Nic se nesmí přehánět, tedy ani s progresí daně. Já bych např. danil měsíční hrubý příjem takto:
do 20.000,-- Kč 15%
od 20.001,-- do 50.000,-- Kč 20%
od 50.001,-- do 100.000,-- 25%
od 100.001,-- do 500.000,-- Kč 30%
od 500.001,-- Kč 35%.
Vyšší daň než 35% podle mě již není rozumná.
Odřádkovat lze pomocí < br > (samozřejmě bez těch mezer).
Pardon že ještě ruším,
jak se tady v té diskusi dělá odstavec nebo odřádkování?
Píšeš: "protože dát nad určitou hranici progresi 100% je nesmyls, protože by to demotivovalo lidi s vyššími přijmy a ti by pak dělali třeba jenom jeden den v týdnu a nebo by odešli do zemí, kde jsou daně výrazně nižší (pak by se jim to určitě vyplatilo)." Jenže naprosto stejný mechanismus, jen v trošku menší míře, bude fungovat, i když to nebude 100%, ale těsně pod 100%. Je to jen otázka míry.
Napsal(a): Pavel Jůza, email: dne: 07.12.2008V článku nikde není, že by platové disproporce způsobovala rovná daň. A také tam není, že by progresívní daň tuto nespravedlnost zcela narovnala. Je tam, že ji pouze tlumí. Samozřejmě zcela narovnat ji nemůže, protože dát nad určitou hranici progresi 100% je nesmyls, protože by to demotivovalo lidi s vyššími přijmy a ti by pak dělali třeba jenom jeden den v týdnu a nebo by odešli do zemí, kde jsou daně výrazně nižší (pak by se jim to určitě vyplatilo). Rovná daň ale může za spoustu jinách věcí, např. za to, že všechny reformy jsou na úkor chudých. Těm vykompenzuje rovná daň náklady, které mají vyšší měsíčně o několik tisíc korun několiak desítkami korun. Naproti tomu lidem s hodně vysokými příjmy, tytéž zvýšené náklady vykompenzuje částkami v řádech tisíců korun. Sečteme-li to, co se na dani ušetří a odečteme-li od toho zvýšené životní náklady, jsou bohatí lidé hodně v plusu, naproti tomu chudí naopak hodně v mínusu. Čím více se bude snižovat daň, tím menší platy budou ve státním sektoru, což se týká učitelů, většiny zdravotního personálu (lékařů + sester), ale např. z oblasti práva i soudců, jejichž platy jsou také mnohem nižší než platy komerčních advokátů. A jak se ukazuje, tak privatizace těchto oblastí u nás bohužel nevede k efektivnímu cíli. Povede naopak k zdražení, protože ten, kdo se stane majitelem toho, na tom bude chtít vydělat. Co se týká daňových asignací, ty jistě lze využít. Jenže návrh jejich mechanismu stejkně pomůže pouze velkým neziskovkám a ne malým. Kdysi jsem počítal, že pokud třeba dětský oddíl, který pracuje samostatně (není součástí nějakého většího sdružení), se bude chtít zapojit do tohoto systému, vyplatí se mu to pouze tehdy, bude-li mít dary v řádech 10.000,-- Kč. Vzhledem k tomu, že takový malý oddíl má malou šanci získat dary od někoho jiného, než od rodičů svých členů, težko na tuto hranici, kdy by se mu to vyplatilo, dosáhne. Čím je subjekt menší, tím hůře získává peníze. My s enapř. snažíme získat peníze na projekt bezpečného Intenretu pro děti, který na rozdíl od SaferInternetu pracuje přímo s dětmi (SaferInternet se zaměřuje na kampaně pro dospělé, ale není už žádný mezičlánek, který by byl podpořen v tom, aby toto snažení dotáhl až k samotným dětem). Když jsme žádali o zařazení do projektu DMS, bylo nám řečeno, že šanci máme, ale až si seženeme nějakého sponzora, který by nám zaplatil mediální kampaň. Takže k penězům se mnohem snadněji dostanou bohaté neziskovky, které jsou třeba už tak profesionalizované, že mají více zaměstnanců než dobrovolníků. A malá neziskovka bez zaměstnanců prostě bohužel nemá šanci. Ta získá na svoji činnost nejsnáze peníze třeba od důchodců po dvacetikorunách.
Napsal(a): Míla Fuček, email: m.fucek(Z)fucek.cz dne: 06.12.2008To, že učitelé jsou finančně podceněni a právníci a bankéři nikoli, není způsobeno rovnou daní, ale něčím úplně jiným. A konkrétně o platech učitelů nerozhoduje trh, ale státem stanovené tabulky a státní rozpočet. Tudíž ani určitou nespravedlnost v těchto platech nemůže napravit progresivní daň, leda že by byla tak ultraprogresivní, že by se všechno nad například 30 tisíc zdaňovalo sazbou 100%. Stejně tak tu motivaci k poskytování darů by bylo možné řešit i jinak než daňovou progresivitou. Například jednou z dosud u nás nevyužívaných možností jsou daňové asignace, ale lze najít i řadu jiných mechanismů.
Napsal(a): Pavel Jůza, email: dne: 06.12.2008© Stránka vygenerována za 0.0027 sec. | Aktuálně máme v databázi 8369 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz
Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha
