Spojme se

     V článku je podchyceno mnoho problému, které naše sdružení také trápí. I mě občas připadá, že státní byrokracie usiluje o likvidaci našich sdružení. Přemýšlím, čím to je. Třeba ti lidi něvěří, že za to nic nemáme. Nedokážou pochopit, že by někdo mohl dělat něco zadarmo. Když vidí, s jakým úsilím mnohdy pracujeme, nabývají přesvědčení, kolik za to nemáme peněz. Pak je to možná závist. Závist z neznalosti.
      V jiných případech zase nezapadáme do žádné škatulky. Můžu uvést hned několik případů nelogičností. Energetici např. mají sazby pro domácnosti a pro podnikatele. Kam patří občanské sdružení? Má logiku, aby mělo podnikatelskou sazbu? Žádáte-li někde o nebytové prostory na klubovnu, je zde jediná kolonka, podnikatelský záměr. Je práce s dětmi opravdu podnikatelský záměr? Děláme internetsudio pro děti. Je to neziskový projekt, budou do něj chodit tytéž děti, které chodí do školy. Přesto nemůžeme dostat od Českého Telecomu slevu na připojení pevnou linkou, které mají školy, protože našim zřizovatelem není MŠMT ČR. Má to logiku?
     Problém hygienické byrokracie vidím ještě v širších souvislostech. Teď je sice pozornost upnuta na zotavovací akce, ale co klubovny. V článcích Vyhovuje vaše klubovna hygienickým předpisům a Hygienická byrokracie nezklamala jsem napsal o našich problémech. Bohužel odezva prakticky žádná. Je to opravdu jenom náš problém? Mají všichni klubovny dle těchto předpisů? A nebo si říkají, o naší klubovně se neví, tak co se budem starat? Jenže co není dnes, může být zítra. Hygienici budou chtít vydělávat, proto začnou chodit na kontroly. Není problém, když máte klubovnu v nájmu v obecním domě, aby získali tyto informace a pak prostě přišli na kontrolu. Pro ně to bude přínos peněz, protože budete nuceni jít na placené konzultace. Možná zpoplatní i žádosti o posudky kluboven, které budou povinné.
     Děti jsou navíc vhodné politikum a vhodný předmět politické kariéry. Čím více se z nich budou "ždímat" peníze, tím větší si pak mohou politici dělat zásluhy na tom, že poskytnou nějaké dotace, které se samozřejmě zase vrátí zpět do státního či obecního rozpočtu. Říká se tomu laciná zásluha. Čím více bude problémů s mládeží, tím víc bude toto politikum žádoucí. Takže mě občas připadá, že některým politikům nejde o to, aby problémy s mládeží zmizely. Chtějí je pouze "odstraňovat" ale ne odstranit.
     Připadá mi, že by bylo účinné, do současného boje o přežití zahrnout rovnou i klubovny. V souvislosti s tím by bylo i vhodné, požadovat pro sdružení dětí a mládeže též osovobození od různých byrokratických popatků a požadovat povinou součinnost hygieniků. Vyžadují-li např. údaje o světle v klubovně v luxech, měli by mít za povinnost, tuto inzenzitu osvětlení na žádost bezplatně zajistit. Stejně tak by mohli zajišťovat rozbory vody, ne-li zcela bezplatně, pak pouze za materiálové náklady, které by byly určitě nižší, než jsou v současnosti účtované ceny.
     Co se týká kvalifikace vedoucích, taky vidím zatím poměrně schůdnou cestu. Jednalo se o tom na Celostátní velké výměně zkušeností v Českých Budějovicích, kde problém rozebíral Mgr. Tuček z MŠMT ČR, který k tomto problému přistupuje s maximální vstřícností. Je to člověk, který jezdí do terénu mezi vedoucí, který naší problematice rozumí. Spolupodílí se na přípravě zákona o mládeži. Nyní tedy máme šanci, aby tento zákon byl dle možnosti co nejvíce dle našich představ. Jeho představou je, aby akreditaci pro vzdělávání měly právě sdružení dětí a mládeže, což ostatně pro ně může být i jistý příjem pro činnost, budou-li školit zaměstanance agentur, které dělají akce pro děti komerčně.
     Bohužel, dost účastníků sekce zde vyslovovalo různé, myslím nepodložené obavy. Uvědomme si, že akreditaci patrně budou mít všechny větší sdružení dětí a mládeže. Bude záležet na vzájemných vztazích. Informační centrum oddílů a klubů, které je malou organizací, například v současné době akreditaci na školení má a rozhodně nepociťujeme potřebu, si z toho dělat živnost. Školíme naše členy i členy jiných neziskových organizacích za neziskové ceny. Ty se pohybují pro školení v rozsahu cca 50 hodin do 300,-- Kč (je to bez výjezdu, školení probíhá o víkendech). Samozřejmě pro ty, kdo na školení pošle komerční subjekt, máme ceny jiné, vyšší. Nevidíme ale důvod, proč rozlišovat mezi našim členem a vedoucím z jiného občanského sdružení.
     Nevidím tedy obavy v tom, že by se ceny těchto školení v krátké době vyšplhaly do astronomických výšek, budou-li je dělat sdružení dětí a mládeže. Budou-li některá sdružení předražovat, pak se vždy najdou i taková, která budou mít cenovou nabídku rozumnou. MŠMT ČR nechce mít na školení monopol. Dává nabídku nám občanským sdružení a záleží na nás, jestli ji přijmeme nebo odmítneme a vnutíme MŠMT ČR monopolní roli a nebo ho přinutíme, aby z nedostatku zájemců dával akreditace i komerčním školícím subjektům. Na CVVZ jasně Mgr. Tuček řekl, že MŠMT ČR nechce svěřovat školení komerčním subjektům, protože případný rozumný zisk z těchto školení, by měl opět sloužit dětem a mládeži.
     Zatímco jednání s MŠMT ČR mi připadají korektní, u jednání o hygieně se to rozhodně říci nedá. MŠMT ČR své zákony a vyhlášky diskutuje se sdruženími dětí a mládeže, hygienici nikoliv. Další věcí je, kdo bude připravovat nový zákon o občanských sdruženích, zda bude předložen někomu k diskusi. To bude další klíčový zákon, který se našich sdružení dotkne.
     Vstup do Evropské unie je sice hezkou věcí, ale kvůli tomu si nemusíme zlikvidovat to, co máme unikátní, čímž jsou způsoby našich táborů. Vždyť ty jsou obdivovány i v zahraničí, kde pomalu už nevědí, co je to stan a co je to ohniště. Proto by opravdu stálo za to, se spojit a postupovat jednotně ve všech bodech, které ohrožují naši existenci. A to i v těch, které se nás bezprostředně nedotýkají už dnes, ale budou určitě na pořadu dne zítra, za týden nebo za měsíc. Mezi ně určitě patří i problém kluboven, který začíná zatím na Praze 4 naší klubovnou.