Z kroniky Tuláků - 74. část

Tuláci přejíždějí v polovině svého letního tábora v srpnu 1982 z Bechyně do Nových Losin. Čeká je dlouhá cesta. Jak probíhala?

     9. den - neděle 23. 8. 92

     Budíček byl již v 4.45 hodin. Během asi tři čtvrtě hodiny jsme se vydali na cestu do bechyně na vlak. Vlakem jsme dojeli do Tábora, kde jsme přestoupili na vlak do Prahy. Tady svévolně proti zákazu opustil tábor Jakub, za to byl večer vyloučen z tábora i z oddílu. My ostatní jsme z Prahy pokračovali vlakem do Olomouce, kde jsme naposledy přestoupili a jeli do Nových Losin, kde jsme za deště vystoupili.

     Kamzík chtěl cestou asi třikrát z tábora odjet, protože ho vždycky někdo naštval, naposledy Mrazík, před tím Palič a ještě v Bechyni snad i Ingoust. Už mě to začínalo lézt na nervy. Nebýt už nakoupené potraviny, a to zrovna takové, které mě na vaření nevyhovovaly, tak bych ho už asi na táboře nezdržoval. Vždyť původně jsme měl být na celém táboře jako jediný vedoucí. Jídelníček by byl sice trochu chudší, ale kdo by měl hlad, by se najedl a patrně levněji.

     Do Nových Losin jsme přijeli za deště. Ingoust a David Šmída šli se mnou pro vozík, na kterém jsme pak odvezli nejtěžší zavazadla, zejména vysílačky a jiný těžší společný materiál. V závěru jsem vezl vozík sám a k chatě jsem dojel řádně propocen. Převzali jsme ubytovnu a ubytovali jsme se. Večeři jsme stihli akorát do večerky.

     10. den - pondělí 24. 8. 92

     Ráno se hned po snídani šlo nakupovat. Šli jsem všichni. Byla to jediná možnost nakoupit v Nových Losinách, protože jinak celý týden tu bude z důvodu dovolené zavřeno. To, co jsme nesehnali tady, jsme šli odpoledne koupit do Jindřichova. Zase šel celý oddíl, tentokrát mimo služby, která zůstala s Kamzíkem v táboře. Byl to teda výlet do Jindřichova spojený s nákupem.

     Večer byla další etapa. Jak jsme byli rádi, že nás konečně nehoní tma. Byli jsme v ubytovně a mohli jsme si svítit. Po etapě a přípravě na večerku byla večerka a šlo se spát.