Oslavy Prahy v Galerii hl. m. Prahy

V rámci festivalu Oslavy Prahy bude v sobotu 15. května 2010 umožněn návštěvníkům volný vstup do výstavních prostor Galerie hlavního města Prahy.

     Návštěvníci galerie si budou moci prohlédnout tyto výstavy:

ZDENĚK SKLENÁŘ / DESET TISÍC VĚCÍ ? DESET TISÍC LET
Dům U Kamenného zvonu, Staroměstské nám. 13, Praha 1

Rozsáhlá retrospektiva mimořádné osobnosti českého umění, malíře, ilustrátora a pedagoga Zdeňka Sklenáře, připravená k výročí 100 let od autorova narození, připomíná zejména jeho obrazové dílo, které již za autorova života nabývalo téměř legendický charakter. Mladším návštěvníkům pak odhaluje překvapivou tematickou šíři a svébytný malířský rukopis umělce, který propojuje surrealistickou avantgardu 30. let s uměleckými generacemi následujících desetiletí.

OUKA LEELE / TRANSGRESIVNÍ UTOPIE
Staroměstská radnice, 2. patro, Staroměstské nám. 1, Praha 1
 
Ouka Leele je významná španělská fotografka, která vstoupila na uměleckou scénu v osmdesátých letech. Patří mezi jména spojovaná s tak významými osobnostmi jako Cindy Sherman nebo filmový režisér Pedro Almodóvar.  Ve své výtvarné mluvě autorka uskutečňuje fúzi dvou odlišných fenoménů fotografie a malby. Prostřednictvím specifických fotoakvarelů  vizualizuje své surrealismem ovlivněné vidění světa a vytváří díla, v jejichž názvech často cituje úryvky básní. Výstava na Staroměstské radnici představí fotografické práce cyklu Transgresivní utopie vytvořeného pro 11. ročník Bienále umění v Káhiře, kde Ouka Leele  v roce 2008 reprezentovala Španělsko.    

 PO SAMETU / SOUČASNÉ ČESKÉ UMĚNÍ S PŘESAHY DO MINULOSTI
Dům U Zlatého prstenu, Týnská 6, Praha 1 - Ungelt
Dlouhodobá expozice Po sametu zahrnuje generačně vzdálené umělce. Kromě autorů, kteří si během dvaceti let svobody založili vlastní ?školy? a začali vychovávat vrstvu nastupujících tvůrců, představuje i výrazné osobnosti výtvarného světa, legendy českého umění 20. století, jejichž tvorba sahá hluboko před rok 1989. Kurátoři expozice vybrali díla různých médií a dobových tendencí, jejichž zvrstvení vychází z poznání dynamické scény nejen umění devadesátých let, ale i začátku nového milenia. Po sametu nahlíží na české vizuální umění převážně z posledních dvaceti let nečasově. Potlačením chronologického řazení a vzájemnou rytmizací umělců různých generací vznikají netušené paralely, otevírá se prostor pro nové výklady.