Jak jsem již zmínil, stoprocentní dozor není možný, protože by stál tolik peněz, že by ho neutáhla ani ekonomika podstatně vyspělejčích zemí.
Určitě má násilník horší pozici na šikanování, když má dozor (dvojice učitl a učitelka) na starosti pouze WC a jednu třídu, než když mám WC na starosti všechyn třídy na patře. Pak je četnost návštěv jednotlivých míst podstatně menší, než v tomto případě. Pokud někdo násilníka upozorní na přichod učitele, tak zabrání sice jeho odhalení, ale příchod učitele šikanu přeruší. A i to je snad nemalé pozitivum.
Jinak vždy je nutno řešit příčiny, tedy prevenci. Dozor je už pouze řešením důsledků. Důležitá je tedy výchova, která ale v celé společnosti pokulhává, školy mají mizivé pravomoci na výchovu a společnsot jde dětem velmi špatným příkladem, všude kolem sebe vidí násilí a tak jsou nepřímo k šikaně vychováváni.
Co se týče bufetu, jsem pro, pokud v něm bude zdravá výživa. Budiž, Coca Cola ještě snad ano, ale hamburgerům říkám rozhodně NE!!!. Radši zeleninové bagety apod. Prostě neco zdravého, můéčné výrobky, ovoce, zeleninu.
Jinak stejně si myslím, že dítě, které si zapomene doma svačinu nebude mít ani peníze na to, si něco koupit v bufetu. Ty spíš mají děti pohodlných rodičů, kteří se nechtějí se svačinou připravovat a hlavně chtějí ukázat, že jsou z nóbl rodiny a jejich děti mají na bufet. Takže je tu negativum bufetu, které ved ek prohlubování třídních rozdílů mezi dětmi a statistiky potvrzují, že to bývá důvodem ke školním krádežím dětí, které si krádeží opatří peníze, aby se taky blýskly, že i ony na to mají.
Víc je někdy méně, proto by bylo přínosem nabídka řekněmě 3 až maximálně 5 svačinových meny, které by byly zdravé a obsahovayl vitamíny, bílkoviny apod. a měly minimum tuků a byyl i cenově v zhruba stejné úrovni. Mohly by být dotovány podobně jako školní obědy, aby byly dostupnější, případně by mohly být též na stravenky. Tím by se zabránilo krádežím, motivovaným bufety.
A co se týče té šikany na WC, pochopitelně když budu někoho šikanovat, tak si zajistím někoho, kdo mě bude včas varovat před blížícím se učitelem.
Napsal(a): Pavel Jůza, email: p.juza@seznam.cz dne: 04.11.2004No tak co se týče toho bufetu, tak pokud vím, lékaři doporučují jíst pětkrát denně v intervalu cca 3 hodiny. To, co vede k obezitě, je mimo jiné právě to, když se jí dvakrát denně. Organismus si zvykne na to, že je krmen málokdy a nepravidelně, a vytváří zásoby. Takže když se dítě nestihne nasnídat a vzít si svačinu, bez bufetu hladoví až do oběda a při něm si to vynahradí. A když ne, tak se pak o to víc navečeří doma, nejlépe těsně před spaním.
Další věc je pitný režim. Když jsem chodil do školy, bufety nebyly, tudíž jsem pil vodu přímo z vodovodníhjo kohoutku. Ale dnes přece jen ne každému chutnají ty chlorované patoky. A nosit si do školy ke kilogramům učebnic ještě dva kilogramy pití, to také není ideální. A ten 1/4 l mléka, co jsme dostávali zamlada ve škole, to možná řeší bílkoviny a vápník, ale určitě ne dostatek tekutin.
Proto existenci a využití školního bufetu rozhodně považuji za pokrok proti době, kdy jsem chodil do školy. Co by možná bylo dobré, důkladně zajistit, aby se tam dalo koupit i něco jiného než hamburgery, chipsy a coca-colu.
Já pamatuji korzování za mých dětských let a nevím, že by někdo někdy někomu vytýkal, že chodí příliš pomalu, pokud to tedy nepojal úmyslně formou provokace, tak aby nešlo přehlédnout, že se courá a pokud možno se při tom ještě nesnažil překážet ostatním. Běhání se samozřejmě netrpělo, protože to je zdrojem nejvíce úrazů, zvláště, když by se nějaký starší žák rozhodl mladšímu v běhu "jen tak náhodou nechtěně" podrazit nohu a nebo kdyby velký habán v běhu srazil výrazně menšího spolužáka.
Nemusí být notně jenom korzování, dnes jsou i jiné možnosti, ale podle mě by mělo být dáno několik variant, nikoli bezbřehá volnost. Na některých školách mohou děti o velké přestávce na hřiště, kde se mohou do systosti vyřádit, tam mohou klidně i nezpečně běhat. Klidně bych nechal i jednu otevřenou třídu, kde by mohli peciválové sedět. Za odměnu bych si dovedl představit i možnost jít do počítačové učebny na Internet. Akorát je mi silně proti mysli ten školní bufet, protože obézních dětí přibývá a v tomhle snad nemusíme dohánět Ameriku.
Šikana na záchodech je samozřejmě kapitola jiná. Kamerama bych to určitě neřešil. Je to zase věc feminizace. Pokud by dozor měla dvojice učitel - učitelka, není problém, aby WC občas navštívila a uvidí, co se tam děje. 100% kontrola samozřejmě při dozoru není možná nikdy.
Nejsem ani zdaleka přesvědčen, že korzování po chodbách stanovenou rychlostí (s nezbytným postihem za příliš pomalou nebo příliš rychlou chůzi) je ta správná cesta, jaks e definitivně vypořádat se šikanou. Fyzicky aktivnější dítě, nesmí-li se proběhnout a musí-li se celou přestávku pomalu ploužit, bude při hodině z přebytku energie nevyhnutelně vyrušovat.
Ale hlavně, mám dojem, že jakékoli sledování kabinek WC (ať už osobně, nebo kamerami) je v rozporu s nějakými právy na ochranu osobnosti nebo čím, a právě tam je ideální prostředí pro šikanu. Jedině že by celou přestávku stál před WC učitel a pouštěl tam žáky po jednom. A i v takovém případě existují další možnosti, jak provozovat šikanu i v případě korzování po chodbách a hlídkování před WC.
I nadále jsem přesvědčen, že domněnka o pozitivním vlivu korzování na kázeň je stejně mylná jako domněnka o pozitivním vlivu vojny (zejména té předlistopadové) na kázeň.
No ono jde o to, že jak je vidět, společnost si neumí na některé věci vydělat. Asi je to začarovaný kruh. Naši lidé by chtěli pracovat jako za socialismu a brát platy jako v kapitalismu, což ale se zhruba 60% produktivitou práce, která jsme četl, že u nás je, nejde.
Dříve byl ve společnosti určitý stav. Nyní bychom chtěli výhody, dané dobou. Přičinili jsme se o ně? Mě připadá, že se jich mnohdy domáhají ti, kteří se o to přičinili nejméně. Lidíé neumí rozeznat demokracii od anarchie. Jak jinak si vysvětlit, že mají některé školy problém s přezouváním žáků, kteří to prostě považují za buzeraci a škola nemá prostředky je k přezouvání přimět, protože ti není zakotveno v zákoně?
Lidé v dnešní společnosti jsou vychováváni k tomu brát, ale ne dávat. Určitě by bylo výchovné, kdyby se dnešní děti nějak zasloužili o to, že budou mít lepší podmínky než my, třeba tím, že nemusí o přestávkách korzovat, přesto, že je to nákladnější. Prostě dle mého názoru by si každý (a děti zvláště, protože pro ně je to výchova), měl výhody zasloužit. JInak pak budou děti brát vše jako samozřejmost, to že jim dávají rodiče peníze, že po nich uklízí a ony nemusí nic. Pak ale nebudou chtít pochopit, že ony by se měly postaarat o své straé rodiče a i o své děti. Ten trend tu je už dnes, přehrát zodpovědnost za děti na někoho jiného, např. snižováním hranice trestní odpovědnosti. Proč by měly rodiče řešit prevenci tím, že budou své děti vychovávat a věnovat jim čas, když to mohou přehrát na stát a ten ať jejich děti vychovává, ale bez jakýchkoliv pravomocí. Jak může škola potrestat dítě? Nijak, protože poznámka není trest, ale pouze oznámení rodičům o chování dítěte.
Pracuji s dětmi zhruba 20 let a bohužel vidím ten rozdíl u dětí před 2 lety a dnešních. Zatím co dříve bylo dítě ochotno soutěžit pro čest z toho, že vyhraje, dnes se zeptá, o co se soutěží a většinou nemá zájem, protože to, co by mohlo vyhrát, může mít bez jakékoliv námahy od rodičů.
Skutečností je, že dnešní děti si dovolí mnohem více než naše generace. Narůstá šikana, která za nás v takové míře nebyla. Čím více zákoutí ve škole bude, tím je pro ní větší možnost. Má-li učitel ohlídat chodbu a jsou-li třídy zamčené, je prostor pro šikanu menší, než, když k tomu přibude zhruba pět otevřených tříd.
Další věcí je, že jsou děti, které přestávku prosedí jako pecky a pak z přebytku energie budou při hodině vyrušovat. Bylo by dobré, kdyby se o přestávce pohybovali, ale k tomu je přece škola nesmí nutit.
Jsem pro volnější režim, ale pro větší pravomoci školy, která by jej některým jedincům mohla v odůvodněných případech omezit. A to bohužel dnes chybí. To by totiž motivovalo žáky k ukázněnějšímu chování. Chceš-li zůstat o přestávce ve třídě, tak se ale chovej slušně. Prostě něco za něco. Tak to totiž v životě chodí.
V tom případě nazývejme věci pravými jmény. V tom případě jde o nouzové opatření vynucené kritickou situací a ne o kázeň. Korzování po chodbách, stejně jako to, že v Ceausescově Rumunsku směla být v zimě teplota v domácnosti 15°C a elektřina byla jen několik hodin denně, nebo to, že za blokády Leningradu byl příděl tuším 200 gramů chleba denně na osobu, to prostě není normální stav. Dobře, jestliže nejsou peníze, nechť se šetří, jak to jde. Ale pak tomu neříkejme kázeň, ale nouzové opatření.
Napsal(a): Pavel Jůza, email: p.juza@seznam.cz dne: 02.11.2004Možný je ale i jiný pohled. Učitelé mají o přestávkách dozory a je tu určitý počet žáků na 1 dozírajícho pedagoga. Na chodbě je učitel snáze ohlídá, bude-li jich ale část po třídách, část ve školním bufetě apod., je tato situace složitější. Logicky, je nová doba, děti by měly být vyspělejší, ukázněnjší, neměl by to být problém. Je tomu ale opravdu tak, jsou dnešní děti ukázněnější, než jsme byli my, aby mohly být více bez dozoru a mít více volnosti?
A nebo je druhé řešení, posílit dozor. To ale znamená více pracovníků. Sám jsem určitý čas kdysi učil, tak vím, jak náročné jsou dozory na chodbě. Učitel se prakticky nemá vůbec šanci připravit na následující hodinu, mnohdy nemá čas si ani dojít do kabinetu pro pomůcky. Takže zatížit učitele více dozory asi to správné řešení nebude. Ostatně myslím, že na západě dozory nezajišťují učilelé ale nějací pomocníci (nevím, jak se to správně nazývá).
Máme ale na to vše peníze? Ve školství jich moc není. Příkladem jsou nízké platy, které vedou k feminizaci. Chlapi tam prostě nejdou, protože by neuživili rodinu. Kde tedy vzít peníze na pracovní síly do školství, které by měly být kvalifikované, protože budou zodpovídat za bezpečnost dětí?
A nebo je tu další řešení, které bylo nastíněno v článku Diferencovaná výchova. Kdo je bezproblémový, ať se volně pohybuje po budově. Kdo dělá binec, tak bude pod dozorem korzovat.
Nebo víte někdo o jiném řešení, na které jsem zapomněl?
Především je nezbytně nutné rozlišovat mezi kázní a buzerací.
Kázeň je, že se musí při vyučovací hodině 45 minut sedět, sledovat výklad, reagovat na dotazy učitele, nevyrušovat bavením se se spolužáky, nesvačit při hodině, neopouštět bez dovolení své místo (škoda že tohle nevědí například poslanci, že), ani mimo hodinu pak že se nesmí kouřit, požívat alkoholické nápoje a další drogy nebo se dopouštět násilí nebo poškozování majetku.
Naproti tomu korzování po chodbách je čirá buzerace.
Kázeň v hodinách, tj. sledovat výklad a nevyrušovat, je nutná ke splnění účelu školy, tj. něco se naučit.
Naproti tomu přestávka je určena k tomu, aby si člověk odpočinul a nabral sil na dalších 45 minut kázně při hodině. Někdo si lépe odpočine při procházení, někdo se musí proběhnout, někomu stačí v klidu sedět nebo si třeba přečíst uklidňující časopis.
Povinné korzování po chodbách je nesmyslné a ve svém důsledku omezuje možnost, aby si žáci dostatečně odpočinuli a mohli se plně soustředit na následující hodinu. Proto v důsledku snižuje to, čemu se později v pracovním procesu říká produktivita práce.
Dalším negativním důsledkem záměny kázně a buzerace je ten, že nesmyslné zákazy a příkazy pak vedou k tendenci častějšího porušování i těch zákazů a příkazů, které smysl mají.
© Stránka vygenerována za 0.0030 sec. | Aktuálně máme v databázi 8270 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz
Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha
