Pětka zbabělců

Party se jmenují různě. Jedna, na kterou jsem narazil, se jmenuje Pětka. Je jich pět a pětky patří taky mezi jejich dost časté známky ve škole. To by nemuselo být nic špatného, protože někomu to jde dobře ve škole, někdo je zase zručnější manuálně. Tihle kluci jsou ale k tomu všemu ještě velcí zbabělci.

     Znáte to přísloví o potrefené huse? V tomhle eKamarádovi je několik článků o výchově. První myslím napsal Marťas, kde shrnul mezizávěry svého diskusního föra o výchově, které má na Xchatu. Marťasovi rodiče nic nezakazují a neporoučejí mu a spíš mu někdy dají přiměřený výprask na zadek. Vyhovuje to Marťasovi i jeho rodičům a tak je to myslím vpořádku. Mě výprask od táty taky párkrát pomohl. Bylo to ve chvílích, kdy na mě prostě nic neplatilo, ale byly to chvíle důležité. Však jsme se o tom zmínil v diskusích k Marťasově článku o výchově ale i k článku na téma trestání či netrestání za vysvědčení a známky. To co napsal Marťas, je jeho osobní názor, který nikomu nevnucuje. Taky zdůrazňuje, že je to individuální. Já svoje zkušenosti s výprasky taky nikomu nevnucuju, protože vím, že jsou individuální. Přesto ale tyto naše názory některým lidem vadí. Jsou to právě ti potrefení, kteří asi vnitřně cítí, že oni jsou ti, kteří by ten výprask potřebovali.
     Jednoho dne mi totiž přišel email od Sandokana, který mi v něm napsal, že když tak propaguju výprasky, že se s nima mám sejít a že mě pořádný výprask dají. Končilo to výhružkou, že když se neozvu a nepřijdu, že si mě najdou sami a bude to horší. Nepatřím mezi zbabělce a tak jsem odepsal a stanovil místo a hodinu, kam jsem přišel se svým kamarádem Vojtou. Sandokan tam měl čtyři kamarády. Rvačka moc neměla smysl, byla jich přesila početně i věkově. Tak jsme se s Vojtou bránili spíš symbolicky a nakonec jsme se nechali. Oba jsme dostali nařezáno hodně na zadky. Když už to bylo na hranici vydržení, tak jsem podlehl a slíbil, že o tom výprasku napíšu článek do eKamaráda. To tedy teď plním. Jenže to vyzní trochu jinak, než si kluci z Pětky představovali. Sami uznáte, že je tím článkem moc neoslavuju a nechválím. takže očekávám další email, další setkání a asi i další výprask.
     Kluci mají ale spadeno i na Marťase. To je dost velká zbabělost. Mě je 16 let, Vojtovi 15 let. Těm klukům je od 18 let do 13 let. Marťasovi ještě není ani 13 let. Takže vůči němu to je ještě větší srabárna než vůči mě a Vojtovi. Při tom Marťas je velmi kamarádský kluk. Jeho kamarádská povaha je zřetelná ze všech jeho článků v novinovníku na Majácích. Nechápu, jak může mít nepřátele a o jeho nepřátelích nemám moc dobrý dojem. Kluci z Pětky prostě závidí. Nazývají Marťase šprtíkem, ale jak může být šprtem ten, kdo se doma skoro vůbec neučí. Rysem šprta nejsou samé jedničky, ale to kolik se doma učí. A po přečtení Marťasovy stránky mi rozhodně nepřipadá, že by se Marťas vtíral dospělým se snahou se jim zalíbit. Spíš bych řekl naopak, že je dosti osobitý a dospělýma, kteří to s ním neumějí, se ovlivňovat nenechá. Proč by ho jinak musel jeho třídní hájit ve škole před některými jinými učitely?
     Věřím, že se s Marťasem staneme dobrými kamarády. Naštěstí je teď na táboře, takže mu kluci teď nemůžou nic udělat. Marťas mě ovlivnil svým článkem o klubu Ochránci a už se pracuje na tom, že si budeme taky zakládat klub. Je nás dost kamarádů, takže kluby budou dva. Ten náš se bude jmenovat Bernardýni a naši kamarádi se pojmenují Surfaři, protože dost jich surfuje na Internetu.