Z kroniky Tuláků - 112. část

Mezi tradiční akce, kterých se v únoru Tuláci účastnili, patřil iskautský zimní přechod Brd.

 Zimní přechod Brd - 13. 2. 1993

     Přestože šlo o výlet mimo Prahu, vyšel i tentokrát sraz na Kačerově na devátou hodinu. V počtu o jednoho lepším než na minulém výletě jsme se vydali na zastávku autobusu, kterým jsme popojeli jednu stanici ke Krčskému nádraží, odkud jsme jeli do Rymáně.

     Z Rymáně jsme se vydali po žluté do Mníšku pod Brdy. Přešli jsme náměstí a šli jsme na Kytínskou louku. Tam jsme dorazili chvíli před půl jednou. bylo tam místo srazu všech zúčastněných oddílů. Vyměňovaly se tam pamětní lístečky, z nichž si sestavíme almanach. Almanach se Zimního přechodu jsme dělali v roce 1990. To byl první skautský zimní přechod Brd po znovuobnovení skautingu po listopadu 1989.

     Na Kytínské louce jsme se potkali s Kondory. Jinak jsme tu žádný známý oddíl neviděli. Těsně před jednou hodinou, kdy sraz vymezený pro sraz oddílů končil, jsme pokračovali v cestě do Řevnic. Šli jsme po žluté společně s Kondory. Záhy jsme se od nich však odpojili. Kondoři zamířili na Skalku a my zůstali věrni žluté a šli jsme přes Jezírko.

     Nyní nadešel zajímavý úsek cesty, zajímavý zvláště pro Zdeňka, který začal náhle na kluzké cestě padat a než jsme došli do Řevnic, vyrobil podobných pádů 59. Padali i jiní jedinci, ale na Zdeňka absolutně neměli a zaostali za ním tolik, že ani nestojí za to uvádět jejich velmi slabé výkony.

     Zdeněk se tak stal mistrem oddílu v padání a vysloužil si přezdívku Padáček. Posledním pádem v Řevnicích na chodníku završil svoji sérii pádů. Došli jsme na nádraží a necelou půlhodinku jsme čekali na vlak. Vlakem jsme se vrátili na Smíchov.