Rubriky

Vyhledávání v článcích
Co hledáte ?



Provozuje:
icok


ikonka partnera
ikonka partnera
Dnes má svátek Věroslav je sobota 27.07.2024



Novinky





Magazín eKamarád vás vítá
Přinášíme vám zpravodajství ze světa dětí a mládeže. Chcete se i vy podělit s ostatními o své zkušenosti či nějak pobavit naše dětské čtenáře? Není nic jednoduššího. Přidejte se do naší kamarádské rodiny a napište nám na email redakce8(Z)ekamarad.cz
(Místo (Z) napište @).

Je rovná daň spravedlivější?

Rovná daň má své zastánce i odpůrce. Logicky by měla být spravedlivější, ale ....

     V čem je to ale? V tom, že když není spravedlivé oceňování práce, nemůže být spravedlivá ani rovná daň. Srovnejme si tři vysokoškolské profese učitel, lékař a právník. Porovnejme si náročnost této práce. Právník má sice poměrně velkou zodpovědnost, aby neprohrál svémi klientovi soudní spor, naproti tomu třeba notáři jsou velmi dobře honorování a běžná notářská práce tolik náročná není. Příjmy této profese jsou však nadpůrměrné.


     Lékař určitě nemá menší zodpovědnost než právník, protože v jeho rukou jsou lidské životy. Prohrajete-li v soudním sporu milion, pokuid jste si ho opravdu sami vydělali a nezdědili ho, dokážete si ho většinou vydělat znovu. Ztratíte-li ale díky chybě lékaře život, nikdo vám již nový nedá.


     Ani učitel nemá menší zodpovědnost. Sice zde není možnost smrti tak zjevná, jako u lékaře, ale učitel je zodpovědný za svěřené žáky a i při jejcih pobytu ve šjkole může dojít k úrazu, který může být smrtelný, pokud učitel zanedbá dozor. Navíc učitelská práce je mimořádně náročná na psychiku a má-li učitel žáky kvalitně učit, musí do toho dát vše. V této porfesi tedy chybně odvedená práce není tak moc patrná, protože se projeví až s postupem času, na rozdíl v lékařství, kde pacient zemře během několika hodin či v právnictví, kde vidíte, že jste prohráli soudní spor, i když jste byli v právu.


     Je tedy zjevné, že finanční ohodnocení jednotlivých profesí spravedlivé není. A na uvedeném příkaldu vidíte, že není ano odvyslé od vzdělání, že bychom řekli, když byl někdo v mládí pilný a učil se, má nyní větší příjmy a když byl někdo líný, bere méně. Odměna není odvyslá ani na zodpovědnosti ani na úsilí, které je nutno do práce vložit. Je odvyslá pouze na poptávce, její výši reguluje trh. To by nemuselo být špatně, kdyby ale tento trh nebyl pokroucený a neměl zkreslené hodnoty. Jak může vzdělání a tím tedy učitele cenit tak nízko. Jak může nedoceňovat zdraví člověka a tedy lékaře? A naopak tolik přeceňovat vše, co souvisí s majetkem, tedy právníky a ještě více potom finančníky.


     Za těchto okolností progresivní daň, kterou, jak jsem zaslech v rádiu, chce obnovit ČSSD, pokud vyhraje příští parlamentní volby, tuto nespravedlnost oceňování tlumí a snaží se ji narovnávat. Proto je také uúplatňována ve většině zemí, včetně západních zemí, kde funguje tržní kapitalismus.


     Progresivní daň rozhodně není o tom, že by trestala schopné za to, že si vydělají více. Je-li někdo schopen vydělat statisíce měsíčně, je to spíše od nadměrném štěstí, kterému je třeba např. u sportovců jistě třeba pomoct i pílí. Ale základem je talent, který nemá a ani nemůže mít každý. A takový úspěšný sportovec za něj může poděkovat např. tím, že je solidární s druhými, který dělají i pro něj potřebné profese, dávají do nich stejné úsilí a větší zodpovědnost (když sportovec nedá gól, nikdo neumře), ale jejich plat nedosahuje ani desetiny.


     Bere-li pokladní v supermarketu méně než bankéř, určitě to není tím, že by pracovala méně, či že by se při práci flákala. Ale priostě zaměstanavatel, který snižuje za každou cenu náklady na minimum, ji víc nedá a naopak se z ní bude snažit za co nejnižší plat vyždímat co nejvíce práce.


     Další věc, které jsem si všiml je, že progresivní daň více motivuje lidi k dobrým skutkům a poskytováním darů do neziskového sektoru. Při proghresivní dani si může podnikatel darem snížit daňový základ a tím i výslednou daň. Při rovné dani je tento efekt zcela minimální. A moje zkušenost je, že častěji dávají dary lidi chudší či se středními příjmy, oproti těm bohatším či nejbohatším. Ono totiž opravdu platí, čím má kdo více, tím chce mít ještě více. A tak mnohdy můžete slyšet od člověka, který bere měsíčně 30.000,-- Kč jak má málo a chybí mu peníze, oproti tomu jiný člověk s 15.000,-- Kč si nestěžuje a ještě občas přispěje na nějakou charitativní akci. A je to jenom tím, že má menší příjmy a je zvyklý žít skromněji. Oproti tomu bohatšímu, který určitou část peněz utratí ze snobství úplně zbytečně.


Převzato z Primamagazínu.

  • Autor: Fuček Miloslav
  • Datum publikace: 06.12.2008
  • Článek zařazen do: Názory
  • Počet komentářů ke článku: 5
  • Článek si přečetlo 3726 čtenářů

    Sdílet na Facebooku

© Stránka vygenerována za 0.0029 sec. | Aktuálně máme v databázi 8369 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz

Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha