Artemidin chrám v Efesu

I dnešní článek se věnuje Řecku a je součástí soutěže, kterou Šťoura dělal v roce 2002.

     Do Řecka kolem přelomu 2. a 1. tisíciletí př.n.l. přišly kmeny Iónů a Achálů. Jak postupně vzrůstal počet obyvatel, došlo k přelidnění a tyto kmeny začaly kolonizovat egejské ostrovy a pobřeží Malé Asie. Iónové se usadili mimo jiné i na středním pobřeží Malé Asie. Tady kolem roku 1000 př.n.l. založili město, jež nazvali Efesos (dnešní Efes v Turecku, jižně od Izmiru). Řecká města si střežila svou nezávislost, ale pokaždé se jim to nepodařilo.

     Efesos se stal významným obchodním přístavem a také střediskem kultu bohyně Artemidy (Římané ji nazývali Diana). Artemis byla nemanželskou dcerou boha Dia a bohyně Létó. Byla panenskou bohyní přírody, bohyní lovu a zároveň svateb a plodnosti. Bývá zobrazována jako lovkyně s lukem v ruce v doprovodu lesních nymf a zvěře, hlavně jelena. Této bohyni tedy Efesané již kolem roku 800 př.n.l. zbudovali chrám. Ten byl několikrát přestavěn. Nakonec jej zničili Lýdové, když kolem roku 550 př.n.l. město dobyli. Lýdský král Kroisos však nechal vybudovat nádherný chrám, který byl architektonickou a sochařskou výzdobou vrcholem své doby. Tento chrám později Antiper zařadil do svého seznamu divů světa.

     Artemidin chrám v Efesu, zvaný též Artemision, vznikal po velmi dlouhou dobu. Jeho výstavba trvala téměř 120 let. Chrám byl zbudován na starém kultovním místě v polovině 6. století př.n.l. v iónském slohu. Stavba byla započata stavitelem Chersifrónem z Krétz. Pak v ní pokračoval jeho syn Metagénes a další mistři, než byl roku 430 př.n.l. dokončen. Na vzniku chrámu se podíleli řemeslníci z celé Asie. Půdorys chrámu byl pravoúhlý, jak bylo tehdy zvykem. Na rozdíl od jiných staveb svého druhu byl však zbudován z mramoru a vápence. Střešní konstrukci se zdobeným průčelím shlížejícím na prostorné nádvoří před chrámem podpíralo 128 iónských sloupů, z nichž každý byl 20 metrů vysoký. Všechny sloupy byly zdobeny dvoumetrovými reliéfy, což je v řecké architektuře ojedinělé. Délka chrámu dosahovala 120 metrů a šířka 70 metrů. Strop a krovy byly z cedrového dřeva, vysoké křídlové dveře z leštěného cyprusového dřeva, bohatě zdobené zlatem a barevnými freskami. Chrám ukrýval mnoho uměleckých děl, včetně čtyř starých bronzových soch Amazonek, které byly dílem nejlepších sochařů té doby. Byla zde ukryta svatyně, ve které stála krásná socha bohyně Artemis zdobena drahokamy a vzácnými kovy. Chrám sloužil kromě náboženských potřeb také jako obchodní centrum; navštěvovali je také obchodníci, turisté, umělci a králové, kteří si zajišťovali přízeň bohyně štědrými dary.

     Roku 356 př.n.l. však šílenec jménem Hérostratos chrám z neznámého důvodu zapálil. Střecha brzy shořela a propadla se a zakrátko zůstaly z chrámu jen dýmící trosky. Jen mramorové sloupy odolaly požáru a smutně se tyčily k obloze. Když pak o několik let později dobyl Alexandr Makedonský Efes, rozhodl se znovu vybudovat Artemidin chrám. Do roku 250 př.n.l. byl chrám obnoven do původní nádhery. Nový chrám měl základnu o rozměrech asi 130x80 metrů, kterou obklopovaly mramorové schody. Když sem zavítal svatý Pavel, zanechal nám informaci, že v 1. stol. n.l. byl chrám zdoben pozlacenými sloupy a stříbrnými soškami.

     Chrám byl znovu zničen, tentokráte Góty roku 262 n.l.. Efesané opět odhlasovali jeho obnovu. Roku 401 byl pak chrám naposledy zničen. Efesos byl později opuštěn a chrám za tureckého panství dále chátral. Až v polovině 19. století začali archeologové pátrat po Efesu a chrámu bohyně Artemis. Po mnohaletých pokusech narazil britský archeolog John Turtle Wood pod šestimetrovým nánosem na základy chrámu. Koncem roku 1869 vykopal mramorové schody, které byly součástí terasy chrámu. O dva roky později našel základy chrámu obdélníkového tvaru. V roce 1903 našel jeho kolega Hogarth Artemidin poklad: vzácné perly, náušnice, vlásenky, náramky a malé zlaté mince. Tyto mince patří k nejstarším na světě. Vše, co se nalezlo, se dodnes nachází v Britském muzeu. Proběhly také pokusy chrám obnovit, ale znovu vztyčen byl nakonec jen 1 sloup, aby připomínal, že zde stál jeden ze sedmi divů světa.