Máte děti??
Napsal(a): radeji ne, email: nemam@email.cz dne: 28.03.2006Ahoj "tati",
Tenhle dopis pisu abys vedel jak moc jsi ovlivnil muj zivot a abys vedel co si o tobe myslím. Stalo se mi neco sileneho na zaklade ceho jsem si s pomoci psycholga uvedomil jak hluboko si mi ublizil. Nastesti mam kolem sebe vyborne lidi kteri mi pomohly a sam mam tolik sily ze sem neupadl na drzku po zbytek zivota.
Text budu psat jak mi prijde na mysl a nebudu se k nemu moc vracet a davit to slohove a pravopisne do kupy protoze se norim nekam na co bych radsi zapomel a stoji me to dost energie.
Tenhle dopis je zaverecnym vyuctovanim naseho vztahu.
13.3.06
Co mi pamet saha tak si pamatuju jen jak jsi na me rval skrz domaci ukol a jak ti sedim na kline zady k tobe a ty me nutis ti sahat na penis. Bylo to v obyvaku na kresle smerem k balkonu. Taky si pamatuju jakjsi si vicekrat hral s mym prirozenim zatimco ja delal ze spim. Vzpominam jak jsi nam rikal ze to nesmime nikomu rikat. Bylo nam z toho ze sestrickou na nic a bali jsme se te. Vedeli jsme ze sis to dovolil i na Novaka. Vsichni tri jsme tenkrat o tom mluvili. Hrozne sem se za to co mi delas stydel. Jednou se mi, kdyz si byl zavrenej za Vladenu, zdal se mi sen ze jsem v kuchyni a ty jsi ke me pisel ze zadu a vrazil jsi mi strasne bolestive nuz do zad. Visel jsem vodorovne ve vzduchu v hrozne obrovske hruze. Zdalo semi to ze se to stane az se vratis z vezeni v mych 14-ti letech. To mi bylo tak 11 let. Od te doby jsem se hrozne bal az mi bude tech 14 let. Myslel jsem ze jakmile na to prestanu myslet tak se to stane. Ten pocit me opravdu presel az tak ve triceti letech. Kdyz te predcasne pustili z vezeni tak jsem se k smrti bal. Bylo mi tech 14 let. A ty jsi zase prisel kme posteli a zkusil jsi to znova. Utekl jsem k mame a poprve v zivote nasel odvahu a rekl ji co jsi nam delal. Nasledovalo mamino podani oznameni a nekonecne otazky verejne bezpecnosti jak se to delo a stalo a psychologicke testy. Tolik jsem se stydel a presto jsem o tom musel vypovidat. Nakonec to cele vysetrovatel oznacil za ovlivneni mamou. Chudak mama. Ja sem si tehdy rekl ze ti tocele vratim az mi bude18 let. Jenze touha po otci byla silna a ja si pripadal jako mura co stale leta ke svetlu a to ji jenom pali.
Vim taky ze jsi si s mamou nerozumel v posteli a tim jsem te naivne omlouval. Vzal jsi si ji jen kvuli dedovemu postaveni. Nikdy jsi opravdu nedospel a strasne negativne jsi svym zivotem ovlivnil me sebevedomi a tim i muj zivot do nedavne doby. Mohl bych podat trestne oznameni, prozradit uradum tvuj pobyt ale ja ti ani pres to vsechno nepreju smrt. Jen ti chci rict ze te uz v zivote nechci videt a ze jen shodou okolnosti jsi muj biologicky otec. Tim opravdovym tatou jsi nikdy nedokazal byt a nejsi. Nepreju si te uz nikdy videt. Mozna najdes zpusob jak neztratit sebe ale me jsi ztratil navzdy. A sestru trapis dosud. Chtel jsem byt hrdy na sveho otce a on byl ve skutecnosti jen pedofil a clovek co jen slibuje a nedokaze dotahnout sve veci do konce. Proto jsi prisel o byt a o zeny co te meli rady.
19.3.06
Posledni kapkou bylo to jak jsi zabavil Novakum to auto. Musel jsem to napravit a vratit jim co jim patrilo. Pekne si ho zridil. Mel sem stesti ze sem s nim vubec dojel k nim domu. To k cemu si me donutil ve me pri jizde zpet, explodovalo v poznani ze jsi jen mym biologickym otcem. Jinym ne.
Nevstupuj uz nijak do meho zivota! Pokud se objevis jen na dohled od mych deti tak predam tvou adresu vsem co te hledaji a podam na tebe trestni oznameni za zneuzivani ktereho jsi se dopoustel na me, na sestre a vsech ostatnich. A pokud to pujde tak sit e najdu a vyridime si to rucne.
Mas-li vubec sanci jak vse napravit tak to nezkousej u me BYVALE ANI SOUCASNE rodiny !!
Mas sikovne ruce a zabavnou povahu. Ale jako otec jsi naprosto a definitivne selhal.
Nejradsi bych ti za to jak jsi ovlivnil muj zivot PORADNE NAKOPAL P***L !!!
Nemůžete směšovat erotiku a pornografii zaměřenou na nepedofilního konzumenta s akty dětí a mládeže zvanými Lolita (v případě dívčích modelů). Ty jsou určeny především pedofilům a jen velice málu jiných obdivovatelů mládí, čistoty a nevinnosti.
Předsava že by si někdo sedl v Internetové kavárně, pokud nemá oddělené boxy a prohlížel si fotografie nahých dětí a riskoval tak příkré odsouzení ostatními návštěvníky mi připadá celkem absurdní. Vyhledávání těchto fotografií je také dražší než je tomu v případě dospělých modelů. I nepornografické stránky jsou totiž častým terčem odsouzení, takže odkazy na ně se obvykle nenachází na běžných vyhledávačích.
Pedofilové mají na Internetu místa kde jsou umístěny podobné odkazy, buď na stránky placené nebo na speciální stránky kde je možno umístit fotografie z placených stránek zdarma ke stažení. Jenže než pedofil taková místa objeví, stojí jej to nemalé peníze a také samotné stahování fotek je vzhledem k velké návštěvnosti pomalé, což Internet nezlevňuje.
Pedofil z Východní Evropy je odkázán na ceny placených stránek, určené ovšem pro Amerického zákazníka. I když se poslední dobou objevují slevy nebo krátkodobá (a levnější) členství, tak pro Čecha je to stále dražší než je nutné a myslím že české stránky (určitě levnější) by byly vítaným přínosem. V případě časopisů pro ty, kteří si Internet opravdu dovolit nemohou je ovšem otázka, kdo by se odvážil koupit si veřejně časopis s fotografiemi nahých dětí. Mohla by to vyřešit jakási centra kde by se scházeli pedofilové, kterým by zde dostalo vzájemného povzbuzení, pomoci, rad. Případně i doporučení na anonymní poradny a centra pomoci odlišně orientovaným osobám. Ale také by se podobné časopisy prodávaly třeba zde. Jak se ale pedofil o takovém centru doví? A nestalo by se brzy terčem útoku například party skinheadů, pro které budeme vždy jen hnusní úchylové kteří chtějí ubližovat dětem?
Ale má snad být pedofil bez šance získat připojení na Internet odkázán jen na letní měsíce a na okukování a případné nenápadné fotografování nahých malých dětí u vody? Myslím že okolí by si jeho chování brzy všimlo a někdo by jej mohl i napadnout. Pak je jedno jestli si toho někdo všimne v té Internetové kavárně nebo na koupališti.
Ale je ten strach z odhalení nutný, nebyl by český časopis pro pedofily vítaným přínosem, zejména uvědomola-li by si společnost že masturbace při těchto fotografiích snižuje sexuální touhy zaměřené na děti a je tedy spíše přínosem než něčím negativním?
Ještě chci reagovat na Rosťovy stesky, že u nás nevycházejí časopisy s dětskými akty a že Internet je příliš drahý. Bohužel přímo příspěvek se mi nepodařilo najít, protože Rosťovy příspěvky jsou šíleně rozvláčné, opakují se v nich stále některé věci a to podstatné, co člověk potřebuje najít, je pak velmi obtížné najít.
Nedávno jsem slyšel v rádiu, že i klasické erotické časopisy s dospělou tématikou, mají problémy. Velkou konkurencí jim je Internet, který je anonymnější. Erotika je prostě v naší zemi většinou lidí vnímána jako intimní věc. Proto někteří lidé mají zábrany si tyto časopisy veřejně kupovat a dají přednost možnosti anonymní návštěvě na Internetu.
Samozřejmě Internet u nás díky Českému Telecomu drahý je. Viděl bych to ale v jiných souvislostech. Vzhledem k cenám erotických služeb, bude-li využíván takto, tak drahý není. Navíc tito lidé, pokud je jediným jejich zájmem erotika, si zpravidla Internet nepořizují domů, ale navštěvují internetové kavárny. Protože pracuji v jednom internetstudiu, tak vím, že lidí, kteří zde navštěvují erotiku a porno, není málo. V tom se tedy Rosťa velice mýlí. Pro člověka, který jde dvakrát týdně na hodinu na Internet, podívat se na porno či erotiku, je návštěva internetové kavárny tou nejlevnější variantou. Rozhodně tu najde více obrázků, než v jednom časopisu. A kdyby si chtěl kupovat časopisů více, vyšlo by ho to měsíčně na několik set korun. Málokterý erotický časopis totiž seženete dnes pod 100,-- Kč.
Výhled tedy je takový, že erotické časopisy možná časem úplně zmizí z trhu a přesunou se na Internet. Navíc je všeobecně známo, že stránky zabývající se erotikou a pornem mají na Internetu největší návštěvnost, mnohem větší než známé rozcestníky a vyhledávače, jako Seznam a pod.
Zamilují-li se do sebe dva dospělí velmi rozdílného věku, také to kvůli málu zkušeností jednoho z nich nenazýváme vztahem nerovnocenným. Důležitá je láska a v té se jeden vždy snaží maximálně přizpůsobit tomu druhému, rozdíly mezi nimi se tedy vytrácejí a vztah se stává rovnocennějším, byť připouštím že vztah pedofila s dítětem stoprocentně rovnocenný asi často být nemůže.
Člověk v průběhu dětství prožívá různé vztahy. Každý z nich je jiný, nejde jen o rozdíly je-li tím druhým člověkem dospělý nebo dítě. S jedním dítětem je mu dobře, s jiným ne, jedno je kamarád, druhé ne. Jiný vztah má dítě k učiteli, jiný k babičce, rodičům. Jiný ale i k dospělému kamarádovi.
Myslím že každý z těchto vztahů dítě potřebuje pro svůj osobnostní vývoj (bohužel i vztahy špatné, kterých dětem přeji co nejméně, protože dítě se naučí že i takové jsou, že se může setkat i se špatnými lidmi). Každý vztah mu dává něco jiného. Myslím že je velkou chybou, když se pedofil snaží dát dítěti vše naráz. Důležité je, při jaké příležitosti se s dítětem setkává. Je-li vedoucí nebo učitel, jistě se nevyhne občasné přísnosti, výchovnému vysvětlování, ale myslím si že díky své pedofilii tuto přísnost omezuje na nejnutnější minimum. Zde by také jeho lásky měly být spíše platonické, protože dítěti do kterého by se zamiloval více by nadržoval, odpouštěl více než jiným, dovoloval by mu příliš, rozmazloval by. Cílem jeho práce je výchova a ta by polevovala.
Stejně tak pedofilní rodič by si určitou přísnost (ale opět minimální) zachovat měl, jako ten učitel, vedoucí.
Ale ti pedofilové, kteří se s dětmi stýkají při jiných příležitostech (strýček, hodný pán odvedle, ...) tolik vychovávat nemusí, také to jako ty babičky mohou přenechat na těch kteří jsou za výchovu odpovědní. Mohou si tedy více hrát, více si povídat, více se kamarádit. Méně výchovných snah, více kamarádských aktivit. Myslím že každé dítě jde nejprve za kamarády, dospělé volí až poté, co si uvědomí že kamarádi jsou stejně nezkušení a mnoho tedy neporadí. Ale je-li ten dospělý, se kterým se radí, navíc ještě kamarád, je to skutečně o něčem jiném.
K příkladu s nebezpečnou budovou: Myslím, že to nefunguje tak, jak popisuješ. Jistě najdeme příklady dětí, které se zmrazačily nebo dokonce zabily při jízdě na kole. Přesto rozumní rodiče nezakazují dětem jezdit na kole, i když se jim samozřejmě snaží vštípit určitá bezpečnostní pravidla. Můžeme se dočíst o případu dítěte, které v ZOO přelezlo zábradlí a bylo ošklivě zraněno medvědem - fyzické i psychické následky si pomene do konce života - a přesto rodiče s dětmi chodí do ZOO. Prostě rozumně zvažují riziko a uvědomují si, že v životě se bez rizika neobejdeme. Ovšem jak se vysloví slovo "pedofil", lidi opouští rozum a nastupuje hysterická reakce.
Ad "nebezpečí" rovnocenných vztahů z dětmi: vycházíš z toho, že všechny vztahy mezi dospělým a dítětem musí být nutně stejného charakteru. Ale to je nesmysl. Stejně jako v dospělém životě bude dítě vstupovat do různých vztahů, potřebuje je i v dětství. Představme si vztah dítěte s nějakým problémem a dětského psychologa. Takový vztah funguje právě proto, že dítě ví, že se psychologovi může svěřit a nebudou ho čekat výčitky či trest - že nenastane reakce z pozice síly. Stejně tak může fungovat vztah dítěte a prarodiče, když prarodič už necítí potřebu vnuka za každou cenu "vychovávat" (to přenechá rodičům) a dítě se mu pak dokáže svěřit i s tím, co rodičům neřekne. Takový vztah bych nenazýval rovnocenný, spíš vztah bez mocenských ambicí - nerovnocennost vyplývá už z rozdílu životních zkušeností. Dítě jej potřebuje stejně, jako určitý autoratitivni vztah, který mu pomáhá vymezit hranice jednání.
Majki (9.4. 8:12) nanesl příměr nebezpečného domu, v němž občas někdo zahyne. Do takového domu radši děti nepouštět, a obdobně sex s dětmi radši nepřipouštět. Podstatné ale je, jestli nebezpečný byl dům, anebo něco jiného, co náhodou bylo v tom domě a může být stejně dobře kdekoliv jinde. A jestli tím nejnebezpečnějším na celém domě není moralista - odstřelovač, který každé dítě blížící se k domu preventivně zastřelí, aby se mu tam náhodou něco zlého nestalo. Dostane-li v nějakém domě někdo infarkt, není to ještě důvod, aby dům byl prohlášen za nebezpečný a všichni zbylí obyvatelé zlikvidováni.
Žádné riziko není dobré zbytečně podstupovat. Ale je nesmysl postupovat daleko větší riziko nebo dokonce něco najisto ničit kvůli tomu, abychom se vyhnuli menšímu riziku. To je tedy podstatou diskuse: nepředpojatě pojmenovávat a zvažovat rizika. Způsobuje větší škodu, když se dětem ponechá větší svoboda rozhodovat o svých citech, vztazích a sexuálních projevech, anebo když se jim toho pro jistotu víc zakáže? Způsobuje větší škodu společnosti, když občas nějaký pedofil dítěti ublíží, anebo když občas nějakému pedofilovi a občas nějakému dítěti úřady preventivně pro jistotu zničí život a když velká část pedofilů, kteří nemají sklon ubližovat dětem, je vyhnána na okraj společnosti i dál, k psychickému i fyzickému zániku? Vzniká větší riziko tím, když člověk své city zatají či potlačí, anebo když je projeví, třeba i tělesně, ale s plným vědomím, co se děje, a s respektem a láskou k druhým (k dětem)? Je nebezpečnější, když dítě nemá žádný hluboký citový vztah, anebo když má vztah s erotickým rozměrem? Jde nejen o to, porovnávat existující možnosti, ale také hledat a vytvářet nové, v nichž jsou odbourávána rizika stávajících možností a posilovány přínosy všech možností. To je ale téma pro úplně jinou diskusi, kterou zřejmě je třeba vést jinde a jinak.
Já si třeba myslím, že eventuální Foglarovo potlačování vlastní sexuality mohlo mít za nepříznivý důsledek, že nikdy neporozuměl tomu, když se kluk zamiloval do nějaké dívky - alespoň ve Foglarově literárním díle podobné motivy nápadně chybí. Je to jeho originální životní cesta a nepřísluší nám ji soudit, ale jsou i jiné cesty, které mají jiné přednosti. Někteří sociologové (např. Jandourek) nacházejí při analýzách Foglarova díla (viz časopis #a;www.souvislosti.cz#, jedno z čísel je věnované fenoménu dětství) přítomnost silného "vůdcovského principu" nebo "kultu dokonalosti", která vynikne, postavíme-li si některé výroky např. Mirka Dušína apod. vedle sebe. Já osobně nevidím ideál vedoucího jen v akčním, organizačně schopném, poněkud formálním a neosobním typu, který zná odpovědi na všechny otázky, všechno má v malíčku, pořád je v pohodě atd. Myslím, že spoustu jiných věcí se děti potřebují naučit od těch dospělých, kteří jim dokážou otevřít své skutečné cítění, své skutečné problémy a také skutečné hodnoty, z nichž vycházejí při jejich řešení tehdy, kdy nelze hledat oporu v žádné frázi, zásadě ani šabloně. Jedině od takových (ať už mají jakoukoliv orientaci) se děti naučí, že důvěřovat někomu nebo přijímat něčí důvěru má smysl, že problémy se nedají vyřešit jejich popíráním, zatajováním a zametáním pod koberec.
V této diskusi nevede dělicí čára mezi pedofily a "normálními". Rozdíly v pohledu na život, na jeho hodnoty, na erós a sexualitu, ve východiscích diskuse atd. se lišíme z úplně jiných důvodů, zcela napříč a nezávisle na našich sexuálních orientacích. Rozdíly mezi námi jsou tak zásadní, že zde ani nemůže jít o diskusi v pravém slova smyslu.
K tomuto hodně dlouhému příspěvku jen velmi stručně. Jak se ví, či spíše tuší a již i bylo několikrát řečeno, část pedofilně orientovaných lidí pracuje s dětmi jako učitelé, vychovatelé a vedoucí. Tito lidé zásadně odmítají sex s dětmi, ale jsou touto prací plně uspokojeni citově. Zpravidla jsou dobří a mají úspěchy, proto je i jejich citový vztah k žákům či členům oddílu na vysoké úrovni, která je přinejmenším přátelská, ale dost možná spíše až platonická. Prostě si dokázali najít svojí životní cestu, která je pozitivní. O jejich orientaci se většinou nikdo nikdy nedoví. Není totiž podstatná. Stejně tak, jako nejsou podstatné dohady, zda pedofilní sklony měl Jaroslav Foglar. I kdyby měl, snížilo by to snad něco na jeho významu a na tom, co udělal pro děti?
Napsal(a): Martin Fabián, email: marfab@ekamarad.cz dne: 10.04.2002Já to také nechci neustále dokola omílat.
Mně se také nelíbí, že jednání mnoha z nás, pedofilů, dětem ubližuje. Ostatně nemusí jít ani o ten sex, už třeba vtírání se do přízně dítěte když jemu je to nepříjemné není správné.
Já si například dříve myslel, že dítěti může ublížit nanejvýš tak nějaké to vaginální znásilnění, nějaké to donucení a po výchovné stránce nějaký ten sex bez lásky který učí promiskuitě. Ale pak jsem četl pár článků, pár příběhů zneužitých dětí a mnohé jsem pochopil. Sám jsem se nejprve bál pouze zatčení, teď se bojím i toho že ublížím, to mě nyní vede ke DVOJNÁSOBNÉ zdrženlivosti.
Takže já také netvrdím že sex dětem vůbec neubližuje, sám děti do "té budovy" nepouštím. Mně ke vzrušení stačí obrázky, mazlení s nějakým dítětem, když ho hladím po vláskách, povídáme si, hrajeme si. Čas od času jsem měl i příležitost nějakou holčičku koupat, přitom jsem si pochopitelně sáhl a silně mě to vzrušilo, ale rodiče byli u toho a dítě kromě mne koupal například tatínek, dědeček, strýček a jelikož jsem na sobě nedával nic znát a choval se jako ostatní, nemohl jsem jí ublížit.
K uspokojení pak dochází při masturbaci, já sex s dospělými nevyhledávám.
Myslím že kdyby podobné příležitosti měli všichni pedofilové, k žádnému pohlavnímu zneužívání z naší strany by nedocházelo a nemuseli bychom se tu o něm vůbec bavit, protože by bylo pouze dílem nepedofilních jedinců.
Ale to je jen sex, my k dětem cítíme totéž co Vy ostatní ke svým láskám a lidem kteří Vás přitahují, city preferujeme. Na ulici se po dětech otáčíme jako se jiní muží otáčejí po ženách, v autobuse si sedáme blízko nich, snažíme se být nějakým nablízku zejména prací s nimi. Já s dětmi nepracuji, ale navštěvuji známé kteří mají malé děti, nejen holčičky, protože rád mám všechny děti, z hlediska citů a vzrušení ale preferuji ty holčičky. S mnoha dětmi se mi už podařilo vytvořit krásný vztah a to je právě to, co většina pedofilů vyhledává, některé z nás dokonce sex vůbec nezajímá, jak tu už bylo řečeno. Psal jsem tu, že když děti vychováváme, tak se snažíme nekřičet na ně a trestat je minimálně, nikdy ne fyzicky (to je alespoň můj případ), snažíme se o rovnocenný vztah, nechceme s nimi jednat jako nadřízení. Prostě je máme rádi. Ne více než ostatní lidé mají rádi osoby, na které jsou orientováni. I když to tak může vypadat, když se neustále jen bavíme o dětech, motáme se okolo nich. Jenže pochopte že my máme jen strašně málo skutečných příležitostí k takovým vztahům, jaké bychom chtěli, většinou se to odbývá jen na kamarádské úrovni. Vy se smíte ucházet o přízeň (milostnou) svých vyvolených, dokonce s nimi mít sex, my ale prakticky ne. Proto je náš zájem o děti zdánlivě přehnaný. Ale my prostě chceme kompenzovat své potřeby.
Ale když už jsme se začali bavit o sexu, tak si myslím že drtivá většina s nás jím ubližovat nechce. Ti lidé také upřednostňují cit, když už dojde na nějaké to sexuální chování, tak se snaží o maximální zdrženlivost, ohledy na dítě, snaží se aby se mu to líbilo, bylo mu to příjemné, rozhodně jim tedy nejde jen o vlastní ukojení. Všude se píše že naprostá většina z nás se vyhýbá souloži.
Chápu že dítě je jiné, než dospělý. Proto také dochází k negativním dopadům a proto bychom se toho asi měli vyvarovat, i když je to strašně těžké. Ale určitá vina je i na straně společnosti, její přístup způsobuje nevědomost, strach a zmatek dětí. Tento problém ještě rozeberu v samostatném tématu.
Když Vy "normální" souložíte s osobami, které Vás zajímají, také jim nechcete ubližovat a respektujete co se jim nelíbí. Bylo tu konstatováno že "pedofil nemá šanci poznat co je dítěti příjemné a co ne".
Já osobně si myslím že pedofil má k dítěti přístup mnohem přátelštější než ostatní lidé (kteří sice také mohou být k dětem kamarádští, ale nevyhnou se občasné přísnosti, pokárání, trestu) a snaží se o rovnocenný vztah. Myslím, že mí dětští přátelé mě také berou více jako sobě rovného než jako dospělého, často si pro radu, vysvětlení nečeho co je zajímá, pohlazení, pomazlení přijdou spíše ke mně, než k rodičům.
Dítě si všimne že s pedofilem smí diskutovat o tom, co po něm chce, že z jeho strany nejde o nekompromisní postoj. Proto si myslím že dítě v případě zneužívání pedofilovi mnohem častěji než nepedofilnímu otci (bratrovi, strýci, učiteli, ...) řekne, co se mu nelíbí a on to také mnohem častěji než ten nepedofil respektuje. Právě proto že pedofil má to dítě rád a nechce aby se mu dělo něco zlého. Jakmile si uvědomí jeho nezájem, že je mu to nepříjemné, sám poleví a většinou zcela přestane.
Prostě si myslím že většina pedofilů kteří překročí zákon se snaží neublížit a že většině se to také daří.
Ale jsou tu také hruběji jednající pedofilové. Nepedofilové, kteří dokonce představují celou polovinu pachatelů zneužití. Ti všichni ublíží mnohem snáze. A myslím že právě oni většinu ublížení mají na svědomí, i v případech mírných deliktů.
Ale pokud jde o mírné delikty, tak ublížit nemusí jen přečin sám, na vině jsou i mnohé další okolnosti které se zneužitím buď přímo, nebo nepřímo souvisejí.
Celé je to tedy strašně složité, více světla do problematiky snad vnese kapitola, kde se tím budeme zabývat podrobně.
Milý Rosťo,
myslím, že (minimálně na rovině čtenářů e-kamaráda) došlo k jistému posunu vnímání pedofilů již před časem a není to tak, že by si každý stále mlel svou. Osobně jsem nemohl přečíst každou větu v diskusi - něco ano a něco jsem jen tak prolétl. K Tvé argumentaci, že např. sexuální projevy někdy ublížit nemusí a tomu, že nemáš rád, když se do kolečka opakuje, že v mnoha případech ublížily, bych chtěl dodat asi toto: Vezměme si teď nějakou imaginární věc, že by třeba všechny děti na světě mohly navštívit nějakou budovu a v té budově by hrozilo, že mohou zemřít a také by se tak v některých případech stalo. V některých ovšem ne a snad by třeba návštěva té budovy mohla některým pomoci. Poslal bys své dítě do takové budovy? Asi sotva - těžko by uspěl argument, že mnohé děti se odtud vrátily živé a ještě v lepší kondici! (Uvedl jsem schválně něco extrémního, protože v tomto případě není o čem diskutovat. Chci tak ukázat, že v pobodném stylu uvažují mnozí z nás včetně mne o různých nežádoucích projevech pedofilů.) Takže mne je celkem jedno, jestli to v některých případech dítěti nebulíží.
Formovat dítě neznamená vztah bez citů a projevů lásky. Pokud budu dítě jen usměrňovat a nebude zažívat druhou stranu lásky - tedy to, že jej mám rád, záleží mi na něm, přijímám ho takové jaké je bez ohledu na to, jaké je - taková výchova nejspíše povede k tomu, že z dítěte vyroste "psí čumák" - někdo kdo není moc schopen dávat najevo city, milovat druhé a podle svých dispozic pak buď někdo, kdo je ve vzpouře proti všemu, nebo někdo, kdo je až příliš takový zákonický a potlačuje citové věci - příp. někdo až příliš přecitlivělý. Sám pracuji ve školce a s dětmi jsem několik hodin denně a neumím si představit, že bych je neustále jen nějak napomínal a přitom je nepovzbuzoval a nedával jim najevo, že je mám rád a záleží mi na nich.
Rozumím, že se Ti nelíbí, že mnozí z nás z některých věcí něchtějí ustoupit ani slevit - a hodně se to týká právě sexuální oblasti. Vážím si Tvé otevřenosti. Přesto musím říci, že já osobně nepřipustím možnost sexuálního uspokojení na dítěti, ani něco podobného, i kdyby se tisíckrát tvrdilo, že tento a tento způsob dítěti neublíží, nebo mu dokonce může pomoci. Takto to zní možná vůči pedofilům trochu studeně, ale vím i o způsobu, jak v této oblasti pedofilům pomoci a jsem pro, aby se jim pomáhalo, aby jejich životy nezůstaly prázdné, nenaplněné. Nechci to již dále rozvádět, je to spíše téma na osobní rozhovor.
Měj se prima, Majki
Nemyslím si, že je v diskusi nutná úplná shoda názorů. Mlsoun dává najevo, že výhradně nesouhlasí se sexuálními aktivitami dospělých vůči dětem, což je i můj názor. Odůvodňuje to tím, že i zdánlivě neškodné zneužití může ublížit. Nidke neřekl, že musí ublížit. Tuším, že někde i přímo zaznělo, že i kdyby jeden jediný případ ze sta ublížil, je to špatné, což je pravda.
Pokud soud uloží zákaz práce s dětmi člověku, který byl pravomocně odsouzen za zneužití dítěte, není to rozhodně zakazování styku s dětmi. Ty může potkávat běžně na ulici i jinde. Jde pouze o zákaz formy, v které mu je dítě svěřeno do péče, tudíž ho bere jako autoritu, kterou je třeba poslouchat. Pokud člověk v tomto selhal, je to asi stejný případ, jako když po závažném odpravním přestupku následuje zákaz řízení motorových vozidel.
Jinak je myslím logické, že se diskutuje o sporných bodech. Proto Mlsoun nepřitakává k tomu s čím souhlasí, protože diskuse by měla být stručná a výstižná. To se nám bohužel vždycky asi nedaří, protože některé názory se opravdu opakují a to jak v článcích tak následně zde v diskusi. Rovněž i dlouhé diskusní příspěvky vedou k tomu, že je čtenáři nečtou pozorně a přeskakují řádky či celé odstavce. Takže platí, že méně znamená více.
Co se týká zmínce o názorech redakce. Na vysvětlenou, oficiální název redakce je oprávněn publikovat v člácích nebo v diskusi pouze šéfredaktor nebo jeho zástupce. Pokud vyjadřuji v diskusi oficiální stanovisko redakce, pak si můžete všimnout, že uvádím email redakce, tedy #a;mailto:ekamarad@ekamarad.cz# .
Jinak v diskusi každý vyjadřuje svůj osobní názor, který se nemusí krýt s názorem redakce, ani když jde o redaktora či šéfredaktora. V případě, že vyjadřuji svůj osobní názor, uvádím email #a;mailto:fucek@ekamarad.cz# , nikoliv tedy oficielní redakční email.
Vzhledek k tomu, že vydavatelem je právnická osoba, kterou je sdružení dětí a mládeže, je nutno uvedený postup dodržovat. Za právnickou osobu může hovořit pouze její statutární zástupce nebo osoba pověřená statutátním orgánem.
Dobrá, připouštím že diskusi o sexu jsem svým nakousnutím rozjel především já. Problém nás všech je však patrně v tom, že si neodpustíme své "ale". Nakousl jsem že zneužívání nemusí vždy ublížit, přičemž mi bylo odpovězeno že ALE ublížit může. Já odpověděl Souhlasím, ALE skutečně ne vždy. A tak dále. Pak se v podstatě všichni opakujeme. Rozhodně si však nemyslím že bych diskusi vedl jen v sexuální rovině. Když ale zmíním city, které jsou i pro mne důležitější, avšak okrajově i sexuální potřeby, ihned se snáší vlna kritiky že pedofil tyto potřeby musí maximálně ovládat, jinak dětem může ublížit, takže se mu povoluje pouze naplnění potřeb citových, ale pouze oficiálně protože společnost vztahům jaké by chtěl brání. Podle diskutujících (i diskutujících v komentářích) smím být s dítetem pouze kamarád, nesmím překročit určitou hranici, můj vztah k dítěti nesmí být rovnocenný, protože bych mu mohl ublížit tím že je nepovedu pevnou rukou což může znamenat výchovné nedostatky. Takže o citech se vlastně příliš bavit nemohu, připadá mi to, jako by se pedofil musel ovládat úplně ve všem. Je potenciálně nebezpečný, dětem totiž může ublížit i nevědomky, nejen sexem.
Ten jsem zmínil především proto, že čtenářům asi na pedofilii vadí nejvíce a kdyby nikdy žádnému dítěti neublížil, pedofilie by patrně byla zcela tolerována. Celá hysterie, celé její nepochopení, nenávist vůči ní plyne z několika málo případů pohlavního zneužití, které měly buď závažný průběh nebo závažný dopad, ale které jsou podle mého naštěstí pro děti mezi těmito delikty ve výrazné menšině a navíc ani nejsou vždy jen dílem pedofilů. Takže abych zmírnil negativní postoje veřejnosti, nemohu se bavit jen o citech. Ty myslím ve svých vyznáních na Internetu popsalo mnoho pedofilů, čtenáři si je mají možnost přečíst na všech stránkách založených pedofily. Samozřejmě že city jsou u pedofilů na prvním místě stejně jako u ostatních lidí. Jenže ať čtenářům sebevíce ukážu, jak máme děti rádi, jak jim nechceme ubližovat, jak tvoří celý náš svět, jak pro ně a s nimi chceme žít, stejně pro ně budeme jen úchyláci, kteří děti sice rádi mít mohou, ale mohou jim i ublížit, proto by se s nimi stýkat neměli nebo jen tak, jako ostatní lidé, tedy bez jakýchkoli projevů lásky, citu, náklonnosti, hlubokého kamarádství, bez jakýchkoli intimních aktivit včetně mazlení, hlazení...
A v tom musí nastat posun. V dalších pokračováních tedy budu obhajovat názor, že pedofil se s dítětem smí hluboce sblížit, protože dítěti jeho vliv bude velice prospěšný. Že jeho vztah s ním skutečně rovnocenný být může, že by se mu ve styku s dětmi v žádném případě nemělo bránit na jakkoli dlouhou dobu, i v případech kdy spáchal MÍRNÝ delikt. Aby však posun názorů společnosti vůči pedofilům byl možný, je třeba bavit se i o sexuálních otázkách. Právě ony výše zmíněné negativní dopady pohlavního zneužití na dítě totiž vytváří předsudky že každé pedofilovo jednání vede k deliktům nebo dokonce že všechny delikty mají negativní dopad. Mým cílem tedy je ukázat rozdíl mezi hrubými a mírnými delikty, příčiny špatných následků i u přečinů mírných. Myslím totiž, že pak čtenáři nebudou všechny pedofilní delikventy házet do jednoho pytle a ty mírně jednající budou více chápat. Možná s jejich jednáním nebudou souhlasit, ale už je nebudou tak odsuzovat. Kromě toho se také chci snažit ukázat cesty jak pedofilům pomoci krotit své sexuální potřeby. Ono se totiž snadno řekne Nechte ty děti na pokoji, můžete jim ublížit, ale když někdo ty sexuální potřeby prostě má, tak selže mnohem více jedinců než by selhalo kdyby existovaly možnosti ventilace. Jedině když společnost pochopí že pedofil ani pohlavním zneužíváním ubližovat nechce, že toto zneužívání zřejmě ani většinou neubližuje a že pedofil dokonce může mít takové naplnění svých citových a intimních potřeb, které ani zneužitím být nemusí, pochopí pedofilii jako celek a bude odsuzovat jen skutečně hrubě jednající pedofily, kterých je ovšem minimum jako v ostatní populaci.
Takže se omlouvám za způsob vedení diskuse, ale v podstatě i tak sleduje obě stránky, citovou i sexuální. Domnívám se, že obě jsou minimálně v rovnováze, ale že ta citová spíše převládá. Vidíte-li to jinak, není to spíše tím že názory o sexuálním kontaktu s dítětem jsou tak kontroverzní, problematické, pro mnoho lidí nepřijatelné, že Vás doslova bijí do očí a máte dojem že v diskusi převládají aniž by to byla pravda? Nebo také tím, že právě jejich problematičnost Vás nutí k rozsáhlejším odpovědím než na otázky citové, takže i Vy vlastně přispíváte k tomu že diskuse je vedena jak je vedena?
Aby diskuse byla diskusí a ne pouze kategorickým trváním všech na svých postojích, musí se každý diskutující oprostit od svých předsudků, jak na počátku podotkl Jáchym. Já tak myslím činím, protože jinak bych neústupně trval na tom že vztah pedofila s dítětem může probíhat zcela stejně jako mezi dvěma dospělými a že mírný "sex" respektující přísná omezující pravidla chránící dítě před negativními dopady nijak ublížit nemůže. Já však připouštím různé varianty kdy k tomu dojít může, konstatuji že určitého jednání se pedofil vyvarovat musí protože dítěti může ublížit i bez zneužití, hledám možnosti jak těmto dopadům bránit aniž by se pedofil ve svých milostných potřebách musel omezovat a aby se v potřebách sexuálních mohl omezovat jen do té míry, která dítěti ublížit nemůže.
Určitá vstřícnost vůči míněním většiny tu tedy z mé strany je. Lze však totéž řící i o názorech ostatních? Nastal v nich snad určitý posun nebo kategoricky trvají na svém? Bylo tu řečeno že redakce se s mými názory neztotožňuje a že cílem diskuse je usměrnit je a přesvědčit mne. Já se v mnoha otázkách přesvědčit nechal, myslím že je řada na ostatních. Co třeba pro jednou připustit že ani když pedofil nějakým způsobem ukájí své seuxální touhy, nemusí jít nutně o zneužití nebo o aktivitu která může ublížit? Co třeba připustit že i pedofil se s dítětem může mít stejně rád jako se mají rádi dva dospělí, protože i lásky dětí jsou dost hluboké i když ještě nezralé a dětské, takže stejně mohou mít rády i dospělého? Co uznat že tedy rozhodně nemusí vše zůstat v platonické rovině? Nebo dokonce to, že i děti se (mimo jiné ze zvědavosti) chovají do značné míry milostně a trochu i sexuálně a neubližuje jim to, takže pokud mají naprosto stejný kontakt s dospělým, také jim nemusí ublížit? Prostě se projednou oprostěte od slůvka "může" a na problém se dívejte s použitím slůvka "nemusí". Já se v zájmu objektivity bez svých předsucků pokusím na problém dívat Vašima očima, tedy že může, Vy se pokuste udělat totéž, dívat se očima mýma. Jedině tak můžeme dojít ke shodě či alespoň ke sblížení názorů.
Myslím, že políčko nahoře není tak malé, aby je bylo možno přehlédnout a jeho vyplnění podstatn ězpřehledňuje diskusi a je potom jasně patrno, kdo reaguje na který příspěvek.
Právě v tom je problém, pokud je sexuální pud pedofilně orientovaného člověka silný, pak neumí ony tendence dítěte usměrnit do správných mezí. To bude asi důvodem, proč MUDr. Fifková práci s dětmi těmto lidem nedoporučuje, prootže tomuto riziku s enemohou vyhnout a záleží pak na jejich schopnostech ovládání, zda se s tím dokáží vyrovnat. Myslím, že v příspěvku zneužitého čtenáře bylo jasně patrno, že i když dojde k věco z iniciativy dítěte, že přesto to na něm může zanechat psychické následky. Prostě to dítě není v té době tak zralé, aby si uvědomilo své konání. A od toho je zde dospělý, aby ho usměrnil.
Pokud se týká sklouznutí diskuse, pak je to dáno asi ne zcela domyšleným způsobem jejího vedení. Rosťa vše rozenírá prioritně ze sexuálního hlediska a citové zmiňuje většinou pouze okrajově. Já pak samozřejmě diskutuju k jeho příspěvkům, s kterými buď nesouhlasím nebo souhlasím. Chybí zde tedy někdo, kdo by byl schopen vnášet názory druhého pohledu, tedy člověk, který by měl děti rád, ale netoužil po sexu a převažoval u něj cit a který by se s Rosťou dělil o anotace.
Nemyslím, že by zde bylo příliš málo místa na názory. Pouze to chce se vyjadřovat stručně a hodně věcně a hlavně se neopakovat, což dělá Rosťa velmi často. To, že se témata prolnou, tomu nelze zebránit. Je-li téma Život pedofilů, nedovedu si představit se v něm nezmínit o jeho citovém vztahu k dětem, který je vlastně podstatou tohoto problému.
Možná by to chtělo na doplnění jeden či dva články, které by měly k tomuto téma blízko, ale byly z jiného pohledu. Pokusím se na tom zapracovat se svými známými a kamarády, třeba něco vymyslíme, co by bylo vhodným doplňkem k tomuto diskusnímu stolu.
Já e-maily píšu právě pomocí tlačítka Re(odpověď). Ale i tak se většinou podepisuji. Tady se ale za textem nepodepisuje nikdo, protože tak učiní v kolonce "Vaše jméno", takže ani já se na konci nepodepsal, ale zapomněl jsem i na jméno v oné kolonce. Ještě jednou se omlouvám.
Manipulace dítěte může být nevhodná nejen v sexuální oblasti. Například přesvědčí-li někdo dítě aby se scházelo především s ním, i když by ve skutečnosti chtělo být spíše se svými vrstevníky. To se ale týká více mladíků - vůdců part někde na sídlišti než pedofilů.
Jinak si ale nemyslím že sexuální kontakt mezi dítětem a pedofilem je vždy výsledek manipulace. Většina pedofilů se tomu vyhýbá, ale co když se stane, že si někdo vytvoří velice blízký vztah s dítětem, který se velmi blíží lásce (byť ze strany dítěte je dětská, nezralá, platonická) a dítě pod vlivem například filmů nebo chování starších osob začne být zvědavé cože to spolu tatínek s maminkou večer dělají v posteli? Kromě občasných dětských pus tak může začít vyvíjet snahu k určitým aktivitám, kterým se ostatně ze stejné zvědavosti velice často věnují i dvě děti mezi sebou. Pedofil, i když své chování dosud ovládal, může tomuto naléhání podlehnout. Osobně si myslím že "sex" mezi dítětem a pedofilem většinou spočívá pouze ve vzájemném obnažení a zkoumavém prohlížení a občasných dotecích v oblasti genitálií, není tedy sexem v pravém slova smyslu, protože skutečné vzrušení přináší pouze pedofilovi (k uspokojení pak dojde později masturbací při vzpomínce na tento zážitek), ze strany dítěte jde většinou skutečně pouze o zvědavost spojenou s určitými příjemnými pocity. Otázky možného dopadu na dítě zatím ponechme stranou, protože se tu opět bavíme o sexu a já bych této problematice rád věnoval podrobně jedno celé téma.
Psal jsem o tom, že pedofil se dítě ke správnému jednání snaží přesvědčit vysvětlováním a kamarádským přístupem a v drtivé většině případů ve vyvaruje zvýšeného hlasu nebo trestu. To určitý druh manipulace samozřejmě je, ale myslím že zde jde o manipulaci pozitivní. Zrovna tak bychom ale mohli za manipulaci označit jednání nepedofilních osob majících odpovědnost za dítě (rodičů, vedoucích, učitelů, ...), kteří i přes velice častý přátelský přístup s dítětem jednají vždy z určité pozice nadřízeného (přičemž někdo je přísnější, někdo mírnější) a proto často sáhnou i k onomu zvýšenému hlasu či trestu. Ani to však není manipulace negativní, protože oba tyto rozdílné přístupy k dítěti mají stejný cíl - vychovávat je. Přísný postoj k dítěti nepovažuji za nějaké ubližování (samozřejmě kromě vyloženého týrání, šikany apod.), jen se mi prostě jako pedofilovi nelíbí.
Ono i při emailování je dobré dodržovat určitou kulturu a pravidla slušnosti, mezi něž patří, že i v emailu je slušnost oslovit či pozdravit a na závěr se rozloučit a podepsat. Absenci těchto společenských prvků lze snad tolerovat pouze při rychlé výměně emailů, kdy si oba dopisovatelé rychle odpovídají pomocí RE a nechávají tedy kopie předešlých emailů, takže je patrno, na co stručně, někdy i holými větami odpovídají. Pokud si totiž během hodiny vymění takových emailů 5 a více, bylo by asi zbytečné, neustále opakovat pozdrav z oslovením a podpisem, přesto, že ale slušné by to stejně bylo.
Napsal(a): Martin Fabián, email: marfab@ekamarad.cz dne: 07.04.2002Manipulaci jsem měl na mysli výhradně v sexuálních aktivitách dospělého ve vztahu k dětem. V některých diskusních fórech se někteří nechali slyšet, že by dokázali každé dítě přesvědčit, aby souhlasilo s určitými sexuálními praktikami. V podstatě tedy to, že přesvědčí dítě, že tu určitou sexuální aktivitu (např. společnou onanii) chce samo, i když to ve skutečnosti není pravda a chce ji především onen dospělý ke svému sexuálnímu uspokojení, tedy ke zneužití dítěte. Manipulací tedy rozhodně není výchova či jiná opravdu výchovná činnost.
Napsal(a): Martin Fabián, email: marfab@ekamarad.cz dne: 07.04.2002Opět jsem se nepodepsal. Omlouvám se, ale jsem zvyklý e-mailovat, příjemci zprávy se objeví jméno odesilatele aniž bych se musel podepisovat.
Napsal(a): Anonymní zápis, email: nemam@email.cz dne: 06.04.2002Touto diskusí vlastně opět zabíháme do problému, který se teprve diskutovat bude - Vztahy pedofilů k dětem.
Pokud jde o problémy pedofilů, tak největším problémem je pochopitelně orientace (nebo chcete-li deviace) sama. Mnozí mají psychické problémy, když si uvědomí že jsou jiní, pokoušejí se o sebevraždu. Důvodem je především nenávistný postoj vůči takto orientovaným lidem, strach že svým chováním mohou někomu ublížit. Pedofilní člověk neví, kam patří - mezi děti nebo mezi dospělé? Má se stýkat jen s dětmi, s dětmi i dospělými nebo jen s dospělými? Já osobně jsem v těch svých 17 letech kdy jsem v sobě konečně přestal potlačovat myšlenku že jsem zřejmě deviant žádné velké problémy neměl. Už delší dobu jsem se totiž pedofilně choval (sexuální stránka se objevila v pubertě kdy jsem si uvědomil co mě vzrušuje, stránka citová a milostná se projevovala již od mého vlastního dětství), takže jsem tuto skutečnost pouze akceptoval, přestože jsem se ještě nějaký čas pokoušel kontaktovat i dívky ve svém věku, v čemž jsem však byl absolutně neúspěšný.
Pedofil má totiž (beru-li to opět podle sebe) problémy navázat vztah s osobou ve svém věku (např. je-li ještě sám dítětem) nebo ve věku nad cca. 12 let. Takový "partner" mu může být velice dobrým kamarádem, ale nedokáže se do něj zamilovat, překročit hranici mezi přátelstvím a láskou. Po čase mu jeho pozornost začne být nepříjemná, protože cítí, že by se mnohem raději stýkal s někým jiným. Ale ani pouhá přátelství s ostatními vrstevníky příliš nevyhledává, má jen velice málo přátel, kamarádů, známých.
Naopak s dětmi (nebo s dětmi mnohem mladšími je-li ještě sám dítětem) se cítí mnohonásobně lépe, je mu s nimi dobře, přitahují jej jako magnet, aktivně vyhledává kontakty s nimi, ale hlavně - zamilovává se. Zpočátku je z toho zmatený a své city potlačuje protože podléhá společenským předsudkům považujícím vztah dospělého k dítěti za naprosto nepřijatelný. Pak přijde den, kdy si uvědomí že to vše znamená jediné - JSEM PEDOFIL. Může jít o chvíli kdy si všimne že ty děti jej dokonce na rozdíl od dospělých vzrušují, ale také nemusí. U každého je to asi jiné.
Pak přijde období, které je pro jeho další život velice důležité. Někdo se svou deviaci pokouší potlačit a je natolik úspěšný, že pro partnerské vztahy a pro sex vyhledává pouze dospělé. Dětem se pak věnuje pouze citově, kamarádsky. Třeba v oddíle, ale mnohdy také pouze v rámci rodiny. Zamiluje-li se, tak so ani sám jako lásku nebere, je to pro něj prostě krásné a hluboké přátelství s dítětem, se kterým je mu dobře. Mnozí takoví to na počátku potlačili natolik, že si deviaci ani neuvědomují. Takoví jsou na tom asi nejlépe protože nemají žádné problémy.
Pak jsou ale různé stupně podlehnutí svým touhám (samozřejmě nejen sexuálním). Někdo kontaktuje především dospělé a trochu i děti, někdo děti i dospělé rovným dílem. Jiný už ale děti preferuje a stýká se především s nimi. A jsou pedofilové, kteří se v citové, milostné (a sexuální - nemusí jít nutně o zneužívání) rovině věnují pouze dětem a naopak s dospělými se jen přátelí. Pokouší-li se o vztah s dospělým, pak jde jen o nějakou kompenzaci citových a sexuálních potřeb, svého partnera mohou mít sice rádi, ale nemilují jej, ale většinou takový vztah vůbec nevyhledávají.
Já patřím k těm posledním, žádného "věkově přiměřeného" partnera kterého bych miloval jsem nikdy neměl, z mé strany šlo o pouhé kamarádství, i když nepochybuji že každá takováto dívka mě opravdu milovala. Platonicky a kamarádsky se věnuji dětem, i když se častěji stýkám s těmi několika (velice málo) dospělými známými, kamarády a (ještě méně) přáteli, které mám. Je ale pravda že tito lidé mají děti, takže jedním z důvodů proč je navštěvuji jsou právě ONY, přestože jde především o chlapce (a já mám rád holčičky).
Sex (tedy sex partnerský, oboustranný) zcela vynechávám ze svého života - s dospělými dívkami mě absolutně nezajímá, mladé dívky (15 - 17) by musely být dětské, nevyspělé, ale jelikož mě mohou uspokojit minimálně, tak ani je v tomto směru nevyhledávám. A dětem bych mohl ublížit nehledě na to, že jde o trestný čin.
Své potřeby kompenzuji obrázky, představami, fantaziemi. Samozřejmě v nich figurují děti.
Nevím jak ostatní pedofilové, ale já mám veliké problémy s tím, že bych chtěl být pouze s dětmi, což pochopitelně nejde. Slyším-li na ulici dětské hlásky, tak se za nimi otáčím, vidím-li nějakou holčičku, jdu nenápadně k ní, abych si ji mohl prohlédnout, někdy se s ní začnu (ve vší počestnosti a nevinnosti) bavit... Děti nějak vycítí že se o ně zajímám, nemám problémy navázat kamarádství. Ale samozřejmě bych chtěl více, velice často nějakou holčičku opravdu miluji, i když jí své city raději nedávám najevo.
A pak někdy přijdou opravdové problémy. Pedofil třeba začne přemýšlet nad svým životem, jestli se opravdu chce věnovat jen dětem, jaký to má smysl když to nenaplňuje jeho citové a sexuální potřeby, protože s nimi může většinou pouze kamarádit. Jelikož se na starší osoby přeci jen občas podívá, stejně jako na akty či erotické fotografie s nimi (ale bez opravdového zájmu, vzrušení, bez toho aby si řekl "S takovou, s takovým bych chtěl chodit", jde pouze o zvědavost, o konstatování že dotyčná osoba má pěkný obličej - ale pro něj absolutně nepřitažlivé tělo), tak začne pochybovat jestli to s tou pedofilií náhodou nepřehání, jestli jej ve skutečnosti normálně nepřitahují dospělí a jestli se na děti náhodou pouze nepřeorientoval když nedokázal navázat vztah s někým ve svém věku. Tyto problémy navíc umocňuje fakt, že (někteří) pedofilové přeci jen určité, byť naprosto minimální vzrušení na podněty ze strany dospělých cítí. A přestože vzrušení na podněty dětské je mnohonásobně vyšší, skutečně to může vést k pochybnostem, problémům, depresím.
Takový pedofil se může pokusit začít zajímat o "věkově přiměřené" osoby, ale nakonec zjistí že jej opravdu nezajímají. Ale protože o svých citech k dětem začal pochybovat, tak i zájem o ně může výrazně poklesnout. Může to zajít do takových extrémů, že se stane asexuálem. Ani po milostné, ani po sexuální stránce pak nevyhledává nikoho, jeho nitro je rozvrácené, ztrácí smysl života, přemýšlí o tom, jakým směrem se jeho další život bude ubírat.
Kdyby pedofilie a maximum jejích projevů byla společností tolerována, vedl by naprosto spokojený život naplněný vztahy s dětmi a prací s nimi a pro ně, bez jakýchkoli problémů, zejména umožnila-li by mu společnost naplnění sexuálních potřeb tak, aby pro ten účel nemusel vyhledávat dospělé nebo zneužívat děti. Možnosti se najít dají aniž by hrozilo že to dětem ublíží. Ale tolerována by měla být především láska, vztah pedofila a dítěte. Pedofil by zkrátka měl mít možnost žít naprosto normálně jako každý jiný člověk, milovat toho kdo jej přitahuje a být jím milován, bez nenávisti, intolerance, nepochopení či posměchu okolí. Samozřejmě s jediným omezením - v sexuální oblasti kde dětem může, byť většinou neúmyslně a nevědomky ublížit.
Omlouvám se, že jsem se prve nepodepsal.
Dále se omlouvám za špatný směr, jaký diskuse v prvních částech vzala. Jelikož pohlavní zneužívání bohužel patří jak k pedofilii, tak k životě (NĚKTERÝCH) pedofilů, tak jsem toto téma zmínil, přičemž jsem si neodpustil konstatovat, že je třeba rozlišovat zneužití HRUBÁ a MÍRNĚJŠÍ, a že podle mého subjektivního názoru většina těch, kteří se nedokáží ovládnout dětem ubližovat nechce, volí mírnější formu, která dítěti může být stejně příjemná, milá a krásná, jako třeba mazlení, společné hry, jako celý vzájemný vztah. Více jsem prozatím psát nechtěl, bohužel Mlsoun stále oponuje protiargumentem, že i mírná zneužití mohou ublížit. A přestože jsem s ním v odpovědi v podstatě souhlasil, přičemž jsem však trval na svém, tak on se prakticky opakoval (stejně jako pak já). Myslím že ani on, ani já jsme skutečně diskusi tímto směrem vést nechtěli. O citech jsem se příliš rozepsat nemohl protože v diskusi máme každý omezený prostor a jelikož se zvrtla takto, tak mi pro ně nezbylo místo. A to je opravdu škoda. Předpokládám že teď si o mně každý vytvořil špatný obrázek, což může ublížit i jiným pedofilům.
Jáchymovi odpovídám, že mým zdrojem byla statistika zpracovaná nadací Naše dítě a Linkou bezpečí a předpokládám že jejím cílem bylo ukázat ŠKODLIVOST, nikoli pozitivní stránky zneužívání. Takže je docela dobře možné, že pokud dotazovaní byli nějak manipulováni, tak spíše k tomu, aby nějaké psychické následky připustili, než aby je popřeli. Vysledky jsou takové, jaké jsou a každý si je pochopitelně může vykládat jinak. Pro objektivitu ještě uvádím, že průzkum proběhl také mezi prostituty a prostitutkami a ukázal, že mnoho těchto lidí bylo v dětství zneužito. A to je další negativní následek, tentokrát výchovný. Co kdyby se však tito lidé promiskuitě či prostituci věnovali i bez zneužití v dětství? Nehrají tu roli i jiné vlivy než jen tato zkušenost (výchova, kamarádi)?
Ale skutečně se prozatím přestaňme bavit o sexu, doufám že se na tom všichni shodneme.
Názory o pedofilech a jejich vztahu s dětmi vycházejí z postojů nepedofilních osob k dětem. Ale pedofily nelze posuzovat tak, jako jiné. Zmiňuji-li běžně uváděnou poznámku o dětinskosti pedofilů, rozhodně tím nemám na mysli pouze dětinské chování v přítomnosti dětí. Beru-li to podle sebe (protože do duše jiných pedofilů nevidím), tak pedofil je dětinský a nezralý i v běžném životě. Jeden z mých e-mailových známých to na své stránce celkem výstižně popsal tak, že jeho vývoj se v určitém směru zastavil někdy ve dvanácti letech.
Rozhodně si však nemyslím, že bychom z tohoto důvodu byli natolik nezralí, abychom byli nezpůsobilí pracovat s dětmi. Právě naopak protože jednak i přesto dospělí jsme a jednak se právě díky této dětinskosti lépe dokážeme vcítit do myšlení, citů a potřeb dětí. Dokážeme jim lépe porozumnět, protože se na svět díváme (také) jejich očima. Takže když dítě dělá něco nesprávného a cítíme potřebu vychovávat je, tak víme jak na náš přístup reaguje, jak se cítí je-li trestáno, káráno.
Přístup běžného dospělého k dítěti je většinou ten, že je to nezralá osoba, která je ještě na to či ono hloupá, nějaké vysvětlování nepochopí protože se mu přece již tolikrát vysvětlovalo co musí nebo naopak nesmí a přece si dělá své, tak mu to prostě nekompromisně zakážu nebo nařídím (aniž bych si uvědomil že při nedostatku času jsem nic pořádně vysvětlit nemohl). Přístup pedofila k dítěti je jako ke každému sobě rovnému člověku. Je-li dítě nezralé, respektuji důvody, které spatřuji v tom že se ještě o tomto světě a jeho složitostech nestačilo vše naučit. Když se k tomu přidá i to, že to dítě mám rád, chci se mu věnovat a také chci, aby i ono mne mělo rádo, tak si skutečně najdu čas na to vysvětlování namísto jednoduššího nekompromisního postoje.
Běžní (rozuměno nepedofilní) vedoucí a rodiče mohou mít s dětmi také velice přátelské vztahy, ale je tu i ona potřeba být občas přísný a trestat. A to (přestože děti je mají nesmírně rádi) vede k tomu, že přes veškeré přátelství si dítě přeci jen udržuje určitý stupeň odstupu. Přátelství tak podle mého názoru přeci jen není tak hluboké jaké může být mezi dítětem a pedofilem.
Proč? Protože pedofil se chová především jako kamarád a teprve poté jako dospělý. Dítě respektuje, diskutuje s ním. Opravdu jako když spolu kamarádí dvě děti. Jde o vzájemné porozumění, opět jako mezi dvěma dětskými (nebo dvěma dospělými) kamarády. Ti si mezi sebou také řeknou jaké chování vyžadují od druhého, který to respektuje, pokud se však i kamarád zase přizpůsobí jemu. Pedofil chce aby jej děcko mělo rádo, proto když mu něco nedovolí, hledá jinou, pro ně vhodnou kompenzaci, zakázané mu tedy chce něčím nahradit. Například když rodič chce aby dítě šlo do postýlky nebo když s ním potřebuje jít do města, neuvědomuje si že dítě nechápe co je v daný moment důležitější a že by si raději hrálo, že to je důvod jeho vzdoru, nikoli nějaké schválnosti kterými by rodiče chtělo potrápit. Často tedy volí zvýšený hlas, nějaké to plácnutí. A přitom by úplně stačilo kdyby dítěti slíbil, že s ním v tom městě někam půjde nebo že až se ráno probudí, tak si budou s něčím hrát.
A dále - nepedofilní dospělý se dětem tolik nevěnuje nejen z nedostatku času, ale především proto že preferuje dospělé a s nimi tráví většinu svého času. Proto má méně času na ono vysvětlování, tak výchovu řeší těmi nekompromisními postoji. Jenže dítě má pocit, že je diskriminováno když nesmí to, co mohou dospělí. A často je to pravda, mnohé zákazy a příkazy zjednodušují život dospělých, protože dítě prostě dělá to, co chtějí a nemusí tedy věnovat tolik času usměrňování jeho chování, přičemž by ale ve skutečnosti mnohé povolit šlo. Nebo se dokonce stává, že dospělý ze svého postoje nesleví ani když si uvědomí, že pravda je na straně dítěte, a to jen proto aby neztratil autoritu.
Ale právě pro pocit diskriminace dítě tíhne k rebelii. Ještě si plně neuvědomuje kdy je vzdor přeci jen na místě a kdy dospělí mají pravdu, takže často sáhne k něčemu, co by opravdu nemělo. A opět důvodem není to, že chce zlobit. Zajdu-li do extrémů, může začít třeba kouřit nebo pít alkohol, protože to prostě vidí u dospělých kterým se to přece také nezakazuje tak proč ono to dělat nesmí?
Ale o pedofilech jsem psal že dětem mnohé dovolí, jsou mnohem méně přísní a místo nekompromisního postoje volí vysvětlování, protože si ten čas CHTĚJÍ udělat. Když dítěti umožním mnohem více, tak snadněji pochopí že něco se opravdu dělat nemá, protože jinak bych to dovolil.
Rozhodně to neznamená že dítě rozmazluji tím, že mu dovolím úplně vše. Kde to prostě nejde, dokážu být také nekompromisní a věřte, že mě to bolí možná dokonce více, než to dítě, protože VÍM jak se cítí ukřivděné. Ale i ono vycítí že i já tím trpím a proto si uvědomuje že kdyby to opravdu šlo, tak bych svolil.
Protože pedofil má dítě rád, nechce je nijak ovládat. Naopak chce aby i ono jej mělo rádo. Proto bych nehovořil o nějaké manipulaci dětí. Té jsou schopni nepedofilní dospělí, protože dítě je navyklé poslouchat je nebo často věří, že mají pravdu, i když ji ve skutečnosti nemají. Ne však pedofilové, kteří s dítětem o vzájemných postojích diskutují aby věděli, co mu dělá dobře a co ne. Toho druhého se CHTĚJÍ vyvarovat, aby je dítě nepřestalo mít rádo. Samozřejmě se to může vztahovat i na pohlavní zneužívání (proto opakuji svůj názor, že pedofil většinou volí takovou formu, aby se dítěti líbila a neublížila), ale platí to především o vzájemných citech, vzájemných hrách, mazlení, povídání, o společném dělání úkolů, o výchově dítěte. A to rozhodně není žádná manipulace. Snaží-li se dospělý člověk porozumět svému partneru a chovat se k němu tak, aby se mu to líbilo, přičemž stejný postoj vyžaduje i od něj, tak to přece také žádná manipulace není. I vztah dvou dětí (byť je většinou nezralý a spíše platonický) bývá takový.
© Stránka vygenerována za 0.0038 sec. | Aktuálně máme v databázi 8369 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz
Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha
