Přinášíme vám zajímavou emailovou kroniku ze Sumatry.
e-mail první
Ahoj,
zdravím ze Sumatry, je to těžká exotika. Je tu vlhko, vedro, levno a úplně jiná příroda i kultura (která je mimo jiné dost nakažená globalismem - dneska jsme obědvali v KFC). Jsme v Jambi - asi 150 km pod rovníkem. Ted hodláme celou noc cestovat na sever do Bukittinggi - to bude víc v horách. Až budu zase u netu, tak se ozvu.
Mějte se fajn, Martin
e-mail druhý
Ahoj,
posílám druhy pozdrav ze Sumatry. Právě prší, tak sedím u Internetu a posílám pozdravy do všech koutů. Přepravili jsme se do městečka Bukittinggi, porad jsme pod rovníkem. Je to horské městecko mezi sopkami a horskými pralesy. Dneska jsme se byli podívat na raflesii, nebyl to sice největši exemplář, ale dobrých 70 cm v průměru měla. Prales nás samozřejmě uchvátil a to ještě ani není ten pravý deštný, ale horsky mlžný. Dusno tam ale bylo. Zítra valíme na Merapi - činnou sopku. Jsme ubytovaní v malém celkem příjemném hotelu v centru městečka. Je ramadan, tak jsou hotely dost narvané, měli jsme štěstí, že jsme nakonec volny pokoj sehnali. Je to fakt exotika, krmíme se tropickým ovocem a popíjíme koktejly [alkohol je nedostupný a pivo za 40 Kč]. Každou noc nám nad hlavami táhnou kaloni za potravou. A každé ráno a večer kazí poklidné městečko hlaholeni muezínů. Bělochů tu moc není, v celém městečku asi 10, my tri, nějaký švýcarský par a několik dalších. Jsme pořád středem pozornosti. Vždycky, když dorazíme na nove místo, připadám si jako guliver v zemi liliputu, jsme nepřehlédnutelní. Včera v zoologické zahradě [mimochodem příšerně] jsme byli hlavni atrakci a rodinky se s námi fotili. Indonésane jsou bordeláři a smetí se válí všude po ulicích - možná jen při ramadanu, ale ve srovnáni s Evropou je to fakt hrůza.
Pozítří nás čeká celodenní cesta autobusem na pobřeží. Cestovaní je vůbec otřesné, trvá strašně dlouho, malá sedadla, hrozné cesty a příšerný způsob jízdy [mimochodem za neustálého troubeni a vlevo]. Jízda vlevo nám dělá problém, pokaždé, když vstoupíme do vozovky, málem nás něco přejede - páč to přijede z jiné strany, než čekáme.
Na místních trzích se prodává všechno a dost to smrdí, proto jíme raději čínská jídla nebo v lepších restauracích, než přímo na ulici. Ale velké jídlo tu stoji kolem 25 - 30 Kč, takže si celkem dopřáváme.
e-mail třetí
Ahoj,
tak jsme opět v Bukittinggi. V pondělí jsme vylezli na Merapi. Sopku, která se tyčí nad Bukittingi. Měli jsme to štěstí, že celý den nepršelo a přitom nesvítilo ani to odporné rovníkové Slunce. Nahoře na sopce se však oblaka protrhala a vylezlo Slunko. Proti vedru, které sálalo z kameni, sopouchů a prachu to vsak byl slabej odvar. Na vrcholu jsme strávili asi hodinu - a pěkně se přitom nadýchali siřičitanů. Merapi je činná sopka, která sem tam vychrli do ovzduší oblak kouře a prachu. V okolí jsou ještě další tři vedlejší činné jícny. Největší je pořád zahalen parou, ale má obvod asi jak 4 fotbalová hřiště, hloubku jsme nedohlídli. Menší kráter jsou cirka 4 Macochy vedle sebe a další 4 pod nimi. Nakutali jsme balvany síry, naplnili batohy pemzou a tufem - uvidíte online.
Cestu nahoru i dolu jsme absolvovali krásným mlžným tropickým pralesem. Viděli jsme obři svinky - takový ty mrchy, co se zbalí do kuličky. všude rostly pokojové rostliny - draceny, palmy, fikusy apod. Na stromech epifity - proste bomba.
Další den jsem sestoupil do místního kaňonu a kromě brodění a toho, ze jsem byl durch mokrej, protože bylo po dešti, stoji za zmínku pozorováni asi metr dlouhého varana.
Pak jsme vrazili k jezeru Maninjou, které se rozprostírá v kráteru sopky o obvodu 90 km. Super.
Další den jsme jeli do Padangu k Indickému oceánu. A den noc a den jsme strávili na Banana Islandu. Den byl nádhernej, koupali jsme se v oceánu, pozorovali korálové ryby, sbírali mušle a koraly, pily mléko z kokosu...
Noc byla ovšem krušná - vedro, komáři, všichni spálení, do toho začalo pršet, tak jsme se museli namačkat do malého stanu a nikdo se prakticky nevyspal. Ráno zase modrá obloha, oceán, kterej musel mít přes 30 stupňů - na mělčině se do něho pomalu nedalo vlézt.
Vrátili jsme se do Bukittinggi, zítra cestujem asi 17 hodin k jezeru Toba - největšímu v Indonésii. Jdu proto spát - tady je půlnoc [u vás 18:00], mějte se krásně
Martin
e-mail čtvrtý
Ahoj,
posílám čtvrtý pozdrav tentokrát z Medanu. Máme za sebou návštěvu jezera Toba. Na ostrove Samosir jsme si půjčili motorky a jeden den ostrov objížděli dokola - je to jezero uprostřed vulkánu největší svého druhu na světe, s ostrovem, který měří po obvodě 120km. Na to že je období dešťů prší fakt málo a většinou večer a v noci.
Včera jsme se vrátili z dvoudenního pochodu džungli, resp. tropickým deštným pralesem. Všude takový ty 80metrovy stromy s kořeny jak žraločí ploutve, nad hlavama giboni a tukani. Krmili jsme orangutany a makaky, byli jsme se podívat v rehabilitačním centru pro orangutany. Strávili jsme celkem tri dny na okraji nebo uvnitř tropického pralesa v Bukit Lawang. Mam plný deník listu listů tropických stromu, rostlin, plodu apod.
Teďka cestujeme do Berastagi, vylezeme si ještě jednu sopku a pak trajektem do Malajsie, pres Kuala Lumpur do Singapouru. Je tu strašně vedro a vlhko, už se těšíme na sníh. I když ten teplotní zvrat ve Vídni na letišti nás asi zabije.
PS: mami, prosím tě udělej na neděli guláš, svíčkovou nebo vepřo zelo knedlo - mám absťák, díky - rýži, myslím, tak rok nebudu muset, jejich národní jídlo je rizoto, říkají tomu nasi goreng a pak k tomu jen přidají chili nebo kari a pojmenují to jinak, maso se tu dostane jen drůbeží a ryby, hovězí výjimečně, vepřové vůbec - jsme v muslimske zemi.
e-mail pátý
Selamat siang, tedy dobrý den - i když tady je večer, posílám pozdrav ze Sumatry popáté a naposled, zítra ráno totiž vyrážíme expresní lodi do Malajsie na ostrov Penang. Tam asi zakotvíme v městečku Georgtown protkaném koloniální architekturou. Lodí na pevninu a pak expresními vlaky do Kuala Lumpur a Singapouru. Příště očekávejte pozdrav v Malajštině.
Z Bukit Lawang jsme dojeli do Medanu - to už jsem psal. Pak jsme hromadným autobusem pokračovali do městečka Berastagi položeného 1300 m.n.m. Tady bylo příjemně letně po Evropsku. Ubytovali se v hotelu. Prvně nám nabídli pokoj bez oken za 55 000,- Rp za noc. my jsme ale ukecali dva pokoje s okny za 50 000 RP na noc dohromady. Stejně jsme tu další 200 000 Rp projedli za oba dny.
Ráno v šest jsme vstali, v sedm měli sraz s jedním Francouzem, který se k nám chtěl připojit, aby nelezl na sopku sám. Kolem sedmé jsme vyrazili na Monte Sybajak <2095 m.n.m.>, další činnou sopku. Byla o něco menší než Merapi, dostupnější, po asfaltce a betonovém chodníčku jsme došplhali na vrchol. Tam zase oblaka smradlavé páry a hlavně - dole pod vrcholem - asi 5 km - horké sirné prameny. Tam jsme se asi dvě hodiny rochnili, pili vychlazený pivo - takže jsme se pěkně nachladili. A autobusem pokračovali zpět do Berastagi. MJ. pivo je tu dost drahé, v hospodách 15 000 Rp, jinde kolem 12 000 Rp - pod 30 Kč se nesežene a mají jen zdejší Bintang - pilsener <takže všude vysvětlujeme, co to znamená> a Guinessa. Pro ně je Česká republika Čeko - zbytek z Čekoslovakia, znají Nedvěda a ještě pár fotbalistu, které neznám ani já. Ví, ze čeko jsou velcí cestovatelé a je jich tu asi dost - my potkali jen 4 pražáky.
Druhý den jsme dopoledne vyrazili do Medanu, který netřeba popisovat. Hnusné milionové město plné smogu, z jedné strany hotelu nádherná mešita, z druhé mezinárodní letiště. Už se celkem těšíme domů z toho vedra.
Mějte se fajn a nezmrzněte, Martin
Sdílet na Facebooku
© Stránka vygenerována za 0.0035 sec. | Aktuálně máme v databázi 8270 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz
Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha
