Rubriky

Vyhledávání v článcích
Co hledáte ?



Provozuje:
icok


ikonka partnera
ikonka partnera
Dnes má svátek Michaela je úterý 19.10.2021



Novinky





Magazín eKamarád vás vítá
Přinášíme vám zpravodajství ze světa dětí a mládeže. Chcete se i vy podělit s ostatními o své zkušenosti či nějak pobavit naše dětské čtenáře? Není nic jednoduššího. Přidejte se do naší kamarádské rodiny a napište nám na email redakce8(Z)ekamarad.cz
(Místo (Z) napište @).

Slovo do pranice aneb omyl č. 14

V dnešním diskusním Slovu do pranice bude řeč o smyslu života. Znáte vy smysl života? Myslíte, že máte stejný smysl života, jako lidé kolem vás?

     Mnozí věří, že smysl života nikdo nezná, snad to jednou věda zjistí

     Jako hospodská myšlenka je to ovšem skvělé, nic víc. Že by opravdu nikdo z těch milionů ušlechtilých a obětavých lidí, kteří kdy žili nebo ještě žijí, neznal smysl života? Existuje takové velmi pěkné přísloví: jedním z  projevů lidské malosti je nevíra ve velké lidi. A o tom to je. Pozor tedy na známý a velmi oblíbený postoj: podle sebe soudím tebe...když já nevím, nikdo neví...když já nemám žádný ušlechtilejší postoj k životu, nikdo ho nemá...když já kradu, všichni kradou. Nevíra ve velké lidi. Čili víra, že takoví lidé neexistují. Kteří by nezištně pomohli, žili pro něco víc než jen pro peníze a majetek a byli ochotni nasadit se pro dobrou věc z jiného důvodu, než jen co to vynese.

     Věda a smysl života

     Pokud jde o vědu, ta nehledá smysl života, ale popisuje svět a snaží se vysvětlit jeho funkčnost. Nevynalézá ho, ale nachází to, co už tu je. Nedává věcem smysl, občas ho jen odhalí. Věda nevymyslela, že lhát a krást se nemá, ani nepřišla na užitečnost lásky k bližnímu. Věda nevymyslela ani přenos obrazu a zvuku bez drátů (to tu bylo dřív, než se obraz a zvuk přenášel). Zjistila jen, že je to možné. Že to jde a jak na to. Proto nemůže vymyslet ani smysl života. Ten už je dávno vymyšlen, vetkán do struktury života, navíc lidmi, kteří žili dávno před námi, mnohokrát popsán, některými praktikován (žit) a je možné ho jen přijmout nebo odmítnout. Nic víc. Objevit ušlechtilý smysl života musí samozřejmě každý pro sebe, a může to být i v souvislosti s vědou. Je to jako software na CD ROM, program, který už existuje, a buď si ho do svého mozku, srdce a krve zkopírujeme, nebo si necháme starý program, nefunkční, nevedoucí k životu, ale k smrti. Věda, stejně jako umění, může pomoci k rozhodnutí dát životu nový směr, nový smysl. Úcta k životu, obdiv nad tím, jak věci fungují, jak je uspořádán vesmír, příroda nebo živé organizmy, vědecké poznání, že existuje Stvořitel, setkání s Kristem (viz Omyl č.33), to vše může vést k hlubšímu pochopení smyslu života. Může i nemusí.

     Jak a proč?

     Nesouhlasím s tvrzením, že věda nezjišťuje vůbec “proč”, ale jen “jak”. Vždyť mnoho vědeckých objevů odpovědělo nejen na otázku “jak”, ale i na otázku “proč”. Proč voda teče z kopce, proč se některým rodičům s modrýma očima narodí zelenooké dítě, proč jsou čtyři roční období nebo proč kouření škodí zdraví – na tyto a mnohé jiné otázky věda odpověď dává. Dnes už také víme, proč se tolik lišilo stáří, ve kterém zemřel Hanab Parkal, vládce Mayů v Americe v sedmém století, udávané na nápisu na jeho hrobce (80 let), od hodnoty zjištěné z jeho kostí a zubů (40 let). Na vině byly chybné vědecké metody. Britští archeologové a matematici nyní bourají představu, že se dávní lidé nedožívali vysokého věku. Mark Pollard s kolegy z Bradfordské univerzity a Robert Aykroyd z Univerzity v Leedsu tvrdí, že dosavadní metody určování stáří kostí nebo zubů dávno zemřelých lidí jsou tak nepřesné, že mohou skutečné stáří pozměnit až o třicet let.

     Ano, věda dává řadu odpovědí na otázky “jak” i “proč”. Nejsou to však odpovědi definitivní a často přinesou jenom další řadu nových otázek. Proč je vůbec nějaká voda a gravitace, proč existují geny nebo vzájemný pohyb Země – Slunce? Proč je na světě rostlina s růžovými květy, Nicotiana tabacum (Tabák)? Proč měli Mayové tak vyspělou civilizaci? To věda neví. Stejně tak neví, jestli je dobré řídit se desaterem nebo zlatým pravidlem (Čiň druhému to, co chceš, aby on činil tobě – J.K.).

     Smysl života souvisí se svobodou

     Nikoho nelze donutit, aby jeho život dostal vyšší smysl – ani vědeckými důkazy. Posuďte sami, jestli s vámi nějak radikálně zahýbe následující informace:

  “Nábožensky založení Američané žijí déle. Podle zprávy deníku USA Today žijí pravidelní návštěvníci bohoslužeb o 10% déle než ti, kteří se bohoslužeb neúčastní. Pravděpodobná délka života pro pravidelného týdenního návštěvníka bohoslužeb je 82 let, pro toho, kdo se účastní bohoslužeb více jak jednou týdně, 83 let. Ti, kteří kostel nenavštěvují, se v průměru dožívají 75 let. Výzkum uvádí, že duchovno lidí je ovlivněno náboženskou angažovaností, a to působí na délku života. Vědečtí pracovníci tří univerzit sledovali pro tento výzkum 22 000 lidí po dobu 9 let.” (Christian Daily News, 29. dubna 1999)

     Začne někdo po přečtení této zprávy chodit do kostela nebo číst Bibli? Už slyším vtipálky, jak říkají: to se bude týkat asi jen Američanů, pro Čechy to neplatí...a vůbec, pro hudebníky nebo hráče pokeru to bude třeba platit také...Pravdou je, jak asi hluboký motiv by to byl, chodit do kostela jen proto, že se dožiju o nějaký ten rok déle. Věda může mnohokrát dokazovat, že kouření škodí zdraví, drogy jsou nebezpečné a návykové a obezita vede často k onemocnění srdce a cév, s mnoha lidmi to ani nehne. Je bezpočet knih, které nabádají k lepšímu způsobu života, k vyšší morálce, ukazují, že existuje Bůh – někoho nadchnou, jiný je ani neotevře a další při nich usne. Přijmout do svého života nový program (software) souvisí se svobodou a svoboda souvisí s poznáním. Ježíš Kristus řekl: poznáte pravdu a pravda vás osvobodí. (Jan 8:32) Problém je v tom, že mnoho lidí vůbec po žádné svobodě netouží – proč by tedy hledali pravdu? Proč by chtěli něco, co nechtějí? Takovým lidem můžete servírovat informace horem dolem, nezajímají je. Zívají při nich, nebo vás odeženou.

     Někdy je cesta ke smyslu života křivolaká a bolestná

     Jak bylo řečeno, vyšší smysl života nezíská člověk tak, jako se vkládá děrný štítek do elektronicky programovatelného stroje. Mezi životním modelem určitého ušlechtilého typu a člověkem, který se nad ním zamýšlí, stojí možnost volby, svobodného rozhodnutí. A je to ještě náročnější! I když se nějakému člověku třeba i pěkný životní model zalíbí, nemusí mít ještě dost sil ho uskutečnit. Prostě proto, že jeho touha změnit se a nastoupit lepší životní cestu je slabá. Jen velká víra dává velkou sílu obětovat se pro ušlechtilou věc. Proto duchovně krásní lidé a vznešené myšlenky mají vždy jen tak málo věrných následovníků. Ne proto, že by je lidé z gruntu odmítali, ale jejich víra v tyto velké lidi a pěkné myšlenky není natolik silná, aby byli schopni přemoci všechny překážky na cestě následování. Jednou řekl Ježíš zdánlivě nepochopitelnou větu: “Mnozí se budou snažit vejít /být spaseni/, ale nebudou schopni.” (Luk 13:24) Proti svobodě zvolit i lepší životní alternativu stojí ještě odpor těla, zlozvyků, strachu, vášní, zálib, tužeb a tisíce dalších překážek. Jen silná víra, že cíl stojí za to a je nutno obětovat vše k jeho dosažení, dává sílu jej dosáhnout. Ostatní odpadnou, často zůstane jen u krásných slov či předsevzetí. Ne nadarmo se říká, že cesta do pekla je lemována samými dobrými předsevzetími. Také čím dříve člověk pěkný program svého života přijme, tím více se uchrání budoucích bolestí, přehmatů a trápení. Pokud se už jako mladý člověk dost silně nadchne pro ušlechtilou věc, ušetří mnoho trápení sobě i ostatním kolem sebe. Vždyť mnoho chyb a omylů, které člověka svedou na špatnou životní dráhu a ke špatným činům, jde později jen velmi těžko napravit.

     Špatný směr

     V červnu 1926 uveřejnil Osservatore Romano, oficiální tiskový orgán Vatikánu, článek přinášející zprávu, že maďarský kněz Vittorio Bodo, Leninův přítel z doby mládí, kdy Lenin pobýval jako emigrant na Západě, navštívil Lenina v době, když byl již smrtelně nemocen. Lenin tomuto knězi údajně řekl: "Chyboval jsem. Nepochybně bylo nutno použít jistého útlaku. Ale naše metody vyprovokovaly další násilí a hrozné masakry. Je pro mne děsný žal, být ponořen do oceánu krve a nespočetných obětí. Je příliš pozdě vrátit se nazpět, nicméně to, co jsme na záchranu Ruska potřebovali, bylo deset Františků z Assisi."

     Leninova žena Krupská napsala ve svých pamětech, že se Lenin setkával s pravoslavným knězem Gaponem, kterého později komunisté oběsili...Malenkov, první Stalinův spolupracovník a jeho pozdější nástupce, který se podílel na vraždění milionů nevinných, zemřel jako obrácený křesťan. K jeho obrácení došlo v době, kdy si jako privilegovaný komunistický vůdce užíval veškerý životní luxus. Rozhodl se připojit k chudému obyvatelstvu, které v dlouhých frontách čekalo na chléb... Jakýsi otrokář se rozhodl zjistit, jak se člověk cítí po bičování.... Důstojníci KGB Atajev a Konnikov, kteří mučili řadu křesťanů, zemřeli sami jako křesťanští mučedníci. Přišli ke Spasiteli poté, co se poklonili svým obětem a snažili zjistit, jaké to je, být mučen. (Hlas mučedníků, 1/2000/str. 17)

     Smysl života vždy znalo a dosud zná řada lidí

     Je bezpočet lidí, kteří vždy věděli a stále ještě ví, jaký má lidský život smysl. To znamená odkud život je, kde se vzal, co má člověk dělat, aby život prožil důstojně a v souladu se záměrem, pro který tu jsme. Tito lidé měli sílu postavit se pronásledování i mučení. Měli ušlechtilou víru. To, že jim málokdo naslouchá a většina pak o těchto věcech nemá ani ponětí a je jim to spíš k smíchu, nic na podstatě věci nemění. “Psi štěkají, karavana jde dál.” Lidé moudří, laskaví a sebekáznící byli vždy v menšině, stejně jako ti, kteří usilovně hledají pravdu. Je hodně důležité si uvědomit, že to, co v našem životě sejeme, také budeme sklízet. To, o čem často uvažujeme, bude ovlivňovat naše myšlení, postoje, víru. Z víry se rodí činy. Činy vedou ke zvykům. Zvyky pak budují náš charakter a vedou nás po cestě, kterou životem jdeme. Jestliže se nedíváme pravdě do očí a ignorujeme možnost poznat smysl našeho života, pak můžeme očekávat jen bídný konec. Proto ateistický filosof Bertrand Russel soudí, že “jediný způsob, jak se může moderní člověk vyrovnat s chmurnou pravdou, že lidský život musí nevyhnutelně vyhynout, je žít ve stavu, který psychologové nazývají stavem permanentního ignorování a popírání problému.” (Universum 3/2000/str.21)

     Naproti této skepsi stojí lidé, kteří našli jiné informace a žijí život v jiné naději. Stačí si přečíst třeba knihu Joni (Joni Eareckson), Následování (Dietrich Bonhoeffer), Dýka a kříž (David Wilkerson), Když přišel příval (Todd a DeAnn Burkovi) nebo mnoho dalších podobných. O tom, jak ušlechtilá víra může změnit život člověka, dát mu sílu čelit spoustě překážek a pomáhat zas jiným stejnou víru najít. Všichni tito lidé čerpali sílu a smysl svého života ze setkání s Kristem, jeho čistotou a životním programem, jak je popsán v Bibli. Tam je možné se také dočíst, k čemu lidský život je a měřítka, která by jej měla určovat. Je tam smysl, který někdo přijme a jiný odmítne.

     Smysl života

     Jednoho dne navštívil Ježíš a jeho učedníci dvě sestry, Martu a Marii. Obě dobře znal a měl je rád. Ježíš si u nich doma sedl, vyprávěl a vyučoval. Marta pobíhala sem tam a obsluhovala hosty, zatímco Marie si sedla u Ježíše a naslouchala mu. Po chvíli to Martu rozzlobilo a požádala Ježíše, aby Marii napomenul, aby také něco pomohla. Ježíš Martě řekl: “Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí. Jen jednoho je třeba. Marie volila dobře; vybrala si to, oč nepřijde.”

     Když potom později Římané Ježíše ukřižovali, pověsili na kříže také dva kriminálníky, jednoho po pravé straně Ježíše a druhého po levé. Ti se ještě na kříži Ježíšovi posmívali, ale potom se jeden z nich zastyděl a řekl tomu druhému: “My jsme odsouzeni spravedlivě, dostáváme zaslouženou odplatu, ale on /Ježíš/ nic zlého neudělal. A řekl: “Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království.” Ježíš mu odpověděl: “Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji." (Bible-Nový zákon, Lukášovo evangelium)

     Ježíš viděl do lidí a dobře věděl, co je v jejich srdci. Říkal věci, které se nám často nelíbí a nepřipadají nám správné. Pochválit “lenivou” Marii a pokárat pečlivou Martu, odsoudit slušné náboženské předáky a rehabilitovat zločince – to se moc neslučuje s naším citem pro správné. A tak tváří v tvář těmto a dalším mnoha případům je možné říci jenom dvojí: Buď byl Kristus vedle, zmýlil se, to je jedna možnost, nebo můj (náš) cit pro správné je chybný a mýlím se já (my), to je druhá možnost. Já mohu říci sám za sebe, že se ztotožňuji s tou druhou možností. Po přečtení Nového zákona jsem pochopil, že můj život, cit pro to, co je správné a co špatné, “konfigurace” mé mysli, potřebuje změnit. Došlo mi, že Ježíš nabízí vyšší pohled na svět a na náš život, než bych mohl sám vymyslet. Smysl života, který mi nabídli rodiče, škola, spolužáci, přátelé, média či mnohá četba, nebyl na takové úrovni, jako ten, který mi nabídl Kristus. A já chci ten nejlepší. V Kristově postoji k životu, v jeho učení, v jeho životě a oběti jsem našel svoji životní inspiraci a smysl. Je to můj postoj k věci a nemohu ho nikomu vnucovat. Je to moje poznání a jen velmi obtížně se dá předat druhým, pokud jim to vnitřně rovněž nedojde.

     Není to jen můj postoj

     Mohu jen dodat, že Kristův postoj k životu jako smysl života vlastního našlo od stvoření světa již bezpočet lidí, z nichž mnozí jsou historicky velmi známí (František z Assisi, Jan Hus, Leonardo da Vinci, Johann Kepler, Blaise Pascal, Jan Amos Komenský, Issac Newton, James Clerk Maxwell, Gregor Mendel, Louis Pasteur, James Joule, Lord Kelvin, Jan Palach), jiní méně známí (William Herschel, Henri Fabre, William Ramsay) a velmi mnozí úplně neznámí, kteří žili třeba před Kristem. O tomto zdánlivém rozporu viz Omyl č.16 a také Nový zákon, Židům 11. kapitola. Ti všichni minulí i současní lidé ušlechtilé víry dokazují, že vznešený smysl života se dá najít, pokud o to člověk stojí. Co k tomu dodat? - kromě známého: Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Kdo chce, najde krásný a ušlechtilý smysl života. Ti ostatní najdou spoustu argumentů, proč to nejde.

  • Autor: Kábrt Pavel
  • Datum publikace: 28.08.2001
  • Článek zařazen do: Zkušenosti
  • Počet komentářů ke článku: 1
  • Článek si přečetlo 2191 čtenářů

    Sdílet na Facebooku

© Stránka vygenerována za 0.0036 sec. | Aktuálně máme v databázi 8131 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz

Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha