jsem pro výprask

Můj osobní názor je, že úřední výprask nejen u dětí, ale i u dospělých by byl přínosem pro celou společnost.Tohle tu už někdo napsal a já s tím souhlasím.S pozdravem...

vězení nebo výprask

Já osobně bych s takovým trestem souhlasila, mám 18ti letého syna, který má čerstvý řidičák a jezdí jako trdlo - už párkrát platil pokutu za rychlou jízdu a je dost neopatrný. Já osobně bych ho k vykonavateli dovedla, stáhla mu kalhoty a během výprasku i držela, aby nevyváděl. Vždycky se trestu bál, je to frajer, když mu nic nehrozí. U něj osobně by takový nářez byl přínosem, myslím, že by bylo po pokutách a rychlých jízdách, vězení v tomto případě přeci nic nevyřeší. Kdyby někdo někoho porazil, tak by měl dostat na holou před celou rodinou toho dotyčného, aby měl i trochu té ostudy, myslím, že by byl klid.

Re(Peter): Re(remen1): Vězení nebo výprask

Nevim kolik ti je a jestli jsi domyslel jak a jestli vubec by takovy system mohl fungovat. Vztahovaly by se ty vyprasky i na zeny a na starsi muze? Kdybys byl hlava rodiny, treba 40 let stary a mel decka. Opravdu by sis vybral vyprask? Nevadilo by ti, ze by tvoje manzelka, decka, sousede, pratele a kolegove v praci vedeli, ze jsi za dopravni prestupek dostal petadvacet remenem na holou? Nebo kdyby ten prestupek udelala tvoje manzelka, doporucil bys ji aby si taky vybrala petadvacet na holou misto pokuty?

Vezeni nebo vyprask

Myslim, ze vyprask by byl v mnoha pripadech lepsi trest, nez vezeni, ktere muze kluka, nebo mladeho muze, negativne poznamenat na zivot. Jednak to spolecenske stigma spojene s vezenim, jednak by ho tam mohli spoluvezni "vyucit" na opravdoveho zlocince. Na druhe strane vyprask by byl trest bez psychologickych nasledku. Problem ale je najit zpusob vyprasku, ktery je dostatecne odstrasujici, ale kluka nepoznamena fyzicky. Slysim, ze obeti vyprasku v Singapuru maji na zadku jizvy navzdy. Dostat na holy zadek by asi odstrasujici bylo nejen kvuli ponizeni, ale i bolesti. Vim, ze v nekterych zemich se vyprasky na holou udeluji drevenou placackou, ktera nezanechava zadne stopy, ale pritom zpusobuje intenzivni bolest. Problem je vsak taky v tom, ze EU by nam to zakazala.

Re(remen1): Vězení nebo výprask

Je to výborný nápad, mnohí by si vybrali radšej výprask, než vazenie, či pokuty. Aj ja by som si radšej vybral nasekať na zadok, než platiť pokuty trebárs za doprvné priestupky. Malo by byť dané na výber, napr. buď pokuta 2000,-Sk alebo 25 rán remeňom na holý. Ku každej peňažnej pokute by mal byť na výber druh telesného trestu.

Vězení nebo výprask

Můj osobní názor je, že úřední výprask nejen u dětí, ale i u dospělých by byl přínosem. Osobně bych si došel pro výprask třeba na policii nebo k jinému orgánu mnohem radši, než sedět. Anebo i platit. Vždyť když udělám dopravní přestupek, dostanu třeba 5.000,- pokuty a tím je poškozena celá moje rodina. Proč nedostat výprask a rodina dostane celý můj plat. Myslím, že by to bylo lepší a účinnější.

Vězení nebo výprask

Naprosto souhlasím s názorem, že výprask je lepší a účinnější řešení než vězení. Nasekání na zadek /třeba i na holý/ je pokud možno v kombinaci s veřejně prospěšnými pracemi naprosto geniální, protože na to nemusíme platit z daní a místo přiučení se dalších lumpáren ve vězení udělají užitečnou práci. Trest je asi opravdu nejlepší udělit na obnažený zadek, aby trestající viděl učinnost a nezpůsobil zranění.

Re: vychova

Vážený pane, opravdu nechápu, jak se můžete ve svém jinak poměrně slušně napsaném článku, odkazovat zrovna na článek pana Kábrta, který ja osobně považuji za mírně řečeno psychopatický, podobně jako někteří jiní lidé, kerým jsem ho svého času dal přečíst a kteří po určitou dobu studovali mj. dětskou psychologii. Celé Vaše dílo to minimálně shazuje. Názory pana Kábrta se mi naprosto příčí a patří do jiné doby a jiného času, vůbec nechápu, jak něco podobného může výše zmíněný vůbec zveřejňovat.

Výprask a osobnost

     Reaguji na příspěvek Marťase i Václava Fabiana “Porovnejme rozdíly”. Velmi pěkně zaznívá v obou příspěvcích, že důležitý je příklad rodičů. Jenže dobrý příklad, stejně jako rozumný výprask, mohou dávat jen lidé, kteří jsou opravdu osobnosti. A co ti ostatní – kteří nejsou osobnosti, protože už jejich rodiče je nevychovali, protože neměli sami dobrý příklad?

      Já si osobně myslím, že stejně bude v nějaké ne moc vzdálené budoucnosti na světě dost nebezpečno, o tom jsem psal v některých Omylech. Prostě lidé snad ani nejsou horší, ale mají více “technické údernosti” – auta, mobily, zbraně – a to i organizace a státy. Když “přeskočí” člověku s klackem v ruce, je to jiné, než když “přeskočí” člověku se samopalem. A to ani raději nedomýšlíme, že jsou státy, které mají zbraně hromadného ničení, a přeskakuje tam celé vládě!

     Takže si, milí přátelé, myslím, že tou naší diskuzí o výchově a příkladech a bití či nebití, vlastně mluvíme o bytí či nebytí. Můžeme říci se Shakespearem: Bít či nebít aneb být či nebýt. Obávám se, že se snažíme zastavit stotunový vlak jedoucí z  kopce bez brzd tak, že foukáme proti směru jízdy. A přemýšlíme, jestli zatáhnout za záchrannou brzdu v době, kdy se to už ubrzdit nedá. Vy jste ale mladí, a určitě to tak černě nevidíte, což je asi dobře, protože Vám skepse nebere chuť to změnit. Mně ale také ne. Spero dum spiro – doufám, dokud dýchám. Pavel Kábrt

Porovnejme rozdíly

     Porovnejme si pár rozdílů. Obecně se tvrdí, že děti jsou generaci od generace horší. Čím to asi bude? Porovnejme děti hned po narození. Myslím, že zjistíme, že dítě, které se narodil včera, je hned po narození, co se týká povahových vlastností stejné jako dítě, které se narodilo před 10, 20 či 50 lety. Čím starší děti budete porovnávat, tím už najdete větší rozdíly. Proč? Čí je tedy vina, že dnešní děti jsou neukázněnější. Těch dětí?

     Myslím, že je nasnadě, že je to výchovou. Jsou-li horší děti, je horší i výchova, neboť ty děti se rodí stejné. Máme tedy stejné výchozí podmínky, jako měli naši otcové, dědové, pradědové,....

     Co řeší snížení věkové hranice trestní odpovědnosti? Pouze může postihnout důsledky toho, že budeme zavírat děti, které jsme neuměli vychovat. Je to ale jejich vina, že jsme je špatně vychovali? Proč za to mají trpět oni? A nebo to je myšleno, že budeme vězením děti vychovávat? Na kolik let ale potom musíme snížit onu věkovou hranici? V kolika letech chceme začít dítě vychovávat?

     Dítě je třeba vychovávat prakticky od prvního dne života, ne-li ještě dříve, protože je prokázáno, že dítě vnímá už v embrionálním stádiu. Martin správně vystihl, že hlavní složkou výchovy je příklad. Mají dnešní děti dostatek vhodných kladných hrdinů?

     Co se týká tělesných trestů. Před časem jsem četl v Maldé Frontě článek na toto téma. Ty žádným speciálním zákonem nejsou zakázány, ale ani také povoleny. Nemluví se o nich v žádném školním řádu. Obecně se vychází, že jsou zakázány proto, že je naším právním řádem obecně zakázáno tělesně trestat.

     Odmítáme-li ve výchově dětí tělesné tresty, které používali naši předkové, máme za ně vhodnou náhradu? Tou náhradou rozhodně není snížení věkové hranice trestní odpovědnosti, protože toto není složka výchovná ale represívní. A hlavně, děti je třeba vychovávat hned od narození. Co je tedy tou plnohodnotnou a stejně účinnou náhradou?

     Připadají-li někomu tělesné tresty příliš kruté a nehumánní, pak myslím, že by bylo dobré, aby se zamyslel nad Martinovým modelem, který je dosti zajímavý. V jeho pojetí nemá být výprask strašákem, ale jakousi výstrahou. V Martinově pojetí není výprask jako výprask. Ne každý výprask musí bolet, v tom má Martin pravdu. Někomu stačí symbolické upozornění. Je-li dítě natolik vyspělé, že by mohlo být soudně postižitelné, je jistě i natolik vyspělé, aby se umělo přiměřeným chováním výprasku vyhnout.

     Martin má rovněž pravdu v tom, když se ptá, jaké práva s přidanou zodpovědností přidáme dětem. Každá povinnost musí být vykompenzována nějakou výhodou. Přidá-li vám šéf v práci navíc úkoly, určitě očekáváte přiměřené zvýšení platu. Je to požadavek oprávněný, stejně jako v tomto případě od dětí. Chceme-li hájit zájmy a práva dětí, hajme všechny a ne jenom ty, které nám připadají důležité. Co když děti na to mají názor jiný než my? Že jsou ještě nezralí mít svůj názor? Jak potom ale mohou být trestně odpovědní? Nebo na to zralí jsou? Není třeba právě tohle jedna z forem zneužívání dětí, o kterém se tak často mluví?