Rubriky

Vyhledávání v článcích
Co hledáte ?



Provozuje:
icok


ikonka partnera
ikonka partnera
Dnes má svátek Lucie je pátek 13.12.2024



Novinky





Magazín eKamarád vás vítá
Přinášíme vám zpravodajství ze světa dětí a mládeže. Chcete se i vy podělit s ostatními o své zkušenosti či nějak pobavit naše dětské čtenáře? Není nic jednoduššího. Přidejte se do naší kamarádské rodiny a napište nám na email redakce8(Z)ekamarad.cz
(Místo (Z) napište @).

První pomoc I

Každý vedoucí musí umět poskytnout dětem v případě potřeby první pomoc. Proto ve spolupráci se Školícím střediskem ICOK přinášíme další seriál na pokračování, který je věnován této problematice v rozsahu, v jakém by ji měl znát každý vedocí oddílu, kroužku či klubu.

     1. Druhy krvácení a jejich ošetření
     Druhy krvácení můžeme dělit na vnější a vnitřní. Vnější krvácení dále dělíme do třech základních skupin: vlásečnicové, žilné a tepenné.
     Vlásečnicové krvácení vzniká při povrchovém zranění. Ránu nejprve vymyjeme - vydesinfikujeme. K tomu můžeme použít buď kysličník (peroxid vodíku) nebo i obyčejnou čistou vodu. Dalšími dezinfekčními prostředky jsou Septonex, líh, jódová tinktura a Ajatin. Nevhodným dezinfekčním prostředkem je Akutol, který se již naštěstí několik let nevyrábí.
Ajatin používáme pouze k dezinfekci drobných poranění nebo k čištění okolí větší rány. Líhu a jódové tinktury musíme používat rovněž velmi obezřetně a nepatří do otevřené větší rány, protože spálí okolní tkáň.
     Žilné krvácení vzniká při větším poranění. Krev plynule vytéká a je tmavá, protože není okysličená. Je-li zranění menší a počítáme-li s tím, že naše ošetření bude konečné, tj. nepůjdeme s poraněným k lékaři k dalšímu ošetření, ránu vymyjeme. Je-li poranění menší, použijeme peroxid vodíku nebo vodu, pro větší ránu je lepší Septonex. Použít lze také jódová tinktura nebo líh. Tyto dezinfekce jsou ale vhodné spíše na drobná poranění.
     Pokud je rána větší a naše ošetření pouze provizorní, tzn. že postiženého povedeme k dalšímu ošetření k lékaři, potom pouze zastavíme krvácení a ránu nevymýváme. Postiženého dopravíme co nejrychleji k lékaři. Žilné krvácení zastavíme buď obvazem, je-li malé a nebo je-li větší tak tlakovým obvazem. Pouze v krajním případě, kdy by šlo o některou z hlavních žil, použijeme zaškrcovadlo.
     Tepenné krvácení poznáme podle toho, že krev stříká z rány v rytmu srdce a je světlá, protože je okysličená. V tomto případě musíme krvácení co nejrychleji zastavit a to buď tlakovým obvazem a nebo pokud je to nutné, tak zaškrcovadlem. Zraněného dopravíme co nejrychleji k lékaři.
     Z uvedeného plyne, že dezinfikujeme pouze rány, jejichž ošetření je definitivní. Ostatní rány pouze ošetříme, tj. zastavíme krvácení a zraněného dopravíme k lékaři, který ránu vydezinfikuje sám. Zvláště u tepenného krvácení, kde záleží na rychlosti, je prvořadá rychlost a hygiena je až na druhém místě. Důležité je krvácení co nejrychleji zastavit, aby postižený nevykrvácel.
     Velmi nevhodné je dezinfikovat větší rány lihem, protože musí-li se rána šít, komplikuje to celou další lékařskou pomoc. Líh totiž spálí okraje tkáně a lékař musí tyto mrtvé části tkáně před šitím vyříznout. Dále si pamatujme, že pokud do větší rány nastříkáme např. akutol, musí jej lékař z rány odstranit a k tomu je třeba ho z rány vyškrabat. Tento zákrok je pochopitelně maximálně nepříjemný.
     Tlakový obvaz vytvoříme z pružného obinadla stažením poraněného místa. V místě poranění obvaz vypodložíme, např. zabaleným sterilním obinadlem. Obvaz přiměřeně zatáhneme.
     Zaškrcovadlo používáme skutečně jen v nutných případech, pokud nestačí použití tlakového obvazu. Zaškrcovadlo se přikládá nad ránu směrem k srdci. Nemáme-li originální zaškrcovadlo z lékárny, lze použít například pásek, kšandy nebo jiný, ne příliš úzký předmět. Nikdy nepoužíváme jako zaškrcovadlo drát, silon nebo provaz. Dále musíme vědět, že zaškrcovadlo bychom neměli sami sundavat ani povolovat. Kdybychom to udělali, hrozí, že se dostanou do krevního oběhu usazeniny, které pokud by se dostaly do srdečních chlopní, by způsobily srdeční zástavu a smrt postiženého. Proto zaškrcovadlo by měl sejmout až lékař! Z tohoto důvodu je potřeba vždy uvážit, zda je použití zaškrcovadla nutné. Pokud totiž zraněného nedopravíme včas k lékaři, zaškrcená končetina mu odumře. Pokud však skutečně jiná možnost není, zaškrcovadlo použijeme, protože jde o záchranu života.
     Méně obvyklé je poranění krční tepny. V tomto případě zaškrcovadlo ani tlakový obvaz použít nemůžeme. Protože jde o hlavní tepnu, je ztráta krve velká a velice tu záleží na rychlosti. Jediná možnost je přitlačit prstem tepnu a držet ji do příchodu lékaře.
     Naopak dosti časté je krvácení z nosu. V tomto případě předkloníme postiženému hlavu a rukou mu zmačkne nos ze strany u dírky, z které krvácí. Na zátylek přiložíme studený obklad. Pokud se krvácení nezastaví, vyhledáme lékaře.
Při krvácení po vytrženém zubu je nejvhodnější zkousnout gázový tampón. Asi do dvaceti minut by se mělo krvácení zastavit. Pokud to nepomůže, vyhledáme lékaře.
     Dalším možným zraněním je rozbitá hlava. Zde je nutno zastavit krvácení obvázáním hlavy a urychleně transportovat postiženého k lékaři. Půjde-li jen o povrchové poranění hlavy, ránu vymyjeme a přelepíme nebo převážeme. To poznáme podle toho, jak moc rána krvácí. Hlubší rána na hlavě vždy krvácí hodně.
     Častým zraněním u dětí jsou rozbitá kolena. Zde je nutné zadřenou špínu odstranit pod tekoucí vodou, nejlépe kartáčem. Pokud jsme příliš soucitní a v ráně špínu necháme, zraněnému neprospějeme, protože rána začne hnisat a další ošetření je potom ještě bolestivější. Všechna špína musí i přes nářek dítěte pryč.
     Velice nebezpečné je vnitřní krvácení. Poznáme ho podle příznaků, kterými jsou bolest břicha, hrudníku, bledost a poúrazový šok. Poznat vnitřní krvácení bývá velice obtížné. Tep poraněného se stává nitkovitý, tzn. je rychlý, ale špatně hmatný. V tomto případě je nejlepší autotransfuze. Poraněného položíme na záda a zdvihneme mu končetiny. Končetiny obvážeme elastickým obinadlem směrem od prstů k tělu. Tím v nich zmenšíme krevní oběh, ale zůstane v nich stále ještě takový krevní oběh, který jim stačí k jejich okysličení. Naopak důležité orgány tak získají více krve a tím i dostatečné množství kyslíku. Mozek odumírá bez kyslíku po 3 minutách. Postiženého musíme dopravit co nejrychleji k lékaři.

     Text je převzat ze skripta Učební text pro vedoucí kolektivů dětí a mládeže pro IV a III. kvalifikační stupeň, podle kterého školí SKSK ČR a ICOK. Několik výtisků je dosud k dispozici za neziskovou cenu 95,-- Kč. Máte-li zájem, napište na email skskcr@seznam.cz .

  • Autor: Fuček Miloslav
  • Datum publikace: 01.11.2000
  • Článek zařazen do: Zkušenosti
  • Počet komentářů ke článku: 0 přidat komentář
  • Článek si přečetlo 5139 čtenářů

    Sdílet na Facebooku

© Stránka vygenerována za 0.0034 sec. | Aktuálně máme v databázi 8403 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz

Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha