Rubriky

Vyhledávání v článcích
Co hledáte ?



Provozuje:
icok


ikonka partnera
ikonka partnera
Dnes má svátek Jitka je neděle 05.12.2021



Novinky





Magazín eKamarád vás vítá
Přinášíme vám zpravodajství ze světa dětí a mládeže. Chcete se i vy podělit s ostatními o své zkušenosti či nějak pobavit naše dětské čtenáře? Není nic jednoduššího. Přidejte se do naší kamarádské rodiny a napište nám na email redakce8(Z)ekamarad.cz
(Místo (Z) napište @).

Mezinárodní klubařský sraz

Minulý týden se konal v Lengefeldu již pošesté mezinárodní klubařský sraz. Prvních pět ročníků bylo v anglickém Cheltendhamu.

     Sotva jsme přijeli v neděli z tábora, tak jsme se chystali na mezinárodní klubařský sraz. Pro mě to byl sraz první, někteří moji kamarádi tam byli již víckrát a někteří naši patroni pamatují už i ten úplně první. Odjížděli jsme hned v pondělí ráno jedním plným autobusem. V našich střediscích je nás hodně přes sto, jet nás ale nemohlo ani padesát. Takže ten, kdo byl vybrán, pro toho to byla jakási odměna.
     Mám-li srovnávat s předchozími srazy, na kterých sem nebyl, musím srovnávat s tím, co říkali moji kamarádi. Odlišnosti tu byly. Předchozích pět srazů bylo přírodnějších, spalo se ve stanech - většinou v týpí. Sruby tam sice byly taky, ale spíš pro starší funkcionáře a pro další zabezpečení. Tento sraz byl celý chatový, což se s ohledem na deštivé počasí celkem hodilo. byly tu sruby i zděné stavby. V zděné stavbě bylo například informační centrum a štáb. V informačním centru byl i Internet, kam se ale normální smrtelníci nedostali vůbec a nebo jen na malou chvíli. Našim patronům posloužilo k vyřízení nějaké důležité korespondence s ústředím. Na stahování a vyřizování soukromé pošty tam nebylo ani pomyšlení.
     V pondělí se toho už moc nedělo. Přijeli jsme kolem poledne, takže nás čekal oběd a pak ubytování. Byl spíš volný den na to, aby jsme se mohli rozkoukat. To se celkem hodilo. Večer byl zahajovací táborák. Sraz zahájil František Procházka, což je Čechoangličan. Mluvil anglicky, ale byli tu tlumočníci, kteří to překládali prakticky do všech řečí, tedy i do češtiny. Byli tu účastníci z Anglie, Německa, Francie, USA, Rakouska, Polska, Maďarska, Ruska, Švédska, Itálie, Rumunska, Řecka, Indie, Holandska, Slovenska a samozřejmě mi Češi. Táborák se mi líbil, zpívalo se u něj za doprovodu kytar.
     V úterý už začal samotný program. Ten probíhal v sekcích. Program předváděli Angličani, Poláci a Rusové. Každý si mohl vybrat, čeho se chtěl zúčastnit. Já byl dopoledne v Polské sekci, kde se hrály celkem zajímavé hry. Odpoledne jsem se podíval na anglický program, kde byla terénní hra, která se mi moc líbila. Seznámil jsem se tu i s vnukem Františka Procházky Davidem Michaelem Stewartem. Umí velmi dobře česky, takže jsme si dost dobře popovídali a sešli jsme se i po večeři, když už byl volnější program.Bavili jsme se i o tom, co bylo v jiných sekcích. Rusové měli tance a pak sportovní den, kde byly opravdové discipliny a potom takové spíše recesní discipliny. Byla tam i šachová simultánka. Ta by mě byla lákala, jenže všude člověk být nemůže.
     Ve středu byly čtyři sekce. Měli ji Němci, jako hostitelé, potom Maďaři, Řekové a my. Pro nás to znamenalo hodně pracovní den. Sice jsme se trochu prostřídali, takže jsme se taky někam dostali. Dopoledne jsme předváděli co děláme na Internetu a jak ho využíváme. Takže jsem se dostal i na Internet. Byl jsem tu se Zorrem, Pepínem, Mirkem Pařízkem, Markem Břežanským, Tomášem Laubem a dalšími kamarády. Současně další kluci předváděli nejrůznější hry. Tuhle sekci měli na starosti Zálesáci. Na odpoledne jsme uspořádali terénní závod, stejný jako jsou naše Závody kamarádské všestrannosti. Účast byla velká. Starší kategorii vyhrál David Michael Stewart. Současně ještě probíhala sekce o Březových lístcích a hrály se různé hry. Po večeři jsme dělali táborák. Byli jsme jedni z mála, kdo měli program i po večeři. Současně ho měli ještě i Němci.
     Čtvrtek patřil Francouzům, Rumunům, Indům a znova Němcům. To jsem uvítal, protože německý program mě zajímal. Protože jsem věděl, že ho budou mít znova ještě i v sobotu, tak jsem se stačil podívat i k Francouzům a Indům. Indové tu předváděli zajímavé hry, Francouzi měli sportovní atrakce a pak diskotéku. Rumuni měli diskotéku a hry. Tam jsem se nedostal. Němci měli také ukázky na Internetu, bohužel, protože neumím německy, tak jsem tomu moc nerozuměl. Víc mě tedy zaujaly jejich terénní hry a pak tábornická soutěž, která byla odpoledne. Skončil jsem v ní třetí za prvním Davidem Michaelem Stewartem a druhým Markem Břežanským. Francouzi měli netradiční diskotéku, kde se spíš hrály různé hry. Po večeři jsem šel k Němcům, kteří dělali táborák a byly tam různé soutěže.
     Pátek chystali Američané, Švédové a Holanďani. Američani měli zajímavé soutěže, zarýžoval jsem si tu i zlato. Předváděli stavbu týpí a další zajímavosti. Holanďani předváděli nějaké hry. Nebyly špatné, ale nějak moc mě nezaujaly. Švédové měli terénní hry a pak hudební program. Moc dlouho jsme tam nebyl. Řekl bych, že Američané byli lepší. Večer bylo volno a tak jsem se zase bavil s Davidem Michalem Stewartem. Sbírali jsme podpisy na udělovací listiny Březových lístků.
     V sobotu už program vrcholil. Předváděli ho Rakušani, Italové, Slováci a opět Němci. Mě zajímali Rakušané, měli terénní hry, které byly zajímavé. Potom pro mě byli zajímaví Slováci, protože těm jsem rozumněl. Jejich program byl hodně podobný našemu. Podíval jsem se i k Němcům na to, co jsem nestihl ve čtvrtek. Na Italy mi moc času nezbylo. Byli tam ale moji kamarádi. Měli hlavně různé spotovní akce.
     Večerní program byl tentokrát společný. Nepokračovali tedy Němci ve svém večerním programu, ale organizovali mezinárodní závěr. Zase se zpívalo při kytarách, bylo pár zajímavých projevů a samozřejmě se předávaly i Březové lístky. Končilo se až o půlnoci a byl to oficiální závěr celého srazu.
     V neděli jsme si trochu přispali, ale ne moc, protože jsme museli zabali, předat chatky a vyrazit na zpáteční cestu. Při tom všem zbyl i čas na to se rozloučit s kamarády. Našel jsem tu jednoho hodně dobrého - Davida Michaela Stewarta, s kterým si hodně rozumím. Lehce po jedenácté hodině jsme si vyzvedli balíčky na cestu a vyráželi jsme autobusem domů. Byl to pěkně strávený týden, nakterý budu dost dlouho vzpomínat.

  • Autor: Fencl Martin - Marťas
  • Datum publikace: 02.08.2000
  • Článek zařazen do: Prima akce
  • Počet komentářů ke článku: 0 přidat komentář
  • Článek si přečetlo 2526 čtenářů

    Sdílet na Facebooku

© Stránka vygenerována za 0.0033 sec. | Aktuálně máme v databázi 8131 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz

Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha