Ožehavé téma pedofílie v pořadu ČT Máte slovo

Nyní před blížícími se prázdninami aktuálnímu téma pedofílie se věnoval ve čtvrtek 29. 5. 2008 pořad Máte slovo moderovaný Michaelou Jílkovou.

     V zajímavém diskusním pořadu, který probíral téma, které jsme již v našem magazínu probírali několikrát, byli zajímaví hosté. Nechyběl zde samozřejmě sexuolog a soudní znalec prof. Petr Weiss, který zde zmínil některé zajímavé skutečnnosti. To, že většinu zneužití dětí dělají lidé bez pedofilní orientace, jsem věděl už dříve, ale že lidé s pedofilní orientací se na těchto zneužitích podílejí pouze jednou desetinou, jsem netušil.

     Profesor Weiss odmítl i informaci, že lidí s pedofilní orientací jsou v naší populaci 2%. Kolik jich je, nikdo neví. To mi připadá logické, protože totuto orientací se nikdo chlubit nebude a naopak ji bude tajit. Kalkulovat by se tedy dalo pouze velmi orientačně z dalšího údaje, který zde prof. Weiss řekl, a to, že nejméně 90% lidí s pedofilní orientací, dítě nikdy nezneužije. Ale i tato kalkulace by byla velice chatrná, protože ne o všech zneužitích dětí se ví a oněch 90% bude také pouze přibližný odhad. Takže bychom vycházeli z řady nepřesneých čísel. Z nich patzrně vycházel onen odhad 2%, který prof. Weiss odmítl.

     Řeč byla o učitelích. Ti musí, když se ucházejí o zaměstnání, předkládat výpis z rejstříku trestů a zdravotní potvrzení o způsobilosti práce s dětmi. Toto potvrzení ovšem vystavuje praktický lékař, který nedokáže odhalit pedofilní orientaci člověka. Na to by muselo být sexuologické vyšetření, které je ale u všech uchazečů o učitelské povolání neproveditelné.

     Předsedkyně Foondu ohrožených dětí JUDr. Marie Vodičková upozornila i na skutečnost, že ani výpis z rejstříku trestů nemusí být relevantní. Pokud byl tresta zahlazen, v rejstříku již není a měl by se tedy dle jejího názoru používat opis z rejstříku trestů, kde jsou i zahlazené tresty. To ovšem legislativa neumožňuje, ten lze vydat pouze orgánům činným v trestním řízení. Žadatel si jej nemůže vyžádat sám o osbě.

     Řeč byla i o dobrovolných pracovnících s dětmi. Hovořila zde ředitelka Déčka Náchod ing. Ludmila Pohanková a za Českou radu dětí a mládeže Roman Šantora. Legislativa sdružením dětí a mládeže neukládá požadovat od svých vedoucích výpis z rejstříku trestů ani lékařské potvrzení, ale mnohé to mají ve svých vnitřních předpisech a vyžadují to. MŠMT ČR požaduje kvalifikaci hlavních vedoucích táborů na tábory, které jsou dotovány ze státního rozpočtu. Tábory ale může pořádat kdokoliv, třeba na živnostenský list, protože je to volná živnost. Na něj se předpisy o jakýchkoli potvrzeních potom nevztahují.

     Zajímavý byl dotaz na prof Weisse, že je tolerentní k pedofílii, přesto že sám má malé děti. Na to pan profesor odpověděl, že nikdy nemůže vědět, jestli se nezjistí, až jeho děti vyrostou, jestli nebudou mít také tuto orintaci. Z tohoto důvodu se snaží být v této problematice co nejobjektivnější. Tuto sexuální orientaci si totiž nikdo nevybírá, s tou se lidé rodí, a nemohou za ní. Pan profesor dále řekl, že by lidem s touto orientací nedoporučil práci s dětmi, ale nezakazoval by jim ji. Práce s dětmi je podle něj pro ně velkým rizikem z hlediska případného pokušení, na druhou stranu, pokud se dokážou ovládat, jsou z nich výborní pedagogové, kteří dětem rozumí. Takže obecný zákaz by podle prof. Weisse školství spíše uškodil a připravil jej o část dobrých pedagogů. Ostatně sexuoložkla MUDr. Fifková kdysi řekla, že každý zdravý člověk umí ovládat své sexuální pudy.

     Řeč přišla i na sexuální výchovu ve školách. Do ní by prý měla patřit i partnerská věrnost a dočasná sexuální zdrženlivost. To je myslím hodně aktuální téma v době, kdy mnozí lidé prohlašují, že musí mít sex každý den a třeba týden bez sexu je pro ně nepřekonatelný problém. Prioritní by měl přece být citový vztah k partnerovi.

     Shoda byla v tom, že by měly děti být poučeny, že nikdo nemá právo na ně bez jejich souhlasu sahat tak, aby jim to bylo nepříjemné. Že by rodiče měli citlivě reágovat na případné změny v chování dětí, protože děti se bojí nebo stydí o zneužití mluvit. byly-li zneužity, měl by to ale rodič poznat na změně jejich chování.

     JUDr. Vodičková hovořila o tom, že se dětem u soudu nevěří. Při tom ve světě je prokázáno, že pouze ve 2% děti nemluvily pravdu. I ony 2% ale jsou dle mého názoru problémem, pokud by v nich byl odsouzen někdo nevinný, kdo nic neudělal. Vždyť jsou známy případy, kdy zejména děvčata v pubertě nařkly pedagoga ze msty proto, že byl přísný a vyžadoval kázeň a znalosti. Pokud by takovéto případy nařčení byly pro děti úspěšnější, lze očekávat, že by ono procento narůstalo, protože jak známo, děti jsou vynalézavé a zkouší hranice toho, co si mohou dovolit.

    Problémy sexuálního obtěžování ve školách by mohly řešit např. kamery. Hobořilo se zde např. o nevhodných praktikách učitele. Ty samozřejmě ředitel těžko vypozoruje, protože bude-li v hodině na hospitaci, učitel je samozřejmě nepoužije. Náhlá neočekávaná kontrola vstupem ředitele do hodiny, je zřejmě také náročná, protože ředitel má i jinou práci a šance, že přijde zrovna v pravou chvíli, asi není dost velká. Kamery ve třídách na chodbách by např. silně ztížily i šikanu. Mají ale své odpůrce a je tedy nutno zvážit pro a proti, zdy by přinesly více pozitiv nebo více záporů.

    Celý pořad byl velice zajímavý a je celkem škoda, že toto téma nebylo více publikováno. Kdybych věděl o jeho obsahu, patrně bych si jej nahrál. Určitě by stálo za to, jej zopakovat v repríze.

     Zajímavý je i tento rozhovor Michaely Jílkové s prof. Petrem Weissem, který jsem našel na Internetu.