Z kroniky Tuláků - 27. část

Podzim roku 1988 měli Tuláci bohatý. V září jednodenní výlet brigádu a vícedenní výlet a v říjnu hned znovu další lesní brigádu, další výlet a před Vánocemi samozřejmě vánoční besídku.

A znovu lesní brigáda v Modřanech - 15. 10. 1988

     Již po třetí jsme při naší lesní brigádě zamířili do Modřan k letišti Točná. Tentokrát nás bylo trochu více - 9 dětí a 2 vedoucí.

     Čistili jsme paseku, na které budou strojem vysazovat nové stromky. Udělali jsme kus práce, i když některým, jako například Karlovi, práce moc nevoněla a Míla mu celkově uznal odpracovanou jenom jednu hodinu.

     Před školou se sešlo 7 dětí a dva vedoucí. Dojeli jsme na nádraží, kde se k nám přidaly tři rodiny z oddílu rodinné turistiky. Vlakem jsme dojeli do Luky pod Medníkem. Tady nás seznámila Vlaďka s první hrou. Každý měl napsat na papírek alespoň jednu věc od každého písmene, kterou jsme cestou viděli. Tato hra byla ukončena v Jílovém.

     Druhou hru vysvětlil Míla. Jmenuje se Kompasové dřívko a každý má určovat bez buzoly a kompasu sever. Míla pak měřil odchylky. Po několika pokusech na různých místech Míla odchylky sečetl a před Davlí soutěž vyhodnotil.

     Besídka oddílu Tuláci se konala r 1988 v pondělí. Besídky se zúčastnili téměř všichni členové bývalého oddílu, z nichž někteří přinesli cukroví a dárky pod stromeček. Prvním bodem besídky bylo skládání pionýrského slibu a tím se členové oddílu stali pionýry. Potom už následovaly hry a mlsání cukroví. Jednou z her bylo závodění, kdo sní nejdřív moučník. Ale nebylo to jednoduché, protože abys mohl začít, musel jsi hodit dvě stejná čísla kostkou a po tom si ještě obléci příslušný oděv a s jídlem jsi skončil, až když někdo jiný hodil zase stejná čísla. Posledním bodem bylo rozdávání dárků. A na konec jsme schůzku neboli besídku ukončili.