Rubriky

Vyhledávání v článcích
Co hledáte ?



Provozuje:
icok


ikonka partnera
ikonka partnera
Dnes má svátek Valdemar je pátek 27.05.2022



Novinky





Magazín eKamarád vás vítá
Přinášíme vám zpravodajství ze světa dětí a mládeže. Chcete se i vy podělit s ostatními o své zkušenosti či nějak pobavit naše dětské čtenáře? Není nic jednoduššího. Přidejte se do naší kamarádské rodiny a napište nám na email redakce8(Z)ekamarad.cz
(Místo (Z) napište @).

Slovo do pranice aneb omyl č. 27

Tentokrát bude řeč o konci světa. Bojíte se ho? Věříte v něj?

     Mnozí věří, že konec světa je na dosah ruky

     To je snad poprvé, kdy mám chuť říci: tak to lidé věří dobře. Tváří v tvář situaci, ve které se svět právě v těchto dnech ocitl. Včera začal americko-britský útok na Afganistán a lidé neví, co bude dál. Na Svobodné Evropě před několika dny prohlásili: “Neptejte se, kdy začne 3. světová válka, začala 11. září 2001 při teroristickém útoku na budovy v New Yorku a Washingtonu.” Jenže na druhé straně si lidé z konce světa dělají tak akorát legraci. Z války strach mají, z konce světa a Božího soudu ne. Ale konec světa není jen “o válce”. Když zemřeme, je to také konec světa – pro nás, a s válkou to souviset nemusí. Pro každého z nás tedy nastává určitý “konec světa” smrtí.

     Na druhé straně je konec světových dějin prorokován různými náboženstvími, já se zde budu zabývat pouze Biblí. Tato proroctví jsou skutečně o “ukončení běhu dějin”, “Božím soudu”, “vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých”, “ukončení zla”, “konci satana” a mnoha dalších věcech, jako např. o nové zemi a novém nebi a začátku nového života těch, “kteří jsou zapsáni v knize”.

     Chápu, ale nesouhlasím

     Chápu, proč si lidé dělají z konce světa legraci. To má v podstatě dva důvody:

  1. Konkrétní datum konce světa bylo mnohokrát stanoveno nejrůznějšími církvemi, sektami, blouznivci i vážnějšími lidmi – a svět šel dál i po tomto datu.
  2. Tak, jako je mnohým lidem lhostejný smysl života, tak je jim také lhostejný konec světa. Můj bývalý kolega v práci s oblibou říkal: “Ještě mám dost času, obrátím se až na smrtelné posteli, do té doby si ještě něco užiju – Bůh je milosrdný, vždyť je to jeho profese.”

     Bůh je jistě milosrdný, ale není moc rozumné na jeho milosrdenství hřešit. Říká se takový vtip. Za farářem přijde mladý chlapec a zeptá se: velebný pane, kdy mi stačí, abych se obrátil k Bohu. A ten mu odpoví: dost času až na smrtelné posteli. Mladík je spokojen a odchází. Ale za chvilku se vrátí s otázkou: ale vy jste mi neřekl, kdy umřu?

     A to je ono. Nevíme dne ani hodiny, jak v osobním životě, tak v běhu světových dějin. Ale je tu ještě jedna závažnější věc.

     Motiv k “polepšení se”

     Mezi lidmi je rozšířen jeden velký omyl, který souvisí s tímto tématem. Je to mínění, že život ve víře, ušlechtilé víře, je nudný, neradostný, bez hlubokých zážitků, bez vzrušení. Lidé mají představy, že život s Bohem není tak svobodný a radostný – jako “bezbožný” život. Slyšel jsem někde, že prý v nebi se nebude nic jiného dělat, než “hrát na harfy”. Tak to tedy musím říci, “no nazdar”. Věčně jen hrát na harfy, to bych asi také váhal. V pekle bude prý víc veselo. A to samé už zde na zemi: kdo dodržuje Boží přikázání a snaží se o dokonalost – to je nudný patron. Chudák jeden, nic si neužije!

     To je samozřejmě názor těch, kteří o věci nic nevědí a nepřemýšlejí. Jestli Bůh je, a pokud stvořil tento svět (a to je jisté) – nemůže existovat více svobody, více radosti, více hlubokého, vzrušujícího a příjemného života nikde mimo něj nebo v aktivitách, které on zavrhuje. To je zcela logické a vysvětloval jsem to již v Omylu č.23. Není žádné “víc” mimo příčinu světa. Je-li příčinou světa náhoda, pak je nejvíce štěstí, radosti a svobody v náhodě. Je-li příčinou světa Bůh, pak je všeho toho nejvíce v Bohu. A to také každý, kdo s Bohem žije, může dosvědčit. Mnozí věřící lidé, kteří byli různě pronásledováni, žili v chudobě či mnoho pro svoji víru vytrpěli, vždy nakonec dosvědčili: neměnil(a) bych ani za nic. To není umíněnost těchto lidí, jejich zvyk nebo strach – jejich životní radost je prostě fakt. Život ve víře je nádherný, vzrušující, velmi svobodný (člověk je o mnoho řádů více “nad věcí” než nevěřící) a velmi radostný.

     Lidé, kteří s Bohem nežijí, potřebují nutně ke své radosti spoustu náhražek. Protože znecitlivěli ke kráse. Otupili se a ztvrdli, v mnoha oblastech. Můžeme to pozorovat v jídle, sexu, kultuře i jinde. Lidé bez Boha potřebují lepší a pestřejší jídla a lahůdky. Pro uspokojení sexu potřebují zvláštní praktiky a mnoho partnerů. Aby se jim líbil film, musí tam téci hodně krve a být tam hodně erotiky. Lidé bez Boha jsou otupělí hříchem, jsou jako narkomani, kteří musí stále zesilovat dávky, aby to ještě působilo. Je pochopitelné, že tito lidé ani nemohou věřit, že by někdo mohl být šťasten v jiném typu života. Nebo dokonce více šťasten – to je mimo možnost jejich chápání.

     A toto vše souvisí s motivem “polepšit se”. S důvodem hledat pravdu a chtít ji mít ve svém životě. V Bibli máme jasně řečeno, že někteří se budou snažit v poslední chvíli uvěřit. Až uvidí, že se “víra vyplatí”, že se něco děje, že konec je “na spadnutí”, budou se “tlačit do dveří” – žel, marně, protože pozdě. Nemají správný motiv. Čteme příběh, kde jeden zavržený člověk dokonce prosí, aby alespoň pomocí zázraku byli varováni ostatní lidé před špatným jednáním. Ale dostane se mu vysvětlení, že je to bezcenné. Že ten, komu nestačí varování, která jsou odedávna všem dostupná, tomu nepomůže k “obrácení se” už nic. Myslím, že je nám to všem srozumitelné, i ateistům.

     Konec světa

     Mám kamaráda, který v Boha nevěří, respektive tak nějak “po svém”, říká. Často kritizuje křesťany a nadává na ně i na mne. Když má ale svoji slabší chvilku, tak řekne: ale v tom jediném máte pravdu, vy křesťani, že svět jde do...(pryč). V tom jediném s vámi souhlasím, že “to nemůže jít takhle dlouho dál”.

     V Bibli nacházíme velmi mnoho zmínek o tom, jak bude vypadat doba před koncem světa. Ježíš tuto dobu přirovnává například k době před potopou. Říká: “Jedli, pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noe vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny.” Také toto období přirovnává ke dnům před zkázou Sodomy a Gomory. “Stejně, jako bylo za dnů Lotových: jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli a stavěli; v ten den, kdy Lot vyšel ze Sodomy, spustil se oheň a síra z nebe a zahubil všechny. Právě tak bude v den, kdy se zjeví Syn člověka /tj. Kristus/.”

     Vlak bez brzd a děravá loď

     Můžeme si představit svět jako takový vlak, který jede s kopce a přestaly mu fungovat brzdy. Je nutné vědět, že v horizontu delší doby se nemusí nic až tak zcela převratného dít. Vše vypadá jako dřív. Jen se trochu “zvyšuje rychlost”. Někteří lidé straší, “že to vykolejí” – ale lidé strašili vždycky. Staří si stěžují na mladou generaci, že je stále horší – ale to si stěžovali vždycky. Je trochu vyšší zločinnost – ale ta byla vždycky. A tak, jako u vlaku bez brzd nebo děravé lodi může jízda (plavba) ještě nějakou dobu trvat, tak je to i se světem. Kristus a celá Bible však upozorňují na varovná znamení, která konec světa budou předcházet. Zmínky o tom jsou rozesety po všech 66 knihách Starého i Nového zákona, někde jsou konkrétnější, jinde jen všeobecné. Vyjmenujme si jen několik málo těchto znamení blížícího se konce světa. Kristus svým následovníkům o nich řekl: “Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko.” (Luk 21:28)

     Znamení blížícího se konce světa

     V Bibli se tématu konce světa věnuje celá jedna kniha, poslední kniha Bible, Zjevení (Apokalypsa Janova). Je to kniha psaná převážně v obrazech a symbolech a není lehké jí porozumět. Vyjmenuji nyní některé znaky, kterými se má vyznačovat doba blížícího se konce světových dějin, dějin, které jsme se učili ve škole a které nyní žijeme. Je užitečné si uvědomit, že následující proroctví byla zapsána před více jak devatenácti sty let!

     Bible popisuje, že lidské vztahy se zhorší, lidé odpadnou od Boha, nastane rozvrat rodin a světového pořádku, což se projeví rebelií mladé generace a válkami - jednak lokálními, jednak světovými. Ke znamením konce patří četná zemětřesení, epidemie, hlad a strach lidí z budoucnosti. Dále snaha věřících lidí kázat o Kristu a přivádět k němu další lidi, což bude spojeno s pronásledováním. Tyto věci budou spojeny s falešnými proroky a proroctvími, ochladnutím lásky a velmi dusnou atmosférou v lidských vztazích. Jeden z nejsouvislejších popisů těchto věcí je zaznamenán u Matouše ve 24. kapitole. Myslím, že stojí za to tuto část Bible uvést.

     Jeruzalém kolem roku 33 n.l.

     Ježíš vyšel z chrámu a odcházel. Tu přistoupili jeho učedníci, aby mu ukázali na chrámové stavby. Ale on jim k tomu řekl: “Vidíte to všechno? Amen, pravím vám, jistě zde nebude ponechán kámen na kameni, který by nebyl stržen.” /Tento židovský chrám byl rozbořen římským císařem Titem roku 70 n.l., tedy 37 let po tomto proroctví. Císař Hadrian vystavěl r. 135 na jeho zříceninách pohanskou svatyni Jupiterovu, v jejímž nádvoří byla jezdecká socha císařova. Dnes zde stojí mešita Omarova, založená r. 691 kalifem Abd-il-Malikem z Damašku. – Biblický slovník Adolf Novotný/.

     Když seděl na Olivové hoře, přistoupili k němu o samotě učedníci a říkali: “Řekni nám, kdy to bude a jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věku?” Ježíš jim odpověděl: “Dávejte si pozor, aby vás někdo nesvedl. Neboť mnozí přijdou na základě mého jména a budou říkat: ´Já jsem Kristus´ a svedou mnohé. Budete slýchat o válkách a uslyšíte válečné zvěsti. Dejte si pozor, neděste se. To všechno se musí stát, ale to ještě není konec. Povstane národ proti národu a království proti království /Toto místo někteří chápou jako poukaz na 1. a 2. světovou válku/, budou hladomory a zemětřesení na různých místech. Ale to všechno bude počátek porodních bolestí. Pak vás budou vydávat v soužení a budou vás zabíjet; a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno. A tehdy se mnozí pohorší, budou se navzájem zrazovat a jeden druhého nenávidět. Také povstanou mnozí lživí proroci a svedou mnohé. A protože vzroste bezzákonnost, ochladne láska mnohých. Kdo však vytrvá do konce, bude zachráněn. Toto evangelium o království bude vyhlášeno po celém světě na svědectví všem národům. A tehdy přijde konec.”

     Charakteristika lidské společnosti před koncem světa

     Ve 2.listu Timoteovi, napsaném nejpozději kolem roku 100 n.l., čteme: “Věz, že v posledních dnech nastanou zlé časy. Lidé budou sobečtí, chamtiví, chvástaví, domýšliví, budou se rouhat, nebudou poslouchat rodiče, budou nevděční, bezbožní, bez lásky, nesmiřitelní, pomlouvační, nevázaní, hrubí, lhostejní k dobrému, zrádní, bezhlaví, nadutí, budou mít raději rozkoš než Boha, budou se tvářit jako zbožní, ale svým jednáním to budou popírat. Takových lidí se straň.” (3:1-5)

     Je logické, že takoví lidé museli být už tehdy (jinak by tomu ani nemohli rozumět – což se ovšem občas u proroctví stávalo, že přítomná generace mu nerozuměla, protože se týkalo budoucích věcí).

     Některé novodobé dějinné skutečnosti

     Teprve dvacáté století zakusilo válku v takovém rozsahu, že ji dějepisci označili jako světovou. “Svým rozsahem, svou násilností, a především svou totálností se stala precedentem. První světová válka uvedla století totální války, války v pravém slova smyslu světové...” (První světová válka, H.W.Baldwin, vojenský znalec – Je Bible skutečně Boží slovo? str.127)

     Pokud jde o nemoci, již jsem psal v Omylu č. 22, že je dnes registrováno 15 – 20 tisíc lidských chorob, z nichž jde vyléčit méně než tisíc. Po první světové válce, na podzim roku 1918, vypukla epidemie španělské chřipky. “Žádná nákaza, dřívější nebo pozdější, se v celkovém počtu smrtelných obětí nevyrovnala té z roku 1918-1919. V oněch dvou letech zemřelo na chřipku a zápal plic v celém světě odhadem 21 milionů lidí, jen v USA 850 tisíc.” (The Saturday Evening Post, 26.9.1959) O rakovině, TBC a AIDS není třeba nikoho moc přesvědčovat. Jsou to hrozby a metly naší moderní doby.

     Vzrůst velkých zemětřesení ve 20. století je nepochybný. Během 200 let bylo dle Světového almanachu z roku 1969 před první světovou válkou 16 velkých zemětřesení, ale už v 50 letech poté bylo téměř 2x tolik velkých otřesů. Ve druhé polovině 20. století přichází jeden velký otřes přibližně každý rok.

     Jistě se dá se všemi těmito věcmi polemizovat a hodit je za hlavu. Stejně jako když Bible mluví o zločinnosti, rebelii mladých, sexuálních zvrácenostech a snad i globálním oteplování a strachu lidí z budoucnosti (“A budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných před řevem a vlnobitím moře. Lidé budou omdlévat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět; neboť mocnosti nebes se zachvějí. A potom spatří Syna člověka přicházet...” – Luk 21:25-27).

     Proč to všechno, když nás Bůh miluje?

     Člověk byl vytvořen k životu ve svobodě. Kameny, rostliny ani zvířata nemají svobodu, kterou dostal člověk. Zemi dostal jako svůj domov, o který se má starat, tělo jako svůj osobní příbytek, ve kterém by měl s člověkem bydlet i Bůh. Protože však je Bůh ze mnoha lidských příbytků už dávno vyhnán (a kraluje si tam sám člověk), je ohrožena celá země, a paradoxně i svoboda člověka. Je to opačně, než by si lidé jednoduchého rozumu asi mysleli: vyženeme Boha a budeme svobodní. Vyhnali jsme Boha a hrozí nám, že všichni přijdeme o život vlastníma rukama. Místo větší svobody jsme se stali otroky. Tak vypadá rovnice současného světa. Pro toho, kdo Boha nevyhnal, je naděje a vysvětlení: “Žena, když rodí, má zármutek, neboť přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná už na soužení pro radost, že na svět přišel člověk. I vy máte zármutek. Uvidím vás však opět a vaše srdce se zaraduje a vaši radost vám nikdo nevezme. (Jan 16:21,22)

  • Autor: Kábrt Pavel
  • Datum publikace: 16.10.2001
  • Článek zařazen do: Zkušenosti
  • Počet komentářů ke článku: 0 přidat komentář
  • Článek si přečetlo 2609 čtenářů

    Sdílet na Facebooku

© Stránka vygenerována za 0.0034 sec. | Aktuálně máme v databázi 8132 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz

Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha