magazín eKamarád

Rubriky

Vyhledávání v článcích

reklama: bb.billboard.cz

Provozuje:

Dnes má svátek Josef je středa 19.03.2025

Novinky

Magazín eKamarád vás vítá
Přinášíme vám zpravodajství ze světa dětí a mládeže. Chcete se i vy podělit s ostatními o své zkušenosti či nějak pobavit naše dětské čtenáře? Není nic jednoduššího. Přidejte se do naší kamarádské rodiny a napište nám na email redakce8(Z)ekamarad.cz
(Místo (Z) napište @).

Diskuze ke článku: Pražský dopravní podnik se zase vyznamenal

Není to zbytečné???

     Po přečtení článku jsem si říkal o čem to vlastně je??? Pouze jde o popis jakési situace, která se přihodila pár lidem a jeden z nich to zveřejnil.
     Moje osobní zkušenost s činností Dopravních podniků hlavního města Prahy je v celku dobrá. Spoje jezdí relativně přesně a pokud nastane někde nějaké zpoždění jsou většinou na vině dopravní zácpy.
     Nejdůležitější náplní článku byly informace. Podle mého názoru se stačí podívat na informační tabule zastávek autobusů, metra a tramvají, které na změněný spoj navazují. Pak se člověk určitě dohledá, alespoň mám takovou zkušenost já.
     A jen tak mimochodem.....opravdu nemá smysl zveřejňovat podobné výlevy zde, ale pokud jsem s něčím nespokojen pošlu dotaz na patřičná místa a to tady myslím není....

Napsal(a): Iskejp, email: iskejp@atlas.cz dne: 16.12.2000

RE: Není to ... - Myšlenka článku je mnohem hlubší

     Myšlenka článku je mnohem hlubší, než pouze popis jedné historky, kterou občas zažívají lidé v Praze. Jde zde o princip a o výchovu. Jak známo, nejsou vychovávány jenom děti, ale člověk je vychováván po celý život. Samozřejmě forma výchovy dospělého a forma výchovy dítěte se poněkud liší.
     Dopravní podnik zde vystupuje ve formě poskytovatele jakési služby a cestující jsou jeho zákazníci. Vztah poskytovatele služby a zákazníka může mít dvě podoby. Buď je to stará podoba komunistická, kterou někteří z nás dobře pamatujeme a nebo je to nová tržně hospodářská. Připomenu pro ty, kdo to nepamatují, že ta komunistická spočívala v tom, že například prodavači bylo jedno kolik prodá a jak se chová k zákazníkovi. Byl zaměstnancem státního podniku s jistým platem, který dostal, ať měl tržbu několik milionů nebo několik korun. Pokud byl prodavač na zákazníky nepříjemný, nechodli k němu, ale chodili do jiného obchodu a on měl méně práce za stejné peníze. Úslužný prodavač s větší tržbou více peněz nedostal, protože to, co vydělal navíc, se přerozdělilo a z toho dostal výplatu ten nepříjemný prodavač. Pracoval tedy za nepříjemného prodavače. Ten si jenom mnul ruce, protože v té době platilo heslo "Kdo nekrade, okrádá rodinu".
     Konkurenční prostředí v pražské hromadné dopravě si těžko dovedu představit. Bohužel. To, že jezdí nějakou linku soukromník, není dostatečná konkurence. Nepřestanu přeci jezdit jednou linkou proto, že nejsem spokojený s provozovatelem, když mi ta linka jezdí domů a nebudu jezdit místo toho jinou linkou, kde mám lepší komfort, ale která jezdí na druhý konec Prahy. Je to problém s tím, že MHD v Praze je dotována a je nutno zajistit návaznosti po celé Praze a tím i tedy jednotné jízdenky apod.
     Přesto by ale myslím mohli v Dopravním podniku zavést jakési finanční stimuly. Revizoři by nemuseli jenom kontrolovat cestující, ale někdo by taky mohl kontrolovat pravidelnost toho, jak jezdí spoje. Nemyslím tím zpoždění nabrané po cestě, ale třeba včasné odjezdy z konečných. Na některých linkách totiž jezdily většinou dva až tři autobusy za sebou. Takže se nabízí podezření, že řidiči hráli na konečné např. Mariáš a potom vyjeli krátce po sobě. Někde to samozřejmě může být způsobeno zácpou, ale je-li to kousek za konečnou, je to nepravděpodobné.
     Informace o oné výluce nebyla předem nikde. V první den, kdy se výluka konala, na zastávce bylo pouze přeškrtnuto číslo autobusu, z čehož cestující pochopili, že zastávka je zrušena, ale informace, kde je nejbližší náhradní zatsávka, tam nebyla. Tato informace se objevila až druhý den výluky (a pouze tento den!) v době odpolední dopravní špičky formou ústního hlášení v metru na stanici Háje. Písemnou formu jsme nezaznamenal, i když připouštím, že tam dodatečně cedule možná byla dána. To nevím, protože jsem na tu zastávku už nechodil, jelikož byla vzdálena od té náhradní dobrých 300 metrů. Vzhledem k této vzdálenosti by myslím byla na místě viditelná informace přímo v metru při výstupu.
     Vznést dotaz, když už jsem si sám musel najít řešení, je asi zbytečné. Čekat, až bude někdo kompetentní, kdo mi ho odpoví a pak až jet domů, to asi není to nejlepší řešení. A dávat stížnost? Jaký by to mělo smysl? Kde by asi skončila? Spíše je tedy lepší podobné problémy veřejně diskutovat. Od toho jsou právě média.
     Nikdo nechce vyčítat DP zpožděné spoje vinou zácpy, i když ono i to spolu souvisí. Dost lidí jezdí do práce radši auty, protože kultura cestování v pražské MHD je ve špičce na některých tratích úděsná. Navíc při dnešní ceně jízdného, pokud dokáží lidi auto zaplnit a složit se na benzín, tak jim vyjde cesta do práce autem levněji než MHD. Pokud jde o náhradu za tramvaje či autobusy (vyjímkou je jedině metro), tak navíc ještě ušetří čas a dojedou autem rychleji.
     Jak vidno, aspektů článku se najde víc. Třeba i ekologický. Kdyby byla služba poskytována v určité úrovni, využívalo by ji více lidí, ubylo by v Praze i pár aut a doprava by byla ještě plynulejší. Vše opravdu souvisí se vším.

Napsal(a): Miloslav Fuček, email: fucek@seznam.cz dne: 16.12.2000

Kde je jádro pudla?

     Přepokládám, že smyslem článku nebylo jen tak si zanadávat, ale také zamyslet se nad příčinami, a třeba tak i dojít k nějakým obecnějším úvahám, proč ledacos na světě nefunguje, jak by mělo, a co s tím jde dělat. Vzhledem k tomu, že pracuji v pražském DP, ba dokonce přímo v oddělení, které způsobem své činnosti uvedené problémy způsobilo, pokusím se k zamyšlení přispět pohledem z jiné strany.
     Rozhodně si nemyslím, že by hlavní příčinou byl monopol Dopravního podniku. Ostatně třeba právě ve zmíněném úseku jezdí i linka 165, kterou provozuje dopravce ČSAD Praha-Vršovice, a.s. Také těmi místy projíždí linka 232, kterou provozuje malá soukromá firmička Milan Bado. Ba dokonce i některé zastávkové sloupky na území Prahy patří jinému správci než DP (a sice Technické správě komunikací hl. m. Prahy). Na "třístovkových" linkách za hranicemi Prahy nemá DP žádnou převahu, působí tam mnoho dopravců a informace zajišťují jednotliví dopravci sami na svých sloupcích - přesto mám pocit, že tam situace není o nic lepší než v Praze.
     Je mi poměrně jasné, co se dělá špatně. Chystá-li se výluka, měli by se o ní lidé dovědět včas. Přijde-li člověk na zrušenou zastávku, měl by tam najít přehlednou a srozumitelnou informaci, kam má jít, aby se dostal, kam potřebuje. Sedí-li člověk v autobuse, měl by se včas dozvědět, kudy autobus pojede. A tak dále...
     Konkurenční prostředí v současné době způsobuje jen to, že místo jedné nesmyslné, zmatené a nicneříkající vývěsky visí na tomtéž sloupku tři podobné, ale o nic lepší. A že pravá ruka neví, co dělá levá, a že všechna úřednická práce se dělá čtyřikrát místo jednou, ale chyby se přitom sčítají, místo aby se jim předešlo. Co přinutí dopravce k tomu, aby informování cestujících považovali za inteligentní tvůrčí činnost? O desítky věcí jsem se snažil, vždycky jsem narazil na to, že rozhoduje někdo, kdo sám neví, o čem vlastně rozhodl, a proto o rozhodnutí nelze diskutovat.
     Dopravu v Praze organizují a podmínky pro ni vytvářejí politické orgány státu a města: zastupitelstvo, magistrát, parlament a vláda. Parlament to byl, kdo svým zákonem ochránil dotovanou dopravu před volnou konkurencí. Magistrát to je, kdo má ze státního pověření jménem veřejnosti kontrolovat kvalitu služeb, a parlament to je, kdo určil, jaké možnosti nápravy úřad má. Magistrát může určovat dopravcům další podmínky, a tím nasazovat laťku kvality. A tady máme kořen monopolu. Stejně jako stát má jen jednu vládu (byť se občas vymění) a jen jeden parlament (byť dvoukomorový), město má jen jeden magistrát a jen jedno zastupitelstvo, podobně město má jen jeden dopravní systém (byť se skládá z více složek a může se v čase vyvíjet). Celá moderní demokracie je pouze snahou regulovat a ochočit monopol státní moci, jsme-li nuceni smířit se s tím, že je nevyhnutelný. Stejně tak i s jinými monopoly se spíše musíme naučit zacházet, než na ně svádět všechny problémy.
     P.S.: na tom, kolik peněz dostane na jízdenkách, záleží dopravnímu podniku asi tak stejně jako na tom, jak kvalitně lidi přepraví.

Napsal(a): Štěpán Jůza, email: juzas@aut.dp-praha.cz dne: 14.12.2000

Zpět na článek | Přidat příspěvek

Jméno :
Emailová adresa :
Předmět příspěvku :
Doplňte Kočka leze dírou	oknem
Obsah příspěvku :