Rubriky

Vyhledávání v článcích
Co hledáte ?



Provozuje:
icok


ikonka partnera
ikonka partnera
Dnes má svátek Brigita je pondělí 21.10.2019



Novinky





Magazín eKamarád vás vítá
Přinášíme vám zpravodajství ze světa dětí a mládeže. Chcete se i vy podělit s ostatními o své zkušenosti či nějak pobavit naše dětské čtenáře? Není nic jednoduššího. Přidejte se do naší kamarádské rodiny a napište nám na email redakce8(Z)ekamarad.cz
(Místo (Z) napište @).

Orientace na okraji přírody

Existuje řada moudrých příruček o orientaci v přírodě. Obsahují užitečné rady o tom, jak např. určit světové strany. Občas však narazíme u některých lidí zcela neočekávaně na překvapující neznalosti věcí tak samozřejmých, že je nikoho prostě nenapadlo do nějaké příručky napsat.

     Nedávno vyšel v eKamarádu článek "Orientace v přírodě bez buzoly". Obsahuje základní informace o tom, jak se turista může zorientovat v přírodě bez buzoly. Tyto informace jsou obsaženy i v různých příručkách, které se touto problematikou zabývají.
     Většina z uvedených bodů se skutečně týká orientace v přírodě - například orientace podle Polárky, podle lišejníků, podle mravenišť a podobně.
     V našich krajích se však turista většinou pohybuje nikoliv v nedotčené přírodě, nýbrž na pomezí přírody a civilizace. Proto je důležité umět se orientovat i podle některých prvků civilizačních. Sem patří například uváděné možnosti orientace podle včelínů, podle kostelů nebo ptačích budek. Avšak v příručkách se, zřejmě již desítky let, opisují stále stejné návody pro určování světových stran a některé možnosti orientace jsou, možná trochu neprávem, poněkud opomíjeny. A pak se stává, že u mnohých lidí se při pokusech o orientaci v terénu projevují překvapující neznalosti.
     Takové neznalosti lze najít nejen u malých téměř předškolních dětí nebo u lidí z města, kteří nikdy nevyšli do přírody,  ale i u lidí podstatně starších a zkušenějších, od nichž  by člověk čekal víc. Co si myslet o naprosté bezradnosti patnáctiletého poměrně inteligentního skauta, který nedokázal najít svoje stanoviště s mapou a buzolou v ruce na rohu, kde z jedné strany byla autobusová zastávka s nepoškozeným jízdním řádem a z druhé strany nepoškozené turistické směrovky? Hezky zní argument "proč znát jízdní řád, když autobusem nejezdím". Jenže zastávkový jízdní řád není jen informace pro cestující, nýbrž i důležitý a cenný orientační bod! Stejně jako podle kostela mohou určovat světové strany i ti, kteří do kostela nechodí, tak podle autobusové zastávky s jízdním řádem se mohou orientovat i ti, kteří autobusem nejezdí. Je však zapotřebí v něm umět číst.
     Podle jízdního řádu na zastávce můžete například poznat, kde se nacházíte. Ale pozor! V jízdních řádech ČSAD není vaším stanovištěm místo uvedené velkými písmeny v horní části listu! Tam je nadpis uvádějící, odkud kam jede příslušná autobusová linka. Většina autobusových linek má na jednom konci významnější místo, nejčastěji okresní město. Vaše stanoviště můžete najít až pod nadpisem, v přehledu míst, kudy dotyčná linka jede. Na solidně vedených zastávkách bývá název stanice podtržen, podle toho pak poznáte, na které zastávce stojíte. Pokud vám název zastávky nic neříká (např. Lhota, rozc.), pak podle kilometrických údajů můžete najít vzdálenost k nejbližším dalším zastávkám nebo k okresnímu či jinému většímu městu na konečné. Některé autobusové linky jezdí klikatě, takže dotyčné město může být i blíž než podle JŘ, rozhodně by však nemělo být dál.
     Užitečným orientačním bodem v lidmi ovlivněné přírodě jsou turistické značky a směrovky. I když zrovna nejdete po značkované cestě, turistické směrovky vám mohou prozradit, kde jste a jak jsou daleko nějaké významnější orientační body. Obvykle aspoň na jednom konci značené cesty bývá nějaké sídlo s veřejnou dopravou. Pokud jste zabloudili a netušíte, kde jste, a narazíte na turistickou značenou cestu a nevidíte směrovky, pak vězte, že informační místa se směrovkami by měla být od sebe nejdále 4 km. Nemáte-li tedy lepší možnost orientace, můžete se vydat po značce s perspektivou, že nejpozději po 4 km narazíte na směrovky a konečně zjistíte, kde jste.
     V noci se určuje sever podle hvězd. Pokud však je obloha pokryta řídkou oblačností a hvězdy nejsou vidět, lze se přibližně orientovat i podle Měsíce, pokud prosvítá. Podle fáze Měsíce a jeho polohy lze přibližně odhadnout polohu Slunce. A tušíme-li přibližně polohu Slunce, i když je pod obzorem a nevidíme ho, můžeme aspoň přibližně světové strany odhadnout.
     V každé solidnější příručce o orientaci se lze dočíst  například o určování světových stran podle Slunce a hodinek. Avšak přestože jednoduchý kompas bývá levnější než hodinky, nikde se nedovíme o určování času podle Slunce a kompasu. Přitom hodinky jsou "více" produktem civilizace než kompas. V těchto návodech navíc není vždy jasně řečeno, zda se ty hodinky mají držet vodorovně nebo šikmo; pokud už to napsáno je, tak v různých návodech různě. V každém případě však tato metoda je nepřesná. Například v červnu v 18 hodin místního času (tj.asi tak kolem 19 h letního) dojdeme k takovémuto výsledku: Namíříme-li malou ručičku na Slunce a rozpůlíme úhel mezi malou ručičkou a dvanáctkou, dostaneme se na trojku, a ty by údajně měla ukazovat na jih. Což by však znamenalo, že by jih byl přesně vlevo, a to ať bychom drželi hodinky vodorovně, nebo šikmo ke Slunci. A odpovídalo by to předpokladu, že Slunce je na západě. Ve skutečnosti však v červnu 6 hodin po kulminaci (poledni) svítí Slunce z azimutu 285°, tedy určení světových stran má systematickou chybu 15°. Ještě výraznější je to 3 hodiny po poledni (tedy v 16 h letního času), kdy by při vodorovném držení hodinek vycházelo, že Slunce svítí z jihozápadu, tedy z azimutu 225°, zatímco ve skutečnosti svítí z azimutu 250°. V tomto případě je tedy chyba plných 25°. Tři hodiny před polednem (v 10 h letního času) je situace analogická, ale s posunem na opačnou stranu - podle "Slunce a hodinek" by svítilo z 135°, zatímco ve skutečnosti svítí ze 110°. Rozdíl mezi dopoledním a odpoledním určením světových stran "podle Slunce a hodinek" tedy může být až 50°.
     Podstatně přesnější metodou určení světových stran podle polohy Slunce a přesného času je, podle nepříliš složitého vzorečku si spočítat přímo azimut Slunce pro danou polohu a zeměpisnou šířku. Dnes v době počítačů není žádný problém si podle tohoto vzorečku vytisknout nevelkou tabulku azimutu Slunce pro jednotlivé hodiny dne a měsíce v roce a tu pak nosit třeba u občanského průkazu nebo tramvajenky. Počítač už je dneska poměrně běžná věc; přinejmenším u čtenářů internetového časopisu se dá s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že mají k počítači přístup. Avšak i bez počítače se dá s tím vzorečkem pracovat; každá druhé hodinky dnes mají kalkulačku a ono se to dá spočítat i bez toho. (Ten vzoreček jsem si odvodil svépomocí asi ve 13 letech a  teprve později jsem zjistil, že skutečně existuje, jen s jinak označenými proměnnými. Hodnoty jsem původně počítal pomocí tužky, papíru a matematických tabulek; teprve o několik let později jsem si pořídil výpočetní techniku - logaritmické pravítko. Teď nebudu zabíhat do podrobností; kdyby někdo z asi šesti předpokládaných čtenářů tohoto článku měl zájem, nechť napíše a já mu pošlu příslušnou tabulku i s návodem. Jen uveďte, jestli to chcete v Quattru nebo v Excelu, a v které verzi.
     Máte-li přístup k Internetu, můžete použít i další možnost - již v jednom dřívějších článků byla uvedena adresa, kde lze zjistit mimo jiných jevů na obloze i například azimut východu a západu Slunce pro daný den a dané konkrétní místo a taky přesný čas kulminace Slunce - tzv. pravého slunečního poledne. (Jak známo, čas pravého slunečního poledne se mění v průběhu roku o více než půl hodiny; rozdíl asi 25 minut je taky mezi Chebem a Ostravou). Jako příklad můžeme uvést aktuální údaje o východu a západu Slunce pro lokalitu Praha - Lysolaje. Samozřejmě, že na letní tábor s sebou nebudete tahat Internet; není problém si tu tabulku vytisknout předem.
     Existuje řada možností, jak se orientovat v přírodě. Používáme-li však k orientaci prvků civilizace, jako jsou včelíny, kostely a hodinky, můžeme stejně dobře používat i autobusové zastávkové jízdní řády, matematické vzorečky a tabulky předem vytisknuté na počítači.

  • Autor: Jůza Pavel
  • Datum publikace: 08.11.2000
  • Článek zařazen do: Turistika - táboření
  • Počet komentářů ke článku: 1
  • Článek si přečetlo 14462 čtenářů

    Sdílet na Facebooku

© Stránka vygenerována za 0.0033 sec. | Aktuálně máme v databázi 8067 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz

Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha