Mazaní Slované

Zajímá vás historie a nebo vám naopak připadá nudná a učíte se ji z donucení pouze kvůli škole? Pak pro vás máme zajímavý tip.

     Kniha má několik podtitulů. První je "Děsivé dějiny", ale to je spíše ediční řada, v které kniha vyšla. Druhý podtitul je "O čem se vám učitelé neodvažují říct?". Knihu napsala Malgorzata Fabianowská spolu s Malgorzatou Nesterukovou a vtipně ilustroval Jedrzej Laniecki a vydalo ji nakladatelství Egmont.

     "Co je na dějepisu tak hrozného, že ho zbožňují jenom maniaci? Normálně uvažujícího člověka příručky plné různých dat přímo odpuzují. Proč se jejich autoři neslitují nad ubohými žáky mučenými matikou, bižulí, chemií a dalšími, stejně příšernými výmysly dospělých?", začíná kniha.

     "Ti lidé netuší, jak může být dějepis vzrušující! Teprve filmaři (nebo moc dobří učitelé!) nám ukázali, že dějiny jsou hotovým scénářem akčního filmu nebo bezvadnou detektivkou". Přečtete-li si tuto knihu, dáte těmto slovům, podobně jako já, za pravdu.

     To vše se dočteme hned v prvé kapitole nazvané Děsivé letopočty. Pokud by jste přece jenom letopočty hledali, najdete je samozřejmě také. Jsou řazeny do přehledné tabulky.

     Znáte slovanské bohy? Proto je zde kapitola Slovanští bohové. Dozvíte se, kdo to byl Svantovít, Perun - Jarovít, Veles - Triglav, Svarožic, Mikoša, co to je koňská věštba a jaké byly poslední chvíle boha Triglawa.

     Zbroje, voje a výboje je kapitola, která se věnuje válkám a výzbroji. Najdete zde vyobrazené různé zbraně, dočtete se tu podmínky důstojnické zkoušky, dočtete se o obléhání, ale najdete tady i zajímavé vrhací stroje.

     Samozřejmě je zde popsána i běžná výzbroj, jako meč, sekyra, kyj, drátěná košile a šupinový pancíř. Dočtete se i o slavných bitvách.

     Pokud vás zajímá, jaký byl vztah Slovanů ke křesťanství, přečtěte si kapitolu Slované a křesťané. Dočtete se v ní např. o Konstantinovi a Metodějovi a ruském knížeti Vladimírovi.

     Jak Slované mysleli? Je to zajímavé, ale na rozdíl od ostatních národů měli silné rodinné a rodové svazky. Všude chodili spolu, i do válek. Mělo to svůj praktický význam, protože za vojskem táhly ženy, děti a dobytek, takže hned bylo možno osídlit nově dobytá území.

     Je to zajímavé, ale u Slovanů se například medicína neobešla bez magie. Proto je tomuto téma věnována v knize celá samostatná kapitola.

     Pokud vás zajímá život Slovanů, tak se dřeli na poli, chodili na lov, do 10. století bydleli v zemljankách a polozemljankách. Bylo tam těsno, tma, špína, hmyz a kouř z ohnišť štípal do očí. Z her byly nejoblíbenější zábavou šachy a kostky. Ale kniha vám popíše i další hry, které Slované hráli a které si klidně můžete zahrát i dnes.

     Jak Slované soudili? Pokud neuměl soudce rozhodnout o vině, použil boží soud. Ten býval někdy dost dramatický a skládal se z různých zkoušek, např. ze zkoušky železem či zkoušky vodou.

     Poslední kapitola je návodem, jak si vyzkoušet svého učitele. Jsou zde dvě otázky pro dějepisáře a jedna navíc pro matematika. No příležitostně si to určitě vyzkouším.

     Kniha končí doslovem. V něm je zamyšlení, jací Slované vlastně byli. Byli opravdu mazaní a krutí? Nebo byli, jak to hlásají jejich vlastní legendy, ušlechtilí, pohostinní a moudří? Slovanských pověstí je hodně a tak, chcete-li se přiblížit pravdě, doporučuji vám, si tuto zajímavou knihu přečíst. Díky tomu, že je psaná zábavnou a poutavou formou, vám to myslím ani nezabere mnoho času a přečtete ji jedním dechem.