Paleontologické oddělení Národního muzea spravuje a vědecky zpracovává jednu z největších evropských sbírek fosílií. Unikátní jsou zejména zkameněliny z mořských uloženin starších prvohor z kolekce Joachima Barranda, zahrnující trilobity, měkkýše, ostnokožce a další faunu. Světově proslulá je paleobotanická sbírka zakladatele Národního muzea hraběte Kašpara Sternberga pocházející především ze středočeských uhelných pánví. Neméně významná je i kolekce zkamenělin prvohorních bezobratlých a obratlovců  studovaná profesorem Antonínem Fričem. Sbírky paleontologického oddělení jsou průběžně obohacovány o nové nálezy pocházející zejména z probíhajících terénních výzkumů.

     Výstava Dinosauři z Argentiny vznikla na základě spolupráce Národního muzea s Paleontologickým muzeem Egidia Feruglia a představuje odlitky koster dinosaurů z různých argentinských nalezišť. Dinosauři z Argentiny budou k vidění v hlavní budově Národního muzea na Václavském náměstí od 18. března do 1. června 2008.
Tito velcí plazi se stali ikonou druhohorní éry. Celosvětové rozšíření drobných i gigantických druhů dinosaurů během druhohor a jejich zánik před 65 miliony lety je dnes již obecně známou skutečností. Náhlý konec dinosaurů způsobily pravděpodobně klimatické změny zapříčiněné kolizí Země s obřím meteoritem. Dinosauři po sobě naštěstí zanechali v různých částech světa velké množství kosterních pozůstatků. Původ těchto plazů je jednou z velmi aktuálních otázek současné paleontologie. Kosterní nálezy drobných masožravých druhů z triasu Argentiny patří ke geologicky nejstarším a mají proto pro řešení této otázky zásadní význam.

     Kostry dinosaurů jsou velkým magnetem některých významných světových muzeí. Ne každý u nás je však měl možnost spatřit na vlastní oči. Je to způsobeno částečně i tím, že v Čechách byly první nesporné kosterní zbytky dinosaura objeveny až v posledních letech. První kost českého dinosaura ? iguanodona ? byla nalezena až v roce 2003 v okolí Kutné Hory. Tento býložravý druh byl však oproti většině argentinských dinosaurů opravdovým trpaslíkem a největšímu z  vystavených exponátů  - giganotosaurovi - by nesahal ani po kolena. Jak by ne, když také Giganotosaurus patřil k největším predátorům, kteří kdy na naší planetě žili. Účelem výstavy není však ohromovat  jejich velikostí, ale spíše zábavnou formou poučit především školní mládež o historii naší planety. V prostředí muzea, které uchovává světově proslulé sbírky zkamenělin z různých geologických dob, mají návštěvníci možnost vnímat dinosaury v širších geologických souvislostech.

     Součástí výstavy bude i další doprovodný program. Děti si budou moci ve vyhrazených termínech vyzkoušet práci paleontologů ? odkrývat kosti dinosaurů, odlévat zuby druhohorních plazů, budou si moci dinosaury namalovat a skládat dinosauří puzzle. Součástí výstavy je i znalostní kvíz. Školní třídy bude po výstavě v dopoledních hodinách provázet odborný pracovník, připravený zodpovědět nejrůznější otázky týkající se vystavených exponátů a paleontologie obecně. V rámci výstavy bude probíhat i soutěž o nejhezčího nakresleného dinosaura. Nejzdařilejší  obrázky budou vyhodnoceny a v Národním muzeu vystaveny.

     Věříme, že výstava seznamující s nejproslulejšími plazy druhohor návštěvníky Národního muzea zaujme. Ukáže rozmanitost dinosaurů v souvislosti s jejich vývojem probíhajícím přes 165 milionů let. Nejmenší vystavený dinosaur ? Gasparinisauria ? byl velký jako bažant, zatímco masožravý  Giganotosurus dosahoval délky zhruba 14 m a tak nemá, pokud se velikosti týče, v současném světě mezi suchozemskými predátory obdobu. Nechybí zde ani velcí býložravci. Interaktivní část výstavy bude zábavou pro děti. Pomocí her jim přiblíží práci, která bývá obvykle veřejnosti skryta a  je známa jen úzkému okruhu specialistů.