Nejlepší lék na šikanu

     Všichni, kdo šikanují slabší, jsou zbabělci. Sklony k šikaně se projevují už od dětství, tedy na základní škole, ne-li už ve školce. Chce to je hned podchytit. Říká se na hrubý pytel hrubá záplata a mohu to ze zkušenosti ze svého dětství potvrdit. Měli jsem na základní škole grázla, který šikanoval slabší a zejména mladší děti. Nešetřil surovostmi. Nešlo to s ním po odbrém ani po zlém, nevěděli si s ním rady ani jeho rodiče. A tak přišla ke slovu rákoska. Symbolický výprask na zadek před třídou neučinkoval. Nezabral ani pořádný výprask nejprve od třídního v kabinetu a posléze přímo od ředitele v ředitelně. Tak ředitelovi došla trpělivost a došlo na pořádný výprask před třídou, ke kterému byli přizváni nejvíce šikanované děti. Teprve tento pořádný výprask s opravdu velkou ostudou, která byla umocněna slzami a brekem tohoto machýrka, zabraly. Vše bylo ještě podpořeno hrozbou, že před případným příštím výpraskem, který by byl opět veřejný, by šly dolů i kalhoty.
     Na šikanu je asi opravdu nejlepší pořádný výprask, obzvláště, jde-li o surovou šikanu. Je třeba, aby onen výtečník poznal, jaké to je, když je někdo bit. Bohužel výchova dnešních dětí je hodně vědecká, ale výsledky jsou myslím slabší, než bývaly dříve, kdy každý vychovával podle sebe a výprask na zadek patřil mezi dost běžné výchovné prostředky.