Kolik
máš zájmů, tolikrát jsi člověkem
Chtěl bych se
prostřednictvím eKamaráda obrátit na všechny, kteří se o
něco v životě zajímali, snažili a starali, ať se ozvou a
napíší o svých pocitech a zkušenostech. Všichni, kteří
máte své zájmy a různá HOBBY, ozvěte se! Věřím, že nás
je stále ještě více než těch, kteří mají jediný
zájem: PENÍZE a svůj MAJETEK. Dokažme si, že vůbec
nezáleží na věku ani na místě kde žijeme. To co nás
spojuje je zájmová činnost, užitečná práce, životní
aktivita. Připojte své životní příběhy spojené se
zájmy a koníčky. Potvrďte moji domněnku vtělenou v
nadpise mého příspěvku: Kolík máš osobních zájmů,
tolik žiješ životů! Za podporu mého přesvědčení vám
děkuji a těším se na vaše ohlasy. Samozřejmě se nebráním
ani názorům zcela odlišným od toho, co jsem vyslovil. S
napětím čekám vaši ozvěnu!
Většina z nás asi
zná trochu jiný slogan, zaměřený na znalosti jazyků.
Myslím si, že to jsem dal před článek je životem
ověřená pravda, což chci podpořit svojí životní
zkušeností.
Jako dítě školou
povinné jsem sbíral co se dalo: poštovní známky, nálepky ze
sirek, odznaky, pohlednice, rukopisy známých osobností.
Sběratelství mě zaplnilo mnoho volných dnů a dlouhých
večerů. Seznámilo mne navíc s mnoha zajímavými lidmi. I
když mi po létech ze všech těch sbírek mnoho nezbylo
(většinu jsem postupně rozdal svým synovcům a neteřím),
zůstal mi vypěstovaný smysl pro pořádek, systematičnost,
vytrvalost a plánovitost, což sběratelství vyžaduje.
Později jsem propadl fotografování. Bavilo mě chodit s
fotoaparátem po městě a cestovat po republice, lovit
zajímavé záběry. Naučil jsem se vyvolávat si sám filmy,
sám si fotografie zvětšovat a s pomocí tchána (to když jsem
se oženil) postavit malou fotokomoru. Dnes už fotografuji pouze
pro rodinu. Ale zvládnuté zásady fotografie jsem uplatnil
později při práci kronikáře v obci. Začal jsem přes
fotografie psát do novin. To, když mi více než fotky, tiskli
doprovodné texty. Navíc jsem schopen bavit se s každým
fotografem o všem co tato činnost znamená, protože jsem si
to sám zkusil.
Jako student jsem
toužil brnkat na kytaru. Na počátku to byla sázka naší
třídy na střední škole, kdo se dříve naučí hrát a na
chmelovou brigádu přijede s vlastním repertoárem. Byli jsme
tři, kteří jsme to za 10 měsíců zvládli (samozřejmě, že
motivem nám byl obdiv našich spolužaček, které na kytaru
"letěly"). Na tom chmelu to pak byla ta nejlepší
parta mého života, také díky našim třem kytarám. Každý
večer "koncertovali" na návsi a děvčata
čubrněla...
Pak jsem začal
učit na malé škole a tam neměl kdo učil hudební
výchovu. Jako učitel matematiky jsem o svých kytarových
možnostech ani nemukl. Ale někdo ze sboru prozradil, že umím
zpívat s kytarou A tak jsem celé 3 roky jako učitel
matematiky vyučoval s kytarou hudební výchovu v 8.
třídách. A překvapuje mne, že moji žáci často více
vzpomínají na moji hudebku s kytarou, než na matematiku,
kterou jsem učil odborně.
Bavilo mě jezdit na
kole. Jezdil jsem denně. Za prázdniny třeba i stovky, za
rok několik tisíc prošlapaných kilometrů. Znal jsem každou
vísku, každý pěkný kout v okruhu 50 km kolem domova.
Denně jsem dojížděl do školy vzdálené l5 km tam a zpátky
na kole, v každé roční době, za každého počasí. Držel
jsem si tím fyzičku, dobré zdraví, pro nemoc jsem ve škole
nechyběl. Díky kolu jsem znal, kde bydlí moji žáci v
okolních vesnicích. Postupně jsem všechny doma navštívil.
Prostě kolo bylo a je moje životní láska... Mnoho mojich
žáků jezdí taky a víc než kdysi já!
Měl jsem rád
knížky a navštěvoval jako dítě školou povinné pět
knihoven současně. Přestěhoval jsem se a začal žít na
vesnici. Řekli mi: Jseš kantor -budeš knihovníkem. Já,
učitel matematiky? Pak jsem si vzpomněl na svoji dětskou
lásku ke knížkám a bylo rozhodnuto. A knihovníka v obci
dělám již 30 let. Knihovna je pro mne místem setkávání s
lidmi. Knížky miluji a díky nim jsem viděl třeba světový
knižní veletrh, byl na setkání knihovníků na Slovensku. A
nebo třeba navštívil na kole tu nejmenší vísku v našem
kraji. A když si chtěl odpočinout a popovídat si, v
místní knihovně jsem vždy našel kamaráda, se kterým jsem
si měl o čem povídat.
Už ve škole jsem
hrál šachy. Hráli jsme je v pionýrském zájmovém
oddíle. Později jsem jako učitel založil na škole, kde
jsem začal učit, podobný kroužek. Drželo mě to celých 35
let učitelování. Zjistil jsem, jak je pro učitele skvělé,
když se přes společný zájem dostane blíž ke svému
žákovi. S kroužkem jsme sjezdili celou republiku, vyhrávali
jsme i prohrávali, ale hlavně zažili stovky krásných
příhod, poznali tolik zajímavých lidí. Není u nás
většího města, kde bych neměl kamaráda, a kde bych nemohl
kdykoliv zazvonit. Po uvítání bychom vzpomínali, pak usedli
za šachovnici a sdělili si přes společnou hru to co nás
baví a spojuje...
Na stará kolena
jsem byl školou donucen vrhnout se na počítače. Přestože
jsem tomu zprvu nevěřil, nakonec jsem propadl kouzlu
virtuální reality. Můj život naplňují DOSY a WINDOWSY,
učím se s WORDEM a v EXCELU. Surfuji po INTERNETU. A jsem
zase jiným člověkem. Mám nové a zajímavé přátele. Jsou
mnozí o 20-30 let mladší, ale rozumíme si. Spojuje nás
společné nadšení a jeden zájem
Hodně o tom vypravuji
svým žákům ve škole a ptám se po jejich životních
zálibách. Zdají se mi dost chudé - video, televize, mobily.
Těch co něco sbírají, nebo se starají o nějaké
zvířátko, sportují nebo mají kulturní zájmy, jako by
ubylo. Nebo mám jen smůlu a pro samou skromnost se ti aktivní
někam skrývají?
Chtěl bych se
prostřednictvím eKamaráda obrátit na všechny, kteří se o
něco v životě zajímali, snažili a starali, ať se ozvou a
napíší o svých pocitech a zkušenostech. Všichni, kteří
máte své zájmy a různá HOBBY, ozvěte se! Věřím, že nás
je stále ještě více než těch, kteří mají jediný
zájem: PENÍZE a svůj MAJETEK. Dokažme si, že vůbec
nezáleží na věku ani na místě kde žijeme. To co nás
spojuje je zájmová činnost, užitečná práce, životní
aktivita. Připojte své životní příběhy spojené se
zájmy a koníčky. Potvrďte moji domněnku vtělenou v
nadpise mého příspěvku: Kolík máš osobních zájmů,
tolik žiješ životů! Za podporu mého přesvědčení vám
děkuji a těším se na vaše ohlasy. Samozřejmě se nebráním
ani názorům zcela odlišným od toho, co jsem vyslovil. S
napětím čekám vaši ozvěnu!
