Z kroniky Zálesáků - 12. část

Zálesáci prožívají jaro roku 1993, poněkud se zlepšuje kronika, do které nezapisuje už jenom patron, ale pro změnu Jirka. Ostatní asi neumějí pasát. A nebo ne, vždyť účast Zálesáků je stále tak malá, že tam asi nikdo jiný mimo Jirka a patrona není. Je to prostě záhada.

Divoká Šárka  14.3.1993

     Dnes jsme si vyrazili do čerstvé jarní přírody a to do Divoké Šárky. Jelo se metrem na Hradčanskou a odtamtud tramvají č. 26 na stanici Liboc, Divoká Šárka. Tam pak pěšky po zledovatělých schodech do údolí (na Mílu byl pěkný pohled). Tam skalní soutěskou ke koupališti a do středně prudkého kopce k altánku, kde se hrála hra. Ta spočívala v tom, že se mělo vyběhnout od altánku k houpačce, podlézt ji, oběhnout několikrát pískoviště, přeskočit lavičky a sklouznout si klouzačku. Když bylo odběhnuto, šlo se přes Nebušice na louku, kde se hráli Angličani proti Skotům a Zabránění úkolu. Dále se sešlo z louky a po zledovatělé cestě nahoru na Hadovku, kde nás čekala tramvaj a tak se jelo domů.

     Jirka

     Sraz jsme měli v 15.45 na Florenci. V České Lípě jsme se ubytovali v kulturním domě. V sobotu jsme si udělali pěkný výlet na rozhlednu Špičák, která byla na strmém kopci. A když jsme se tam se slintajícím jazykem vyškrabali, ukázalo se, že rozhledna je téměř celá zbořená. Dále jsme šli na zříceninu Pihel, kterou jsme díky Mílově orientaci v mapě nenašli. Dále přes Chomoutky, kde jsme si na palouce zahráli hru, která se podobala hře Cukr, káva, limonáda, čaj, rum (mňam), bum. A v nedaleké hospodě jsme se občerstvili. Po občerstvení jsme se vydali na zříceninu Sloup, která byla bohužel zavřená a tak se šlo zpět přes hospodu po silnici k zřícenině Svojkov, na kterou se nesmělo. No a tak se došlo zpět do České Lípy. Takže tento sobotní výlet se moc nevydařil, protože jsme ze tří zřícenin neviděli ani jednu (cha, cha). V neděli jsme šli do tamního muzea, které se mi docela líbilo (to jediné). No a po obědě se jelo domů.

     Jirka

     Sraz byl v 16.30 na Hlavním nádraží. Večer se přijelo do Přeštic, takže jsme se navečeřeli a šli spát. V sobotu se šlo nakoupit a pak se šlo na výlet. Ten vedl z Přeštic na zříceninu hradu Skála, kde se hrála hra na Obránce a útočníky. Dále se šlo dolů do háje Hloupensko. Pak po silnici do Příchovic a tam podél řeky zpět do Přeštic. Pak se hrála etapa. V neděli se jelo vlakem na Špičák a odtamtud se šla známá stezka přes Černé a Čertovo jezero. Na Špičáckém sedle jsme se občerstvili v tamním bufetu a vyrazili zpět na nádraží Špičák. Když jsme dorazili do Přeštic, tak jsme šli hrát etapu. V pondělí po obědě se jelo domů.

     Jirka