Rubriky

Vyhledávání v článcích
Co hledáte ?



Provozuje:
icok


ikonka partnera
ikonka partnera
Dnes má svátek Daniel je neděle 17.12.2017



Novinky





Magazín eKamarád vás vítá
Přinášíme vám zpravodajství ze světa dětí a mládeže. Chcete se i vy podělit s ostatními o své zkušenosti či nějak pobavit naše dětské čtenáře? Není nic jednoduššího. Přidejte se do naší kamarádské rodiny a napište nám na email redakce8(Z)ekamarad.cz
(Místo (Z) napište @).

Prima A jsou prima lidi - 2. část

Před týdne jsme opustili primu A před příjezdem policajtů. Co že se to tam vlastně stalo? Koho, že to unesli? Na co přijde policie?

     ,,Jana je v ředitelně a povídala, že viděla dva maskovaný chlapy, jak táhnou Anetu kolem dílny!" vysypal ze sebe Robin. ,,Prej jí unesli, aby za ní požadovali vysoký výkupný!"

     ,,Týjo! Za bílýho dne! A ještě ve škole!" vydechla vzrušeně Anna a zapomněla na rozbité okno auta.

     ,,Vždyť teď se vyučuje a u tý dílny nikdo nebyl! Aneta si tam šla prej vyzvednout něco, co tam včera při pracovních činnostech zapomněla," prohlásil Robin. ,,Říkala to Jana. Když se Aneta dlouho nevracela, šla se za ní podívat a viděla, jak jí táhnou dva chlapi! A tak zdrhla do ředitelny!"

     ,,Počkej! Kdy se to stalo?" zajímal se Alex. Vždyť před chvílí přece s Annou seděli na lavičce skoro naproti oknům dílny!

     ,,Před chvilkou," hlásil Robin. ,,Šel tam školník a pár učitelů. A ředitel zavolal policajty!" A už běžel zase dál.

     ,,No ty káre!" prohlásil udiveně Alex. ,,Doufám, že nám aspoň odpadne odpoledka, když tu budou policajti…"

     Vtom se otevřely dveře ředitelny a na chodbu vyšla brečící Jana a za ní Wendy a Kristýna, předsedkyně primy A.

     ,,Alexi! Anno! Slyšeli jste to taky? Někdo unes Anetu!" křičela Wendy.

     ,,Jasně! Říkal to Robin. Prej přijede policie," řekla Anna. ,,Kam jdete? Neodpadá nám náhodou odpoledka?"

     ,,Ne," zavrtěla hlavou Kristýna. ,,Jdeme už do naší třídy. Skoro všichni ostatní jsou tam taky."

     Ve třídě všichni vzrušeně debatovali o žhavé novince.

     ,,Tý brďo! Někdo unes Anetu! To je teda drsný!" prohlásil Dominik.

     ,,To udělal docela bohulibej skutek," poznamenal Tomáš, který Anetu pro její nafoukanost taky neměl rád.

     ,,Tak by nám mohli odpustit odpolední vyúčo, když je tu takový vzrůšo!" řekl Filip větu, která byla pro třídu asi nejdůležitější.

     ,,Hele, Jana!" vykřikl někdo, když Anna, Alex, Jana, Wendy a Kristýna vstoupili do třídy. ,,Tak co se stalo?"

     Jana rázem přestala brečet a nadšeně a trochu přibarveně vypravovala, co zažila. Děti ji obklopily. Jana byla v sedmém nebi, že je tak důležitá.

     Alex a Anna na sebe pohlédli. V tu chvíli jim bylo úplně jedno, že je Aneta pomlouvala. Byla v nebezpečí. Teď jim i ta záležitost s rozbitým oknem připadala malicherná.

     ,,POČKEJTE! ZTIŠTE SE!" vykřikl Alex a vyskočil na první lavici. ,,My tu pořád debatujem a Aneta se někde zatím třese strachy!"

     ,,Myslete na to, že je to naše spolužačka!" přidala se Anna. ,,Je jedno, jak nám nadávala a pomlouvala nás, zkuste přemýšlet, jak jí teď asi je! Teď určitě nemá náladu nám nadávat!"

     ,,Je to zkrátka naše spolužačka!" vykřikl Alex a odhodlaným pohledem pohlédl na třídu. ,,A my jí můžeme - ne, přímo MUSÍME zachránit!"

     ,,JÓÓÓÓÓÓ!!!" křičeli souhlasně skoro všichni primáni a někteří přidali ještě nějaká bojovná hesla.

     ,,Chcete teda vypátrat Anetu?" zeptal se Alex vyzývavě. Děti to zvážily a někteří změnili názor.

     ,,Já po tý fifleně pátrat nebudu," prohlásil Dominik.

     ,,Tak fajn," řekl Alex. ,,Nemusíte všichni. Proto se ptám: Kdo do toho jde s námi?"

     Přihlásil se Jirka, Wendy, Tomáš, Filip, Robin, Tibor, Kristýna a samozřejmě Anna.

     ,,Tak fajn," přikývl Alex. ,,Jirko, Anni, Wendy, Tomáši, File, Robine, Tibe a Kristýno - pokusíme se zachránit Anetu! Vy ostatní si tu odpoledku hezky užijte!"

      ,,Jano, nepamatuješ si náhodou, kam Anetu ti chlapi táhli?" zeptala se ještě Wendy, které Alexův nápad připadal úžasný.

     ,,Já nevím," přiznala Jana. ,,Hned, jak jsem to viděla, zdrhala jsem do ředitelny. Ale bylo to před dílnou."

     ,,Jdeme tam!" zavelel Alex. ,,Jakákoli stopa je důležitá."

     Devět dětí prohledávalo školní dílnu. Policie ještě nepřijela, nikdo tam nebyl. To chtěly využít.

     ,,Počkejte - přivedu Jacka," napadlo Wendy. Jack byl její pes, kanadský retrívr. Snad všechny děti ze školy ho znaly. Wendy měla od ředitele povoleno, aby na ní její věrný kamarád čekal na školním dvoře. I kuchařky proti tomu nic neměly a rády mu dávaly zbytky jídla.

     Wendy za chvilku Jacka opravdu přivedla do dílny.

     ,,Jacku, hledej!" zavelela a dala mu čichnout Anetiny bundy, která po ní zbyla v šatně.

     Jack byl opravdu dobrý stopař. Okamžitě poznal, co se po něm chce a přitiskl čumák k zemi. Neomylně veden svým čichem prošel napříč dílnou a skončil u okna.

     ,,Vždyť to okno je otevřený!" vydechl Filip. ,,Museli vylízt ven oknem!"

     ,,To je docela logický," řekla Wendy. ,,Kdyby šli hlavním vchodem, tak by si jich určitě někdo všimnul."

     Děti i s Jackem stály pod oknem dřív, než si uvědomily, že lézt oknem je ve škole nevhodné, nehledě na to, že policie bude mít určitě taky psa. Ten bezpochyby pozná, že tudy někdo lezl. No co, vždyť je to jedno. Policii to snad vadit nebude.

     ,,A kam šli teď?" zeptala se Kristýna, když viděla, že Jack krouží pořád dokola. Zřejmě ztratil stopu.

     ,,Nemohli jí jen tak vytáhnout na ulici," mínila Anna. ,,To by je každej viděl. Museli…"

     ,,…odject autem," doplnil Jirka. ,,Ale kterým? To už asi nejistíme."

     Anna a Alex na sebe najednou pohlédli rozzářenýma modrýma očima. Oba dva si mysleli totéž.

     ,,Týjo! Anni! To auto, co jsem mu rozbil zadní sklo, je pryč," vydechl překvapeně Alex.

     ,,Alexi…" nemohla tomu uvěřit Anna. ,,Víš, co jsi udělal…? Tys… označil auto únosců! Jiný fáro tu přece nechybí! A krom toho stálo kousek od okna dílny! Teda! Teď stačí už jenom obtelefonovat opravny aut, jestli k nim nepřijel někdo s rozbitým zadním sklem!"

     ,,A co to bylo za auto?" zeptal se Robin, který se velmi zajímal o značky aut a věděl, kdo kde má jaké fáro.

     ,,Černej Superb a SPZ BEE 28 45," řekl Alex.

     ,,Superb? To supernový auto? A černej… no týjo!" vydechl a oči se mu rozzářily stejně jako před chvíli Alexovi a Anně, jen byly hnědé.

      ,,Co je? Já vím, že je to nová škodovka, ale takovej zázrak to zase není," prohlásil Tomáš.

     ,,Ty to nechápeš!" vykřikl Robin s nepřítomným pohledem. ,,Těchhle aut ještě zrovna moc nejezdí. V našem městě jsou tři Superby. Vím, kde. Jeden, modrej, má podnikatel v sousední ulici, vínovej parkuje na náměstí před květinářstvím a černej… černýho jsem viděl u toho velkýho starýho zámečku na kopci nad stadionem u hřbitova!"

     ,,A co SPZ?" ptal se nedočkavě Jirka.

     ,,To nevím," pokrčil rameny Robin. ,,Ale myslím, že by stálo za to se podívat k tomu zámečku."

      ,,Neblázněte, nemůžem přece zdrhnout z vyučování," připomněla jim rozumně Wendy.

     ,,Vždyť je to jedno!" vykřikl Tomáš. ,,Stejně přijedou policajti a všechno se bude točit kolem nich a svědkyně Jany. Do naší třídy určitě nikdo ani nepáchne, leda aby vyzved Janu. A pak," dodal významně, ,,každá minuta drahá."

     Většina ostatních souhlasila s Tomášem. Když vycházeli na ulici a dolehl k jejich uším vřískot policejní houkačky, na okamžik zaváhali. ,,Co to proboha děláme? Jak omluvíme zameškanou odpoledku? Z tohohle kouká průšvih jak Brno!" Ale když si vzpomněli na Anetu, možná zamčenou někde v komoře, zmocnilo se jich odhodlání.

     Aneta je hrozná nafoukaná fiflena - aťsi!!!

     Nezaslouží si být uvězněná!

     Zámeček u hřbitova vypadal zpustle. Byl obehnán vysokou kamennou zdí, porostlou břečťanem. Jediný vstup tvořila velká železná brána.

     Děti chvíli tiše stály před bránou.

     ,,Tak co? Přelezem to? Zazvoníme? Vyrazíme bránu? Vezmem zámek útokem?" ptal se Tomáš.

     ,,No já nevím," váhal Alex. ,,Vždyť ani nevíme, jestli tam Aneta fakticky je. Kdybysme tam vtrhli jako zloději, mohlo by to dopadnout špatně. Na druhou stranu, jestli má Robin pravdu a ten Superb je únosců…"

     ,,Já jsem pro to přelízt," prohlásil Jirka. ,,Když tam Aneta nebude, tak se můžem zase vypařit. Já bych to vzal támhle přes ten strom. Má větve přes hradbu. Vylezem na něj a na druhou stranu seskočíme. A pro cestu zpátky si nějakej ten strom taky určitě najdem."

     ,,Počkat - a co Jack?" ozvala se Wendy. ,,Neumí šplhat po stromech."

     ,,Tak mi ho podáš, vždyť je lehkej," rozhodl Tib, který už byl ve větvích. ,,A jak se dostane ze zdi? Když seskočíme my, seskočí on taky."

     Wendy měla o svého psa sice strach, ale souhlasila. S Tomášovou pomocí vysadila Jacka k Tibovi a ten ho poslal přes zeď.

     ,,Jak přistál?" ptala se starostlivě Wendy, když uslyšela na druhé straně žuchnutí.

     ,,V pohodě," nahlédl Robin přes hradbu. Jack vrtěl ocasem a škrábal na zeď, jako by chtěl vyšplhat zpátky.

     Za chvíli byli všichni na druhé straně.

     ,,Hele - támhle stojí ten Superbák," hlásil Robin. ,,Pojďte opatrně k němu."

     ,,To je ta espézetka," vydechla Anna. ,,To snad není možný! Robine, seš jednička! Bez tebe bysme byli v háji."

     ,,Ou, bože," zaúpěla Kristýna, když se plížili kolem auta. ,,Jestli nás tu někdo chytí, tak… A někdo nás ve škole určitě shání… To je příšerný! Měli jsme to všechno říct policii!"

     ,,Zkus si představit, jakej budeš hrdina, až Anetu zachráníme," poradil jí se smíchem Jirka.

     ,,VRRRRR!!!!!" zavrčel najednou varovně Jack.

     ,,Támhle někdo jde!" špitla Wendy. ,,K zemi!"

     Všichni okamžitě zalehli mezi keře.

     ,,Wendy, zakrej si hlavu!" zašeptal Robin. ,,Jsi strašně nápadná!"

     Wendy měla opravdu křiklavou zlatou hřívu. To se pro sledování zrovna moc nehodilo. ,,No a? Já si na hlavu můžu posadit Jacka, ten je docela přírodně zbarvenej," prohlásila. ,,Ale Filip je s tou červenou kšiltovkou děsně nápadnej. A Tomáš a Jirka s červenou bundou taky."

,,PSSST!!!" zasyčel varovně Alex. Všichni zmlkli a poslouchali. Kroky! Blížící se kroky!! Někdo jde k autu!!! To snad ne!!!! Jen ať je proboha nevidí!!!!!

     Děti zpoza keřů sledovaly neznámého muže. Jana by ho ale určitě poznala. Došel k černému Superbu a znechuceně pohlédl na rozbité zadní sklo. O chvilku později se za ním objevila nějaká žena.

     ,,V tý škole mají samý haranty, co rozbíjej okna," poznamenal neznámý chlap. Alex se zamračil. Měl sto chutí jít se přiznat, že to udělal on. Ten chlap nemá právo pomlouvat studenty gymnázia! Alex ale zároveň věděl, že přiznání je v této chvíli plné napětí totální nesmysl.

     ,,Měli by rozdávat víc poznámek a důtek," přikývla žena. ,,Pak by si možná tolik nedovolovali."

     Dětem bylo teď už naprosto jasné, že ti dva u černého Superbu mají s únosem Anety opravdu něco společného.

  • Autor: Exilleová Jenny Jo
  • Datum publikace: 05.03.2004
  • Článek zařazen do: Povídky
  • Počet komentářů ke článku: 0 přidat komentář
  • Článek si přečetlo 2402 čtenářů

    Sdílet na Facebooku

© Stránka vygenerována za 0.0033 sec. | Aktuálně máme v databázi 7966 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz

Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha