Na obranu internetové komunikace

Komunikaci po Internetu bych paušálně neodsuzoval. Vyjádřit se k chatu jiste v debatě bude ještě příležitost. Takže vzpomenu zajímavého příkladu komunikace prostřednictvím e-mailu. Při hospitalizaci v nemocnici jsem se seznámil s těžce postiženým mladým chlapcem. Vyměnili jsme si vzájemně e-malové adresy a od té doby, již víc než 2 roky spolu komunikujeme po netu. Dozvídám se od něj o jeho problémech. Třeba se zajištěním vozíku, úpravách, které mu rodina doma provádí, aby mu umožnila co největší míru samostatnosti. Spojuje nás společný zájem o počítače a všechno kolem nich. Znám virtuálně celou přítelovu rodinu a problémy, kterými žijí. Snažím se oplácet mu důveru důvěrou a kupodivu se přistihnu často při tom, že mi přítel dobře radí v mých problémech se zdravím, povzbuzuje mne, kdyžse mi nedaří v práci a nebo mám špatnou náladu. Na začátku jsem si myslel , že tuto roli budu hrát jednoznačně já. Dneska je to oboustranné a velmi pevné přátelství. Vzniklo sice v neobvyklé situaci,ale rozvinulo se cestou elekronické komunikace a přináší nám oběma chvíle klidu a pohody.