Proč dostávají dětské organizace míň?

Stalo se už nepsaným pravidlem, že vrcholový sport má nejen v Brně přednost před dětskými organizacemi. Poměr financí z městského rozpočtu 23:6 (sportovní : dětské) dává dětským sdružením jasně najevo na které koleji stojí. Vždyť skauti a pionýři nepotřebují stadióny, šatny a sprchy, autokary ani trenéry, osobní maséry a fyzioterapeuty. Nač by tedy měli dostávat více peněz?

     Když tedy stát přerozděluje naše daně, proč dává víc peněz na koníčky našich výdělečných sousedů než na mimoškolní činnost našich dětí? Drobné dětské organizace si navíc nemohou dovolit bohaté sponzory, takže ani placené instruktory a drahé dresy. Je to snad tím, že průměrný fotbalový fanoušek disponuje volebním právem, zatímco dítě ne? Opravdu si politici myslí, že dítě ve sportovním oddíle je něco víc než malý skaut?

     Jsem vedoucím dětské organizace, která je samostatným občanským sdružením. Dotace od města nám pokryje část nákladů na provoz klubovny, zbytek platí děti a často i vedoucí. Na propagaci sdružení se už peněz nedostává, na nějaké větší rekonstrukce, plánovanou plynovou přípojku do klubovny nebo nové kanoe už vůbec ne. Je pěkné, že se mohu přijít dívat na „svůj“ fotbalový team, sedět pod střechou a vědět, že „naši“ hoši budou mít po zápase teplou sprchu a maséra, ale bude mi srdce drásat, že kromě mého vstupného, příjmu z reklam a vysílacích práv budou navíc požívat moje daně na úkor nejen dětských organizací.

     A aby toho nebylo málo, víc a víc peněz ze škatulky, která je určena pro dětské organizace, končí na účtech mladých politiků. Každá parlamentní strana má svou mládežnickou sekci, ke které se, když jde o dotace, jakoby nehlásí (jen ji tiše a „objektivně“ podporuje). Budu tedy muset svým svěřencům a jejich rodičům vysvětlit, že tábor mají proto draží, poněvadž mladí konzervativci, socialističtí či křesťanští demokraté pořádají meeting, konferenci nebo vydávají politicky zaujatý časopis.

     Organizace dětí a mládeže, které se starají o všestranný rozvoj dítěte či mladého člověka právě trvalou a kvalitní činností, si tedy budou muset na peníze ale i na uznání ještě chvíli počkat.