Nemyslím, že by si Písmák našel jinou zábavu, než chatovat v Klubu ekamarádů, protože to by si nekupoval modrou hvězdičku. Je teď nadšený svým stálým správcovstvím, ale když je tam sám a nemá ani nikoho v matrixu, tak tam samozřejmě dlouho nevydrží a brzy odejde někam, kde je živější zábava.
Jinak plně souhlasím s Mlsounem, že tato diskuse nemá s článkem, pod kterým je vedena společného vůbec nic.
Nepřipadá mi zrovna smysluplné pod tímto článkem, který je zcela o něčem jiném, pokračovat v této diskusi. To už je opravdu vhodnější emailová komunikace. Diskuse sice zvyšuje čtenost článku, ale je otázka, zda zde čtenáři nacházejí to, co čekají. Já osobně, když uvidím článek o vítězství Písmáka na Osadnících (z nadpisu i upoutávky), tak tu budu čekat diskusi k Písmákovu vítězství či ke hře Osadníci a najdu-li zde něco jiného, budu patrně zklamán (tolik z pozice dětí, které si Osadníky oblíbily a jistě tento článek četly a na diskusi "k němu" se nachytaly).
Osobně nemám nic proti emailové diskusi, za předpokladu, že bude vedena korektně a nebudeme se v ní chytat za slovíčka - viz, děti sedící zády k počítačům apod. Na to totiž opravdu nemám čas, protože můj čas věnovaný přímé práci v našem středisku je dost rozsáhlý a v budoucnu mě čeká ještě větší zátěž, protože budu přebírat část funkcí Lukáše Jeřábka, který má před svatbou a v březnu čeká rodinu. Takže volného času je a bude opravdu pomálu.
Chytli jste mě za slovíčko, takže to trošku upřesním.
Bohužel jsem nepoužil nejšťastnější kombinaci slov, za což se omlouvám. Tu reakci jsem psal totiž narychlo a nekoukal přesně na obsah, jelikož jsem si neuvědomil, že nezainteresovaní lidé nebudou vědět, o co přesně jde. Měl jsem raději napsat např.: „Jenže většina lidí z SKSK ČR mi nikdy neodpověděla na žádný z mých e-mailů...“ Protože je fakt, že dvě odpovědi mi na moje dřívější urgentní e-maily přece jen nakonec přišly. Sice to byly odpovědi doslova vyžebrané v chatu, ale budiž. Zde tedy omluva podruhé. Mě šlo totiž v té zmínce především o e-maily, kterými jsem v květnu tohoto roku oslovil několik členů SKSK ČR, o kterých jsem do té doby věděl jen z vyprávění, a jejichž podpisy mám na udělovačce Březového lístku. Připadalo mi totiž zdvořilé ozvat se lidem, s kterými jsem nikdy nebyl v žádném kontaktu a kteří, ač mě neznají osobně, mi dali takovou důvěru. Jenže skutečně mi od nikoho z nich žádná odpověď nikdy nedošla, opravdu ani řádek. A to ani od Vás, pane Mlsoune! Víckrát jsem se pak už tyto lidi raději neodvážil oslovit, protože jsem se poučil, že není vhodné se lidem příliš vnucovat, jelikož je to podněcuje k podezírání z nečistých úmyslů. Jen jsem doufal, že se časem naskytne nějaká vhodná příležitost třeba k osobnímu setkání nebo jinému způsobu kontaktu. Bohužel s odstupem času vidím, že jsem byl příliš naivní, protože jsem pozdě pochopil, že to v zásadě není možné.
Pokud jde o Písmáka, od něj mi tenkrát odpověď přišla, v tom má pravdu. A tak je na místě omluva třetí, tentokrát osobní. To e-mailování jsme si spolu dohodli v chatu až později. Ale Písmák pak přestal psát a já opravdu poslední dobou moc nestíhám. Na to byla mířena ta poznámka, že je to mimo téma. Protože debata, kterou jsem tady začal, není o mailování ale o něčem jiném. Je to o vzájemné důvěře a mojí eventuální budoucí spoluprácí z SKSK ČR. Ale bezproblémové a efektivní spolupráci mezi mnou a náčelníkem (sdružením) už přes půl roku brání vzájemná nedůvěra a veškeré mé pokusy a prosby o vysvětlení mě nejasných věcí a urovnání sporů končí způsobem, o kterém jsem se zmínil v minulých příspěvcích. A pokus navázat kontakt s kýmkoliv jiným z SKSK ČR je prakticky nemožné, protože se všichni chovají, jako by ani neexistovali.
A myslím si, že s nickem Pismak si v chatu málokdo povídal tak často jako já. Pokud mu to teď schází, mohl mi napsat e-mail a já bych si na odpověď čas našel. Třeba o půlnoci. Jenže on si našel jinou zábavu a teď si stěžuje.
Pokud chcete, můžete mi, pane Mlsoune, ale i jiní, napsat e-mail a můžeme si o těchto věcech „pohovořit“ podrobněji zatím soukromě. Diskuse tady ale může, a já doufám, že i bude, pokračovat dál.
Jirka Staněk – Mikra
Dovolil bych si vysvětlit význam dvou slov - nikdo a nikdy. Budu citovat pana Staňka: "Jenže nikdo z SKSK ČR mi nikdy neodpověděl na žádný z mých e-mailů (nepočítám p. Fučka)". Odpovídá-li Písmák na tuto větu, nedomnívám se, že by byl sebeméně mimo téma. Je-li řečeno, že nikdo, pak to znamená, že opravdu nikdo mimo náčelníka, tedy včetně Písmáka a je-li řečeno nikdy, pak to znamená, že neodepsal na ani jeden email , nikoli na poslední email. Čeština je prosím bohatý jazyk a její slova mají jendoznačný význam.
Druhý poznatek mi říká, že člověk, který má jenom minimální základy z psychologie dětí, pochopí, že dítě, které je v chatu, kde se s ním většinou nikdo nebaví a nikdo s ním většinou nehraje Piškvorky, zákonitě začne chodit raději jinam, kde se s ním baví a kde si s ním hrajou. To myslím není příliš nepochopitelné.
Všimněte si prosím, že píšu většinou a ne nikdy. Ta slova mají totiž dosti rozdílný význam.
Omlouvám se za zdvojený komentář...
1. Psát jsem nepřestal já ale Ty. Stačí se podívat do doručené a odeslané pošty a hned uvidíš, kdo je na řadě.
2. Po povodních chtě-nechtě musím zůstávat často dýl v práci, takže domů chodím až kolem osmé i později. Takže na chatování prostě nezbývá čas.
3. Když bych měl čas třeba o víkendu, pro Tebe a "ostatní" jsou asi nejdůležitější Osadníci.
4. Tvůj příspěvek se sice týká diskuze ke článku o Tobě, ale jinak je úplně mimo téma. (což mě ale nepřekvapuje)
Takže když to shrnu, jsem na vině jako obvykle já, věčný pan Rejpal.
1. Psát jsem nepřestal já ale Ty. Stačí se podívat do doručené a odeslané pošty a hned uvidíš, kdo je na řadě.
2. Po povodních chtě-nechtě musím zůstávat často dýl v práci, takže domů chodím až kolem osmé i později. Takže na chatování prostě nezbývá čas.
3. Když bych měl čas třeba o víkendu, pro Tebe a "ostatní" jsou asi nejdůležitější Osadníci.
4. Tvůj příspěvek se sice týká diskuze ke článku o Tobě, ale jinak je úplně mimo téma. (což mě ale nepřekvapuje)
Takže když to shrnu, jsem na vině jako obvykle já, věčný pan Rejpal.
Já jsem odpověděl na několik emailů. Jenže na mě pořád zapomínáš. Na moje emily, na slíbené Piškvorky v Klubu ekamarádů a vůbec na mě. Já jsem tam sám a jsem z toho moc smutnej.
Napsal(a): Písmák, email: pismak@ekamarad.cz dne: 22.10.2002Já pozvánky na akce internetstudia čtu na stránkách internetstudia. Tam jsou dřív než v eKamarádovi.
Napsal(a): Písmák, email: pismak@ekamarad.cz dne: 22.10.2002Takže podle Vás je taky každý diskutující, kterému se něco nelíbí, jen nespokojený rejpal? Ano někdy si rejpnu, a ono to kupodivu mělo občas i kladný výsledek. Např.: podtržené odkazy, dnes dokonce psané v textu i viditelně odlišnou barvou nebo velmi výrazné zrychlení načítání celého eKamaráda. Tímto děkuji šéredaktoru eKamaráda za prosazení těchto i jiných změn a rovněž děkuji a skláním poklonu autorovi, který je realizoval. Myslím, že se mu zde ještě poděkování nedostalo...
Ale snažím se pochopit, kam je mířena vaše skvělá rada, protože mi nějak unikají souvislosti. Zřejmě jsem opět někde něco přehlédl. Nemůžu tady totiž nikde najít tu výhradu vůči Tuláckému Bratříčku a tak bohužel nevím, o čem se zmiňujete. Jo, a kdyby se mi eKamarád nelíbil, nečetl bych ho, nediskutoval bych zde a nepřispíval bych do něj. Sice velice skromně, ale aspoň trochu.
Svým diskusním příspěvkem jsem nemínil kritizovat p. Fučka jako šéfredaktora, ale jako autora článku – když už v tom hledáte „osobní útok“. Spíš se pozastavuji nad zajímavým faktem, že já, člověk, který není členem SKSK ČR, a s Vaší organizací spolupracuji jen velmi sporadicky, jsem se na fotografiích v článcích na eKamarádu objevil už nespočetněkrát, kdežto někteří dlouholetí pracovníci a členové SKSK ČR jsou v článcích zmiňováni daleko častěji, než moje bezvýznamná maličkost, častěji než já se zúčastňují klubových akcí i v Internetstudiu, ale nikdy se v žádném článku neobjevila fotografie nikoho z nich. Možná se ale opět mýlím, neprocházel jsem všechny články, magazín čtu teprve od začátku letošního roku, tak mluvím jen o tomto období. Pokud tedy nemám pravdu, pak mě laskavě, prosím, upozorněte na některý starší článek.
Víte, pokud mám s nějakou organizací spolupracovat nebo být dokonce jejím členem, rád bych věděl, jací lidé v ní pracují, jaké akce se v ní pořádají a rád bych se také s někým s „řadových“ členů seznámil. Jenže nikdo z SKSK ČR mi nikdy neodpověděl na žádný z mých e-mailů (nepočítám p. Fučka) a když na toto téma zavedu s p. Fučkem řeč, dostává se mi vyhýbavých a podrážděných odpovědí (velmi slušně řečeno). Čeho se bojí členové SKSK ČR, že se tak ukrývají??? Prý pořádáte tolik akcí, že nemáte čas ani zájem o žádnou spolupráci, ale v článcích v klubovém magazínu eKamarád o žádné vaší akci není skoro ani zmínka? To platí tentokrát i o Tuláckém Bratříčkovi. Nebo si mám snad myslet, že SKSK ČR je organizací virtuálních členů, kteří se akcí zúčastňují jen virtuálně, na dálku a proto by je bylo možné vyfotografovat jen webovou kamerkou po síti, jak se p. Fuček zmiňuje ve své podrážděné reakci?
Nebo snad nemám právo vědět, jak to je? Pak taky nemusím mít právo s Vaší organizací spolupracovat, jenže to mi zatím nikdo přímo neřekl a tak nevím, na čem jsem. Za třičtvrtě roku jsem se dozvěděl jen o existenci jednoho jediného člověka z SKSK ČR - mimo náčelníka - a taky s ním solupracuji.
Tuto diskusi jsem začal zde, protože doufám, že tady snad někdo reagovat bude. Mám totiž dostatek jiných aktivit, kterým bych se mohl věnovat a tak bych se rád brzo rozhodl, čemu dát přednost. Jestli organizaci, jejíž členové se kdesi schovávají před okolním světem, nebo nějaké činnosti, která bude pro mě a mé okolí užitečnější.
Jirka Staněk - Mikra
Miloslav Fuček: Nemám čas vysvětlovat, že je pro diváky působivější uveřejnit obrázky přímo ze hry, které dokumentují průběh hry, než fotografie dětí sedících zády k počítači při hřech. Ostatně i ty se občas vyskytují a myslím, že jich je dostatek.
Když už se sejde na soutěži v Internetstudiu 10 lidí (přestože pozvánku do data soutěže nikdo nečetl), považuji to za mimořádnou událost. Takovou účast si totiž nepamatuju. A tak si myslím, že by úvodu článku rozhodně víc slušela skupinová fotografie soutěžících, než téměř nečitelné a tím i nicneříkající obrázky z průběhu hry. Jen upozorňuji, že teď nekritizuji technickou stránku eKamaráda. Vím, že rozlišení, které se pro obrázky používá je rozumný kompromis mezi velikostí a rozlišením. Jeden obrázek navíc - není-li jich kolem desíti, vydrží i modemisté. Mimochodem, fotografii dětí, sedících při hře zády k počítači jsem tady ještě neviděl....
Pane Staněk, měl bych pro vás radu, když se vám nelíbí hned několik internetových magazínů - zde jsme viděl výtky vůči práci šéfredaktora eKamaráda, ale i výhrady vůči Tuláckému Bratříáčku, proč si nezkusíte založit vlastní magazín a ukázat, jak by se to podle Vás mělo dělat. Mě osobně se eKamarád i Tulácký Bratříček líbí. A i když mám v něčem někdy jiný názor, tak dokážu respektovat názory druhých a chápu, že každý dělá koncepci svého magazínu podle svých představ a svých zkušeností. Zda mu to jde, to mohou posoudit pouze čtenáři v globálu, tedy čtenost, nikoli názor jediného čtenáře. Ono se totiž všem čtenářům stoprocentně zavděčit nedá. A věční nespokojenci bohužel vždy byli, jsou a budou.
Napsal(a): Martin Fabián, email: marfab@ekamarad.cz dne: 18.10.2002A poradí pan Rejpal, jak vyfotit vítězného Písmáka, když si jeho cenu přišel vyzvednout jeho táta? Ono rejpat a kritizovat je velice snadné, ale starat se o magazín, v kterém vychází denně 1 až 3 články, už tak snadné není. Nemám čas vysvětlovat, že je pro diváky působivější uveřejnit obrázky přímo ze hry, které dokumentují průběh hry, než fotografie dětí sedících zády k počítači při hřech. Ostatně i ty se občas vyskytují a myslím, že jich je dostatek. Pokud budou děti z Klánovic malovat obrázky, smozřejmě se tam objeví obrázky místo fotografií. A na četné připomínky modemistů prostě, pokud to jde, omezujeme počty obrázků v článcích. Ale proč to panu Rejpalovi vysvětluji, když jemu nejde o to něco pochopit, ale výhradně o to rejpat. Jak snadno se rejpe a kritizuje práce druhých, že?
Napsal(a): Miloslav Fuček, email: fucek@ekamarad.cz dne: 18.10.2002Já po fotografiích vítězů netoužím. Zato pan Fuček ano a tak mě přemlouval, abych se nechal vyfotografovat coby vítěz prázdninové soutěže na eKamarádu. Já po Interentu taky fotit zatím neumím a po nikom tedy nechci. Ale vítěz si přece v tomto případě cenu vyzvedl (nebo teprve vyzvedne?) v internetstudiu. tak zmáčknout foťák přece není problém. Je zajímavé, že zpravidla z každé akce a soutěže, konané v Internetstudiu jsou v článcích fotografie soutěžících i vítězů, ale pro některé lidi (členy SKSK ČR) toto pravidlo nějak neplatí. V sobotu 12.10.2002 jsem byl v Internetstudiu s dětmi z klánovického DD a druhý den vyšla reportáž i s fotografiemi. V tentýž den odpoledne zde probíhala první část soutěže ve strategii Osadníci ale druhý den v reportáži bylo jen pár oskenovaných obrázků z obrazovky PC. Že by zase došly baterie ve foťáku? Nebo jsem někde něco přehlédl?
Napsal(a): Jirka Staněk - Mikra, email: stanek.jiri@volny.cz dne: 18.10.2002Bohužel nemám mistické schopnosti, abych odhadl dopředu vítěze a po Internetu fotit neumím. Samozřejmě sponzorská nabídka, která nám umožní v tomto případě vybavit všechny finalisty webovou kamerkou a potom fotografii stáhnout po síti bude vítána. Budou se na ni podílet lidé, kteří eminentmě touží po fotografiích všech vítězů?
Napsal(a): Miloslav Fuček, email: ekamarad@ekamarad.cz dne: 18.10.2002A kde je fotka šťastného vítěze?
Napsal(a): Jirka Staněk - Mikra, email: stanek.jiri@volny.cz dne: 18.10.2002© Stránka vygenerována za 0.0031 sec. | Aktuálně máme v databázi 8369 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz
Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha
