Rubriky

Vyhledávání v článcích
Co hledáte ?



Provozuje:
icok


ikonka partnera
ikonka partnera
Dnes má svátek Michaela je úterý 19.10.2021



Novinky





Magazín eKamarád vás vítá
Přinášíme vám zpravodajství ze světa dětí a mládeže. Chcete se i vy podělit s ostatními o své zkušenosti či nějak pobavit naše dětské čtenáře? Není nic jednoduššího. Přidejte se do naší kamarádské rodiny a napište nám na email redakce8(Z)ekamarad.cz
(Místo (Z) napište @).

Slovo do pranice aneb omyl č. 6

Povídání o vědcích, genetice a prostě evoluci. Jak to tedy je. Souhlasíte s tím i vy? Pokud ne, zapojte se do diskuse.

     Mnozí věří, že hodně vědců jsou velmi moudří lidé

     A to věří dobře. Vždyť jsou dnes tisíce vědců, kteří buď evoluční teorii nikdy nepřijali, nebo se včas z jejích okovů vymanili. Tito lidé po celém světě trpělivě vysvětlují, že “příroda žádnou evoluci nezná”. Přesto velké procento vědců evoluci vyznává či mlčky přijímá alespoň v nějaké její formě (ovšem jak kde, např. populace v USA moc evoluci nebere). Také existuje tzv. “velká mlčící skupina” vědců, kteří se k tomuto problému nevyjadřují, někdy pochybují, ale obávají se, aby se ve vědecké komunitě nedostali do problémů. Někde je totiž víra v evoluci nepovinně povinná. Něco jako svatá kráva hinduistů, která se smí pohladit, popohnat holí, lze ji uctívat nebo ignorovat, ale nesmíte ji zabít. Pro ilustraci si o tom přečtěme rozhovor, který vyšel v americkému časopisu The Ledger, ve státě Virginia. Článek pod názvem The Biologist je ze 17.února 2000.

     V obýváku je slon, ale “pst..., dělejte, že ho nevidíte”

     V souvislosti s  mapováním lidského genomu poskytl interview jeden molekulární biolog, pracující na identifikaci geneticky podmíněných chorob. Tento vědec chtěl zůstat v anonymitě, žurnalista se jmenoval George Caylor. Rozhovor začal diskuzí o složitosti lidského genetického kódu.

     “Genetik: Jsem jako takový editor, snažím se najít pravopisné chyby v dokumentu větším než 4 kompletní svazky Encyclopedia Britanica.” /míní se tím lidský genom a jeho velikost – poz. P.K./

     Otázka: “Věříte, že se tato informace vyvinula?”

     Genetik: “Nikdo, koho znám ve svém oboru, nevěří, že se vyvinula. Byla vytvořena ´géniem nad génii´, a taková informace nemohla být napsána žádným jiným způsobem. Papír a inkoust nenapíší knihu! Na základě toho, co o tom víme, je směšné myslet si něco jiného.”

     Otázka: “Řekl jste toto někdy při veřejné přednášce nebo napsal jste to někdy veřejně?”

     Genetik: “Ne, říkám jen, že se to vyvinulo. Aby mohl být člověk molekulárním biologem, musí se stále držet dvou šíleností. Ta první je věřit v evoluci, když sám pro sebe vidíte pravdu. A to druhé, byla by šílenost říci, že v evoluci nevěříte. Všechny vládní úkoly, výzkumné granty, publikace, významné univerzitní přednášky – vše by se zastavilo. Přišel bych o práci, nebo by mne přesunuli někam na okraj, kde bych si už nemohl slušně vydělávat na živobytí.”

     Otázka: “Nerad to říkám, ale tohle zní dost intelektuálně nečestně.”

     Genetik: “Práce, kterou dělám v genetickém výzkumu, je ušlechtilá. Nalezneme léčbu pro mnoho nejhorších lidských chorob. Ale zároveň musíme žít se ´slonem v obýváku´.”

     Otázka: “S jakým slonem?”

     Genetik: “Stvořitelský plán. Je jako slon v obýváku. Všude chodí, zabírá ohromný prostor, hlasitě troubí, strká do nás, převrací věci, žere tuny krmení a páchne jako slon. My ale přesto všechno musíme přísahat, že tam není!” ….. (Z časopisu Acts+Facts, 10/2000/d, přeložil a podtrhl P.K.)

     “Jsem astronom a tudíž vím lépe než ostatní, jak vznikl vesmír – i jak vychovávat děti”

     Vědci jsou také jen lidé. Sami o sobě vtipně říkají, že jen “vědci a prostitutky berou peníze za to, co je příjemné”. Už ale bez legrace platí, že dosud nevíme, jestli by nám bez vědy nebylo líp a zda díky ní nepřijdeme jednou všichni o život. Vždyť už dnes je v souvislosti s technikou mnoho životů jak zachráněno, tak i zničeno. Dodejme též, že dělat vědu není nic zázračného a něco, co bychom museli nějak šíleně obdivovat. Mnoho vědců jsou jen děti, které si prostě nikdy nepřestaly hrát, akorát za to berou ještě peníze. S charakterem člověka to má pramálo společného. Pokud člověk není lenoch a celý den neleží na kavalci, nekouká na televizi nebo neubijí čas nějakými plytkými činnostmi (hry, žvanění, těkání, pití, zábava, laciná četba, sport, turistika, nanicovatá práce a pod.), tak přirozeně v něčem, co intenzívně dělá, vynikne: dobrý instalatér asi umí to, co neumí elektrikář, ten zas to, co neumí překladatel “čeština-angličtina” a ten zas to, co neumí a nezná entomolog, lékař či absolvent matfyzu. Není třeba obdivovat někoho, kdo léta studoval genetiku, že o tom ví víc než třeba zedník, stejně jako genetik nemusí závidět zedníkovi, že umí namíchat maltu. Jiný člověk se zas staral o nemocné rodiče a z toho důvodu nemohl studovat vůbec nic. Taková oběť lásky je jistě víc než deset titulů a dovedností.

     Někdo zvládl i více oborů. Rozumí genetice a ještě umí namíchat maltu. Nicméně najít pokorného, rozumného, laskavého, a přitom ještě vzdělaného a schopného člověka, mezi zedníky, biology, matematiky, nositeli Nobelových cen či prodavači zeleniny bylo, je a asi ještě nějaký čas bude velké umění. Mnoho vědců má zmatek v hlavě stejně jako lidé bez vzdělání. Umět spočítat z hlavy kvadratickou rovnici nebo dokázat transplantovat srdce - to je asi stejně “velká záruka lidské kvality” jako modré oči! Řada lidí na to však snadno “naběhne”.

     Pokora

     Ani ten nejchytřejší a nejstudovanější člověk na světě nemůže říci: je to moje, jen moje zásluha. On si nezvolil mozek, který dostal, nezvolil si století, ve kterém bylo nahromaděno více informací, nezvolil rodinu, zemi či pohlaví před svým narozením. Když studoval, jiní se starali, aby mu bylo teplo, fungovala elektřina, tekla voda a mohl jít na WC. Kdo si to neuvědomuje, je hlupák a hlavně působí velmi trapným dojmem – asi jako ten, kdo si přisvojí cizí dílo či nápad a tváří se, že je to jen jeho zásluha. To je chudák s tituly. A tak nepohrdejme vzdělanými lidmi, mnohdy je jejich vzdělání stálo velké sebezapření a píli (stejně jako třeba někoho, kdo pro svou rodinu postavil dům) – ale nepřeceňujme je a hlavně si nemysleme, že mají patent na rozum! Podívejme se nyní na nerozum některých vzdělaných lidí a zauvažujme nad myšlenkovými “perlami”, kterými nás zaplavují.

     Jack Monod (1910-1976)

     francouzský biochemik, profesor molekulární biologie, později ředitel Pasteurova institutu v Paříži. Nobelovu cenu dostal spolu se dvěma kolegy (fyziologie, medicína). Známá je jeho kniha Náhoda a nutnost. Monod je příklad, jak neuvěřitelným pitomostem může věřit i vzdělaný člověk, a hlavně do kterých oblastí si dovoluje mluvit, i když je jen biolog. Vždyť on do posledního dechu vyznával, že příčinou všeho je pouze slepá náhoda – přestože jeho kolegové ho upozorňovali, že matematicky je toto tvrzení neudržitelné. Většina evolučních fantastů již slovo náhoda ve druhé polovině 20. století opustila (v rétorice více používají slovo zákonitost), protože matematikové ukázali, že z hlediska pravděpodobnosti je vznik života “náhodou” vyloučen. Monod však trvá na “své náhodě”:

     “…že pouze a jedině náhoda je základem každé novoty, každého tvůrčího činu v živé přírodě. Čirá náhoda, nic než náhoda, absolutní slepá svoboda jako základ úžasné stavby evoluce – tento ústřední poznatek moderní biologie, je … ta jediná představitelná /hypotéza/. A domněnka /či naděje/, že bychom museli či též jen mohli své představy v tomto bodě revidovat, není v ničem oprávněná!” – (Monod, J., Zufall und Notwendigkeit, München 1977, str.106 - Blechschmidt: Zachování individuality, str. 15) Ing. Josef Potoček cituje z Monodovy přednášky v Mnichově (1971), kde:

     Monod ze svého omylu vyvozuje i “patřičné” morální poučení

     “Neexistuje žádný plán, žádná přirozená morálka, žádná přirozená etika, žádný zákon přírody, kterého bychom museli být poslušni.” …jako produkt náhody musí člověk poznat “svou totální opuštěnost, své radikální odcizení”, putuje jako “cikán na okraji univerza”, beze smyslu a cíle.

     Podobná vyjádření nacházíme i u H. J. Störiga: “Člověk neznamená vůbec nic. Je kosmicky bezvýznamný, pouhé nic, nepatrná náhoda přírody, epizoda…Pro běh světa to nemá jakýkoliv význam. Beze stopy to pomine, bez následků.” ( Potoček: Stvoření a evoluce, 1987)

     Všimněme si, jak z jednoho omylu (evoluční pohádka) plynou omyly další; je to řetězec mnoha článků z perníku lidských hloupostí, špatných informací, nedostatečného poznání, vlastních hříšných sklonů, subjektivity a zhusta i arogance vůči realitě a pravdě. A mnoho omylů vyústí často ve smrt.

     Že tu jsme náhodou nebo takovým omylem přírody, nás také poučuje

     paní doktorka Zuzana Storchová: ”Přirozeným výběrem je v průběhu evoluce vybírána nejvhodnější verze. Kombinací nových vhodných verzí mohou vznikat nové druhy. Díky občasným chybám polymerázy není svět obydlen početnou populací absolutně identických prabakterií.” (Vesmír 5/2001/str.263, podtrhl P.K.) A tak paní Storchová je na světě díky “občasným chybám polymerázy” – jak vtipné, hlubokomyslné a především vědecké. A těch důkazů – nejmíň dva!

     Přidejme další “perly” našich i zahraničních vědeckých mudrlantů

     Anton Markoš: “Řečeno nadneseně: Gaia /=Země/ konečně dospěla a může se rozmnožovat. My jsme jejími výtrusy.” (Vesmír 11/97/str.626) – jen nevím, proč doktor Markoš hovoří v množném čísle.

     David Storch: "...ovšem nevíme, jak vznikají druhy, když k evidentní izolaci nedochází. ...Poučení tedy zní: má-li evoluce k dispozici izolované plochy, dělá nové druhy. A když nemá? Však ona si nějak poradí." (Vesmír 7/98/str.362, podtrhl P.K.) Dodejme: a když neporadí? Budeme to učit dál!

     Jiří Grygar, astrofyzik a známý popularizátor astronomie (Vesmír je náš svět, Sejdeme se v nekonečnu aj.). Vedle své víry v Boha doktor Grygar přijímá také evoluci (horší a krvavější metodu svého tvoření si Bůh opravdu vybrat nemohl!) a je silně zaměřen proti kreacionistům. Málo se však ví, že pan Grygar pozoroval zcela unikátní jev: vyvíjející se automobil, zaparkovaný asi někde v lese či garáži. 3.11.2000 v Praze v Soukenické ulici po své přednášce řekl: “S evolucí zkušenosti máme, auta se přece také vyvíjí”. Byla to odpověď na můj dotaz, proč věří v evoluci, když víme ze zkušenosti, že vše složité a neperiodicky strukturované, jako jsou např. živé organizmy nebo lidské výrobky, vzniká vždy jen z programu nebo tvůrčího úsilí inteligence. Všimněme si, jak svojí odpovědí jen nechtě potvrdil moji námitku – jsou to lidé, kdo stojí za vývojem aut, nikoli evoluce. To mu ale zřejmě nedošlo.

     Jan Zrzavý je jeden z našich “evolučních bouřliváků”. Přečtěme si Osobní vyznání autorovo: “Jenom bych rád varoval: až zase bude někdo v mé přítomnosti promlouvat o tom, jak v něm různé zázraky přírody probouzejí úžas a úctu, řeknu mu něco strašného, ať mě třeba zavřou. Jsou jistě věci mezi nebem a zemí, ale nemám pocit, že to je to nejzajímavější, co lze o tomto světě prohlásit; a jsem-li ochoten přiznat komukoliv lidské právo na jakýsi neurčitý podiv, že z prvotního uršlajmu se spontánně, bez řízení vyšší moci, vyvinul Michael Jackson, nejsem schopen tento podiv plně sdílet a nepřeju si, aby mi lidi vyprávěli, že se podivují…”(Vesmír 3/1996/str. 165, podtrhl P.K.)

     Jinde: “Zvířata jsou hloupí lidé, nikoliv stroje…Měl jsem jakési tušení, že lidé se od šimpanzů neliší vůbec ničím – je-li genetická shoda lidí a šimpanzů přibližně 98,5 % (tedy větší než shoda dvou středoevropských druhů budníčků), bylo by hodně divné, kdyby lidé a šimpanzi nebyli úplně stejní ve všem všudy…zdůrazňovat zvláštní a ´kvalitativně´ odlišnou podstatu člověka už není jenom nabubřelý, ale především nesmyslný žvást.” (Vesmír 3/2001/str. 168, podtrhl P.K.) Neuvěřitelné, do jakých nabubřelostí a žvástů může dovést člověka slepá víra v evoluci. Proč se podivovat, co z ní vyvodili Hitler, Stalin a další? Doktoru Zrzavému se nelze divit. Jestliže uvěřil, že hmota dospěla od nějakého “uršlajmu” až k člověku, tak logicky nejen mezi šimpanzem, ale ani mezi kamenem a člověkem není velkého rozdílu – snad jen kámen bude ještě hloupější než šimpanz. Ale pozor: snad!?

     Další “myšlenkové hloubky a výšky” jiných vědců

     Peter Atkins: “...Vědci... mají výhodu v tom, že jsou na vrcholu vědění a mají hlubší vhled do pravdy...osvobozují pravdu od předsudků a svou prací dávají křídla touhám a nadějím společnosti. Zatímco poezie vzrušuje a teologie zatemňuje, věda osvobozuje.” (Universum 24/1997, podtrhl P.K.)

     “Události na molekulární rovině, která je v základu všech našich činností, působení a uvažování, nemají žádný účel (cíl) a lze je vysvětlit kolapsem energie a hmoty s  následkem stále rostoucí neuspořádanosti.” (Sborník Nature´s Imagination; The Frontiers of Scientific Vision, Oxford University Press, 1995 - Universum 24/1997, podtrhl P.K.)

     Věda, praví Atkins, musí být schopna vysvětlit “vznik všeho z  naprosté nicoty. Ne téměř z ničeho, ne z jakéhosi subatomárního prášku, ale z  absolutně ničeho. Z naprosté nicoty. Ani z prázdného prostoru.” (Dawkins R.: Is God a Computer Virus?) - In: New Statesman and Society, 18 December 1992+1 January 1993, str. 42 - Universum 24/1997, podtrhl P.K.) “Atkins tu nepochybně sdílí názor Richarda Dawkinse, že Bůh se podobá počítačovému viru a že náboženství není nic více než ´pokažený software mysli’”. (William E. Carroll - Universum 24/1997, str. 131)

     Francis Crick: “Žalmista řekl: ´Tvé ruce mne ztvárnily a udělaly...,´ale jeho ponětí o jemné, informačně nabité povaze naší molekulární stavby bylo krajně nepřímé. Evoluční procesy stvořily zázraky, o nichž naši civilizovaní předkové neměli ponětí. Mechanismus replikace DNA, ve své podstatě neuvěřitelně jednoduchý a elegantní, byl evolucí propracován do ohromné složitosti a přesnosti.” (Francis Crick, Věda hledá duši, 1997 MF, str. 259,260 - podtrhl a zvýraznil P.K.)

     Profesor Richard Dawkins patří do plejády útočných ateistických vědců, kteří “perlí”, kudy chodí:

     "Je naprosto jisté říci, že když potkáte někoho, kdo nevěří v evoluci, tak že tato osoba je neznalá, stupidní nebo je to blázen (nebo zlý člověk, ale to nechci raději uvažovat)." (Darwin on Trial, str. 9 - Impact 11/99/ii)

     V některých těchto citátech si lze snadno povšimnout určitých společných rysů. Jednak velké pýchy, s jakou jejich autoři hovoří. Tato pýcha vede zákonitě k rozumové slepotě. A v  oné slepé nabubřelosti si pak tito lidé troufnou vyvozovat dalekosáhlé závěry z toho mála, co při svém vzdělání znají a z čeho vychází, a to i v oblastech, kterým vůbec nerozumí. Tomu se říká nekompetentnost. Jak komentuje Martin Novák, (Universum 25/1997, str. 3) “Hlavní chybou, které se Dawkins-myslitel dopouští, je účelová selekce faktů. Užívá jen ta pozorování, která vyhovují hypotéze.” Toho se, jak známo, dopouštěl i Marx s Engelsem, při svých komunisticko-ekonomických “vědeckých” závěrech.

     Mějme dále na mysli, že řada těchto vědců učí na vysokých školách, píše knihy a veřejnost bere každé jejich slovo jako perlu. Nedivme se pak, že žijeme ve světě, kde tak mnoho lidí věří tolika omylům.

     Závěrem ještě hodnotící, alespoň upřímné stanovisko jednoho evolučního vědce

     "...jistota tak charakteristická pro evoluční komunitu od konce padesátých let, naprostá jistota, že nejenom přírodní selekce funguje v přírodě, ale že dokonale víme, jak funguje, to vedlo paleontology k tomu, že si nechávali svůj vlastní názor pro sebe. Už od Darwina, jak to řekl nedávno filosof Michael Ruse (1982), paleontologie byla občas v roli zlobivého dítěte, rozdmýchávajícího potíže a kalícího evoluční vody. Ale náš obvyklý výraz byl uhlazený a my jsme nabízeli kolektivní tiché přijímání příběhu o postupných adaptivních změnách; ten příběh se posiloval a opevňoval, jak se jeho celistvost ujímala. My, paleontologové, jsme řekli, že historie života podporuje tento náš výklad, ale po celou tu dobu jsme dobře věděli, že nepodporuje." (Eldredge, 1985, str. 144 - CRSQ 12/98/str.143)

     Co udělá přírodovědec, když nechce opustit beznadějně mylnou teorii? Počká, až bude prokázána! A co udělá toto jednání z přírodovědce? Filosofa. (P.K.)

  • Autor: Kábrt Pavel
  • Datum publikace: 31.07.2001
  • Článek zařazen do: Zkušenosti
  • Počet komentářů ke článku: 0 přidat komentář
  • Článek si přečetlo 2937 čtenářů

    Sdílet na Facebooku

© Stránka vygenerována za 0.0049 sec. | Aktuálně máme v databázi 8131 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz

Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha