magazín eKamarád

Rubriky

Vyhledávání v článcích

reklama: bb.billboard.cz

Provozuje:

Dnes má svátek Josef je středa 19.03.2025

Novinky

Magazín eKamarád vás vítá
Přinášíme vám zpravodajství ze světa dětí a mládeže. Chcete se i vy podělit s ostatními o své zkušenosti či nějak pobavit naše dětské čtenáře? Není nic jednoduššího. Přidejte se do naší kamarádské rodiny a napište nám na email redakce8(Z)ekamarad.cz
(Místo (Z) napište @).

Diskuze ke článku: Můj syn Martin

Hra na dospělého

     Odpovídám na Honzův příspěvek k článku mého táta. Předně spaní v džínách není nepohodlné. Je to jen představa spaní v obyčejných vypasovaných v džínách v jakých se chodí venku. Já mám ale džíny na spaní upraveny od své sestřenice, tak že jsou v pase do gumy a jsou volné. Spaní v nich není tedy o nic méně pohodlné, než spaní v klasickém pyžamu. Džíny v kterých spím používám pouze na spaní, je to vlastně moje džínové pyžamo. Venku ani doma přes den v nich samozřejmě nechodím. Od pyžama se to snad lyší jenom tím, že si pod ně na spaní beru trenýrky, že je tedy nenosím na holé tělo.
     Co se týká bydlení vevlastním patře a vůbec vedení dospěláckého života. Já bych řekl, že si na dospělého hraju, ale rozhodně nežiju dospěláckým život. Dospělácký život neobnáší jenom to pozlátko, tedy to moct si dělat co chci a nemuset nikoho poslouchat. On i dospělý musí poslouchat své nadřízené v práci či jiné lidi. Dospělý ale musí navích chodit do práce, kde je rozhodně delší dobu, než třeba já ve škole. Chce-li mít vyšší plat a je-li v řídící funkci, pak musí kolikrát zůstat v práci déle. Prostě být dospělým jsou starosti, což si málokdo z nás dětí uvědomuje.
     Tím, že bydlím v svém patře, mám větší volnost. Sice si musím uklízet, ale když se uklízí pravidelně, tak to není tak hrozné, jako když se to nechá nahromadit. Zase mám výhodu, že si třeba můžu v jednom pokoji nechat postavenou autodráhu či vláček a nemusím jej pořád uklízet.
     Společně s rodiči toho dělám poměrně dost. Samozřejmě mám hodně zájmů, rodiče zase dost povinností, přesto si ale na sebe čas najdeme. Dost jsem byli spolu např. teď o Vánocích. To byli rodiče např. u mě v pokoji a tam se konala na autodráze Velká cena. Ukázalo se, že ui mamainka vládne dobře volantu. Jely se celkem tři velké ceny. První vyhrála máma, druhou táta a třetí já. Když jsme to sečetli, jako se to počítá ve formuli 1, skončilo to pro všechny nerozhodně. Jsme hodně vyrovnaní.
     Jinak třeba s tátou chodím každé pondělí hrát pinkponk. Občas si s tátou i jen tak zablbneme a z legrace se pereme. Já tátu položím na lopatky, někdy pak zase on mě z legrace přehne přes koleno. Taky si ale i občas vážně povídáme o tom, co jsem zažil, ale třeba i o filmu. Na Štědrý den jsme třeba společně koukali na film Král sokolů, který se nám moc líbil. Tak jsme si pak o něm i chvíli povídali.
     I já, když si to zasloužím, odstanu od táty výprask na zadek. Vím, že i v tu chvíli mě táta má rád. Proto to také neberu jako nějakou újmu a vím, že je to v tu chvíli pro mě potřebné. Trochu byl ale polemizoval s trestáním za špatné známky. Já je sice domů nenosím, protože mi učení jde samo, ale nemyslím si, že by rodiče měli děti trestat za špatné známky. Něco jiného je třeba za lajdáctví. To jo. Ale třeba pro někoho může být čtyřka větším úspěchem, než pro někoho dvojka. Někdo si za čtyřku zaslouží pochvalu a někdo za dvojku pokárání.
     Já osobně jsem moc rád, že mám tak skvělé rodiče, kteří mi věří a s kterými si moc rozumím. Vím, že když něco provedu, přijde trest, ale vždycky trest přiměřený. Proto se nikdy, ani po sebevětším průšvihu nebojím jít domů. Vím, že především mě rodiče mají rádi a že mi neublíží. Výprask od táta hlavně mrzí, trochu i bolí, ale určitě se dá přežít.
     Tím, že mě rodiče nic nezakazují, ale to co nechtějí, abych dělal, mi vysvětlí, proč to nemám dělat, si myslím, že se učím dost velké samostatnosti, která se mi bude časem hodit.

Napsal(a): Martin Fencl - Marťas, email: martin.fencl@seznam.cz dne: 28.12.2000

Můj tatínek

     Předem se omlouvám, že jsem se nepodepsal celým jménem, ale po přečtení celého příspěvku snad pochopíte můj důvod.
     Povídání o Martinovi je moc pěkný, je fajn že v něj máte takovou důvěru. Já mám taky moc bezva taťku a mám ho moc rád, ale některý věci by mi asi nedovolil. Třeba spát v riflých. To je divný ne? Taky to musí bejt nepohodlný, ale je to nakonec Vaše a Martinova věc. Jen taky nechápu, co se Martinovi líbí na bydlení ve svým patře. Mě stačí, že musím uklízet ve svým pokoji, ještě tak celý patro. Já taky musím doma pomáhat, ale nejradši dělám s tátou nebo dědou něco venku okolo domu, než mámě se motat v kuchyni. Z toho článku sem se vůbec nedověděl, co děláte společně, příde mi to, že je Martin vlastně už teď dospělej i když na jiným místě v časopise vychvaluje dětství. A přitom žije jako dospělák, tomu nerozumím. My s tátou jezdíme na vodu, na hory, na lyže, na kole, prostě mi táta naučil všecko, co sám umí a dělá. Ale taky se dokáže rozlobit a dát mi výprask, když něco provedu nebo dostanu blbý známky ve škole. Ale i když dostanu vejprask, tak vím že mě má rád. Nejlepší na mým taťkovi je, že se na něj můžu ve všem spolehnout. Mamimku mám taky moc rád, stejně jako tatínka, ale některý věci jsou jen pro chlapy a ty jí říct nemůžu. Je bezva, že s tátou jde povídat o všem. Když se mu něco nelíbí, tak to probereme, on mi poví svůj názor ale nenadává mi, když ho třeba štvu s tím, co říkám. Probereme to v klidu a on se mi to snaží vysvětlit, proč to vidí jinak než já. Ale nenutí mě změnit názor, jen mi řekne svý pro a proti, abych se prý lépe orientoval a mohl si vybrat. Jen jedno téma bylo pro mě tabu . Bál jsem se říct mu pravdu o tom koho miluju a koho mám rád. Ale před nedávnem jsem konečně našel odvahu mu říct, že jsem se zamiloval do spolužáka. Asi jsem ho dost vyděsil, i když to nedal na sobě znát. Chvíli byl zticha a pak mi obejmul a řekl mi, že mě má moc rád a vždycky bude. Mě se moc ulevilo, že už nemusím doma lhát, kam jdu a vymýšlet si historky o holkách. Táta mi řekl, že se mě nebude vyptávat, ale když budu kdykoli chtít si popovídat, že si vždycky udělá dost času. Chtěl jsem tím prostě říct, že rodiče jsou moc bezva a každej, kdo má takový jako já nebo Váš Martin, by si toho měl vážit.
      Tak nashle a pozdravujte Martina.

Napsal(a): Jan, email: j_e_n_i_k@centrum.cz dne: 23.12.2000

Zajímavé vztahy

Mezi Martinem a jeho tátou panují zajímavé vztahy, řekl bych přímo ideální. Stoprocentní důvěra a pochopení otce a syna. Hezký vztah táty k Martinovi přímo dýchá na čtenáře, kteří článek čtou.

Napsal(a): Mirek Fišer, email: mirekf@centrum.cz dne: 18.10.2000

Zpět na článek | Přidat příspěvek

Jméno :
Emailová adresa :
Předmět příspěvku :
Doplňte Kočka leze dírou	oknem
Obsah příspěvku :