Rubriky

Vyhledávání v článcích
Co hledáte ?



Provozuje:
icok


ikonka partnera
ikonka partnera
Dnes má svátek Filip je čtvrtek 26.05.2022



Novinky





Magazín eKamarád vás vítá
Přinášíme vám zpravodajství ze světa dětí a mládeže. Chcete se i vy podělit s ostatními o své zkušenosti či nějak pobavit naše dětské čtenáře? Není nic jednoduššího. Přidejte se do naší kamarádské rodiny a napište nám na email redakce8(Z)ekamarad.cz
(Místo (Z) napište @).

Po stopách svého oddílu

V sobotu jsme si udělal výlet po stopách svého oddílu do Dolních Břežan, kam jsme zhruba před patnácti lety jezdili na lesní brigády.

     Původně byl tento můj výlet akcí “Po stopách Tuláků a možná i Keltů”, určený dětem a mládeži. Nakonec nikdo nepřišel, což se ostatně při pohodlnosti dnešních dětí dalo čekat atak jsme ceny za soutěže mohl s klidem nechat doma a protože bylo opravdu pěkné počasí a sám jsem byl zvědavý, jak se ta místa za patnáct let změnila, vyrazil jsem sám.

     Do Dolních Břežan jsem dojel autobusem pražské integrované dopravy 333. Ani jsem netušil, že je to ještě v pražském pásmu, tedy za 12,-- Kč. Nakonec jsme se rozhodl, že jsem nejel až do Lhoty, jak jsme měl původně v úmyslu, ale vystoupil jsme hned Na kopečku.

     Prošel jsem Dolními Břežany, kde přibylo zastávek. Dříve zde byla jediná, ale protože celé Dolní Břežany mají na délku asi dva kilometry, nebyl problém to projít pěšky. Od té, co jsme vystupovali, když jsme jezdívali na brigádu, jsme cestu celkem poznával.

     Teď ale malá odbočka do historie. Naše první brigáda byla v Dolních Břežanech u jakéhosi malého parkoviště. Tam jsme stanovali a vyklízeli paseku. Naším druhým místem byl lesopark, vzdálelný asi 500 metrů od tohoto parkoviště. Zde jsme tábořili celkem dvakrát. Tyto místa spojovala cesta, která vedla je studánce, odkud jsme brali pitnou vodu.

     Třetí místo, kde jsme pracovali, bylo u Lhoty. Zde jsme byli dvakrát ubytováni v ubytovně archeologů a nesčetněkrát jsme stanovali o kousek výše u starého srubu.

     Nyní jsme po cestě hledal odbočku ze silnice k místu, kde jsme pracovali podruhé. Bohužel jsme ji nenašel. Hodně se to tu změnilo. Z tehdy poměrně poklidné silnice se stala autostráda, která je bohužel dost úzká a nepřehledná a proto i pro chodce poměrně nebezpečná.

      Zelená značka, která mě vedla, je doslova pro ostudu a zdejší značkaři by se za ni měli opravdu stydět. Předně vede po silnici, kde v  jednom místě není ani krajnice, po které by se dalo bezpečně jít, dále je pak velice mizerně značená po téměř neprůchodné cestě. Ale nebudu předbíhat.

     Našel jsem zde jedinou cestu vpravo, po které jsem se šel vydat k našemu druhému tábořišti, ale odradila mě její nejenom velká blátivost, ale doslova džungle. Nešlo o cestu, ale spíš o vyjeté koleje po traktoru a přes ně ležící stromy. Z toho jsme usoudil, že bych tam toho stejně už moc nenašel a šel jsme dále po zelené, až jsme došel k parkovišti, u kterého jsme brigádničili poprvé.

     Tady se to hodně změnilo. Ani zde není ani stopy po cestě ke studánce, od které bych snad mohl dojít na druhé tábořiště. Původní paseku nahradil logicky už vzrostlý les. Lavička se stolkem, které zde byly, už dávno nejsou. Pokračoval jsme tedy po zelené, která mě měla dovést k našemu třetímu a čtvrtému tábořišti. Bohužel cesta, která byla tak těžko schůdná byla v jednom místě prakticky nepřekonatelná. Byl zde jakýsi příkop s výrazně níže položenou uzounkou kluzkou lávkou. K překonání tohoto úseku by bylo nutno se zhruba dva metry sklouznout a riskovat pád s totálním ušpiněním. Na to jsem opravdu nebyl oblečen. Opatrné sestoupání dolů nebylo možné vůbec, protože vše bylo pokryto kluzkým sněhem.

      Úmysl pokračovat tudy jsme vzdal a vrátil jsme se na parkoviště. Tato zelená cesta je opravdu “vizitkou” zdejších značkařů. Došel jsem po silnici do Lhoty, kde jsem odbočil po modré směrem na Zbraslav. Tato cesta je značena stejně mizerně, ale je naštěstí schůdnější. Opravdu se nezapře, že ji patrně značili stejní značkaři, protože v úseku zhruba kilometr dlouhém se nenamáhali dát jedinou značku. Kdybych si alespoň částečně nevybavoval cestu z dob, kdy jsme tudy šli s oddílem, nikdy bych asi do kýženého cíle nedošel.

     Konečně jsem dorazil k prvním stopám oddílu Tuláků. Byla to archeologická ubytovna, v které jsme spali při dvou brigádách. Ani se od těch dob příliš nezměnila. Je oplocená, za plotem je několik malých chatek, které hlídá vlčák.

     Vrátil jsme se kousek po cestě a vydal jsem se po neznačené cestě směrem nahoru. Do míst našeho druhého tábořiště, tedy v celkovém pořadí čtvrtého. Zde jsem stanovali u srubu. A ku podivu, srub tu ještě stále stojí. I přesto, že nám tenkrát připadal vratký, že brzy spadne.

     Před srubem je plácek, kde jsme tenkrát stanovali. Dnes je tato plocha téměř jednolitě zasněžena. Pouze v ní jsou moje šlápoty, jak jsme si hledal vhodné místo na vyfotografování srubu. Dále zde zůstalo torzo stolečku a lavičky. Protože jsem měl hlad, tak jsme se zde naobědval.

     Zde jsme tábořili několikrát, s větším i menším počtem členů oddílu. Na ohništi, které tu stále je, pouze bylo schováno pod sněhem, jsme si vařili. Pro pitnou vodu jsme chodili do ubytovny archeologů.

     Vyšel jsem kousek do okolí. Oplocenky, v kterých jsme pracovali, jsme nenašel. Je otázka, zda tu vůbec ještě po tolika letech jsou.

     Když jsme pokračoval po cestě nahoru, došel jsme nakonec i ke keltskému hradišti. Z cesty tam vedlo kdysi schodiště, po kterém už také není ani památky. Tak jsem se vyšplhal do svahu.

     Hradiště je poměrně rozsáhlé. Když jsme tu byli s klukama z oddílu na brigádě, jednou jsme ho navštívili. Nyní tu je i informační cedule, kterou jsem si vyfotil. Při nejvyšším rozlišení na počítači je i čitelná. Po nutném zmenšení by však neměla smysl a proto jsem tuto fotku do reportáže nepoužil.

      Sešel jsem zpět na rozcestí u archeologické ubytovny a plánoval jsme sejít dolů na Zbraslav k nádraží. Záhy jsem ale od tohoto záměru upustil, protože cesty jsou zde hodně zasněžené a kluzké a vedou pochopitelně prudce dolů. Kdybych měl na nohou pohorky, asi by to bylo zvládnutelné, ale takto jsem nechtěl riskovat pád a ušpinění a vrátil jsme se zpět do Lhoty.

     Tady je to opravdu skoro stejné jako tenkrát. Zastávka, na které jsme vystupovali, se téměř nezměnila. Možná vyměnili stojan s jejím označením a dali nový koš. Stejná je i zastávka, z které jsem odjížděl. Samoobsluha, která je hned za ní byla tehdy dětmi dost využívána a stejně tak telefonní budka, která stojí hned vedle, tu v té době už stála.

     Původním záměrem, proč jít do těchto míst, bylo, najít místo pro natáčení scének do Mstitelů, v době, kdy jsme je chtěli sfilmovávat. Místa by tu byly ideální, jak na scénky se stanováním, tak na všechny další. Je tu paradox. S dnešními pohodlnými dětmi Mstitele těžko kdy natočíme, protože vyžadují natáčení na několikrát a v různých exteriérech, které jsou i mimo Prahu a tedy vyžadují i někam pěšky dojít. V době, kdy jsem měl oddíl, by se určitě našlo mezi kluky zájemců dost, jenomže nebyla podmínky. Když pominu to, že Mstitelé v té době nebyli napsaní,. pak je tu fakt, že videokamery byly drahé. Teď, když jsou v mých cenovým možnostech, zase nejsou děti, protože ty dnešní mají hodně přelétavé zájmy a jsou příliš pohodlné.

     Ušel jsem asi deset kilometrů, což byl myslím dobrý start do jarního chození. Do těchto míst plánuji se ještě někdy vrátit, ale za letnějšího počasí, až nebude sníh. Pak bych rád i zkusil najít naše druhé tábořiště, zda je opravdu zplanýrované, nebo zda po něm aspoň něco zbylo.

  • Autor: Fuček Miloslav
  • Datum publikace: 14.03.2004
  • Článek zařazen do: Zajímavosti
  • Počet komentářů ke článku: 0 přidat komentář
  • Článek si přečetlo 2924 čtenářů

    Sdílet na Facebooku

© Stránka vygenerována za 0.0034 sec. | Aktuálně máme v databázi 8132 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz

Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha