Vzpomínka na Jaroslava Foglara - Jestřába

Dnes je to přesně čtyři roky, co nás opustil legendární spisovatel, ale také aktivní skautský vedoucí Jaroslav Foglar, jehož zásluhy byly nezměrné. Ostatně ne nadarmo byl také jako druhý v pořadí po Plajnerovi oceněn zlatým Březovým lístkem.

     Jaroslav Foglar se narodil 6. 7. v Praze a tam také 23. 1. 1999 zemřel. Jak na něj vzpomínat? Osobně jsem se s ním setkal jen krátkodobě při jedné návštěvě a několika besedách. Proto si pro jistotu bereme na pomoc Slovník českých autorů knih pro chlapce, který před pár lety sepsali Josef Bláha - Řešetlák a Tomáš Studenovský a vydalo nakladatelství Ostrov.

     Jaroslav Foglar nebyl jenom spisovatelem, ale také významným skautským činovníkem a vedoucím legendární pražské Dvojky, která v době zákazu Junáka působila jako turistický oddíl mládeže pod odborem turistiky ČSTV.

     Jaroslav Foglar je autorem scénářů pro kreslené seriály, z nichž nejznámější jsou "Rychlé šípy". Napsal jednu divadelní hru "Tábor ve Sluneční zátoce". V 50. a 70. letech byl postižen zákazem publikační činnosti. Zcela vyčerpávající bibliografií celého Foglarova díla je kniha Václava Noska - Windyho, která se jmenuje "Jestřábí perutě" a vyšla roku 1999 v Olympii.

     Foglarovou prvotinou byl "Přístav volá". Dále pak následovali další chapecké romány "Boj o první místo. Román hochů", "Hoši od Bobří řeky. Kniha pro chlapce, kteří se chtějí přesvědčit o svých vlastnostech", "Tábor smůly. Skautské taškařice", "Chata v Jezerní kotlině. Kniha podivuhodných příhod a Velikého přátelství", "Historie Svorné sedmy", "Pod junáckou vlajkou", "Záhada hlavolamu. Přepodivný příběh ze života rychlých šípů", "Když duben přichází. Román o chlapcích, jací skutečně jsou", "Stínadla se bouří", "Tajemná Řásnovka", "Poklad Černého delfína", "Devadesátka pokračuje", "Dobrodružství v Zemi nikoho", "Tajemství Velkého Vonta", "Dobrodružství v temných uličkách" (souborné vydání knih Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta v roce 1990), "Nováček Bubáček píše deník", "Jestřábe vypravuj", "Výprava na Yucatan. Výňatky z kronik", "Strach nad Bobří řekou", "Příběhy Rychlých šípů", "Modrá rokle", "Kronika Hochů od Bobří řeky - I. Skautský rok", " Kronika Hochů od Bobří řeky - II Tábory ve Sluneční zátoce", "Tábor svatu Třinácti 1927".

     Samostatnou kapitolou Faglarovy tvorby jsou příručky a populárně-naučná literatura. Sem třeba můžeme zařadit "Zápisním 13 bobříků, který vyšel v roce 1941 a znovu v roce 1946. dále "Druhý zápisník 13 bobříků", "Kronika Ztracené stopy", "Můj turistický zápisník", "Alvarez aneb Po stopách Alvareze. Dlouhodobá hra pro mládežnické oddíly", "život v poklusu", "Pátý zápisník 13 bobříků". Dále napsal společně s M. Zaplatalem, R. Baden - Powelem a A. B. Svojsíkem "Sakustké hry v přírodě" a společně s Milošem Zapletalem "Skautské hry v klubovně". V roce 1992 mu vyšel "Náš oddíl", společně s M. Zapletalem, J. Herzánem a J. Lasovským napsal "Skautský tábor", dále s Z. Bozděchem, V. Břicháčkem, V. Cvrčkem, S. Dojivou, J. Ebelem, R. Fischerem a M. Zapletalem "Skautský oddíl III", s M. Zapletalem aj. Chourem "Etapové hry". V roce 199 mu vydalo nakladatelství Olympia "Z Bobří hráze".

     I když Jaroslav Foglar zemřel, jeho odkaz, který po sobě zanechal, je nesmrtelný. Je inspirací mnoha vedoucích, silně ovlivnil i Jana Šimáně - Galéna, který rozvinul jeho myšlenku klubů a dovedl ji až k reálným srazům v přírodě. Na jeho témata navazují i další mnozí autoři. V nich má tedy své mnohé následovníky.