Rozjímání s Josefem Zezulkou III

Navazujeme na včerejší otázky a rovnou bez dalších mezikomentářů budeme dnes pokračovat. Řeč bude ještě stále o duchovní ochraně. Mohou myšlenky ubližovat? Lze se proti tomu bránit?

     Minule jsme si připomněli s panem Zezulkou tři body, které budou třeba k dalšímu výkladu. Dnes nám pan Zezulka ještě připomene bod čtvrtý.

     4) Dále si musíme připomenout, co již víme o energetické vlastnosti člověka. Vitální síla se dělí na dva proudy a naplňuje dvě hlavní bytostné oblasti: Psychickou, kde se projevuje jeho dynamika myšlení, a hmotnou, kde vytváří virtuální dynamiku těla, jeho pochodů a procesů.

     Pokud přesáhne vitalita CNS nad vitalitou ducha (psychické-mentální složky), je porušena rovnováha a myšlení je nedokonalé, zavádějící. Převažuje-li vitalita ducha nad vitalitou CNS, pak je myšlení nekriticky fanatické nebo se projevuje patologická hyperagilita. Běžně se psychická vitalita zesiluje např. při hněvu, tělesná zesiluje např. při pohlavním vzrušení. To je v běžném životě. Mimo to víme, že sdružená zesílená a vyrovnaná vitalita se projevuje při žehnání kněží, ovšem těch, kteří jsou poznalí a na vysoké vývojové a duchovní úrovni a u silných a vyspělých léčitelů, kteří vyzařují sdružené vitální síly v různém žádoucím poměru na jednotlivce nebo na celý dav najednou, což je také určitým druhem žehnání.

     Myšlenka je síla. Každý, kdo myslí, vysílá kolem sebe vliv, který byl tvořen kvalitou a silou jeho myšlení. Vliv může být silný nebo slabý, dobrý nebo špatný. Záleží na síle a kvalitě vysílajícího. Síla myšlenky je dynamizována, jestliže vysílající myslí v silném pohnutí mysli - jestliže má zlost, vztek - nebo jestliže silně myslí na pomstu, jestliže v silném pohnuté mysli proklíná druhého a tak podobně. To jsou myšlenky záporné, nežádoucí, destruktivní. Právě tak je možno myslet a vysílat vliv v opačném smyslu, to je v žádoucím, kladném, konstruktivním.

     Je možno myslet s láskou a pochopením a dynamizovat kladné myšlenky ušlechtilým citem a chtěním. Zůstaneme ale u záporné myšlenky, která je dynamizována, vyslána a která má škodit. Toto, co bylo řečeno, platí pro přímé, okamžité působení, i když se třeba výsledek na příjemci ihned neprojeví.

     V jiném případě je nežádoucí vliv škodící osoby vytvářen pomalu, ale ve výsledku činu je zhuštěn. To je tedy, jestliže zlá osoba vytváří pomalu nějaký nežádoucí děj. Intrikuje, pomlouvá, připravuje druhému zhoršení jeho situace, rozvíjí špatný děj k poškození a tap podobně. Zde se hromadí zlý vliv k pozdějšímu účinku a působí svým tlakem na osudovou osu oběti, kterou snižuje ke zhoršení osudových událostí.

     V každém případě je vysílána záporná kvalita, více-méně dynamizovaná vysílajícím. Je to vlastně faktická dynamizovaná jednotka, je to vyslaný psychický náboj.

     Každý člověk má svůj osud, složený z osudových událostí. Dle své vývojové vyspělosti stojí ve svém osudovém dění více nebo méně pevně, to znamená, že je potřeba větší nebo menší síla, aby mu byla osudová osa stlačena do průměru zhoršení osudových událostí. V té jeho pevnosti je odolnost proti vyslanému zlu a ona se stává prvým obranným faktorem.

     Jsme různí lidé, s různým osudovým určením a poslání. V Tvůrčím díle jsou osudy více-méně důležité, které jsou buď jeho silným organickým faktorem, a pak jsou pro něho jako celek důležité nebo jsou běžnou školou nebo odčiněním a jejich důležitost je pouze osobní, čili jsou slabší. Ve stupni osudové důležitosti a poslání jedince je jeho další obranný faktor.

    Naše planeta má vzdušný obal, který filtruje paprsky z kosmu. Propouští žádoucí a odráží nežádoucí. Kdyby ho neměla nebo kdyby byl oslaben, přicházely by paprsky, které by zničily vše živé a život na planetě by začínal znovu, v jiné formě, která by potom ladila s těmi paprsky, které jsou pro nás nynější život zhoubné.

     Podobně je to s člověkem. Máme svůj plazmatický obal, který je tvořen naší vnitřní souhrnnou kvalitou. Může být silný nebo slabý, kvalitní nebo nekvalitní, hustý nebo řídký. Jeho celková kvalita určuje, jaké síly propustí a jaké odrazí. Plazmatický obal je tvořen na podkladě vlastností člověka. Člověk špatný a zlý má tyto své prvky ve svém obalu. Ty pak ladí se špatnými vlivy a propustí je.

     Člověk dobrý, nesobecký, kladný, má ve svém obalu dobré prvky, které propouštějí dobré vlivy a odrážejí zlé. Kvalita plazmatického obalu se stává dalším obranným faktorem.

     Do lidského rodu (do zoologického vývoje druhu Homo) se zrozuje člověk mnohokrát. Po prožitém životě umírá a po čase se zrozuje do nového života, do nové osudovosti, kterou bude žít. Pak umírá, zrozuje se a umírá a tak dále, mnoho a mnohokrát po sobě, pokud se zrozeními v lidském rodu nepropracuje jeho vnitřní bytost natolik, aby se mohl rodit do vývojově vyššího tvora, než je člověk.

     Některý člověk žije svůj prvotní lidský život, jiný jich prožil již mnoho a každý je tedy již na jiném vývojovém szupni. Ttao vývojová vyspělost spolu s vypěstovanou kvalitou účastní se na hustotě plazmatického obalu a to je další obranný faktor.

     Další obranný prvek je síla samotného člověka. Jestliže je jeho vitální síla vyvážena mezi tělem a psychickou složkou a je jeho aktivní snahou dynamizována tím, že ji správně v těle převádí, je jeho vyřazování silnější, plazmatický obal je širší, a tím spíše schopný odrážet nežádoucí a špatné vlivy.

    Toto je zhruba popsaná ochrana, která působí u člověka automaticky. Vyplývá z toho, že u toho, kdo je opravdově a vnitřně ve svých základech dobrý, tedy nejen ukázněný tak, aby nečinil nic zlého, ale u toho, kdo je duchovně vyvážený nebo vývojově vyspělý, zesiluje se jeho ochrana proti vysílajícímu nebo vytvářenému zlu.

     Další a nejsilnější obranný faktor, který se uplatňuje u lidí duchovně poznalých a vyspělých, je jejich vnitřní a opravdový životní postoj, pramenící z hlubokého poznání životních pravd, případně ve vyšší formě z hlubokého poznání smyslu života. Jenom opravdová a hluboké poznání umožňuje člověku, aby nevzplanul hněvem proti silnému nepříteli, ale naopak, aby ho omlouval a myslel na něho v dobrém.

     Zde není myšlena pouhá ukázněnost, ale jen vnitřní opravdovost. Myšlenka dobra se staví proti zlu a odráží ho. O způsobu takového odrazu víme, ale nemyslíme na něho a nepřejeme jeho účinek ani tomu největšímu nepříteli. To mějte na paměti. Kdybyste ho nepříteli přáli, měli byste zápornou touhu, otvírali byste se tak jeho zlému působení a tím rušili svoji ochrannou hradbu. Tím byste pomáhali zlu.

     Jak vidět, myšlenky mají silný vliv a naučit se jim správně bránit a sám nešířit kolem sebe zlo, je velice důležité. O tomto bude řeč ještě příště.