Rubriky

Vyhledávání v článcích
Co hledáte ?



Provozuje:
icok


ikonka partnera
ikonka partnera
Dnes má svátek Marcela je úterý 20.04.2021



Novinky





Magazín eKamarád vás vítá
Přinášíme vám zpravodajství ze světa dětí a mládeže. Chcete se i vy podělit s ostatními o své zkušenosti či nějak pobavit naše dětské čtenáře? Není nic jednoduššího. Přidejte se do naší kamarádské rodiny a napište nám na email redakce8(Z)ekamarad.cz
(Místo (Z) napište @).

Muzeum průmyslových železnic - kdo jsme III

Dnes naposled představujeme Muzeum průmyslových železnic, které, jak sami vidíte, toho nabízí opravdu hodně.

     Budoucnost MPŽ

     1. sbírkotvorná činnost

     V České republice je ještě několik vozidel, která by doplnila typovou řadu exponátů a jejichž získání by přispělo ucelenosti sbírky. V oblasti lokomotiv se MPŽ hodlá zaměřit také na důlní elektrické, akumulátorové a tlakovzdušné lokomotivy. Všechny motorové lokomotivy MPŽ jsou české výroby a zatím vzdáleným snem zůstává rozšíření sbírky o některé stroje rakouské či německé. Z těchto států pocházejí nejznámější výrobci úzkorozchodných vozidel. Jejich výrobky byly ve své době rozšířeny po celé Evropě, byly hojně exportovány i do našich zemí. Zcela běžně se v jednom provozu potkávaly vozidla od různých výrobců z různých států. Obohacení sbírky o lokomotivu z ciziny je snad možné jen výměnou za duplicitní stroj MPŽ, který by byl pro druhou stranu dosti atraktivní. O výměně české lokomotivy BN 60 H za německou NS 2 se však už jedná s kolegy z muzejní dráhy ve Weisswasser.

     2. opravárenská činnost

     O plánu oprav mladějovské dráhy bylo již výše vše vyřčeno. V oblasti vozidel zůstává prioritní stavba osobních vozů, neboť zatím je jich méně než provozních lokomotiv. Parní lokomotiva bude vždy žádanější, takže opravy parních lokomotiv budou mít asi před motorovými přednost. Proto s opravou většího množství motorových lokomotiv můžeme počítat až poté, co se podaří zprovoznit všech pět parních. Některý duplicitní stroj v relativně dobrém technickém stavu však bude v nejbližší době opraven pro vedení pracovních vlaků. U vozů je třeba vyřešit otázku jejich vhodného deponování, což není složité, ale prostorově velmi náročné.

     3. provoz muzea

     V první oficiální sezóně (1998) jezdily vlaky na mladějovské dráze převážně na objednávku různých spolků příznivců železnic a jiných organizací. Mělo to svůj důvod právě v omezené kapacitě jednoho vlaku. I když o začátku občasného muzejního provozu bylo definitivně rozhodnuto až 1. 5. 1998 a publicita mladějovské dráhy byla do té doby téměř nulová, přesto zde do konce října proběhlo osm jízd s parní lokomotivou č. 1. Objednaných akcí se zúčastňovalo 60 - 100 osob, při jedné jízdě pro veřejnost se zde však za jeden den vystřídalo přes 500 osob. Proto MPŽ chce vždy v období květen - září pořádat jízdy pro veřejnost. ( Mimo jiných objednaných akcí. ) Kromě výstav průmyslových lokomotiv a vozů se plánuje také expozice jiné techniky ( stabilní parní stroje, spalovací motory ). Nový areál MPŽ musí poskytnout zázemí nejen exponátům, ale i návštěvníkům muzea. Pro to vše bude ale nutná výstavba kryté haly.

     V rovnováze s výše uvedeným by měla vznikat dvojrozměrná expozice MPŽ a jeho publikační činnost. Členové MPŽ vlastní množství technicky i historicky hodnotných materiálů, chybí jim už jen to nejpodstatnější - vydat je tiskem. V současnosti je část materiálů týkajících se Mladějovské dráhy publikována prostřednictvím internetu na adrese www.mpz.cz .

    4. místo MPŽ a mladějovské dráhy v českém železničním muzejnictví

     Nesmírnou výhodou mladějovské dráhy je její téměř plynulý přechod od pravidelného k muzejnímu provozu. Podíváme - li se na kteroukoli jinoroto s muzejní dráhu, vidíme, že největší škody na jejím zařízení nastaly právě mezi těmito obdobími. Mnohé dráhy a vozidla byly nejprve likvidovány, a pak s velkou námahou znovu stavěny. ( Lesní železnice na Slovensku, Ekotechnické muzeum v Praze, některé dráhy Českého krasu. ) V Mladějově se v tomto směru nic nezměnilo. Velmi důležité je prezentování historických vozidel v jejich přirozeném prostředí, na jejich domovské trati. V tom mladějovská dráha předčí kdysi uvažovanou expozici MPŽ v novém objektu brněnského Technického muzea. Jistě, mladějovská dráha leží v kraji nepříliš turisticky známém. Je to však kraj pěkný a neměl by být tak velký problém jej poněkud zatraktivnit, o což se MPŽ usilovně snaží ve spolupráci s např. referátem regionálního rozvoje OkÚ Svitavy. Mladějovská dráha tvoří spojnici trati ČD č. 262 a silničního tahu Svitavy - Moravská Třebová. Areál Hřebeč má přímé napojení na tuto silnici. V Mladějově má nádraží MPŽ ležet přímo před nádražím ČD a tak cestující už z vlaku uvidí úzkorozchodnou parní lokomotivu, která na ně čeká...

      Průmyslové dráhy obvykle končí provoz ještě dříve než podnik, kterému zajišťují vnitrozávodní dopravu,obvykle se jen přechází na jiný způsob této dopravy. Není možné, aby se stovky návštěvníků muzea volně pohybovaly po továrně v běžném provozu. Aby bylo možno na takové dráze zachovat muzejní provoz, musela by se celá továrna změnit v jedno velké technické muzeum. Takto výjimečný osud však měla snad jen čistírna odpadních vod v Praze, kde však došlo k likvidaci tamní úzkorozchodné dráhy a v současnosti místní nadace usiluje o její novostavbu. V mladějovské šamotce došlo k výjimečnému jevu : továrna se přeorientovala na dřevovýrobu a i když pro podnikovou dráhu nebylo další využití, tak nezanikla. Odkázáním muzejních aktivit do nového areálu MPŽ vznikne nevídané sloučení fungující továrny a muzejního provozu úzkorozchodné železnice. Mladějovská průmyslová dráha je zvláštní ještě něčím - nevytváří kolejovou síť mezi nevzhlednými továrními zdmi, ale po opuštění továrny prochází jedenáct kilometrů volnou přírodou. Slučuje v sobě tedy rysy dráhy průmyslové i lesní. To může zvýšit její atraktivitu i pro laickou veřejnost.

     MPŽ hodlá při organizování akcí pro veřejnost spolupracovat i s jinými společnostmi. Je třeba návštěvníkům nabídnout i jiné zajímavosti než úzkorozchodná vozidla mladějovské dráhy. Proto už několik let spolupracujeme s Chornickým železničním klubem, jehož členové pořádají akce spojené s příjezdem historických motorových vozů řady M 131.1 z Brna do Mladějova, či s kolegy z České Třebové, kteří zase přijíždějí s parní lokomotivou řady 310.9. Počítá se i s příjezdem parní lokomotivy 464.202 z Olomouce. Všechny tyto akce budou v dalších letech pokračovat a jejich rozmanitost se bude jistě zvyšovat. V oblasti propagace spolupracuje MPŽ s informačními centry či referáty kultury a regionálního rozvoje na okresních a městských úřadech východních Čech, pravidelně se také zúčastňujeme veletrhů cestovního ruchu jako je Regiontour či Go v Brně nebo jejich obdoby v Pardubicích a Hradci Králové.

     Sezóna 2000

     V tomto roce se objevuje jakási pravidelnost ve formě jízd pro veřejnost - ať už v podobě výstavy vozidel nebo nasazování určitých lokomotiv a vozů na vlaky. Největší zátěž vozí parní lokomotiva č.1, příští rok jí vypomůže i čerstvě opravená BS 80. Na posunu v Mladějově bývá motorová lokomotiva BN 30, z Nové Vsi na Hřebeč jezdí lokomotiva BNE 50 - asi nejtypičtější lokomotivy našich průmyslových drah poválečného období. V tomto roce se také začalo jezdit přímo do areálu Hřebeč - dosud byly vlaky ukončeny těsně za vstupem do areálu. Poslední metry od vyhýbny Hřebeč až k ústí štoly je možno projet vlakem tvořeným důlní lokomotivou a důlními osobními vozy, které sloužily k přepravě horníků.

     Z provozu je třeba přiznat občasná zpoždění odjezdu osobních vlaků z Mladějova - to je však zaviněno čekáním na zpožděné příjezdy vlaků ČD. Vyskytly se i kuriózní případy, kdy lidé z takového vlaku telefonovali strojvedoucímu MPŽ, zda na ně vlak MPŽ počká, a bylo jim vždy vyhověno. S potěšením lze naopak konstatovat, že mladějovská dráha je stále více využívána cykloturisty, zvláště těmi, kteří z Hřebče pokračují po silnici směrem na Moravskou Třebovou. Jízdní kola jsou přepravována zdarma a je pro ně vždy přichystán dostatečný počet nákladních vozů. Je také nutno pozitivně zhodnotit společné akce s jinými kluby přátel historických (normálněrozchodných) železničních vozidel (viz výše). Vždyť přijede - li takový historický vlak např. z Brna či Olomouce, seznámí se s mladějovskou dráhou, ale i s celým regionem Třebovska dosti cestujících i z poměrně vzdáleného okolí. V letošním roce jsme v Mladějově uvítali i přátele železnic z Japonska a Německa. Pro posledně jmenované byl připraven zvláštní nákladní i osobní vlak. Výměnou za tuto akci byly uspořádány pro členy MPŽ jízdy nákladních vlaků po bývalé lesní dráze ve Weisswasser. Mezi oběma organizacemi byly položeny základy spolupráce, která bude pokračovat i výměnami lokomotiv typických řad obou zemí, což výrazně obohatí sbírky obou muzejních spolků. Dne 7.10.2000 proběhla také společná akce MPŽ a Vojenskohistorického spolku z Brna - vzpomínka na vojenské operace z Karpat roku 1915. Součástí akce bylo i uctění památky padlých z první světové války položením věnce u pomníku v Mladějově. (Mimochodem - lokomotivy č. 1 a 2 byly původně prodány c. k. Ministerstvu války, neboť v tomto období se ještě k vytváření a zásobování fronty používalo i úzkorozchodných železnic.) Akce se zúčastnilo přes 600 diváků a 200 účinkujících. Dle vyjádření pořadatelů byl počet vojáků skutečně nadprůměrný, neboť přítomnost úzkorozchodné železnice byla silným magnetem i pro ty, kteří se zúčastňovali podobných akcí (Tvrz Bouda, Kamenický Šenov) spojených s jízdou historického vlaku po trati ČD. Poměrně malý počet diváků lze vysvětlit tím, že začátkem října již nebývá pěkné počasí a že šlo o první akci svého druhu. Byli s ní však všichni spokojeni a je předpoklad že se tato tradice bude úspěšně rozvíjet.

     Časové a finanční nároky muzejního provozu

     MPŽ je občanské sdružení - nezisková organizace, která nemá žádné zaměstnance. V současné době má MPŽ 20 členů. Veškeré práce vykonávají členové MPŽ zdarma ve svém volném čase. Finance jsou získávány z členských příspěvků, případně darů a od roku 1998 už i z komerčních jízd na mladějovské dráze. Vydělané prostředky jsou investovány do nákupů a oprav muzejních exponátů. Zřejmě vždy budou převyšovat výdaje nad příjmy, protože zejména opravy parních lokomotiv jsou velice drahé, přičemž náklady na opravy a nákup všech vozidel se budou jistě zvyšovat. Již na začátku devadesátých let byly velké rozdíly v cenách lokomotiv a vozů : někdy byla lokomotiva Muzeu darována, jiná byla prodána za desítky tisíc korun. Oprava jedné motorové lokomotivy zabere asi 800 hodin. Její cena se pohybovala na úrovni desítek tisíc korun. Bylo však používáno zásoby náhradních dílů, kterou si MPŽ vytvořilo. Jejich cena se zde nepromítá. Kdybychom měli dnes kupovat součástky na motory, které se už nevyrábí, vystoupily by ceny oprav na statisíce. Oprava parní lokomotivy č. 1 trvala asi 3 500 hodin. Tato lokomotiva však byla před opravou v ideálním technickém stavu a v kotli se měnily jen trubky. Na lokomotivě BS - 80 bylo zatím odpracováno asi 4500 hodin. Ceny oprav parních lokomotiv se pohybují v širokém rozmezí od statisíců až k miliónům. Při obnově vyhýbny Nová Ves ( asi 0,3 km tratě ) bylo odpracováno asi 3 500 hodin. Generální oprava tratě až na Hřebeč a stavba haly v novém areálu MPŽ - to jsou úkoly na několik let dopředu. Výše naznačené plány by se hodně přiblížily realitě, pokud by si MPŽ mohlo dovolit několik svých stálých zaměstnanců. Jejich možnosti jsou již velmi dobře promyšleny, ale naráží na fakt, že muzejnictví zřejmě nikdy nebude výdělečnou činností. Je však jisté, že např. pět stálých zaměstnanců by za pět let dokázalo realizovat většinu z výše uvedených záměrů MPŽ.

     Na závěr uveďme ještě jeden důkaz toho, že to členové MPŽ s mladějovskou dráhou myslí vážně. Od 12. 5. 1995 do konce roku 1998 mladějovská pracovní kniha MPŽ eviduje přes 360 pracovních dní. Za zhruba tři a půl roku zde tedy členové MPŽ strávili téměř rok čistého času. Uvažujeme - li pro průměrný pracovní den MPŽ 10 pracovních hodin a jako průměrný počet přítomných členů 8 osob, vychází nám, že členové MPŽ odpracovali za toto období v Mladějově zdarma kolem 28 800 hodin.

     Základní údaje o Muzeu průmyslových železnic:

     název: Muzeum průmyslových železnic Brno

     adresa: Muzeum průmyslových železnic Brno, Schodová 16, 602 00 Brno

     IČO: 49458485

     Registrace na Ministerstvu vnitra ČR provedena 1.3.1994 pod č.j.: II/8-OS/1-23694/94-R

     forma: občanské sdružení

     předseda: Petr Píšala, Schodová 16, 602 00 Brno, Tel.: 05 / 57 39 11, 0603 78 44 39

     místopředseda: Tomáš Vojtíšek

     jednatel + objednávání jízd: Artur Fučík, Smetanova 30, 602 00 Brno, Tel.: 05 / 49 25 15 38 0606 83 23 94

     bankovní spojení: IPB, a.s. divize Poštovní spořitelna

     číslo účtu: 107444568/5100

     název účtu: Muzeum průmyslových železnic - Brno

     internet: www.mpz.cz

     e mail: mpz@mpz.cz

  • Autor: Fučík Artur
  • Datum publikace: 14.07.2001
  • Článek zařazen do: Zajímavosti
  • Počet komentářů ke článku: 0 přidat komentář
  • Článek si přečetlo 3792 čtenářů

    Sdílet na Facebooku

© Stránka vygenerována za 0.0035 sec. | Aktuálně máme v databázi 8126 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz

Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha