Čtenářský příběh - 16. část

Kluci začali pátrat ve Stínadlech a hned na začátku mají problém. Vědí o místu, kde se má něco dít, ale nevědí, kde to místo je. Dle rady čtenářů se tedy zeptají vedoucího Franty, který ve Stínadlech bydlí.

     Martin s Pavlem se vypravili na schůzku Tuláků dříve, aby se mohli zeptat v klidu na kostel U kostlivců, než přijdou ostatní kluci. Franta se zpočátku tvářil tajemně a trochu dělal drahoty, ale nakonec se přece jenom rozpovídal. Tak se kluci dozvěděli, že jde o starý, již nepoužívaný kostel, ke kterému se dostanou z Kostelního náměstí. Z něj vedou dvě ulice. Jedna se jmenuje Dominikánská a ta vede k tomuto kostelu, který se dříve jmenoval kostel u sv. Dominika. Druhá ulice je Mariánská a ta vede ke kostelu sv. Marie, který se nyní používá místo kostela sv. Dominika. Na Kostelní náměstí se kluci dostanou Masarykovou třídou, což je hlavní třída, která prochází středem Stínadel a na Kostelním náměstí končí.

     Martin s Pavlem Frantovi poděkovali. Za chvíli začala schůzka a tak se začali scházet ostatní kluci. Ti o rozhovoru Franty s Martinem a Pavlem neměli nejmenší tušení. Na schůzce učil Pepa kluky několik šifer a pak hráli různé hry jako Kdo uhodil, Nervíky a Na pašeráky a v závěru schůzky šli ven na hřiště hrát hru Miriši.

     Hned další den se vypravili kluci znova na výpravu do Stínadel. Šli celkem na jistotu, Masarykovou třídou došli na Kostelní náměstí a potom prošli Dominikánskou uličkou, která byla místy až strašidelně úzká. Konečně byli u kostela sv. Dominika neboli u kostela U kostlivců. Ten byl zamčený a kolem dokola byla vysoká třímetrová kamenná zeď. Do ní vedly z boků dvě kovové branky, které ale byly také zamčené.

     Kluky nenapadalo, jak se do kostela dostat. Mohli by to zkusit šperhákem, který teď ale u sebe neměli, zkusit otevřít hlavní vchod. To by ale bylo dost nápadné, pokud by někdo šel kolem. Boční vchody byly vidět méně, ale i u nich je mohl někdo vidět a bylo otázkou, zda by se pak ze zahrady nějak do kostela dostali.

     Kluci se rozhodovali, co dál. Bylo několik možností. Buď zkusit pátrat po okolí sami a radši se už nikoho neptat, nebo se zeptat znova Franty nebo zkoušet otevřít některý z postranních vchodů nebo zkusit v jednom místě s pomocí stromu zeď přelézt a nebo sem jít až přímo v den konání akce a zkusit se dostat do kostela s ostatními.

     Kluci porovnávali, co má jaké riziko. Když budou pátrat dál sami, je riziko prozrazení nejmenší, ale zase nemusí nic zjistit. Budou-li se ptát znova Franty, nemusí jim chtít už víc prozrazovat, protože je sám také ze Stínadel a možná se cítí být jedním z Vontů. Jít postranním vchodem je nebezpečné, pokud je u toho někdo přistihne a stejné je to s přelezením zdi pomocí stromu. K tomu by navíc potřebovali lano, což by ale zase nebyl problém, protože Mirek by jej vzal z domu.

     A: Pátrat sami a neptat se

     B: Zeptat se znova Franty

     E: Jít se podívat na radu až s ostatními Vonty