Rubriky

Vyhledávání v článcích
Co hledáte ?



Provozuje:
icok


ikonka partnera
ikonka partnera
Dnes má svátek Zina je pondělí 29.11.2021



Novinky





Magazín eKamarád vás vítá
Přinášíme vám zpravodajství ze světa dětí a mládeže. Chcete se i vy podělit s ostatními o své zkušenosti či nějak pobavit naše dětské čtenáře? Není nic jednoduššího. Přidejte se do naší kamarádské rodiny a napište nám na email redakce8(Z)ekamarad.cz
(Místo (Z) napište @).

Která doba byla lepší?

Podíváme-li se na doby očima dětí, pak si položme otázku, která doba byla lepší, ta současná nebo doba před dvaceti či třiceti lety?

     K napsání tohoto článku mě částečně inspiroval článek Byla výchova dřívějších generací horší?. V tomto článku je nakousnuto několik problémů, z nichž některé jsou klíčové.

     Budu-li charakterizovat dobu svého dětství, pak si nemohu stěžovat. Rozhodně mi nepřipadá, že bych já, ani moji kamarádi nějak trpěl přespříliš tvrdou výchovou ze stranou rodičů. Byly chudší poměry než dnes, to ano, ale rodiče na nás děti v té době zase měli více času. I tato doba měla své problémy, byli v ní hodné děti a grázlíci, i v této době už existovala šikana. Pouze to ale mělo trochu jiné dimenze. Jako děti jsme možná měli o něco tvrdší život, ale myslím, že ve městě výrazný rozdíl nebyl, ale zase byly vyjímky, když rodič šel s dítětem k dětskému psychologovi, nebylo zdaleka tolik alergií apod.

     V dnešní době mají děti různé vymoženosti. Největší z nich je Internet. Je to možnost seberealizace na něm, kterou generace před 20 až 30 lety neměla. Mě v té době bavilo psát povídky a všechny končily v šuplíku. Nakonec ty nejlepší, které se neztratily (a ztratilo se jich celkem dost) našly po zhruba dvaceti letech své místo na Internetu (např. Bohatý chudák, Hodný chlapec). Jak by mě v tré době bavilo fotografovat či natáčet filmy na kameru. Jenže v té době to bylo vše příliš drahé. Fotoaparát měl táta a i když jsem už i jako dítě fotil, tak ale vždy pouze pod jeho (sice nepřímým) dohledem) třeba na společné dovolené.

     Naproti tomu dnešním dětem rozhodně nezávidím drogovou problematiku, ale i celkový morální úpadek společnosti, kdy prioritami se stávají peníze a sex a mezilidské vztahy a morálka ustupují zcela do pozadí. Společnost se stává agresivnější a tím pádem má daleko větší rozměry i dětská nekázeň ve škole a šikana. Děti se mezi sebou perou jinak. Dříve existovaly jakési zásady a když už se někdo nebránil a uznal, že rvačku prohrál, byl pokořen a nikdo jej dále nemlátil. V dnešní době se mnohé děti perou z cílem ne uhájit svoji čest či jenom zvítězit, ale se snahou ublížit.

     Dnešní společnost, místo aby šla po pravých příčinách problémů, se snaží řešit až druhotné důsledky. Stále více se odcizujeme přírodě a to je důvodem, proč má většina dnešních dětí nejrůznější alergie. Paradoxně jich přibývá se zpřísňujícími se hygienickými předpisy.

     V dřívější době se sice více používaly fyzické tresty, ale naproti tomu téměř vůbec děti netrpěly psychickými tresty. Proto tedy jenom vyjímečně potřebovaly pomoc dětských psychologů. V dnešní době psychické tresty vytlačují fyzické tresty a po plánovaném zákazu fyzických trestů, je zcela nahradí. Při tom jejich dopady jsou daleko horší, jsou navíc velmi těžko postižitelné, protože psychický trest se prokazuje daleko hůře než fyzický trest.

      Co se týká škodlivosti fyzických trestů, vím, že všichni psychologové v tom nejsou zcela zajedno. Před časem my jedna psycholožka říkala, že např. plácnutí dítěte rukou přes zadek má také svůj význam. Zákazem fyzických trestů se zákonitě omezí tělesné kontakty mezi rodiči a dětmi. Tak jako zcela mizí ze škol, kde si už učitel prakticky netroufne pohladit při pochvale dítě po hlavě, tak vymizí postupně v rodině i žertovné štulce mezi rodiči a dětmi. Vždyť i ty jsou na hranici tělesného trestu a protože jak známo, paragrafy jsou zahnuté, dají se snadno překroutit.

      Nejhorším jevem dnešní doby je, že je stále více rodičů, kteří nezvládají výchovu svých dětí v rodině a tak se postupně stále více přesouvá jinam. Není to ale škola, která tuto roli v minulosti vedle rodiny měla, ale spíše ordinace psychologů, výchovné ústavy a dětské domovy, kde přibývá dětí a další státní instituce. A při tom jsou snahy, aby tento přechod byl ještě větší a urychlený snížením věkové hranice trestní odpovědnosti dětí.

     Jak tomuto negativnímu jevu zabránit? Asi by bylo nejlepší se jít poradit za dědečky a babičkami, jak to dělali, že k výchově nepotřebovali pomoc dětského psychologa ani policie či soudů.

  • Autor: Fuček Miloslav
  • Datum publikace: 06.05.2003
  • Článek zařazen do: Názory
  • Počet komentářů ke článku: 0 přidat komentář
  • Článek si přečetlo 2697 čtenářů

    Sdílet na Facebooku

© Stránka vygenerována za 0.0032 sec. | Aktuálně máme v databázi 8131 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz

Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha