Pedagogika a psychologie VI

Dnes budeme radit těm vedoucím, kterým připadá, že jsou děti nepozorné, roztěkané a nic je pořádně nebaví. Dozvíte se, jak udržet pozornost dětí.

     Získávání a udržování pozornosti

     Při komunikaci s druhými nebo při dlouhodobějším projevu ke skupině se snažíme především udržet pozornost druhých jak obsahem sdělovaného, tak i způsobem, kterým budeme tyto informace sdělovat.

     V prvé řade musíme dané informace a styl projevu přizpůsobit skupině, se kterou budeme komunikovat. Jiný styl způsobu podání zvolíme pro mladé obecenstvo a jiné pro starší nebo odbornější posluchace. Také tzv. mimoverbální komunikace a kontakt může napomoci k udržení a také získání pozornosti.

     1. zaujetí výrazné pozice

     V místnosti si nalezneme tzv. ohnisko diskuse tj. střed nebo místo, které tvoří pomyslné centrum místnosti. Tam můžeme umístit svoji židli nebo pult či pouze se více zdržovat v tomto míste. Také bude rozhodovat v jakém poměru budeme k posluchačům. Zda ve výši sdělení jako autoritativního příkazu tj., kdy můžeme stát nebo být na vyvýšeném místě nebo odlišné židli nebo u přátelského tzv. diskusního poměru, kdy se chceme přátelsky sblížit s auditoriem a tehdy volíme shodnou židli a nevyvýšené místo např. v kruhu.

     2. Volba zajímavých prvků oblečení

     I volba oblečení nebo doplňků může přitahovat pozornost. Této zkušenosti se samozřejmě více využívá v módním světě, ale vlastně se s tím setkáváme na každé kroku např. u žen, které chtějí upoutat především mužovu pozornost. Je známo, že šedomodrá barva spíše snižuje zájem o mluvčího. Naopak příliš křiklavé barvy zvyšují pozornost na mluvčího tak dokonale, že se to projeví na úkor vnímání obsahu mluvčího. Volba vhodných doplňků, které přitáhnou pozornost, ale ne na úkor obsahu je proto velmi duležitá a hraje zde i svoji psychologickou roli.

     3. Pohybem do prostoru

     Pohyb po místnosti je pro některé z nás samozřejmostí při projevu k druhým. Mohokrát jsme se s tím setkali i ve školním prostředí. Tzv. přibližování k druhým a vzdalování se od nich souvisí i s narušováním "bublin".

     Bublinami nazýváme prostor okolo nás, do kterého můžeme druhého vpustit tj. na určitou vzdálenost s ním hovoříme, jednáme atd. Toto narušování životního prostoru se nazývá proxemika.

     a) intimní je do vzdálenosti menší než 1 metr (cca 15 – 45 cm). Na tuto vzdálenost si povídáme s přáteli, kamarády a těmi nejbližšími,

     b) osobní - je do vzdálenosti cca 1 m (cca 45 cm – 1m). Tato zóna je pro lidi z blízkého okolí, spolupracovníky, známé atd.,

     c) společenská – je vzdálenost od 1 do 4 m (cca 125 cm–350 cm) je vzdálenost na kterou se bavíme ve společnosti např. na setkáních, obchodních jednáních, recepcích atd.,

      d) veřejná – tj. rečnická je od 4 m (cca 350 a více)). Je to vzdálenost, na kterou bychom velmi rádi vzdálili lidi z ulice, nebo při různých přednáškových akcích popr. schůzích.

      Je známo, lidé nemají rádi cestování dopravními prostředky právě z důvodu, kdy si lidé navzájem narušují tyto své "bubliny" tj. osobní zóny a tak přeplněné autobusy, metra a vlaky vyvolávají v mnoha lidech stres, špatnou náladu a pocity nespokojenosti, že tolik lidí je v jednom okamžiku na pouhém jednom metru čtverečním.

      Zde krátce a v bodech uvedeme nekolik pravidel , které napomáhají tvořit vůdčí osobnost.
      1. Nikdy nikoho nekritizujte, neodsuzujte a nestěžujte si.
      2. Začnete vždy chválou a upřímným uznáním.
      3. Než začnete někoho kritizovat, hovořte nejdříve o vlastních chybách.
      4. Vzbuďte u druhých naléhavou chuť daný úkol vykonat.
      5. Přikazujte otázkou namísto přímých rozkazů. Umožněte druhým, aby si zachovali svou tvář.
      6. Pochvalte i sebemenší zlepšení.
      7. Dejte najevo, že o druhém máte to nejlepší mínení (s cílem, aby se podle toho zachovali).
      8. Povzbuzujte, chyba se dá snadno napravit.
      9. Aby lidé udělali rádi to, co navrhujete.

     Zvyšte svoji popularitu např. a použití těchto rad:
     1. Usmívejte se.
     2. Každému zní jeho vlastní jméno příjemně a je pro něj tím nejdůležitejším.
     3. Umějte naslouchat.
     4. Povzbuďte druhé, aby hovořili o sobě.
     5. Mluvte především o tom, co zajímá druhém.
     6. Dejte najevo druhému, že si uvědomojete jeho osobní důležitost.