."

     Předně, kdybych se s takovým vedoucím setkal, tak bych opravdu nevěděl, co si o něm myslet, zda je to provokace, zda je takový exhibicionista nebo zda se zbláznil. Samozřejmě jiná situace by byla, kdyby se mi svěřil dlouholetý spolupracovník, s kterým bych se velmi dobře znal několik let a věděl bych, že po tuto dobu bezproblémově s dětmi pracuje a s dobrými výsledky. To, že se stalo módou mezi umělci se hlásit k homosexuální orientaci, neznamená, že se totéž stane u lidí s pedofilní orientací, protože ti jsou v úplně jiné pozici, což ostatně zaznělo z úst MUDr. Fifkové i ve zmiňovaném televizním "Áčku".

     Smyslem tohoto cyklu rozhovorů tedy není odrazovat pedofilně orientované lidi od práce s dětmi, ale ukázat klady a zápory a hlavně vnést mezi veřejnost jakousi osvětu o pedofilně orientovaných lidech. Společnost toho totiž s ohledem na velkou tabuizovanost těchto témat, o této problematice ví velmi málo. A i já si uvědomuju, když se na toto téma bavím se známými, že podvědomě v tu chvíli poněkud ztlumím hlas, skoro do šepotu.

     Problém pedofílie by měl být zcela určitě součástí sexuální výchovy dětí, kteří by měli být s touto problematikou rozumnou formou seznámeni. Na veřejnosti se dosud o pedofilech mluví pouze v souvislosti s porušením zákona a zneužitím dětí, proto si mnoho lidí spojuje pojem pedofil s pojmem zločince. Ale na tuto otázku právě sexuoložka MUDr. Fifková odpověděla, že tato třetí možnost je tou nejnesprávnější.

     Pokud se týká jakési ochrany dětí hlídáním vedoucích, pak mohu říct, že na vícedenní akce by měli jezdit vždy nejméně dva vedoucí. Je daleko menší pravděpodobnost, bude-li některý z nich pedofilně orientovaný, že se něčeho dopustí. Usuzuju tak z toho, že s oběma zmíněnými vedoucími jsem před tím spolupracoval, aniž bych cokoli tušil, a na akcích, kde byli se mnou, jako druhým vedoucím, se ničeho nedopustili. Když pak vyjeli s dětmi sami, byl průšvih. Takováto kontrola je samozřejmě účelná a asi jedině možná. Hlídá svým způsobem všechny vedoucí, protože těžko asi poznáme, kteří z nich jsou pedofilně orientovaní a kteří ne. Neexistuje totiž ani žádná striktní hranice, která by říkala, kdo ještě je pedofil a kdo ne. Dost lidí se může pohybovat někde na té pomyslné, nedefinované hranici.

     Ještě jeden stručný postřeh. Nás, když školili jako vedoucí, tak nám říkali, že dost pedofilně orientovaných lidí se snaží se stát vedoucími, aby mohli děti zneužít. Že tedy jdou do dětské organizace s tímto záměrem. Na to, že si je třeba dávat pozor. Jak jsem však měl možnost poznat oba vedoucí, tak u ani jednoho z nich to nebyla pravda. To, že selhali, vyplynulo až ze situace a nikoho z nich to určitě vě chvíli, kdy začínali jako vedoucí, nenapadlo.

     Problémů na diskusi se ale najde ještě mnohem víc. Právě ty chceme společně s paní doktorkou prodiskutovat a třeba v některých oblastech dojdeme i k poměrně zajímavým závěrům. V tomto cyklu se totiž o všech bodech snažím přemýšlet racionálně, tedy s klady i zápory a nepodléhat davové psychóze a předsudkům společnosti.