Výlet Kladno a Lužná u Rakovníka

Cílem dalšího výletu, které pořádalo nedávno vzniklé Sdružení kamarád Střížovice pro děti z Dětského domova Vysoká Pec u Jirkova, bylo Kladno, kde jsme si prohlédli nově zrekonstruovaný stadion Sletiště a Muzeum železnice v Lužné u Rakovníka.

     Jely s námi tři nové děti, Martina a sourozenci Jenda s Klárkou. Pro všechny tři to byla i příprava na letní tábor. Dále s námi jeli Arana, Roman, Jarda, Ruda, Honza, Robert a Mirek. Tyto děti s námi jezdí již pravidelně. Výlet ale poněkud “nevyšel” Araně a dvojčatům Romanovi a Jardovi, kteří si nyní dají ve výletech menší přestávku.

     Po příjezdu na Kladno jsme si ihned vyzkoušeli fyzičku, čekaly nás totiž dva kilometry na stadion a potom zpět na nádraží. Cestou na stadion byla zmrzlinová zastávka. Na Sletišti byl ihned v obležení kolotoč a Zdenek měl o práci postaráno. Byl totiž vrchní roztáčeč. Jirka byl naopak zaměstnán focením. Radovánky na stadionu nám překazila blížící se bouřka a byli jsme nuceni před ní utéct, což se nám kupodivu i povedlo. Po návratu na nádraží následovala svačina a další focení, do kterého se tentokrát zapojily aktivně také děti.

     Výhodou v Lužné u Rakovníka je umístění Muzea železnice přímo u železniční stanice. Zde byla největší atrakcí úzkorozchodná trať s vláčkem. Děti zářily. A také se svezly. Předtím jsme si ale ještě prohlédli expozici muzea, kde byly různé železniční dokumenty, stroje a technické zařízení, dřívější vybavení stanic a také uniformy pracovníků dráhy.

     Dalším velkým lákadlem bylo depo s točnou a s lokomotivami. Ihned po příchodu byly mašinky v obležení a každý se chtěl na některé vyfotit. Jirka byl opět v permanenci. Dětem ani nevadilo, že jejich krása a lesk jsou zčásti dílem vazelíny a kolomazi a přesto si chtěly na vše sáhnout. Však se to také projevilo na jejich ručičkách a u některých i na oblečení. Muzeum je překrásné a všem se nám tam moc líbilo. Každý dostal na památku procvaknutou jízdenku z vláčku, pohlednici a společně pro celý domov prospekt muzea. Čas nám ale velmi rychle utekl a tak bylo nutné spěchat na zpáteční vlak.

     Po návratu do Jirkova byly před námi opět tři kilometry pěší túry do dětského domova. Všichni byli skvělí a cesta nám uběhla rychle a bez problémů. Naší další akcí byl letní tábor v Chebu.