Rubriky

Vyhledávání v článcích
Co hledáte ?



Provozuje:
icok


ikonka partnera
ikonka partnera
Dnes má svátek Marcela je úterý 20.04.2021



Novinky





Magazín eKamarád vás vítá
Přinášíme vám zpravodajství ze světa dětí a mládeže. Chcete se i vy podělit s ostatními o své zkušenosti či nějak pobavit naše dětské čtenáře? Není nic jednoduššího. Přidejte se do naší kamarádské rodiny a napište nám na email redakce8(Z)ekamarad.cz
(Místo (Z) napište @).

Aku - Aku

Před časem jsme vám přinesli pozvánku na zajímavou akci Aku - Aku. Dnes z ní přinášíme reportáž, z které se dozvíte, co se tam dělo a jaká ta akce vlastně byla.

     Je pátek 11.10.02 odpoledne, všichni jsou už doma ze školy a začínají se balit na výpravu. Už jsem sbalená a tak teď začíná stoupat nervozita: "Mám všechno?” Sraz jsme měli na vlakovém nádraží v 19.40 hodin. Když jsme s Romčou došly na nástupiště, byl tam už Vítek s Elčou. Nemo dojel asi za 5min. a s ním dojel i Monty z Valmeza. Protože nám jel vlak až v 19.50 hod., tak jsme začali kecat o věcech, co nám ležely na srdci. Pak se ozvalo v rozhlase: ,,Vlak do Bojkovic má 25min. zpoždění!” Tak jsme si zase sedli a začali zase kecat. Pak už náš vlak přece jenom dojel.

     Vzali jsme si věci a šli jsme nastoupit. Sedli jsme si a abychom zabili čas tak já, Romča a Víťa začali číst vtipy z "Trnky Brnky” ..... ale bylo to o ničem. Cestou jsme ještě přibrali jako vždy Lukáše s Luckou a už jsme byli v Brodě. Tam za námi přišel železničář a řekl, že se ten vagón odpojuje. A tak jsme museli z našeho vagónu vystoupit a vmáčknout se do druhého, kde jsme byli tak trošku narvaní. Já jsem byla u dveří a Monty se na mě furt mačkal, jinými slovy se tam točil jak "čamrda” a ten jeho batoh mě tlačil ke zdi.

     Dojeli jsme do Bojkovic asi o půl hodiny později, ale pořád ještě včas na autobus. Vešli jsme do čekárny, kde byli další kamarádi, jejichž věk se pohyboval asi okolo 12 let. Já jsem tam znala jen Martinu ze Slavičína (ostatní jsem jenom nepoznala). Po chvíli vítání šel Nemo domluvit další cestu s řidičem do autobusu. Nasedli jsme a vyrazili do Komni. Před odjezdem k nám ještě přibyl kamarád "Lukáš” a vyjeli jsme.

     Dojeli jsme jako vždy ke kostelu a vystoupili, ušli jsme jen pár kroků a byli u tělocvičny, kde jsme byli ubytováni. Nemo šel pro jednoho pána, který měl klíčky od budovy. Odemknul nám a mi jsme vešli. První jsme se vyzuli a pak jsme šli do jedné ze dvou hal, kde jsme spinkali a kde se taky topilo.

     Všichni se uložili na zemi, vybalili se a nachystali si věci na spaní. My z DS a Nemovi pomocníci jsme si šli vybalit na malé pódium. Já jsem spala na tom samém místě, kde minulý rok, jenže tam tentokrát nebyly stoly, ale židle. Vybalili jsme si a po chvilce došel Nemo a řekl nám, že máme všechno jídlo vybrat od všech a odnést do baru (malá jídelna). Odnesli jsme tam jídlo a hned přijel autobus s další várkou kamarádů z Litoměřic, Brna ………… a tak různě. Tak jsme jídlo vybrali i od nich. Hned potom za mnou došel Nemo a dal mi úkol:,,za 10min zhasni a kdyby někdo měl námitky, tak pro mne přijdi. Tak jsem si sedla i s mobilem v ruce na schody a začala stopovat. Asi každou třetí minutu jsem hlásila, že budu zhasínat. Uběhlo 10min. a já jsem zhasla v domnění, že půjdu i s Romčou spinkat, protože jsme brzy ráno museli jít do obchodu nakoupit. Jenže jsem se velmi mýlila. Kluci z Litoměřic (Jakub, Maxim, Daněk a Dušan) začali dělat velký hluk. Tak jsem ze sebe udělala vedoucí a začala je uklidňovat. Trvalo to tak dlouho a asi tak v 01:00hod. jsem ulehla.

     Ráno jsme se vzbudili, dostali jsme peníze, papírek s potřebami a vyrazili jsme nakupovat. Venku pěkně pršelo a tak jsme já, Romča, Martina s krosnou na zádech a Řízek pěkně zmokli. Přesto jsme nákup úspěšně donesli. Stihli jsme to akorát, když se Monty vzbudil a začal hrát na kytaru “budíček”. Ťutinka nám ho málem "zabila”, protože se jí chtělo ještě spát. Všichni byli probuzeni a šli jsme posnídat. Měli jsme dobrou rybí pomazánku a čaj (trošku kyselý na můj jazýček). Po snídani jsme měli menší pauzu na osobní hygienu. A pak nás zavolali do velké tělocvičny, kde jsme se měli dát do skupinek a začít hrát hry. Jindy to bývá v přírodě, ale když tak pršelo ….. Nemo nám na zem rozhodil barevné papírky a my jsme měli vzít jeden z nich.

     Každý papírek měl jinou barvu a podle nich se udělaly skupiny. Já jsem byla s Dušanem, Daňkem, Viktorem a Ivanou. Našim maskotem se stal vedoucí Lukáš. No a pak jsme začali hrát hry. Každá skupinka musela proběhnout takovou trasu, která byla vyznačená bójemi (z rolí toaletního papíru) a uprostřed toho byly nějaké věci, které jsme měli jedni z nás posbírat a druzí vrátit v časovém limitu. Potom jsem měli takovou soutěž, kdo z našich nejmenších členů družstva bude mít na sobě nejvíce oblečení. Takže zbytek členů se měl tak trošku svléknout. Tak teda jo.

     Začali jsme a já jsem jako jediná holka tam byla jen v kalhotách a v podprsence. Jinak tam byli i takoví, kteří tam byli jen ve slipech nebo v trenkách. My jsme měli asi 25 kusů oblečení.

     Následovala menší pauza a pak nástup na oběd. Měli jsme polévku (nějaký dobrý mix) a špagety s kečupem a se sýrem. Po obědě bylo vylosováno a nahlásili nám jaké bude mít každá skupinka téma na večerní divadlo. Byla tam: Popelka, Červená Karkulka, Smolíček, Budulínek a 0 12-ti Měsíčcích a naše skupinka dostala Smolíčka. Dostali jsme čas na nacvičení. Ti nejmenší a nejmladší z nás šli hrát nějaké hry a ti ostatní seděli na spacácích a povídali si a nebo si četli. Při tom ještě proběhl krutý boj. Ty skupinky, které měli nerozhodné pořadí se šli “rozstřelovat”. V jedné ze dvou skupinek chyběl 1 člen, tak jsem se nabídla, že jim pomůžu, ale to jsem ještě nevěděla co mě čeká.

     První soutěž byla taková, že se provlékal provaz (laso) pod částmi našeho oblečení, které jsme měli na sobě. Já jsem měla upnuté rifle takže jsem je trochu zdržovala, ale pak jsme je dohnali a málem i zvítězili. Druhá soutěž byla se špagátkem okolo pasu, na jehož konci byla uvázána lžička. S ní museli 2 členi dopravit bez pomocí rukou (jenom pohybem těla) drátěnku na druhou stranu, pomocí té lžičky. My jsme prohráli.

     No a už tu byla večeře. Byla móóóóc dobrá. Měli jsme chleba s máslem a na tom nastrouhaný sýr. A potom nastal náš čas! Divadla byla perfektní.

     Pak jsme si udělali menši táboráček v tělocvičně. Postavili jsme se do kruhu a čtyři “nosiči” přinesli rozsvícené svíčky a symbolicky tak zapálili slavnostní oheň. Stáli jsme kolem něho a při tom se rozdávali ceny. A naše skupinka ,,SNÍLCI” vše vyhrála. Potom ještě měli naši členové DS a kamarádi menší poradu s Nemam v baru. Za chvilku tam došli všichni z Litoměřic, kteří se došli s námi rozloučit, protože odjížděli již v 05,00 hod.ráno. Po menší debatě a jejich poděkování jsme já Víťa a Romča šli s nimi do druhé tělocvičny, kam šli spát, aby nás ráno nevzbudili, až budou vstávat. Tam jsme ještě kecali s Dušanem, Jakubem a Daňkem. Ještě jsem udělala pár fotek a už jsme je museli nechat spát. Ještě jsme se rozhodli, že se ráno vzbudíme a že je doprovodíme, protože s nimi jel ještě i Pako. Tak jsme i mi ulehli a ráno vyšli. Vrátili jsme se od jejich autobusu a ještě jsme usnuli.

     Vzbuzení bylo tentokrát nepříjemné, ale co už s tím mi naděláme. Snídaně byla dobrá. Vánočka s máslem. MŇAM! Pak jsme se balili a uklízeli všichni kdo měl ruce. Okolo desáté pro nás dojel autobus, opustili jsme naše místečko klidu a nastoupili do autobusu, který nás velkou oklikou (v sobotu byl uzavřen přístupový most) zavezl k vlaku. Nasedli jsme v klidu do vlaku a už jsme jeli domů. Po cestě volal Jakub z Litoměřic na mobil, že jsou ještě na cestě domů, ale už bez zpoždění jako v pátek (70 minut bylo až po krk). A že si tam dávají pěkně do nos zrovna menši svačinku (kuře). Dojeli jsme do Uh.Hradiště a všichni jsme se vrátili do pokojů našich domovů. A vše se vrátilo do starých zaběhnutých kolejí. Smůla je, že mě je po všech

  • Autor: Děti slunce z Duhy
  • Datum publikace: 31.10.2002
  • Článek zařazen do: Prima akce
  • Počet komentářů ke článku: 0 přidat komentář
  • Článek si přečetlo 2819 čtenářů

    Sdílet na Facebooku

© Stránka vygenerována za 0.0035 sec. | Aktuálně máme v databázi 8126 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz

Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha