Rubriky

Vyhledávání v článcích
Co hledáte ?



Provozuje:
icok


ikonka partnera
ikonka partnera
Dnes má svátek Michaela je úterý 19.10.2021



Novinky





Magazín eKamarád vás vítá
Přinášíme vám zpravodajství ze světa dětí a mládeže. Chcete se i vy podělit s ostatními o své zkušenosti či nějak pobavit naše dětské čtenáře? Není nic jednoduššího. Přidejte se do naší kamarádské rodiny a napište nám na email redakce8(Z)ekamarad.cz
(Místo (Z) napište @).

Silvestr po celém světě

Když se nám ozvali Pepa, Šárka a Anička, věděli jsme, že letošní tradiční Silvestrovský týden na horách prožijeme úplně jinak, nově a netradičně. Když se pak Pepa objevil v Praze a líčil, jak si představují program, bylo nám jasné, že to bude úplně něco nového a tajemného. Přivezli s sebou ještě kamarádku Dorothy z Francie, která je výtvarnice a putuje Evropou ve Fordu Tranzitu. K Dorotce patřil i černý vlčák Ulong, jehož jméno znamená Čaj. Auto nacpali bubínky, oblečením, barvami, voskovkami, keramickou hlínou, věcmi na výrobu ručního papíru, tričky a dalšími možnými a nemožnými věcmi. Takhle připraveni jsme mohli začít naše putování po světě a Malým princem.

     Na silvestrovskou výpravu do Sobotína u Šumperka se s námi vydali tři odvážlivci z děcáku v Sazené. Vojta, Pepíno a Mirda. Už na nádraží se k nám hlásili jako ke starým kámošům, a to vždycky potěší, i když jsme se viděli úplně poprvé v životě. Jeli i čtyři kluci ze Smíchova a kluci a holky ze Smoliny dorazili mikrobusem s Radkem až k faře.

     Minulý rok bylo daleko víc sněhu, ale na bobování to i letos stačilo. Bydleli jsem na faře ve třech velikých místnostech. Dvě byly jako ložnice a jedna jako společenská místnost s kobercem. Ubytovali jsme se a začalo naše veliké putování po světě. Každý den jsme už od rána procitli do jiné země a jiného kontinentu. Byli jsme ve Francii, Indii, Rusku, Jižní Americe, Severní Americe, Číně, Japonsku. Pepa přivezl počítač a aparaturu a každé ráno nás budil hudbou typickou pro tu zemi. První večer nás čekaly hry bez hranic s pozdravy z různých částí světa. Mohli jsme si vyzkoušet i tiché rozjímání při uklidňující hudbě a dechová cvičení.

     Po probuzení si zájemci mohli vyzkoušet cvičení jógy. Snídali jsme většinou na koberci v kruhu a začínali jídlo nejrůznějšími pozdravy. Ve dne jsme stavěli ze sněhu iglů, hráli hry a učili se japonské masáže, jezdili jsme na bobech (psí kamarád Ulong nás z nich stahoval) a závodili na srázu nad Sobotínem. Při jedné hře se vytvořily skupinky, které měly namalovat svoji planetu. Vznikly planety dinosauří a žirafí a já nevím jaké ještě. Také jsme si povídali v kruhu příběh, kde každý řekl kousek. Pak jsme příběh malovali jako obrázek vedle obrázku. V neděli večer nám Pepa se Šárkou promítali diáky ze svého putování do Kirgizstánu. Dojeli tam stopem a viděli spoustu nových lidí a krajů.

     Jednu noc se starší kluci vypravili do hrobky hraběte Soboty. Vypráví se o něm, že to byl krutý vládce, a tak chodí strašit po Sobotíně. Kdo se někdy vypravil do jeho hrobky, nikdy odtamtud živý nevyšel. Někdo navrhl, jestli má někdo zájem se dneska pořádně “pokadit”. Pod nohama nám křupal a vrzal zledovatělý sníh a před námi se objevila kaple hrobky. Museli jsme přelézt železná vrata a stoupat po zamrzlých schodech k majestátní stavbě. Všude bylo ticho, jen dole ve vesnici občas zavyl pes. Hrobku ale někdo zazdil, a tak naše putování skončilo jen bušením srdce a podivnými pocity v hrdle.

     Dvakrát jsme navštívili i termální bazén v Losinách a váleli šunky a blbli ve smradlavé vodě. Někteří šílenci dělali závod, kdo se udrží déle na zábradlí nad bazénem. Rekord byl minuta a třičtvrtě.

     Silvestra jsme oslavili úplně nově a bezvadně. Slavnostní večeře začala chlebíčky, které nám pomáhal vyrábět i místní super farář Milan, a skončila “zmrzkou”. Před půlnocí vypuklo veliké bubnování. Každý si přinesl něco, s čím se dalo bubnovat nebo do toho mlátit. Pepa s Aničkou pak učili všecky ten správný rytmus a bubnování podle kontinentů. Bubnování přešlo v nádhernou etnickou diskotéku, tancování a křepčení. Kousek před novým rokem jsme se uklidnili a přesně v celou jsme rozsvítili tolik svíček, kolik nás tam bylo, a posílali jednu svíčku dokola, aby každý mohl něco povědět do nového roku nebo o tom starém.

     Po půlnoci ještě blázni šli bobovat a starší kluci vyrazili na výzvědy do chaty Sokolky, která stojí na samotě v lese a kde měla končit jedna připravovaná hra. Venku mezitím pořádně přituhlo a druhý den jsme se probudili do úžasného novoročního dne, s jiskřivým sluncem na bílém horském sněhu.

     Do konce týdne nás čekala ještě výroba ručního papíru, cesta za Merlinovým elixírem, kterou připravili kluci ze Smíchova, a potní chýše udělaná přímo na sněhu v lese. Začali jsme ji stavět dopoledne. Přitáhli jsme kamení, nařezali pruty a postavili malé chýšky. Na ty se hodily igelitové plachty a deky. Mezitím se rozpálil oheň a do něho se hodili nasbírané kameny. Večer po setmění jsme došli k potním chýším. Přinesli jsme karimatky a deky na vystlání. U ohně jsme vykonali malý obřad a poučení, jak se chovat uvnitř. Pak jsme se svlékli (kdo chtěl, mohl úplně do naha, kdo ne, mohl zůstat ve spodním prádle). Nevěřili jsme, že do malé chýšky se může vejít asi patnáct lidí. Postupně jsme si tam posedali těsně vedle sebe a Pepa vložil do jámy uprostřed první rozžhavené kameny. Za chvíli bylo v chýšce příjemné vedro. Holky posypaly kameny vonnými bylinkami, ale neodvažovali jsme se je polévat, protože jsme se báli, že popraskají. Ulong nás hlídal a věrně střežil naši pohodu. Asi za hodinu jsme vylezli ven, trochu se vyváleli ve sněhu a hledali svoje věci. Bylo to parádní zakončení potní chýše. Ve tmě jsme nikdo nemohl najít to svoje, a tak se každý navlíkl do toho, co zrovna měl po ruce. Až na faře se zjistilo, co kdo měl svého a co cizího.

     Poslední den se hrálo divadlo. Každá planetka si připravila divadlo o své planetě. Dinosauří planeta měla příběh o králi a dinosauřím vejci. Planeta žirafí zase zatancovala kousek bezvadného brake dance. Planeta policejní akademie nacvičila kus z kazety. Parta starších kluků a holek zahrála divadlo o Frantovi, který tak dlouho přebíral holky, až zůstal na ocet. Super bylo, že kluci hráli jenom dívčí role a holky zase jenom chlapy. Nakonec jsme ještě zahráli kovboje v salonu, kterého hrajeme o každém Silvestru.

     V pátek jsme se po velikém úklidu rozjeli domů. Smoliňáky odvezl zase Radek a Sazeňáci přespali ještě v Praze.

     Silvestr dozníval v esemeskách, co kdo má komu vyřídit. Byl to krásný týden, kde se nám podařilo udělat rodinu bráchů a sester. Každý měl svoji úlohu a byl na něho spoleh. Starší pomáhali s úklidem, nákupem, službami, kouřili za rohem. Mladší zase bobovali, hráli hry, masírovali a potili se v potní chýšce. Všichni bubnovali a měli radost.

     Děkujeme našim parťákům z Krkonoš, Nadaci Terezy Maxové a faráři z Losin Milanovi Palkovičovi.

  • Autor: Martínek Ondřej
  • Datum publikace: 17.01.2003
  • Článek zařazen do: Prima akce
  • Počet komentářů ke článku: 0 přidat komentář
  • Článek si přečetlo 2473 čtenářů

    Sdílet na Facebooku

© Stránka vygenerována za 0.0036 sec. | Aktuálně máme v databázi 8131 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz

Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha