Plavby sebevrahů

Kniha Miroslava Náplavy Plavba sebevrahů, která vyšla nedávno v nakladatelství Jota zaujme nejenom milovníky dobrodružství, ale i ty, kdo se rádi poučí z historie.

     Kniha Miroslava Náplavy, který sám je cestovatelem a dobrodruhem, začíná příběhem Thora Heyerdahla, kterého snad není ani třeba představovat. Jeho plavby na bambusových virech jsou jistě dostatečně známy. Přesto první kapitoly Náplavovy knihy přinášejí zajímavé podrobnosti z jeho plaveb.

     Miroslav Náplava se s Heyrdahlem znal osobně a to mu umožnilo popsat některé úseky jeho plaveb dosti podrobně.

     Thor Heyerdahl není hlavním hrdinou této knihy, přesto zde ale nemůže chybět. Byl to on, kdo inspiroval Eduarda Ingriše k tomu, že se z něj stal také cestovatel. Kdo to byl Eduard Ingriš? Přesto že to byl Čech, mnoho z nás to neví? Thor Heyerdahl je pro nás paradoxně známější.

     Eduard Ingriš je například autorem známé písně Teskně hučí Niagara, o které se mnoho lidí mylně domnívá, že je to lidová píseň. Ingriš byl hudebník a fotograf. A samozřejmě cestovatel a vědec.

     Jako úspěšný umělec byl Eduard Ingriš velice bohatým člověkem. Avšak Únor 1948 jej změnil v chudého emigranta. A právě tyto jeho osudy kniha zachycuje. Její hlavní těžiště je ale zaměřeno na Ingriše jako cestovatele, který obdobně jako Thor Heyerdahl, bádal.

     Vědecké touhy svedly Ingrišovu osudovou cestu s Heyerdahl a vedly i k částečné spolupráci. Společné plavby se sice nedočkali, ta jim souzena nebyla, přesto se dobře znali a byli dobrými přáteli.

     Ingriš podnikl několik plaveb, z nichž některé se sice nezdařily, přesto měly pro vědu velký význam. V knize jsou tato dobrodružství, která lze číst jedním dechem, zachycena části autorovým vyprávěním a části citacemi z plalubního deníku, který si Ingriš pečlivě psal.

     Čtenář se tak seznámí s Ingrišovým dobrodružstvím se žraloky, ale i s některými nevyvedenými spolučleny posádky, kteří neunesli náročnost cesty psychicky. Několikrát byl Ingriš ve smrtelném nebezpečí a několikrát byl planě pohřben.

     Vedle Heyerdahla a Ingriše autor vzpomíná v knize i další hrdiny mořeplavce, jako Erika de Bisschopa a Williama Willise, kteří se také pokoušeli překonat Tichý oceán.

     Výčet cestovatelů ale ještě není úplný. Ingriš byl i dobrým přítelem Miroslava Zikmunda, který se nakonec velkou měrou zasloužil o záchranu Ingrišova archívu a o jeho převoz z Ameriky do Zlína. Na něm se podílel i sám autor knihy Náplava, který byl v týmu, který rozsáhlý archív po několik dní balil.

     Na knize se podílelo velké množství lidí. najdete zde např. fotografie z archívu Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda z fondu Eduarda Ingriše, dále fotky autora knihy Miroslava Náplavy, Petra Horkého, Vladimíra Kroce, Jana Karáska a Jiřího Petra.

     Knihu Miroslava Náplavy vydalo nakladatelství Jota. Její křest za účasti 11 kmotrů a manželky Eduarda Ingriše, se konal 11. února v 11.11 hodin v kavárně Astra v 1. patře Domu knihy Kanzelsberger na Václavském náměstí v Praze. Proč tolik 11? Protože 11 je pro Ingriše magickým číslem, o čemž se také dočtete v této knize.

     Ingriš, kterému několikrát hrozila smrt po napadení šelmou či od žraloků nakonec zemřel přirozenou smrtí. Heyerdahl zemřel ve vysokém věku, když podlehl nemoci. A to zabránilo společné plavbě s Ingrišem, na kterou se chystali.

     Pokud se pustíte do četby této knihy, její děj vás natolik vtáhne, že se od ní těžko odtrhnete. Není to ale jenom dobrodružství, v knize se současně dozvíte spoustu zajímavých skutečností z historie. Vždyť plavby těchto dobrodruhů nebyly samoúčelné, ale sloužily vědě ke zkoumání proudů v Tichém oceánu.