Den pátý, den poslední

Pátek byl posledním pátým dnem příměstkého internetového tábora, jehož dění jsme po celý týden sledovali. Chcete vědět, jak vše dopadlo?

     V pátek jsme se opět sešli ráno a tentokrát jsme vyrazili do Krčského lesa. Protože sourozenci Flídrovi jsou z Jižního Města, dovolil jsem jim, že se k nám mohou připojit až tam a dali jsme si sraz u metra Roztyly. Martin s Michalem na minutku skoukli článek v našem magazínu, popisující čtvrtek, a obrázky na stránkách internetstudia, a pak jsme vyrazili. Metrem jsme byli na Roztylech za chvíli.

     Sešli jsme se v plném počtu a vyrazili jsme do lesa, který je jen několik desítek metrů od metra. Vyrazili jsme po trase, kde jsme před pár lety (no těch párů let bude více) pořádali stezky odvahy a pohádkové lesy. Krčský les se výrazně změnil. Proto jsme z cesty okruhu sešli. Překvapilo mě, že zde není druhý největší altánek a nevím, kde jsme ho mohli minout. Spíš už možná neexistuje. Nevím.

     Po asi dvou kilometrech chůze jsem poznal, kde jsme a napojili jsme se na náš okruh, ale z druhé strany. Šli jsme ho tedy odzadu. Po cestě probíhala dopolední bodovací soutěž, kterou byla hra Kompasové dřívko. Kluci se snažili na pěti místech určit co nejpřesněji sever. Vždy jsem jim buzolou změřil odchylky a ty jsem si zapsal. Z pěti pokusů pak vzešel vítěz.

     Po prvním určování si vedl nejlépe Martin, který trefil sever s odchylkou pouhých 5 stupňů. Honza s Michalem se spletli jen o deset stupňů, Ondra o 35 stupňů a největší odchylku 60 stupňů měl Jirka.

     Když jsme došli k jednomu z altánků, tak jsem kluky naučil hru Kdo uhodil. Inspirovalo mě k tomu, že jejich oblíbenou zábavou se stalo podkopávání si nohou ze zadu. Tato tisíc let stará, sice trochu drsnější, anglická hra, mi však připadá drsná méně, než když sebou někdo "švihne" na tvrdý asfaltový či dlážděný chodník. Hra kluky zaujala, ale v nejlepším se má končit, takže jsme po chvíli šli dál.

     Opět jsme určovali sever. Při druhém pokusu byli nejlepší Martin a Jirka, kteří se strefili přesně. I ostatní odchylky byly malé - Ondra 5 stupňů, Honza 10 stupňů a Michal 20 stupňů. Vše nasvědčovalo tomu, že favoritem bude opět Martin.

     Na lavičce o kus dál jsme posvačili. Kluci tu chtěli hrát hry, ale odradil nás zápach, který vycházel z nedaleko tekoucího potoka. Proto jsme došli až k dalšímu altánku, kolem kterého bylo dostatek místa na hry. Hrálo se zde nejdříve na Pikolu a potom na Mrazíka.

     Po hrách jsme vylezli do kopce, kde jsme minuli místo, v kterém jsem kdysi při našich stezkách odvahy dělali lanovou lávku. Minuli jsme další altánek a kousek za ním se určoval sever potřetí. Martin měl překvapivě velkou odchylku 75 stupňů. Nejpřesnější byl Odndra, který se odchýlil o 5 stupňů. I ostatní ale měli velké odchylky - Honza 60 a Jirka 70. Dobře si vedl Míša s odchylkou 30 stupňů.

     Čtvrté určování severu přineslo další zajímavé výsledky. Opět byly větší odchylky - Honza, Martin, Michal a Ondra měli shodně 60 stupňů, Jirka dokonce 80 stupňů. Lepší výsledky byly až v pátém pokusu, který se konal až na louce u metra. Nejlepší byl Michal s pětistupňovou odchylkou, která mu vynesla celkové vítězství. Dobrý výsledek měl i Ondra, který se odchýlil o 30 stupňů a celkově tak skončil druhý. Honzova odchylka 40 stupňů pro něj znamenala třetí místo. Překvapivě se nedařilo Martinovi, který měl velkou ochylku 175 stupňů, tedy klacík téměř na druhou stranu. Předchozí výsledky mu ale dopomohly aspoň k čtvrtému místu. Jirka měl sice odchylku menší, ale 140 stupňů je poměrně velká odchylka a tak skončil až pátý.

     Nasedli jsme do metra a dojeli na Pražského povstání. Tady jsem si koupil náhradní baterie do digitálního foťáku a v lahůdkách jsem si koupili kuřata a rohlíky. Klukům se nechtělo jet dolů do Nuslí do bufetu a tak jsme poobědvali přímo v internetstudiu. Do třetice tedy došlo na kuřata.

     Po obědě se zaply počítače, někteří kluci hráli hry, Martin pracoval na své stránce, jejíž tvorba ho zaujala. Vyhlásil jsem poslední soutěžní internetový úkol, kterým bylo doplnit do své stránky podstránku a na ní napsat něco o svém vztahu k Internetu. Stránka s tímto doplněním se pak znova hodnotila. Někteří si ji upravili a doplnili. Poměrně rozsáhlé změny doznala Míšova stránka, ale nejvěší pokrok udělala Martinova stránka, který na jejím vylepšení strávil několik hodin. Tady jsme nabrali trochu časový skluz, portože nám zničeho nic přestal na šesti počítačích fungovat Front Page Express, takže se kluci museli vystřídat na čtyřech zbylých počítačích, z nichž jeden zatím nemá zvukovou kartu.

     Myslím, že se kluci při tvorbě stránek něco naučili. Podíváte-li se na Martinovu stránku a vezmete-li v potaz, že Martin první den při představování řekl, že na Internetu skoro nic neumí a přišel se sem něco naučit, tak asi každý uzná, že se něco naučil. Výtvory kluků najdete na stránkách internetstudia, kde se objeví v průběhu tohoto víkendu, stihnu-li to, tak i dřív.

     Martinova stránka tedy vyhrála před Ondrovou, Michalovou, Jirkovou a Honzovou. Michalova stránka je sice jednoduchá, ale s ohledem na jeho věk, je to celkem slušný výkon. Kdo viděl původní verzi, která je na Internetu v době, kdy píšu tento článek, tak tam najde výrazné změny k lepšímu.

     Jak dopadlo bodování tábora celkově? Už po návratu z lesa se vědělo, že Martinovi jeho vítězství těžko někdo vezme. Martina tak zaslouženě potěšilo tričko Majáků, které věnoval Fanklub Majáků, který ho samozřejmě má od Majáků. K tričku dostal Martin ještě poukaz na 5 hodin zdarma v našem internetstudiu a čokoládu.

     Na druhém místě se umístil Ondra. Na Martina měl ztrátu pět bodů, ale od třetího Honzy ho dělí osm bodů. Takže jeho umístění se celkem čekalo. I na Ondru čekal poukaz na 5 hodin v internetstudiu zdarma, který hned využil a čtvrthodinu si vyčerpal. K poukazu samozřejmě dostal ještě čokoládu.

     Třetí Honza, který měl pouhé dva body náskoku před Jirkou, dostal jako ceny sadu fixů a velkou čokoládu. Črvtrý Jirka se může těšit ze stejné sedy fixů a menší čokolády a na pátého Míšu, který zaostal o pouhý jeden bod, čekala malá Felicie (stejná jako vyhrál kdysi Písmák) a velká čokoláda. Felici samozřejmě darovaly opět Majáky prostřednictvím Fanklubu Majáků.

    Tábor skočil, zbydou vzpomínky. Mě určitě dobré, protože kluci byli hodní, kamarádští a snaživí. Doufám, že i vzpomínky kluků budou dobré a že se jim tábor líbil. Příští turnus od 6. do 11. 8. nejspíš zase nebude, protože  nejsou děti, ale vše nasvědčuje tomu, že v posledním týdnu v srpnu od 27. do 31. 8. internetstudio opět ožije dětmi a tento turnus se konat bude. Máte-li i vy své dítě doma a nevíte, co s ním, a baví-li ho Internet, můžete ho přihlásit. Volná místa zatím jsou.

     Další informace o tomto táboře, včetně fotografií a výtvorů dětí, ale i o dalších turnusech najdete na stránce internetstudia http://www.internetstudio.ekamarad.cz.