Rubriky

Vyhledávání v článcích
Co hledáte ?



Provozuje:
icok


ikonka partnera
ikonka partnera
Dnes má svátek Ivana je sobota 04.04.2020



Novinky





Magazín eKamarád vás vítá
Přinášíme vám zpravodajství ze světa dětí a mládeže. Chcete se i vy podělit s ostatními o své zkušenosti či nějak pobavit naše dětské čtenáře? Není nic jednoduššího. Přidejte se do naší kamarádské rodiny a napište nám na email redakce8(Z)ekamarad.cz
(Místo (Z) napište @).

Patří děti na Internet?

Patří děti na Internet? Je pro ně Internet přínosem nebo jim naopak škodí? Tohle jsou otázky, nad kterými se chci zamýšlet v tomto článku.

     Některé ze zmíněných problémů byly už částečně "nakousnuty" v diskusi kolem článku Martina Fencla: "Co dělají děti na Internetu" a v diskusi kolem mého článku "Bezpečnost dětí na Internetu", které vyšly na Živě.
     Zase se trochu vrátím ještě k bezpečnosti dětí na Internetu. Nebezpečí pro ně hrozí dvojího druhu. Ten první druh, o kterém jsem psal ve zmíněném článku, tvoří nebezpečí, kterými je ohrožují jiné osoby jako např. hackeři, pedofilové apod. Druhé nebezpečí naznačil v diskusi k mému článku o bezpečnosti dětí pan Jan. Jsou to vlastně nebezpečí, na kterých se nepodílí nikdo další, ale pouze dítě samo. Toto nebezpečí může vznikat především u dětí s velkou fantazií, které jsou navíc méně průbojné a neumí se samy plně prosadit v dětském kolektivu. Reálné kamarády jim pak nahrazují kamarádi virtuální. Pokud jsou to kamarádi z jim dostupného okolí a je šance, že se mohou přeměnit na reálné kamarády, může to být samozřejmě přínosem. Pokud se však díky Internetu pohrouží ještě více do světa fanzasie, pak to vede ještě k větší izolaci od reálného světa a může to být nebezpečné. Tady pak asi mohou pomoc jedině rodiče, kteří by se měli o své dítě zajímat.
     Mě osobně tato problematika oslovuje poměrně dost, neboť jako dítě jsem byl velice zakřiknutý a neprůbojný. Všechny své kamarády jsem získal tak, že se oni skamarádili se mnou, protože mě moje stydlivost zabraňovala navazovat téměř jakékoliv kontakty. Realizoval jsem se ve světě fantaze - v psaní nejrůznějších povídek. A ani jsem k tomu nepotřeboval Internet, který v té době nebyl, protože v té době snad teprve začínaly počítače. Osamostatnil jsem se až v 15 letech na internátu v Brně, kde jsem se učil. Můj osamostatňovací proces pak dovršilo období, kdy jsem jako vedoucí začal vést děti, neboť o ně bylo nutno se postarat, což bylo spojeno s nejrůznějším vyřizováním (zajištění ubytování, stravy a jízdenky pro výlety a pod.). No a k práci s dětmi mě přivedlo svým způsobem to, že jsem sám moc dobrodružství ve svém dětství neprožil.
     Během těch víc než 15 let, co pracuju jako vedoucí s dětmi, jsem se vždycky snažil děti vést k tomu, aby se uměly aktivně bavit. S tím mají bohužel některé dnešní děti problémy. Nic jim neříká posedět si u táborového ohně při zpěvu doprovázeném kytarou a nahrazuje jim ho magnetofon. Neumějí se samy zabavit různými hrami. Tráví celou sobotu a neděli u televize, která mimochodem v některých domácnostech běží celý den jako kulisa. S rozvojem civilizace se oběvil počítač, který se stává stále dostupnější. S tím přichází i to, že s počítačem se dnes setkáme prakticky všude a člověk, který s ním neumí dělat, získává v naší společnosti čím dál hůře pracovní uplatnění. S rozvojem počítačů se objevil Internet a i ten se rozvíjí velmi rychle, takže postupně proniká nejenom do škol ale i do domácností.
     Dnešní děti už nevystačí jenom s míčem a pláckem za domem nebo s partou svých kamarádů. Postupující civilizace je zákonitě také oslovuje. Je to ale myslím celkem přirozené. Třeba na škole mají děti cizí jazyk až od 5. třídy, přesto dost dětí se učí cizí jazyk z iniciativy rodičů už dříve. Každému je jasné, že je to k jejich prospěchu. Je známo, že čím dříve se dítě začne jazyk učit, tím se ho naučí snáze. Stejně to je ale se vším, tedy nejenom s jazyky, ale i např. s plaváním, počítači a pod.
     Podívejme se na možné přínosy Internetu pro děti. Většina dětí moc ráda nepíše. Internet je však staví do trochu jiné role. Tak si pomocí emailů dopisují děti, které by jen s velkým sebezapřením sedly, vzaly papír a tužku a napsaly reálný papírový dopis. Navíc pomocí emailů je to rychlejší a při dnešních cenách poštovného i levnější. Dostávám se tak k tomu, že Internet není jen pasivní zábavou, ale je též aktivní zábavou. Rozšiřuje dítěti komunikační možnosti, protože má možnost komunikovat nejenom se svými kamarády ze svého okolí, ale má možnost získat další virtuální kamarády. Díky tomu se děti třeba na Xchatu zapojují do diskusních fór, některé samy vytvářejí a v těchto fórech dokáží diskutovat zcela rovnocenně s dospělými. Internet tak beze sporu nevídaným způsobem rozšiřuje jejich obzor. Vždyť na Internetu se dá najít spousta nejrůznějších informací, které by jinak dítě shánělo dosti obtížně. Samozřejmě informace lze sehnat třeba i v knihovnách, ale ty jsou už některým dětem méně dostupné. Většina dětí se bez problémů dostane do dětské knihovny, pokud ho však zajímá něco speciálního, je tu problém. Mladší dítě není schopno si samo dojet do specializovanější knihovny a spoléhat se jenom na rodiče, kteří mnohdy na svoje děti nemají dostatek času, není nejideálnější řešení.
     Internet svým způsobem též snižuje generační rozdíly. Důkazem toho je např. web Majáky, na kterém spolu komunikují nejenom děti, ale s přibývajícími hodinami i dospělí. Jak děti odcházejí spát, střídají je rodiče. A protože v každé domácnosti se tento proces děje v jinou hodinu, komunikují tak v přechodném období děti, které mají doma večerku později, s rodiči dětí, které mají večerku dříve. Chatování na Povídej je na Majácích tak přirozené, že si ani děti neuvědomují, že si tykají s rodiči svých kamarádů, kteří jsou ve věku jejich vlastních rodičů. Pokud dítě takto komunikuje s dospělými, zákonitě postupně přebírá jejich slovní zásobu, jejich vyjadřovací schopnosti a tím se sám rozvíjí. Ve virtuální podobě je tato komunikace jaksi přirozenější, protože dítě nemá zábrany, které by mělo, kdyby stálo při rozhovoru svému dospělému protějšku tváří v tvář.
     Dítě má možnost na internetu publikovat formou vlastní stránky. Dost dětí si ji dnes už umí vytvořit a nebo mají možnost, jsou-li zapojeny do nějaké organizace, že jim je vytvořena na základě jejich podkladů. Takhle to třeba funguje na našich klubových stránkách ve Sdružení klubů správných kamarádů ČR, kde 1. a 2. Středisko mají své klubové stránky a v rámci nich mají někteří členové i své osobní stránky. Dítě může navíc přispívat do různých dětských internetovských časopisů, z nichž k nejznámějším snad patří Zavináč, který si dělají děti úplně samy. Šéfredaktorovi je 12 let, webmasterovi 14 let. V redakci jsou děti do 15 let.
     Každá věc má své klady i zápory. Tak například nůž v rukách chirurga zachraňuje lidské životy ale v rukou vraha zase lidské životy bere. Člověk dokáže snad každou věc využítk ku prospěchu lidstava stejně jako ji dokáže zneužít. Stejně tak je tomu samozřejmě i s Internetem. Zmínil jsem, že dítě zde snadno najde informace. Ne všechny informace jsou však pro děti vhodné. Bohužel na internetu existují například návody jak vyrobit bombu, jak vyrábět drogy apod. Dalším záporem může být to, že dítě Internetu "propadne" a zcela se pohrouží do světa fantazie a realita mu začně stále více unikat.
     Jak z toho všeho ven? Říká se všeho s mírou. A to myslím platí pro Internet obzvláště. Svoji roli tady mají samozřejmě rodiče, pokud se dítě připojuje na Internet z domova. Připojuje-li se dítě z kroužku, musí se starat vedoucí kroužku. V tu chvíli asi odpadají problémy s tím, že by dítě vysedávalo u Internetu celý den, neboť je omezeno pouze na určité hodiny, kdy je kroužek. Jenže jak má na své dítě, které se po Internetu pohybuje jako doma, dohlížet rodič, který s Internetem moc kamarád není? To je další problém. Porto si myslím, že by toto téma včetně bezpečnosti dětí na Internetu mělo být věcí veřejnou. Týká se to nás všech. Jak vidíme, vše souvisí se vším a opět se dostáváme k bezpečnosti. Tentokrát z trochu jiného pohledu. Pokud si dítě podle návodu vyrobí bombu, nejde už jenom o bezpečnost jeho, ale o bezpečnost celé společnosti. Tu bombu si ale může vyrobit nejenom dítě, ale třeba i dospělý člověk (u nás dle zákona osoba starší 18 let).
     Problém je tedy asi spíš v tom, děti vychovávat tak, aby si uměly třídit informace a aby se naučily posoudit, které pro ně jsou prospěšné a které škodlivé. S tím je ale nutno začít v útlém věku. Začíná-li s Internetem osmi či devítileté dítě, nebude asi problém, aby si vedle něj sedl jeho rodič a začali po Internetu "surfovat" společně. To má bezesporu velké množství výhod. Rodič ví, co jeho dítě na Internetu dělá, učí se na něm orientovat spolu s ním a může na něj výchovně působit. Chceme-li dohlížet takto nad dítětem v pubertě, narazíme na problém. Dítě v tomto věku třeba uvítá pomoc s tvorbou vlastních stránek, pokud mu ovšem budeme schopni poradit, protože tato tvorba až zas tak jednoduchá není. Pokud však bude sedět u počítače a bavit se s kamarádkou v chatu (jeho slovy se svojí holkou), asi už o přítomnost rodičů nebude stát, protože bude chtít mít na toto virtuální "rande" své soukromí.
     Tento problém může taky vyřešit existence dobrých stránek, vhodných pro děti, které je zaujmou. Asi každé dítě v pubertě, když přijde na Internet, se podívá na porno stránky. Prohlédne si je a jde pryč. Maximálně se jima po čase pochlubí kamarádovi, aby ukázal, jak už je dospělý. Pokud však objeví stránky, které ho opravdu zaujmou, bude se na ně vracet, tak jako se vrací děti třeba na Majáky.
     Nejproblematičtější věk u dětí je samozřejmě věk puberty. V tu chvíli se dítě už stydí chodit na dětské weby a chtějí vypadat hodně dospěle. Přesto ale i tyto děti zůstávají hravé. Proto asi není dobré, některý web prohlásit jako "dětský", protože bude-li se to o něm moc propagovat, přestanou na něj tyto děti, které jsou v pubertě, chodit, aby náhodou nevypadaly jako děti. Nejideálnější stránky by asi měly mít něco jak pro ty nejmenší, tak pro střední věk, ale i pro ty již odrostlejší. Je-li to skloubeno do jednoho webu, je to výhoda, protože dítě tento web zná a postupně s ním roste. V ranném věku začíná třeba na pohádkách, pak chatuje a postupně se dostane k náročnějším činnostem, kterého v začátcích vůbec nebavily. Tímto směrem se v současné době ubírají Majáky, kde snad žádný jejich návštěvník nevyužívá ze 100% jejich nabízeného sortimentu. To je ale celkem přirozený stav skutečnosti, neboť zájmy dětí se s věkem mění.
     Věřím, že by se našlo ještě dost pro i proti, které jsem v tomto článku nezmínil. Věřím, že je čtenáři vzpomenou v diskusi a že se potom stanou podnětem pro činnost Virtuálního oddílu informatiky, který chystáme pro děti a kterému chci věnovat samostatný článek.
     Závěrem tedy pár slov. Vzhledme k tomu, že pokrok nelze zastavit, děti na Internet beze sporu patří. To, co na něm dělají, je věcí nás všech. Dítě je vychováváno příkladem a to jak v reálném tak ve virtuálním světě. S tím musíme počítat. Už od útlého věku dítě napodobuje. Však se také ne nadarmo říká, že člověk pochází z opice. Podle toho, jaké bude mít dítě příklady a vzory, podle toho se bude samo chovat. A toto můžeme nejlépe ovlivnit právě my dospělí. Vyhánění dětí z Internetu není řešení. To by jsme se vraceli do minulosti, kdy pracující rozbíjely stroje, které je připravovaly o práci. Na Internetu už lze nalézt nemalé množství dětských výtvorů, které je možno jenom tiše obdivovat. Takže dle mého názoru klady Internetu jednoznačně převažují jeho zápory.

  • Autor: Fuček Miloslav
  • Datum publikace: 29.07.2000
  • Článek zařazen do: Internet
  • Počet komentářů ke článku: 5
  • Článek si přečetlo 3058 čtenářů

    Sdílet na Facebooku

© Stránka vygenerována za 0.0033 sec. | Aktuálně máme v databázi 8086 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz

Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha