Časem to pochopíš, že čas strávený v takovém oddílu je velmi dobrou vzpomínkou. Kvalitu vedoucího ale většinou děti ocení až z odstupem času, když už zbývají jenom vzpomínky. Někteří se o ty vzpomínky bohužel svojí nezralostí ochudí. V oddílu nevydrží a pak nemají na co vzpomínat.
Napsal(a): Mirek Fišer, email: mirekf@centrum.cz dne: 19.07.2000Dovedu si představit jaká musí být v takovém oddílu otrava. Sám jsem asi tři oddíly zkoušel ale když jsem viděl vedoucí, kteří byli namyšlení a strašně moc důležití, tak jsem pochopil, že takové oddíly zakládají jenom proto, aby mohli někomu poroučet. Na to ať si hledají jiné hlupáky. Nevím čím se teda chce Míla chlubit. To že byly všechny akce povedené je průhledné. Bodejť by vedoucí přiznal, že se jeho akce nepovedla a že v jeho oddílu je otrava.
Napsal(a): Sandokan , email: sandokan.pavel@atlas.cz dne: 15.07.2000 Otrava v oddílu asi nebyla, protože to by tam děti nechodily. Píšeš, že jsi vyzkoušel tři oddíly a že jsi z nich odešel. Patrně tam byla otrava pro Tebe, prostě Tě to nebavilo. Ale ostatní to asi bavilo, protože jinak by odešli taky. Nemyslím si, že když Ty jsi přišel na to, že z oddílu, v kterém Tě to nebaví, se dá odejít, že by na to ostatní nepřišli. Ale každého prostě baví něco jiného.
To, že se všechny akce povedly, nikdo netvrdí. Lukáš samozřejmě do medailonu zmiňuje spíš ty povedené. Bývá to jaksi u medailonů zvykem. Ale nečetl jsi pozorně, protože je tam zmínka o putovním táboru, který předčasně skončil, protože mi nepřijeli další vedoucí a tak jsem ho musel ukončit dřív. Tato akce evidentně povedená nebyla. Taky je otázka, co se bere za povedenou a nepovedenou akci. Ono je to trochu relativní. Stoprocentně nepovedená akce je ta, která se nelíbí nikomu. Jinak je to vždy relativní, protože pro toho, komu se líbí, je akce povedená a pro toho, komu se nelíbí, je nepovedená.
Medailon je zajímavý a pravdu měla redakce. Míla je opravdu obětavý vedoucím, o kterém píše eKamarád oprávněně. Vždyť dětem věnoval 19 let svého života a vypadá to, že některá léta dost intenzívně. Dostává se už do věku, kdy by měl začít myslet pomalu i sám na sebe. Jestliže ale práce s dětmi je jeho hlavním a velkým smyslem života, bude opravdu pro něj nejlepší, se profesionalizovat v tomto oboru. Vzhledem k postavení neziskového sektoru u nás to ale bude mít velmi těžké. Naše společnost neumí takové lidi obětovat. Bohužel, naše společnost umí jenom brát a neumí zpětně nic dávat. Proto takovým lidem hrozí hodně krušné stáří, protože z nulových zisků, bude mít nejnižší možný důchod, který bude hodně pod hranicí sociálního minima. V naší společnosti nemůže čekat, že se dočká vděku, protože bohužel česká společnost je naopak velice nevděčná. To, co se povede bere za samozřejmost a jakoukoliv sebemenší chybičku okamžitě zveličí a všemožně se snaží vytvořit takové podmínky, aby takový člověk nemohl v daném oboru dál pracovat. Bohužel to, čemu se u nás říká demokracie je ve skutečnosti pseudodemokracie.
Napsal(a): Lily Cantona, email: cantona@centrum.cz dne: 12.07.2000© Stránka vygenerována za 0.0025 sec. | Aktuálně máme v databázi 8369 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz
Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha
