Rubriky

Vyhledávání v článcích
Co hledáte ?



Provozuje:
icok


ikonka partnera
ikonka partnera
Dnes má svátek Zina je pondělí 29.11.2021



Novinky





Magazín eKamarád vás vítá
Přinášíme vám zpravodajství ze světa dětí a mládeže. Chcete se i vy podělit s ostatními o své zkušenosti či nějak pobavit naše dětské čtenáře? Není nic jednoduššího. Přidejte se do naší kamarádské rodiny a napište nám na email redakce8(Z)ekamarad.cz
(Místo (Z) napište @).

Turistická výzbroj IV

Náš cyklus o turistické výzbroji tentokrát pokračuje kapitolou, která je věnována stanům. Chcete-li poradit, jaký stan si vybrat, čtete.

     Stany
     Noci strávené ve stanech patřívají k těm nejkrásnějším v životě. Snad proto, že lidičkové, kteří se v nich ukrývají, jsou si blízko. Snad proto, že ve stanech bývá čas na povídání, který v těch skutečných domovech nějak chybí. Dokud jezdíme "pod stan", je to s námi dobré. Až na to budeme pouze vzpomínat, tak to jsme už asi začali stárnout. A pozor, stárnout se dá už v mládí. . .
     Opravdový turistický stan je ten, který unesou lidé na zádech. Jaký je ideální stan na putování pustinou?
Je lehký, nepromokavý, prostorný, jednoduše se staví a balí a sbalený má malý objem, odolává silnému větru a tepelně izoluje od okolního mrazivého světa.
     Výběr stanu se řídí účelem, kterému má stan sloužit. Při putovním táboření se u mládeže soustřeďujeme především na lehkost stanu. Vhodné jsou dále stanové dílce, které jsou lehké. Ze dvou sestavíme jeden stan. Váha stanu je tak rozložena při putování mezi děti a nemusí se o nesení stanu střídat, každý nese svoji půlku stanu celou cestu.
     S přihlédnutím k ochraně přírody není v některých místech možné řezání tyčí a kolíků z přírodních materiálů (zvláště táboří-li větší skupina). Tyče a kolíky se vyrábí z lehkých hliníkových slitin, ale i tak jsou značnou zátěží pro mladého turistu. Ke kotvení podlážky užíváme jehlové kolíky s kruhovým okem, které zatloukáme téměř kolmo. Kotvící lanka upevňujeme obvykle hliníkovými kolíky, zatlučenými do země pod úhlem asi 45 st. zhruba do poloviny jejich délky.
     Stany nikdy nebalíme společně s tyčemi a kolíky. Ostré hrany by mohly poškodit během dopravy jemnou stanovou látku. Ze stejného důvodu dbáme v postaveném stanu na to, aby se jeho stěn nedotýkaly žádné předměty.

     1. Typy stanů
     Celé generace uléhaly do tzv. "jehlanů" a "áček". Tyto stany již pro mnohé značí minulost. Dnes převládají v oblibě stany tzv. "sférické". Jejich nosné oblouky jsou zpravidla ze sklolaminátových tyček (plných nebo dutých), nebo pružných duralových trubiček. Oproti "špičatým" stanům mají několik výhod: při stejném půdorysu jsou uvnitř prostornější, a kdyby na to přišlo, daly by se postavit třeba na betonové ploše, protože bývají samonosné a nepotřebují kolíky.
     Mít střechu nad hlavou, která by skoro nic nevážila, by chtěl každý. Objevují se malinké přístřešky, které trochu připomínají rakvičky. Jsou to vlastně jakési vylepšené "žďáráky" s jedním ohnutým prutem. Cykloturisté vymysleli superlehké domečky, jejichž konstrukci tvoří samo kolo. Ušetří se na váze a kolo je přes noc v bezpečí a suchu.

     2. Části stanů
     Od podlážky stanu většinou vyžadujeme, aby nepropouštěla vlhkost, snad jen pro stanování v zimních podmínkách na sněhu se uplatní podlážka z prodyšného materiálu. Je lehčí a sníh pod stanem má schopnost absorbovat vlhkost, zejména při velkých mrazech.
     Střecha stanů bývá stále častěji dvojitá. Výjimku tvoří speciálně lehké stany s jednoduchou střechou z goretexových materiálů. K čemu je dobrá dvojitá střecha? Má lepší tepelně-izolační vlastnosti. Uvnitř stanu se díky vaření, dýchání a naší přítomnosti vůbec, nastřádá velké množství vodních par. Ty se snaží poctivě stan opustit, ale skrz neprodyšnou a z venku ochlazovanou střechou by se jim to těžko podařilo. To raději zkondenzují, a tak zůstávají s námi - ve formě kapiček nebo zmrazků a rampouchů na stěnách. Z takového zimního království těžko vyvázneme suší. U dvojité stěny je šance,. Že se části vodních par podaří prostoupit dobře prodyšnou a teplejší střechou a zkondenzují až na neprodyšné a mrazivé horní. Kapičky pak stékají po horní střeše, případně zmrznou a skutálejí se po střeše vnitřní do meziprostoru. Když budeme navíc hodně větrat, nebude to s vlhkostí tak zlé.
     Dále bych se chtěl zmínit o ukotvovacích částech. U sférických stanů, jak již bylo výše napsáno, ukotvovací části téměř nejsou, ale u klasických jehlanů existují ukotvovací kolíky, většinou z lehkých slitin. Tyto kolíky jsou ke stanu připevněny provázky, které slouží též na správné vypnutí stanu. Při zatloukání kolíku zpravidla do měkké půdy dbáme na úhel zápichu, který jest 45° k půdě směrem od stanu. Při dodržení správného úhlu zápichu máme jistotu, že stan bude po celou dobu stání dostatečně vypnutý. Doposavad byla řeč o vnějších ukotvovacích částech. Mezi vnitřní ukotvovací elementy patří u sférických stanů tyčky a pruty z ohebných materiálů, u "áček" se jedná zejména o vnitřní ukotvovací duté tyče z lehkých materiálů, zpravidla dvojdílné.
     V některých typech klasických stanů (např. Elopack) najdeme i izolační krytky na vršek tyčí a plastové podložky bránící protržení nebo jiného poškození podlážky stanu o spodek tyče.
     Stan by měl být uchován v dobrém, nejlépe nepromokavém obalu, který lze přichytnout na batoh.

     3. Tepelně izolační vlastnosti stanů
     Venku mrzne a fouká, ale my jsme vlezli do stanu a je nám nádherně teplo. Čím to je? Stan nás od venkovní zimy uchrání jen nepatrně (tepleji v něm bývá tak o 1 až 5 °C), ale ochrání nás před větrem, který umí zimu násobit. Tepleji nám tedy ve stanu bude, přestože teploměry venku i uvnitř budou ukazovat prakticky stejné hodnoty. Součtu zimy a větru se nazývá větrnomrazivý index.
     Vytápění stanu vařičem je sice účinné, ale jen dočasně. Po jeho zhasnutí se opět rychle přiblíží zima a navíc musíme počítat se zvýšením vlhkosti. Nechme se tedy vařič na vaření a nasoukejme se raději do dobrého spacáku.
     Voda ve stanu by být neměla. Pokud se jí podařilo nalézt slabé místo našeho stanu a přitéká nezvána na návštěvu, pak poskytne dobrou službu i docela malá houbička.

     4. Výhody a nevýhody jednotlivých typů stanů
     Typ stanu
     Áčka
     Výhody
     ˘ Cenová dostupnost
     ˘ Minimální poruchovost konstrukce
     ˘ Minimální vodorovná plocha, na kterých by se usazoval sníh a voda
     Nevýhody
     ˘ Mrtvé prostory v rozích stanu.
     ˘ Nutnost kotvení
     ˘ Velké plochy bočních stran, špatně odolávají větru (při vichřici obyvatele doslova "fackují" uvnitř).
     ˘ Problém s dvojitými střechami, velké plochy se často dotýkají.
     Kupole - kulaté, samonosné
     Výhody
     ˘ Malá ploška střechy je vodorovná a na ní se může usadit sníh a voda ( oproti tunelovým stanům je však výhodnější - menší)
     ˘ Velký vnitřní prostor vzhledem k půdorysu stanu
     ˘ Samonosnost, odpadá nutnost kotvení
     ˘ Ideální tvar pro obtékání vzduchu, není nutno stavět s ohledem na směr větru
     ˘ Nejlepší podmínky pro využití dvojité střechy, jednotlivé segmenty jsou poměrně malé a tedy neplandají
     Nevýhody
     ˘ Malá ploška střechy je vodorovná a na ní se může usadit sníh a voda (oproti áčkům nevýhoda)
     Kupole - nesamonosné, uvnitř nekulaté
     Výhody
     ˘ Vzniknou prostory pro odložení zablácených bot, pro vaření apod.
     Nevýhody
     ˘ Prostor uvnitř pro bydlení se zmenší víc, než by se zdálo, mizí výhody kulatých stěn, posadit se ve stanu je možno jen u středu podlážky
     ˘ Nutnost kotvení přináší problémy na sněhu a kamenitém podkladu
     Tunelové stany
     Výhody
     ˘ Maximální vnitřní prostor vzhledem k půdorysu.
     Nevýhody
     ˘ Většinou vyžadují kotvení
     ˘ Velká plocha vodorovné střechy (usazování sněhu)
     ˘ Velká boční plocha, do které se může opřít vítr.

     Co si ještě přát od stanu, podle čeho vybírat?
- aby neprotékal materiálem tkaniny ani švy (kvalitní a drahé strany mají švy přelepované speciální páskou).
- aby se snadno stavěl i v rukavicích a ve větru, třeba i ve tmě
- aby ho zvládnul postavit jeden jediný průměrně šikovný člověk
- aby měl pokud možno moskytiéru a nejlépe odpojitelnou (v zimě není tolik potřebná)
- aby umožňoval odvětrávání i za deště
- ať je vchod krytý před deštěm (neprší do něj i když je otevřen)
- ať je možno pohodlně se v něm posadit (to neplatí pro ministany)
- ať nemá střecha moc velké vodorovné plochy, na kterých by se držela voda a sníh
- ať je samonosný a dá se postavený poponášet
- ať má kotvící šňůry, i když je jinak samonosný, využijeme je při silném větru
- u zimních stanů jsou šikovné dva protilehlé vchody (používáme vždy ten, kde méně fouká)
- ať je v nehořlavé úpravě
- ať je v oblíbených barvách, nejlépe světlých, protože v takovém stanu je lépe vidět, ušetříme tak za svícení a ráno nás sluníčko dříve probudí.

  • Autor: Machač Oldřich
  • Datum publikace: 14.10.2000
  • Článek zařazen do: Turistika - táboření
  • Počet komentářů ke článku: 0 přidat komentář
  • Článek si přečetlo 6655 čtenářů

    Sdílet na Facebooku

© Stránka vygenerována za 0.0036 sec. | Aktuálně máme v databázi 8131 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz

Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha