Počty dětí vyrůstající v kojeneckých ústavech a dětských domovech v ČR stále stoupají

Česká republika sklízí kritiku za stále rostoucí počet dětí, které vyrůstají v ústavní péči, v počtu dětí mladších tří let nám v Evropě dokonce patří smutné prvenství.

     Řešením je změna systému, která bude dávat přednost profesionální pěstounské péči. Její podpoře a rozvoji je věnován tříletý projekt Střediska náhradní rodinné péče, jehož součástí je také monitoring stávající situace v systému pěstounské péče. Jeho výsledky, které byly včera a dnes prezentovány na odborné konferenci, ukázaly na řadu konkrétních problémů.

     První roky lidského života jsou nejcitlivějším a nejsnadněji ovlivnitelným obdobím v dobrém i špatném smyslu. Narušení základních psychosociálních potřeb dítěte vede k dlouhodobým následkům a problémům v dalším životě. Ústavní péče, která v ČR převažuje, není bohužel schopna tyto potřeby zejména u nejmenších dětí dostatečně nahradit. I přes tento známý fakt počet dětí vyrůstajících v ústavní péči v České republice stále stoupá. V Evropě nám u dětí mladších tří let umístěných v kojeneckých ústavech patří dokonce smutný primát. Ke konci roku 2007 bylo v ČR 33 kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let, ve kterých bylo umístěno 1 407 dětí. V ostatních evropských státech včetně těch postkomunistických převažuje alternativní rodinná péče nad ústavní, u dětí mladších 3 let dokonce v některých státech jinou než pěstounskou péči zákony nepřipouštějí.

Počet dětí v náhradní rodinné péči v ČR k 31. 12. (v letech 2006 - 2009)

Zdroj: MPSV

*      jde o děti v pěstounské péči a v péči poručníka

**    od roku 2009 se do statistiky NRP zahrnují i děti svěřené do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, celkové číslo bylo k 31. 12. 2009 - 13 413 dětí

     "V České republice v roce 2010 stále postrádáme ucelený a koordinovaný systém péče o ohrožené děti. Neexistují téměř žádné programy prevence sociálního osiření a sanace rodiny", říká Věduna Bubleová, ředitelka Střediska náhradí rodinné péče. Sociální pracovníci při počtu 300 až 500 případů na jednoho pracovníka tráví většinu času administrativními úkony a na práci s klientem a na terénní práci jim nezbývá čas. Přitom pokud by byl počet sociálních pracovníků vyšší, řada dětí by se nemusela v ústavní výchově nikdy ocitnout.

Počty dětí v dětských domovech, výchovných ústavech a diagnostických ústavech

stav k 31. 10. 2009, (čísla v závorkách jsou z roku 2008) zdroj web Českého statistického úřadu

     Řešením pro děti, které nemohou vyrůstat ve vlastní rodině, je rodina náhradní. Náhradních rodin však v České republice není dostatek.  Získávání informací o systému náhradní výchovy je poměrně složité, systém přechodu dětí do náhradních rodin pomalý a také postup zájemců o přijetí dítěte do náhradní rodinné péče není úplně jednoduchý. Zájmem Střediska náhradní rodinné péče je tuto situaci změnit.

 Vývoj počtu žádostí o náhradní rodinnou péči (v letech 2006 ? 2009)

Zdroj: MPSV

     Přípravy na přijetí dítěte do náhradní rodinné péče jsou důležitou součástí cesty ke vzniku náhradní rodiny. Právně je jejich absolvování pro zájemce o zprostředkování náhradní rodinné péče podmínkou pro zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování. Na přípravách se budoucí náhradní rodiče dozvědí mnoho informací o tom, co je čeká, a mají možnost lépe se vcítit do potřeb přijímaného dítěte a tím korigovat své představy i své možnosti. Díky přípravám je jejich rozhodnutí přijmout dítě do náhradní rodinné péče zralejší.

     V  blízké době by mělo dojít ke změnám v systému náhradní výchovy, které jsou přislíbeny v programovém prohlášení vlády. Budou-li tedy zavedeny nové typy náhradní rodinné péče, kdy 24 hodinová denní péče v rodině pečovatele bude skutečným placeným zaměstnáním (profesí), získají přípravy na přijetí dítěte ještě mnohem důležitější význam, než mají dnes. Dá se také očekávat poměrně velká nová vlna zájmu o náhradní rodinnou péči. Na to musí být systém připraven. Musí existovat dostatek subjektů, které budou provádět přípravy a zároveň subjektů, které budou doprovázet nově vzniklé náhradní rodiny. Doprovázení znamená v tomto případě poskytování služeb v náhradní rodině jak dítěti, tak náhradnímu rodiči. Bez kvalitních příprav a doprovázení hrozí nebezpečí neúspěšnosti náhradní rodinné péče a poškozenými by byly opět ohrožené děti.

     Provedený průzkum sledoval současný stav a problémy, které se ve stávajícím systému příprav na přijetí do náhradní rodinné péče, jejich organizaci a obsahu objevují. Zúčastnilo se ho přes 200 odborníků z oblasti náhradní rodinné péče a přes 120 náhradních rodičů.

     Zajištění příprav je v kompetenci krajských úřadů, a ty je také plně financují. Průzkum mimo jiné ukázal, že

-         není jasně stanovený a definovaný cíl a obsah příprav. Výsledkem je, že přípravy jsou nejednotné, v závislosti na kraji,

-         přípravy jsou jednorázovou záležitostí, přitom praxe ukazuje jasnou potřebu dlouhodobého doprovázení žadatelů i náhradních rodin,

-         vyplynula potřeba příprav nejen žadatelů o zprostředkování ale i dalších osob, kterých se problematika dotýká. Včetně potřeby ucelených informací pro odbornou i nejširší veřejnost,

-         dále se ukázala absence přípravy dětí na přechod z různých typů péče do náhradní rodinné péče,

-         na přípravy především u budoucích pěstounů se často zbytečně dlouho čeká.

Délka čekání žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče na zařazení do přípravných kurzů

Délka čekání na přípravný kurz je nepřípustná zejména u zájemců o zprostředkování pěstounské péče. V ústavech je totiž jednoznačně větší počet dětí, které na pěstounskou péči čekají, než je prověřených zájemců o zprostředkování pěstounské péče.