Rubriky

Vyhledávání v článcích
Co hledáte ?



Provozuje:
icok


ikonka partnera
ikonka partnera
Dnes má svátek Leoš je středa 19.06.2024



Novinky





Magazín eKamarád vás vítá
Přinášíme vám zpravodajství ze světa dětí a mládeže. Chcete se i vy podělit s ostatními o své zkušenosti či nějak pobavit naše dětské čtenáře? Není nic jednoduššího. Přidejte se do naší kamarádské rodiny a napište nám na email redakce8(Z)ekamarad.cz
(Místo (Z) napište @).

Od Nadace Kamarádi k Nadaci Loreta - 3. část

Pokračujeme v rozuzlování kauzy Loreta a dnes se vypravíme po stopách dlužných peněz, která nadace dluží. Slovo dostane ing. Svatobor Fuček, který má v nadaci nejvíce peněz.

     Co vedlo manžele Fučkovy, že chtějí nyní peníze vrátit, když mohli předpokládat, že jejich návratnost bude hodně dlouhá? "Především je to ztráta důvěry v současné vedení nadace", vysvětluje ing. Svatobor Fuček. "V době, kdy byl výkoným ředitelem nadace syn, jsme byli o všem informováni a dle svých možností jsme se na činnosti i podíleli. Jezdil jsme se synem na Loretu a strávil jsem tam několik desítek dní. Vím tedy, jak těžce se tam vše budovalo, jaké to tam bylo zpočátku, kdy na Loretě nebylo téměř nic, a jaké je to tam nyní. Udělal se tam veliký kus práce.

     S manželkou jsme se zúčastnili i jednoho pobytu dětí z Dětského domova v Dolních Počernicích, takže vím, pro koho je synova práce. Sice jsme ve svém věku už moc platnými pomocníky nemohli být, ale šlo o záskok na dva dny, kdy syn neměl druhého vedoucího.

     Na Loretě jsme s manželkou a synem strávili i několik dovolených, které byly pro syna pracovní. Půl dne pracoval a půl dne odpočíval. Pokud něco potřeboval, byl jsem mu samozřejmě k ruce. Práce tam bylo pořád hodně."

     Proč ztratil ing. Svatobor Fuček důvěru ve správní radu Nadace Loreta? "V počátcích jsem měl důvěru v dr. Boháčovou. Paní Votíkovou jsem neměl možnost poznat. Podruhé jsem se s nimi setkal na Loretě, kam přijely se svými dětmi na brigádu. Měly tam zůstat na víkend, nakonec jim ale nebylo dost dobré ubytování. Při tom si neuvědomují, že my zde trávili několik desítek nocí v daleko horších podmínkách, kdy třeba po příjezdu byla zima a trvalo celý den, než se pokoj vyhřál.

     V druhé řadě se mě nelíbily velkolepé plány paní Votíkové, která chtěla z Lorety dělat spíše hotel, než ubytovnu pro děti. V tomto směru se mi líbí synova myšlenka, který chce raději udělat skromnou rekreaci se zajímavým programem pro třicet dětí, než luxusní, ale jenom pro deset dětí. V dětských domovech jsou opuštěných dětí stovky.

Vstupní hala na Loretu po rekonstrukci prokoukla, čerstvě natřené zdi i zábradlí udělaly své.

     Od doby, co byl odvolán syn z funkce ředitele, nemám o nadaci jedinou zprávu. Před tím jsme dostávali od syna každoročně výroční zprávu a byli jsme o dění pravidelně informováni. Tehdy jsem viděl řadu ochotných dobrovolníků, kteří obětavě a nezištně na Loretě pracovali. Bez ohledu na jakékoliv nepříjemnosti a komplikace, které se někdy vyskytly. Ostatně, co se děje, jsem viděl přímo na Loretě. Nyní již dva roky nemám žádnou zprávu. Domnívám se, že by byla přinejmenším slušnost, když jsme nadaci půjčili nemalé částky peněz, které nám stále dluží, aby nás alespoň informovala o své činnosti.

     Peníze, které jsme půjčovali původně nadaci, jsme měli v úmyslu časem nadaci darovat, protože syn dělal práci se zapálením a měla výsledky. Nyní, když ale o nadaci nic nevím a patrně nevyvíjí žádnou činnost ve prospěch dětí, chceme peníze zpátky. Potřebujeme dělat stavební úpravy v rodinném domku, který nám chátrá a zbytek peněz raději věnujeme na současné synovy aktivity kolem Internetu. O nich jsem pravidelně informován, do internetstudia se občas zajdu podívat, pomáhal jsme synovi při jeho budování a vím, že to opravdu funguje.

Fotografie dětí na jednom z výletů z tábora na Loretě

     S manželkou jsem dali do půjček všechny úspory a na některé půjčky jsem si sám půjčoval, protože nám šlo o to zachránit nadaci z nejakutnějších dluhů, které jí vznikly a které byly neodkladné a jejichž nesplacení by znamenaly likvidace nadace. Dále jsme pak půjčovali na dopravu darovaného nábytku z Německa, protože by bylo škoda, takový dar odmítnout. Další půjčky byly do nutných staveních úprav, které byly třeba k rekolaudaci, kdy bylo třeba vybudovat kuchyň včetně nové elektroinstalace, došlo ke stavebním úpravám při předělení záchodů na chlapecké a dívčí a při předělení umývárny na chlapeckou a dívčí. Jak jsem se dozvěděl od syna, paní Votíková tyto investice zpochybňuje, což považuji za nehoráznost, když neměla zájem se informovat o práci těch, kteří se na těch pracích podíleli.

     Vzhledem k současnému stavu věcí a k postupu, jakým byl syn odvolán z funkce, přesto, že za něj nadace nemá náhradu a práci, kterou dělal, prostě nedělá nikdo, jsem ztratil důvěru i v dr. Boháčovou, se kterou jsme se při rekonstrukci Lorety několikrát setkali a jednali (nejen na Loretě, ale i v Praze). Nechápu její změnu a proto jsem jejím postojem hluboce zklamán."

     Další ze spolupracovníků, který dělal na Loretě nějaký čas správce Zdeněk Choura, se ke kauze vyjadřuje pouze hodně lakonicky v tom smyslu, že si myslí, že správní rada nadace nevykonávala téměř žádné aktivity a o Loretu se nestarala. Potvrzuje to, že ing. Svatobor Fuček půjčoval na rekonstrukci nemalé částky a jedno období tam se synem téměř bydlel, aby řídili rekonstrukční práce.

Vybavený pokoj na Loretě po rekonstrukci. Fotografie je z průběhu tábora po rekolaudaci a slavnostním znovuotevření Lorety.

     Jak to vypadá s dlužnými penězi nyní? Nadace dluží nejenom ing Svatoboru Fučkovi za půjčky, ale i Miloslavu Fučkovi za faktury za práci výkonného ředitele. Při tom za tuto práci byly fakturovány minimální částky, tedy pouze část hodin a to ještě v symbolické částce 50,-- Kč/hod, což je s ohledem na to, že tato částka je ještě daněna, je z ní placeno sociální a zdravotní pojištění, částka opravdu minimální. Pro nadaci je tato částka čistým nákladem, Miloslavu Fučkovi z ní po zaplacení všech odvodů zbude zhruba polovina.

     Jak se dozvídáme od Miloslava Fučka, který se stará i o peníze, které nadace dluží jeho tátovi, je část půjček již promlčena, stejně jako část faktur, které nadace neproplatila. "Nadace jednoznačně vyčkává na promlčení co největších částek", říká Miloslav Fuček. "Dále pak spoléhá, že když jsme se tak vydali z peněz na půjčky, které dosahují velkých částek, že nebudeme mít na soudní poplatky. Jejich sliby byly zcela plané a účelové, abychom nepodávali žalobu."

     Otec a syn Fučkovi žalobu na dlužné peníze již podali, protože jinak by se promlčelo vše. Současně podala žalobu i TJ ORS. Miloslav Fuček odhaduje, že mimo těchto peněz nadace dluží ještě minimálně dalších padesát až šedesát tisíc korun za rekonstrukční práce. "Žaloba byla podána na poslední chvíli. Z tátových peněz se už část promlčela, z mých faktur zhruba polovina", konstatuje Miloslav Fuček. "Žaloba byla podána před promlčením dalších významných dlužných částek", dodává.

     Miloslav Fuček plánuje podat návrh na konkurz na Nadaci Loreta. Je přesvědčen, že nadace nemá hotové peníze. "Navíc se tím můžou ušetřit nevýznamné částky, kterým ještě nehrozí promlčení a je možno je řešit mimosoudní cestou se správcem konkursní podstaty", vysvětluje Fuček. Jeho táta se k návrhu na konkurs připojuje.

Pohled seshora na schodiště na Loretě, které je sice kovové, ale po natření výrazně prokouklo

     Zajímalo nás, zda není Miloslavu Fučkovi líto, že vlastně dojde k likvidaci toho, co několik let budoval a čemu zasvětil část života. "Líto mi to je, ale teď s tím nejde už nic dělat. Na Loretě došlo k několika nevratným změnám, které snížily její kapacitu natolik, že je pro potřeby dětských oddílů nepoužitelná. Navíc, při tak malé kapacitě není schopna vyprodukovat žádný zisk, a to ani při hotelové ceně za ubytování.

     Měli jsem vizi rekonstrukce rozdělenou do tří etap. V první se měla zprovoznit zděná část, kterou jsem používali a která byla obyvatelná. Současně se měla udělat z UNIMO levná ubytovna a sklady, které by byly zázemím pro zděnou část. Byla zde třeba prostorná místnost, která sloužila jako sušárna a pokud zde nebylo prádlo, tak jsme zde hrávali stolní tenis. Toto UNIMO bylo původně patrové. Patro bylo rozebráno a rozprodáno, protože jeho zprovoznění by bylo velice nákladné a navíc město by nepovolilo jeho novou kolaudaci, protože hyzdilo okolí. Jeho odprodejem bylo sníženo na přízemní část, která byla kryta stromy a stavební úřad byl ochoten jednat o rekolaudaci přízemí.

     V druhé etapě se plánovala rozsáhlá rekonstrukce "krčku", který má narušenou statiku. Přesnější by bylo mluvit o jeho demolici a novou stavbou části, která by obsahovala novou kuchyni i se skladem a další jídelnou, dále bufetem a prádelnou. Tím by bylo vybudováno potřebné zázemí na úrovni, na které to požadují hygienici.

     V třetí a poslední etapě by pak došlo o odstranění UNIMO a jeho nahrazení zděnou budovou ve stejném rozsahu, jako bylo původní UNIMO. V něm by byly nejenom pokoje, ale i malá tělocvična a klubovny. Počítalo se i s několika apartmá pro náročnější hosty a samozřejmě s bytem správce. Součástí této etapy měla být i rekonstrukce nevyužívané půdy nad zděnou částí, kde by vznikly velké pokoje, které by sloužily jako velice levná ubytovna v mnohalůžkových pokojích ve vlastních spacích pytlích, po kterých je právě zájem mezi dětskými oddíly. Zde by byla možnost ubytování v cenových relací kolem 30,-- Kč/noc mimo topnou sezónu."

     Miloslav Fuček odhaduje, že realizace celého projektu by vyšla na několik milionů. Dělala-li by se svépomocí tak určitě něco přes deset milionů. Vše by se ale dělalo postupně, protože po zkušenostech s začátky v nadaci ví, že tak velký dar či grant je nereálný.

     Navíc Nadace Loreta za ředitelování Miloslava Fučka žila. Z výročních zpráv, které vycházely, víme, že splňovala všechny kritéria na získání příspěvku z Nadačního investičního fondu. "To, že ho nezískala, je pro mě nepochopitelné", říká Fuček. "Buď byl projekt napsán hodně špatně a nebo jej správní rada vůbec nepodala a nebo jej podala pozdě. Jinak si to neumím vysvětlit."

     Tím, že byla Loreta v nájmu Oblasti Praha SKSK ČR a ta Loretu rekonstruovala z grantů od Nadace Kamarádi, splnila nadace požadovanou částku na rozdělené granty. Ty byly nejenom pro Oblast Praha SKSK ČR, ale také pro ústředí SKSK ČR, ICOK a další subjekty, které dělaly akce, které rekonstrukci Lorety podpořily a napomohly ke splnění všech podmínek pro získání příspěvku z NIF. Když jsme sledovali hospodářské výsledky, tak jsme sami viděli, že nadace začínala prakticky z nuly (z vkladu 1.500,-- Kč od tří zakládajících členů) a dotáhla to k ročnímu obratu, který se pohyboval kolem milionu.

     Porovnáme-li, že na Loretě byly jenom holé zdi a nakonec se zaplnila nábytkem (sice skromným vojenským), který však byl postupně upravována a vylepšován, koukneme-li se na stavební úpravy, které byly třeba k rekolaudaci, tak se zde udělaly hodně velké investice za minimum peněz.

     Vojenské palandy byly natřeny, opatřeny dřevěnou zábranou a dřevěnými žebříky. Jejich výhodou je skladnost (v případě potřeby jdou složit) a bytelnost, která se ocení při pobytu dětí, které jak známo, se na táborech chovají spontánněji, než na dovolené s rodiči. Nepěkné noční stolky postupně nahradily dřevěné poličky, jejichž výrobu sehnal Zdeněk Choura a která byla uhrazena z daru od tehdejšího předsedy vlády Miloše Zemana.

     Co vlastně dnes Nadace Loreta dělá? To prakticky nikdo neví. Údajně chce vybodovat z Lorety multikomplexní zařízení pro neziskové organizace, ale chybí jí na to několik desítek milionů. Čekat, že takovouto částku někdo daruje, je dost naivní. Druhou věcí potom je, kdo by financoval provoz takového komplexu. Jak známo, v neziskovém sektoru zase tak moc peněz není. A pokud by Loreta nevykazovala zisk a byla dotována, neplnila by funkci základního jmění, které Nadaci Loreta tvoří. Z čeho by pak nadace chtěla udílet granty?

Loreta, jak ji vyfotil před několika měsíci jeden moravský novinář. Podle svědectví místních lidí se na ní nic neděje a Loreta chátrá.

     V tuto chvíli je jasné, že už nejméně dva roky nadace neplní svoje poslání. Dle očitého svědectví zmíněného novináře Loreta chátrá. Členky správní rady nadaci nevěnují patřičný čas. Na záchranu nadace asi už moc šancí není. Miloslav Fuček by už o funkci výkonného ředitele zájem neměl. Důvodů je více. Jak známo, věnuje se Internetstudiu pro děti a mládež a kolem něj je práce každý den. Organizovat při tom rekonstrukci by nezvládal. Navíc rozšíření kapacity Lorety podle něj skutečně, bez obrovských částek, jejichž získání podle něj není reálné, nejde. Proto se rozhodl k podání návrhu na konkurs, ke kterému se připojil i jeho táta. "Je to jediný způsob, jak zabránit, aby se majetek nadace ještě více znehodnotil. Takto se Loreta prodá, z utržených peněz se vyrovnají pohledávky a zbylá částka bude sloužit dětem a mládeži v nějaké příbuzně zaměřené nadaci, jak to ukládá zákon o nadacích", vysvětluje své rozhodnutí Miloslav Fuček.

  • Autor: Fabián Martin, Fabián Václav
  • Datum publikace: 06.12.2002
  • Článek zařazen do: Zajímavosti
  • Počet komentářů ke článku: 0 přidat komentář
  • Článek si přečetlo 2759 čtenářů

    Sdílet na Facebooku

© Stránka vygenerována za 0.0043 sec. | Aktuálně máme v databázi 8271 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz

Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha