Pedagogika a psychologie X

Dnes se v našem psychologicko-pedagogickém kurzu budema zabývat dosti důležitým obdobím mladšího a středního školního věku. To je věk, který tvoří asi většina dětí v našich oddílech, kroužčích či klubech.

     Mladší školní věk ( 11 – 12) a školní věk (11 – 13)

     V tomto věku pozorujeme úbytek charakteristických znaků dítěte a pozorujeme vyspívání jak po stránce fyzické ( tělesná vytáhlost) tak i psychické ( který se projevuje v úbytku spontaněity, zdokonalování se v sebekontrole apod.).

     Začíná se projevovat vyšší smysl pro povinnost a systematickou školní přípravu.

     Také se začleňuje do nové sociální skupiny třídy, osvojuje si nové normy a role chování . Poznává cenu prvního kamarádství, u chlapců se projevuje především ve vzniku a začlenění do nových part, skládajících se z vrstevníků. Objevuje nové zájmy např. sběratelství a také související nové vztahy. Navazují se nové vztahy mezi chlapci a děvčaty (zájem se projevuje v řevnivosti).

     V tomto období musíme učinit rozdíly v pojetí her pro děvčata a chlapce, kdy jsou zcela rozlišné zájmy obou pohlaví.

     U chlapců převládá hra na vojáky, chtějí stavět bunkry, zabývat se dobrodružnou činností. Tomu také odpovídá skladba zájmu a zájmového okruhu četby. Děvčata naproti tomu vytvářejí hry o domácnosti a vztazích mezi lidmi. U obou pohlaví se projevuje logické myšlení, pokud dáme díteti záminku, aby přemýšlelo nad určitou konkrétní věcí.

     V 10. roku věku přechází dítě od konkrétního myšlení k abstraktnímu pojmovému – logickému myšlení. Toto období nazýváme obdobím formálních operací.

     Dítě dochází do období tzv. "prepubescence" (období predpubertální), kdy projevuje zájem o své sociální okolí a snaží se uvolňovat vazby k rodičům. Zvýrazňuje se diferenciace pohlavních rolí a vznikají první přátelství mezi opačnými pohlavími. Dítě vyvíjí intenzivnejší úsilí o popularitu mezi svými vrstevníky a vyskytují se častejší konflikty s rodiči.

     Dítě rozděluje své životní aktivity:
     a) školní praxe (učební činnosti)
     b) hra
     c) ostatní volná zájmová činnost

     U školních výsledků má velký význam ohodnocení dítěte nejen známkou, ale i slovně. Dobrý prospěch u dítěte vyvolá příznivé psychické stimuly pro další vývoj jak po stránce rozumové, citové tak i sociální, ale ovlivňuje i další vývoj dítěte. Pokud má díte špatný prospěch ve škole, může mít tento neúspěch mnoho příčin (nejen sníženou inteligenci, ale např. může tento neúspěch spočívat ve špatné motivaci, špatných domácích podmínkách nebo zdravotním stavu). Vývoj je do značné míry určován i mimoškolní činností jako společenskými hrami v dětských skupinách. V nich může mít dítě dobré sociální postavení, vyniká svojí obratností, odvážností, schopností navazovat sociální vztahy. Někdy je daleko důležitejší vliv mimoškolní činnosti, než úspěch ve škole neboť napomáhá v mnoha případech kompenzovat neúspěchy vyvolané nepříznivými výsledky ve škole. Také tato mimoškolní činnost může být určitým návodem a stimulem bojovat s neúspěchy a naučit se tyto "prohry" přijímat a vyrovnat se s nimi.

     Musíme však míti na paměti, že se tvoří různé skupinky vrstevníků, kteří tvoří své party s různorodou náplní volného času, která se nemusí vždy shodovat s naší představou. Tyto skupinky, které mohou páchat různé výtržnosti, podílet se na "chluligánství", popř. vyvíjejí aktivity, které již hraničí s trestnou činností mohou mít i neblahý vliv v následném starším školním období a samozrejmě i na neblahý psychický vývoj jedince (změna životních hodnot, postojů a vliv na utváření osobnosti dítěte).

     "období střízlivého realismu" – je obdobím, kdy se zajímá především o knihy vhodné k věku poučující, nové věcné informace. Své uplatnení proto najdou krátké historické, zeměpisné povídky, válečnické knihy a dobrodružné knihy. Také se objevuje zájem o první dětské encyklopedie, knihy a časopisy o technických vynálezech, robinzonky, indiánky. Poučení hledá v televizi, organizovaných výpravách apod. Tuto zájmovou oblast proto využijeme i při tvorbě a motivaci k různým pohybovým a rozumově zaměřeným hrám.

     "období naivního realismu" – v tomto období je díte závislé na informacích, které sdělují autority jako např. rodiče, učitelé apod. Naivně a bez jakéhokoli posuzování přijímá informace o realitě světa od autorit.

     "období kritického realismu" - později bude k autoritám dítě kritičtější a bude si ověřovat poznatky vlastními postupy, pokusy a myšlenkovými pochody.

     Zájmy dítěte představují především jevy konkrétní a zabývá se také abstraktními jevy jakou je pravda, láska, spravedlnost, krása, poctivost. Jsou mu však srozumitelné a přístupné jenom v konkrétních případech a příkladech. Postupně se zvyšuje úroveň psaní, čtení ( dítě je schopno prečíst 60 slov za minutu). Zvyšuje se také úroveň kreslení. Jeho pohyby jsou rychlejší, má je více koordinované protože se mu zvyšuje svalová síla a získává praxi v techto oblastech.

     V oblasti vnímání jsou jeho představy přesnější a někdy i neuvěřitelně detailní. Dostavuje se mimořádný vývoj představivosti v tomto období.Také se zvyšuje slovní zásoba a složitost slovně projevovaného vyjadřování a zvyšuje se kapacita paměti. Dítě si osvojuje nové způsoby učení. Dále je schopno si vyvozovat soudy i zcela formálně, i když si obsah nemůže konkrétně představit. Začíná si uvědomovat a chápat jednotlivé příčinné vztahy a je přístupno podrobnějšímu vysvětlení (např. proč sněží, když je zima).